Zhruba před půrokem jsem musel opustit oblíbený ion3, protože nepodporoval Xineramu (teď jsem zjistil, že projekt nejspíš umřel úplně, viz link). Po krátké pauze v KDE jsem se konečně donutil vrátit zpět k dlaždicím, tentokrát vyhrál xmonad.
Než jsem zůstal u tohoto wm, zkusil jsem i jiné ze seznamu. Většinou jsem hledal statické dlaždice, jak jsem byl zvyklý z ionu, ale dynamický způsob správy oken xmonadu mě nakonec překvapil.
Konfigurace xmonadu je jednoduchá, dokumentace a ukázkové konfiguráky snadno dostupné, takže nic nebránilo kvalitni kutbě, aby začla (kutba od slova kutit). xmonad, doplnil dzen2, do kterého pajpuje conky, klasika ncmpc vystřídala amarok a po dlouhé době jsem spokojený. Konfigurák dodám až najdu slušné místo, kam ho uložit. Ale stejně je to jen další nechutný bastl, který nikoho nezajímá.
[gallery columns=„2“]
Ps: Tak mě napadá, že to možná bude číst někdo, kdo nikdy o dlaždicovém okenním manažeru neslyšel…
Dlaždicový wm (tilling wm) rozdělí plochu na několik rámu, které plně vyplňují obrazovku. Využíváte tedy maximálně prostor, bez zbytečného přesouvání oken myší. Dymanické tilling wm navíc vytváří tyto rámy dle potřeby. Pokud máte otevřené jedno okno, vetšinou zabere celou obrazovku. Pokud otevřete další, podle použitého modelu dlaždicování se obrazovka rozdělí na dvě části, atd. Modelů rozložení je spousta, další si můžete dopsat. Používam jednoduchý, kdy cca 3/4 obrazovky zabírá master window, a o zbylý sloupec se spravedlivě dělí ostatní okna. Pouze pro plochu, kde spouštím gimp, jsem vytvořil kombinaci několika layoutů, aby se mi staraly o všechny panely.
Pokud vám toto chování začne vadit, můžete mít klasické plovoucí okno, které ignoruje dlaždicování. Ale kromě mplayeru a dialogových oken, proč by to někdo dělal :)
Možná to zní trochu šíleně, ale po chvilce zvyku začne znít mnohem víc šíleně klasícká práce s okny. Pokud neusnete bez KDE, GNOME nebo jiných desktopových prostředí, můžete xmonad spouštěd přímo v nich. K takové zvrácenosti jsem se sice neodvážil, ale několik screenshotů dokazuje, že i to funguje.
A co by to byla za upoutávka bez ukázkového videa a eye-candy compizu…
> Konfigurace xmonadu je jednoduchá
Takže už ji není třeba programovat v haskellu? Už nevím, co přesně, ale nějakou blbost s okraji oken jsem řešil dvě odpoledne a kvůli každé změně bylo potřeba překompilovat (je tam tvrdá závislost na 120MB balíku "ghc") celý xmonad.
Já právě kvůli tomu (ač se mi Xmonad líbil) přešel na Awesome, ve trojkové verzi má sice konfiguraci přes LUA, ale ta je mi daleko bližší, než haskell.
Nene, konfiguruje se stále přs haskell a poté se musí xmonad překompilovat. Není to ale tak složité, jak se zdá. Po úpravě konfigu provedu xmonad --recompile && xmonad --restart a celý wm se za běhu restartuje s novým nastavením. Netrvá to déle než 5s, když jsem ladil vzhled, tak jsem wm restartoval furt a vůbec mi ta kompilace nepřišla jako problém.
Navíc ta konfigurace je opravdu celkem jednoduchá (nikdy předtím jsem v haskellu nedělal). Spoustu věcí jsem zbastlil z konfiguráků publikovaných na webu xmonadu, zbytek jsem nejak sesmolil dohromady a vše funguje :)
Horší to bude s tím ghc6 balíkem, díval jsem se do závislostí a vypadá to, že je opravdu potřeba... Pořád je to ale míň, než celá instalace KDE (aspoň teda doufám, neporovnával jsem to:) )
viz xmonad faq
Rozložení oken je uloženo v konfigu. Každá plocha může mít svou vlastní množinu různých rozložení a jednotlivým aplikacím lze nastavit, na jaké ploše se budou spouštět. Některá rozložení umí rozeznat okna podle atributů (Class, Role, Title) a podle toho i přiřazovat okna určitým rámům.
[2]: No já jsem byl zvyklý z fluxboxu na vlastní klávesové zkratky, bindování na F1-F12 a právě to byl pro xmonad celkem zásadní problém. Ostatní klávesy fungovaly dobře, ale Fkové jsem zaboha nemohl rozchodit. Teda pokud si dobře pamatuju, je to asi 2 roky zpátky. Web jsem tehdy pochopitelně prošel křížem krážem, ale úryvky kódu / improvizace většinou nefungovaly.
Něco se mi vybavuje, že byl problém s unbindováváním původních funkcí těch zkratek.
Jinak v současnosti dřepím zas u fluxboxu, tiled WM jsou fajn, ale mě to vynucené roztáhnutí oken už začínalo vadit :) .. a i fluxbox se dá nastavit tak, že xtermy otvírá vedle sebe / pod sebe, pokud je tam místo.
[2]: Na proces rekompilace a restartu Xmonadu je standardní klávesová zkratka Modkey+q.
Co se týče nutnosti instalace prostředí GHC (compiler, interpretr, doumentace a obrovské množství standardních knihoven) tak jednak na disku nezabere o mnoho víc místa než jiné nástroje (Python 2.6 mám na cca 75 MiB), jednak se dá hodně očesat (návody viz Google) a pokud máte konfiguraci Xmonadu dolaďenou, GHC už není potřeba.
Já jsem přešel z ion3 a wmii na xmonad právě taky kvůli xineramě, ale pak jsem se musel vzdát i xmonadu, protože je trošku problém, že kvůli (skoro) české klávesnici je potřeba překopat úplně celý konfigurák.. xmonad bere shift jako modifikátor a čísla psaná se shiftem mu dělala dost potíže.
…
Přečteno 8 863×
Přečteno 7 322×
Přečteno 6 588×
Přečteno 5 305×
Přečteno 5 021×