Open Družstevníci

GPL je vlastne takova dokonalejsi forma komunismu.

A nejzajimavejsi na tom je, ze to funguje.

Funguje to skvěle. Linux nahrazuje koncepčně 30 let staré komerční unixy na low end serverech, a na desktopu už 5 let atakuje hranici jednoho procenta. Podle všeho GPL aplikace porušují dlouhou řadu patentů, ale to je fuk :)
Osobně nejsem komunista, a mám za to, že komunitní vývoj SW je krok špatným směrem. Nakonec i použití GPL SW je dnes (ve většině případů) z technoloického hlediska krok zpět.

Jako největší problém vidím to slovo ZDARMA. Lidé by si naopak měli zvykat, že software není zdarma, protože za hodnotu se platí. Platí se za chleba, hudbu atd. Proč by za SW pro uživatele X měl platit někdo jiný (ten kdo si koupí support, velká korporace, kdo ví kdo)?

To: [2] 8M4

Jinak jste vporadku ?

"Platí se za chleba, hudbu atd. Proč by za SW pro uživatele..."

Protoze chleba se neda zadarmo zkopirovat.. :)

Jiný názor neznamená, že jeho nositel není v pořádku. Nevěřím, že chcete žít v uzavřené bublině, kde byste poslouchal jen samá souhlasná pobrukování a plácání po ramenou, protože byste nic jiného nechtěl slyšet. Pokud by tomu tak bylo, řekněte; mohu se zdržet komentářů.

to [4]: Psaní SW je práce, jako každá jiná. Autoři SW zaslouží odměnu za svou práci. A kdo by je měl platit, když ne ti, kdo jejich práci užívají?

[6] opensource a placeni se nevylucuje - napriklad koupis si tiskarnu a k ni vyrobce dodava ovladac (platis za tiskarnu a za ovladac) pokud k ovladaci dostanes zdrojaky k ovladaci, tak je to opensource - vyhoda je ta, ze pokud potrebujes ovladac poupravit a vyrobci tiskarny se nevypati pro tebe takovou zmenu udelat, tak to muzes naprogramovat sam(zadat naprogramovani dalsi firme)

Neplest s free software, ktery ve sve podstate taky placeni nevylucuje, pouze rika, ze mas dostat zaplaceno za praci, nikoliv za distribuci a pouzivani.

Nehlede na to, ze nektere projekty jsou placeny z dani (granty pro skoly), takze by vyvoj pod free licencemi mel byt standard.

[7] Osobně nemám nic proti tomu, že někdo dostane k aplikaci zdroják. Ovšem zdroják nikomu moc nepomůže. Jeho úpravy jsou drahé: nastudovat, změnit, testovat, udržovat změny. Cena je cca EUR 500-1500 za den, tedy pokud mluvíme o profesionálech. To že by si někdo dodělával KDE, PostgreSQL nebo OpenOffice je tedy spíš iluze, než reálná možnost. Navíc slušný SW je modulární, a má customizing layer; v důsledku ho lze rozšiřovat a měnit jeho chování daleko lépe, než modifikací zdrojáků.

Mám problém s tím, když zdroják nahrazuje dokumentaci (zdroják totiž není dokumentace). Dále když k aplikaci autor dodá volně šiřitelný zdroják (GPL SW), nedostane své peníze, protože je jeho SW šiřitelný volně.

Nemám problém s tím, aby školy vyvíjely pod BSD licencí; nevidím to ale jako nutné. Pokud budou mít školy kód pod kontrolou, mohou na něm později vydělávat. Je ale nešťastné, když vydají výsledek pod GPL, takže je celá věc pro svět komerčního SW nepoužitelná.

[8] Ano, dobre programy maji plugin api. Ale co v pripade, ze pozadovana funkcionalita v plugin api neni? nebo je v aplikaci Y2K-like bug a firma zanikla pred 10 lety?

GPL v urcitych ohledech proste neni free a je potreba se s tim nejak vyporadat. GPL licence a zaplaceni vyvoje se imho nevylucuje.

[9] Pokud je program komponentový, nechá se donutit k lecčemu. Jestliže to nestačí, záleží na produktu. U podnikových aplikací není problém se obrátit na firmu, která dělá nad produktem služby. Tyhle firmy obecně zdrojáky produktů nemodifikují (ani v případě použití GPL SW), ale v extrémním případě o to mohou požádat autory.
Případ 10 let staré aplikace je zanedbáním ze strany uživatele SW. Pokud je SW mrtvý, není udržovaný, je na čase přejít na něco jiného. Zákazník si nemůže produkt sám podporovat, opravovat a rozvíjet, bez ohledu na to, jestli má zdroják. Je to pro něj totiž *velmi* drahé. Ale zde souhlasím, že kdyby zákazník ke zdrokáku "mrtvé" aplikace měl přístup, někdy by to usnadnilo život. Minimálně u věcí psaných v COBOLu apod., kde není jasná ani struktura dat. Ovšem dnes, v době kdy jsou data v DB, to není moc silný argument.

GPL umožňuje zaplatit vývoj? Před pár dny tu bylo LinKonto. Proč ta firma asi neuvolní své současné produkty pod GPL? Protože by nezaplatila vývoj, nevydělala. Ze stejného důvodu IBM neuvolní Lotus Notes a DB2, Oracle neuvolní svůj RDBMS, Adobe neuvolní Photoshop atd. Těžko nad tím zavírat oči.

[10] nejsem schopny korektne posoudit jestli se to vyplati, nebo ne, ale je pomerne velke mnozstvi projektu, ktere jsou pod gpl a ti programatori z neceho ziji. Takze to musi delat bud ve volnem case nebo za to musi dostavat zaplacene.

Pred par dny jsem videl zpravicku 'Java pod GPL'. Projekty jsou jako Qt a MySQL (dvoji licence).

Potom jsou tady komunitni projekty jako GIMP, Amarok. atd.

U toho LinKonta zustava potom otazkou proc je LinKonto pod GPL a kdo plati jeho vyvoj? Nejspis bude momentalne sponzorovany firmou do doby nez se vytvori dostatecne silna komunita. Z toho komercniho pohledu je velmi zajimavy opacny proces, kdyz je komunita dostatecne silna aby udrzovala produkt a firma se zivy zakaznickou podporou a tak..

GPL programátory občas platí výrobci HW, aby měli bič na MS. Některé zaměstnává IBM. Vývojáře OpenOffice platí Sun Microsystems.

Java Sunu nepřináší peníze - lze jí provozovat kdekoliv, licence neprodává. Navíc má Sun veliké problémy s tím, že již řadu let prodělává. Tonoucí se chytá každého stébla - Sun dokonce uvolnil zdrojáky Solarisu (jehož podíl na trhu trvale klesá).

Komunitní projekty typu Gimp jsou pro ne.komunitní uživatele nepoužitelné. Grafici raději kupují Photoshop za těžké peníze, než by jeli Gimp. Po vyzkoušení Gimpu se jim nedivím. Amarok je maličký projekt typu Winamp.

(Lin)Konto je zastaralé účetnictví pro DOS, staré cca 10-15 let. Je prakticky neprodejné, ale původní autoři ho nechtěli úplně vyhodit. Tak ho zkusili pod emulací DOSu, udělali z něj LinKonto, a uvolnili zdroják. Komunita má další odpadek, který komerční firmy vyhodily. Třeba Nautilus (produkt Eazel) je z podobné kategorie.

Ako komunisti sa správajú v MS, občas používajú Stalinské praktiky. Open source = sloboda tj liberalizmus.

[10] V nekterych pripadech i GPL umoznuje zaplatit vyvoj.... jsou produkty, kde to tak neni, jsou produkty, kde to tak je ... napriklad zrovna me to zivi ...

Taky jsou programy, ktere proste funguji i kdyz je nikdo zrovna nerozviji a pro firmu jsou pouzitelne (na stejnou praci nepotrebujete kazdy rok novejsi a narocnejsi program. Novy program potrebujete, kdyz se zmeni obsah prace, nebo kdyz nova verze odstranuje problemy verze stare. Ale pokud program vyhovuje a prace se nemeni, tak zmena programu znamena pouze problemy se zaskolovanim a konverzi dat). U takovych programu je pak vyhodou mit moznost "dodelat svepomoci" nejakou drobnost, ktera prodlouzi pouzitelnost i kdyz uz puvodni vyrobce davno zaniknul ... (napriklad jsem dodelaval jeden export do softu, ktery 5 let fungoval naprosto bez udrzby v kazdodennim provozu ... proste pro dany ucel stacil. Ta dodelavka byla jedna polozka do menu a par databazovych prikazu, aby na to nemusela byt zvlastni aplikace a vsechno se ovladalo z jednoho mista ... nemam tuseni, jak kolik dalsich let pote se tam ten program pouzival. Tohle teda nebylo pod GPL, ale zakaznik mel zdrojak ...)