Open source, vizionářství a projektové řízení

Open source se často prezentuje jako tržiště, kde si každý dělá co chce a každý si může vyvíjet, co je mu libo a celé je to řízené tím neprogramovatelným chaosem tržiště jako celku. Hezká myšlenka, jen trochu nefunguje v praxi. Ale na druhou stranu chápu, že se na to dívám až příliš deformovaně svou profesí.

Klasický příklad, na kterém to lze ilustrovat, je situace, kterou jsme všichni zažili (a vždycky se na ní opět těšíme). Šéf vypadnul na dovolenou (konečně). Nastalo období klidu, všichni si dodělali resty, domů se začalo chodit o hodinu dřív a nevyskytovaly se žádné krize. Zmizel tlak. Upřímně, není to důkaz toho, že manažer je blbec, ale je to důkaz toho, že pokud do něčeho nekopu a netlačím to dopředu, má to tendenci zemřít na úbytě. Toto poznání obecně odlišuje manažery od zaměstnanců, že tlačí a nutí a vyžadují (a následně i odměňují, abych uklidnil rejpaly). Mimochodem, kolikrát vám maminka říkala, že bez ní byste zemřeli v hnoji? To je úplně totožný příběh.

Open source software je naprosto stejný, nevzniká sám od sebe, ani chaotickou činností, úspěšný projekt je spojením vize a projektového řízení (alespoň trochu, ale čím více, tím lépe).

Linux měl obrovské štěstí, že v osobě Linuse se spojují dvě vlastnosti, které se obvykle nepotkají a pokud se potkají, nechá si to ten člověk velmi dobře zaplatit. Linus dodal vizi, že dá dohromady jádro unixového typu, ale zcela otevřené (teda, to je moje interpretace myšlenky, ve skutečnosti to mohlo být i jinak, ale je důležité, že tím nadchnul dostatek lidí, aby se do této vágní vize pustili s ním. Pro českou komunitu je ještě třeba rozlišovat mezi pojmem otevřené a zdarma, ta slova znamenají zcela rozdílné vlastnosti, i když u nás máme tendenci automaticky považovat něco otevřeného za zdarma, což ovšem není pravidlo). A navíc jako bonus se tomu byl ochoten věnovat jako projektový manažer.

Tvrdě velel, schvaloval a určoval další cesty vývoje. Nenechal jednotlivce pobíhat po tržišti, naopak, velmi silně určoval, co jsou priority a které řešení má nárok na přijetí do příští verze jádra. Proto je jádro konzistentní a v ostatních projektech vládne „mírný chaos“. Pro Linux přijde doba velkého rozhodování o dalším směru nebo rozpadu v okamžiku, kdy Linus svoje dítě opustí a předá ho do péče ostatním.

Avšak není open source software ztracen. Díky lidem s vizí a díky mnoha lidem s citem pro projektové řízení se mu dodnes podařilo v některých segmentech získat dominantní postavení na trhu a v některých segmentech tvoří velmi silného protivníka komerčním řešením. A komerční firmy, co vsadily na open source řešení, už potřebují, aby se na vývoji dál pokračovalo, a proto dodávají své vlastní placené lidi, aby na projektu pracovali a pomáhali jej dotáhnout k úspěšnému cíli. Nedělají to jako projev altruismu a jako podporu otevřené myšlenky, ale jako svou životní nutnost (i když marketingově to vypadá úplně jinak).

A plyne z toho i osobní poučení pro všechny, ale o tom případně příště.