Osobně jsem o open source software poprvé slyšel někdy na střední škole. Tato škola je sice zaměřená na informatiku, ale i tak byla většina výuky zaměřena na produkty MS a na nich běžící aplikace. Nebýt předmětu „Prostředky informačních technologií“ a pana inženýra, který nás učil, nejspíš bych se o OSS nedověděl dřív než na vysoké škole.
Přesto, že se kvalita OSS neustále zvyšuje a často převyšuje kvalitu komerčních produktů, je povědomí veřejnosti o OSS mizivé. Velká část viny je na straně školství. Když se na základní nebo střední škole řekne informatika, každý si představí základy práce ve Windows a MS Office. Nerad bych se dotknul učitelů nebo škol, které do této kategorie nepatří, ale přiznejme si, že takové případy jsou dnes vyjímkou. Argumenty jsou jasné. Vždyť doma stejně všichni Windows už mají, všude jinde taky jsou a tohle budou v životě potřebovat nejvíc. Nadruhou stranu bych nechtěl být v kůži učitele, který vysvětlí dětem, že Windows a Office jsou špatné, až si příjdou rodiče těchto dětí stěžovat, co je to učí za kraviny, protože oni je používají doma i v práci a nikdy nepotřebovali nic jiného. Dokud se situace nezmění a OSS nebude obecně brán jako standard nebo alespoň alternativa, budou školy prodlouženou rukou reklamního oddělení MS.
Chápu, že MS je v lidech tak hluboce zakořeněn, že přechod na něco jiného je nemyslitelný. Zvláště když se občas v Linuxu vyskytují problémy s HW, existuje nespočet distribucí a kamarádů „profíků“, kteří rozumí Linuxu, je oproti těm, co zvládnou přeinstalovat Windows, jako šafránu. Rozšíření Linuxu je prostě dlouhodobá záležitost. I když přechod na 64b systémy tomu jistě pomůže. Přeci jen pokud v posledních letech výrobce vydal 32b driver pro Win XP, pokryl většinovou část trhu. Tato situace pomalu odeznívá, protože dle mého názoru lidé nebudou přecházet na Vistu tak masově, jako přešli na XP ze starších Windows. Výrobce tedy bude nucen vyvinout driver multiplatformově. Ke stvoření driveru pro Linux již tedy nebude chybět mnoho, nicméně takovýto driver bude nejspíš ve formě binárního kernel modulu a to se moc daleko nedostáváme.
Příkladem rychle se rozšiřujícího a úspěšného OSS projektu je například Firefox. Výhodou je že se diametrálně neliší od IE na který jsou uživatelé zvyklí, takže pokud nechtějí nebo např. nedovedou využít dalších výhod, které jim Firefox nabízí, nezaznamenají jinou změnu než že místo „modrého e“ klikají na jakousi červenou ikonku a že tlačítka v prohlížeči vypadají trochu jinak. Právě proto se dá na Firefox přejít takřka přes noc. Navíc uživatel, který ocení možnost instalovat rozšíření, perfektní správu záložek, prohlížení v tabech a další fce, si na tyto výhody rychle zvykne. Přes tento a podobné projekty vede cesta uživatelů k používání otevřených standardů. Třeba někteří touto cestou dojdou až k Linuxu nebo začnou tyto projekty podporovat.
K tomu však může dojít až lidé pochopí hlavní myšlenky OSS. Bohužel si ale také myslím, že jestli se povede OSS produkty výrazněji rozšířit, začne se mnoho firem zajímat o to, jak na tom vydělat a situace se začne pomalu přesouvat zase tam, kde je teď. Možná, že se situace ustálí někde mezi oběma extrémy. Na to si budeme muset počkat. Propagací OSS však nic nezkazíme.
Autor je absolventem FIT VUT v Brně. Aktivně se zajímá o GNU/Linux, Open Source Software a vše ostatní s tímto související.