Základy toho, jak funguje fstab tady rozebírat nebudu, na to se může každý podívat sám třeba sem: http://www.abclinuxu.cz/clanky/system/na-co-se-casto-ptame-etc-fstab. Chci se zaměřit na to, co všechno se dá použít jako identifikace disku a jak to zjistit.
Prakticky všude se dozvíme, že do prvního sloupce souboru /etc/fstab patří uzel zařízení (device node), tedy něco jako /dev/sda1. To je sice pravda, ale pro uživatele, kteří často mění organizaci disků je to dost nepraktické. Stačí totiž přidat fyzický disk nebo změnit rozdělení těch logických a problém v podobě posunutého označení disků je na světě. Nicméně dá se tomu jednoduše předejít a většina distribucí již při instalaci těchto „triků“ využívá.
Prvním způsobem identifikace je jmenovka disku. Například pro připojení kořenového oddílu se jmenovkou prostě „/“ lze použít konstrukci LABEL=/. Obecně by to není problém pro žádný souborový systém. Možná jen pozor na diakritiku.
Stejně jako jmenovku lze použít také UUID disku. Stačí napsat jen např. UUID=5DE49ADCD41A8843
Další možnost je použít klasickou cestu k device nodům, ale používat uzly v cestě /dev/disk/, kde jsou k dispozici 4 adresáře a každý z nich poskytuje přístup k oddílům podle jiných vlastností.
Který disk je který se dá zjistit pohodlně příkazem /sbin/blkid, který všechny relevantní informace přehledně vypíše. Stačí jej spustit bez parametrů pro výpis všech disků, o kterých jádro momentálně ví. A komu se nelíbí UUID jeho ext* oddílu, může si jej klidně změnit přes tune2fs -U. U ostatních souborových systémů obdobně: reiserfstune -u, jfs_tune -U, xfs_admin -U a další. Díky za tip v komentáři JS.
Nakonec ještě jedna utilitka, o které jsem se dověděl zde http://www.linux.com/feature/146951 Pokud si nejste jistí, kterému disku patří jisté UUID, můžete využít /sbin/findfs UUID=<uuid>, čímž dostanete klasický device node /dev/sdax.
něco jako /dev/sda1 ... přidat fyzický disk ... problém v podobě posunutého označení disků je na světě
Co ja vim tak minimalne u (klasickych) ATA disku se prirazeni /dev/hd[a-d] ridi pozici na IDE - sbernici. A je uplne jedno, ktery disk je nebo neni pripojen, SecundarSlave je hdd. Jak je to u SATA disku presne nevim, ale doufam, ze podobne (1. port sda, 2. port sdb atd.)
Ale jestli dnesni jadra prirazuji nody jinak, tak me prosim nekdo radeji opravte :-)
<i>Prvním způsobem identifikace je jmenovka disku. Například pro připojení kořenového oddílu se jmenovkou prostě "/" lze použít konstrukci LABEL=/. Obecně by to není problém pro žádný souborový systém. Možná jen pozor na diakritiku.</i>
Hlavne pozor na to, ze pokud to takto udelate (a nektere distribuce to doporucuji/povoluji primo v instalaci) na vice discich, a pak je date do jednoho pocitace a nabootujete z jednoho z nich, tak se vam vsechny stejne oznacene oddily muzou pomichat a vy zjistite, ze jste prisli od data/nastaveni/instalaci ...
Sam jsem si takhle parkrat nabehnul ve svych zacatcich :(
[5] David:
V nových distribucích (alespoň moje Fedora už déle než rok) nejsou rozlišeny ATA a SATA disky v /dev. Vše je sdX. Myslím, že to je použitím libata, ale jistý si nejsem. Nevím přesně podle jakého klíče se přiděluje identifikace, ale momentálně jsou mé dva fyzické disky označeny takto: 500GB SATA - sda, 200GB ATA - sdb. Předpokládám, že jde o postupně přiřazená písmenka podle priority disku v BIOSu a dál USB disky podle pořadí připojení.
Autor je absolventem FIT VUT v Brně. Aktivně se zajímá o GNU/Linux, Open Source Software a vše ostatní s tímto související.