Projekt ST - kapitola 1. - Proč, nač a co s tím?
Každý začátek je nějaký. Někdy lehký, někdy těžký, někdy obávaný. Já jsem dlouho snil o těch dokonalých počítačích z mého dětství – doma jsem měl bráchův osmibitový 800XL, ale pokaždé, když se mi dostal do ruky tehdejší počítačový časopis – Excalibur, tak jsem v duchu slintal nad obrázky z mnohem lepších strojů – Amig, STček a 386 až prvních Pentií. A ten pocit poznat tyhle zajímavé stroje setrval dodnes. Počítače měly tenkrát duši. Tím nechci lanařit jak starý dědek (kterým ještě nejsem), že tenkrát byla tráva zelenější a podobně. Mám rád současné počítače, jsou dostupné, výkonné a screenshoty současných her začínají být občas problém rozeznat od reality. Nicméně jsou poněkud anonymní a dosti podobné, ať si vybereme jakýkoli. Tenkrát to bylo jiné. Každý počítač zněl jinak, vypadal jinak a grafika se také lišila dle možností toho daného stroje. Nikdo dnes nepozná, z jakého PC či konzole mu pouštíte video ze hry, ale u těchto počítačů hned pamětník pozná, jak zní zvukový čip a vypadá grafika.
Zvukový čip SID proslavený v počítačích Commodore 64. Jeho typický zvuk pamětníci dokáží rozeznat snad kdykoli. (zdroj: Wikipedia.com)
Dlouho jsem se k tomu odhodlával, protože jsem si říkal, co s tím budu dělat, nehodlám u sebe dělat retropárty a hrát či nedejbože pracovat s čímkoli na takovém počítači. Nicméně dlouho sleduji videa o restaurování a opravách podobných počítačů, a načež mi to už nedalo, a rozhodl jsem se takovou malou sbírku podobných strojů si pořídit. Naštěstí moje dlouhodobá partnerka-nyní už manželka, má pro takové věci pochopení, tak nejsem propichován nelibými pohledy při svém novém koníčku. K čemu takovou sbírku? No očekávám, že se lépe seznámím s hrdiny svého mládí, něco se naučím, a i kdybych časem ztratil zájem a místo, mohu stroje odprodat dalším nadšencům, kterým udělá radost.
A který počítač se stal prvním mohykánem? No není to žádné tajemství, když jsem to vykecal již v názvu – je to Atari ST. Tento počítač byl mým druhým snovým počítačem, hned po Amize. Nebudu tu ztrácet čas popisem dlouhým popisem historie těchto počítačů, či detailními technickými detaily čipů, protože vzhledem k výborným článkům pana Tišnovského zde na Rootu a pana Tronnera z konkurenčních stránek by to bylo nošení dříví do lesa, a stejně bych jen čerpal z jejich článků.
Logo společnosti Atari (zdroj: Wikipedia.com)
Tedy jen zkráceně, Atari ST pochází z poloviny 80.let. Bylo to dítě Jacka Tramiela, jeho rodiny a nejbližších spolupracovníků. Všichni původně pracovali ve firmě Commodore, kterou Tramiel založil. Nicméně později, kdy byl z vedení Commodoru postupně vyhnán, zakoupil zbytky Atari inc. (firmu tvrdě zasáhl krach videoherního trhu v roce 1983) a založil Atari Corporation. Hned na začátku se rozhodl, že světu představí nový moderní počítač, a upozadil a ukončil veškeré projekty týkající se osmibitů a začal soustředit vše na vývoj nové platformy.
Fotografie Jacka Tramiela (zdroj: Wikipedia.com)
Vývoj stroje byl hektický, a nejspíš mnoha jeho autorům přivodil předčasné srdeční problémy. Počítač představený veřejnosti v roce 1985 neměl hotové grafické prostředí, a k tomu nebyl hotový HW a tak vývojáři nemohli řádně odzkoušet svojí práci. Došlo to nakonec tak daleko, že první kusy stroje vycházely se speciálním loaderem a bootovaly systém z diskety – ROM paměti nebyly připraveny včas.
Nicméně přes tyto porodní bolesti se ST stalo velmi úspěšným počítačem. Atari razilo slogan – Power Without Price, a tak nasadilo velmi zajímavé ceny, díky kterým mohl dlouho konkurovat promyšlenější Amize. Oba počítače poháněl (a i dobový Macintosh) procesor Motorola 68000, který interně byl dvouatřicetibitový, nicméně okolí procesoru komunikovalo po šestnáctibitové sběrnici – tak se počítače s tímto typem procesoru označují jako 16-bit. Základní CPU běžel na 8MHz. RAM počítače začínala na 512kB, měly být i modely s nižší pamětí v základu, jenže takové množství paměti stačilo stěží na běh systému, natož na běh aplikací, a tak bylo od těchto modelů opuštěno. O zvuk se staral známý a hojně používaný čip Yamaha YM2149. Díky svému solidnímu výkonu a přítomností MIDI portů byl tento počítač velmi oblíbený a dlouho používaný hudebníky.
Slavný procesor Motorola 68000, který v 80. a 90. letech poháněl značné množství domácích počítačů. (zdroj: Wikipedia.com)
Nyní po krátkém úvodu k historii a základům počítače přichází důvod, proč jsem začal tímto strojem. Nechtěl jsem a nechci cpát enormní peníze do vymazlených kusů počítačů s příslušenstvím, které nevyužiji (drahé vzácné turbokarty Amig atp.) a množstvím netovárních úprav, proto mne zajímají stroje ve stavu co nejblíže originálu. A jelikož nechci jen koupit stroj a okukovat jej, nevadí mi nějaké technické závady a zažloutnutí, které chci vzít jako renovační projekt. A přesně takový stroj se objevil na eBayi – nabídka na stroj Atari ST 1040 STF ve vizuálně zachovalém stavu (pouze zažloutlý, nicméně mechanicky nepoškozený), který nešel zapnout. Díky tomu za méně než poloviční cenu podobných kusů. Prodávající v Německu, takže i rozumná doprava ke mne do Čech. Ještě se mi povedlo srazit cenu o pár euro (škoda pouze tou dobou zrovna mizerného kurzu, který počítač prodražil), tak zaplatit kartou a za dva pracovní dny počítač přistál v práci na stole. A tady je:
Počítač Atari 1040 STFM v celé své kráse.
Opravdu ve velmi hezkém stavu, snad jediný vryp v plastech (a nijak velký), pouze zažloutlý a lehce špinavý. K tomu drobný bonus – ačkoli byl avizován jako model 1040 STF, tak ve skutečnosti se jedná o model 1040 STFM (F=floppy, M=modulator) – dodaný stroj tedy obsahuje i TV modulátor, což mi výrazně zjednoduší první testovaní (mám TV s analogovým tunerem), navíc model s modulátorem obsahuje na video-konektoru kompozitní video. O originální monitory nestojím, jsou sice hezké a dobové, ale bohužel zabírají mnoho místa.
Tak počítač je doma na stole, je tedy čas začít s renovací a zjistit, zda jej dokáži opět přivést k životu.
O tom ale až příště…
- Zdroje:
- – Wikipedia.com
- – Pavel Tišnovský – Co se děje v počítači (https://www.root.cz/clanky/osobni-pocitace-atari-st/)
- – Pavel Tronner – Návrat k legendám (https://www.zive.cz/clanky/navrat-k-legendam-jackintosh-aneb-atari-st/sc-3-a-171868/default.aspx)
-
Mala technicka rada, nebo mozna jen pripomenuti - onen zminovany AV konektor predevsim obsahuje klasicky RGB vystup signalove kompatibilni s VGA, takze si staci vyrobit redukci. Na netu je par navodu - dva konektory, kousek kabelu, par pasivnich soucastek a hotovo, pak neni potreba vyuzivat televizi, ale staci bezny monitor. Prinejmensim na testy ;)
-
Vím o tom, problém je, že připojený monitor, co vím, musí zvládat velmi nízkou frekvenci (15Hz?). Nicméně bych takový postarší LCD měl mít, je to v plánu. Ještě musím objednat další DIN 13 pin, už na moc k místech není k sehnání. Ten první jsem použil (teď malinko předbíhám budoucí téma) na kompozitní videovýstup.
-
50Hz právě většina běžných monitorů nezvládne, pozor na to, je třeba si to ověřit před koupí! Kabely se obvykle dělají s výstupem na SCART, takže je lze připojit k obyčejné LCD televizi, to je jistota. Lze sehnat monitory, které umí připojit přes VGA 50Hz obraz, ty se hodně používají pro připojení Amigy, jelikož její monitor výstup lze na VGA celkem jednoduše zkonvertovat, respektive tyto přechodky stojí pár stovek a jsou běžně dostupné.
Jo a ještě bych doporučil pro staré počítače pořídit monitor co nejmenší a pokud možno formátu 4:3. Není nic horšího, než zírat na obrovskou plachtu a na ní mít hru v rozlišení 320x200 roztaženou v širokoúhlém formátu:-) -
Jsem rád, že se mé články líbily, to člověka vždy potěší, když dělá něco smysluplného. Upozornil bych stejně jako Andy S na možnost připojení počítače k moderním televizím pomocí redukce z výstupu na monitor - není žádný problém takové kabely sehnat, stojí pár stovek, nebo si je vyrobit. Takový obraz je zcela nesrovnatelný s výstupem na TV, ten se nedá moc použít. K Atari ST, které má 2 vzájemně totálně nekomtatibilní videomódy (no dobře, 3, myslel jsem samozřejmě módy s 50Hz a 72Hz) se dodávají dva takové kabely, takže se musíte rozhodnout, zda chcete ten pro barevné grafické režimy na hraní her, či pro režim 640x400, v kterém se skvěle pracuje, ale na hry to není. Kabely se mechanicky liší propojením dvou pinů v konektoru, viděl jsem i varianty obojetné, kde se toho propojení dosahovalo přepínačem.
Jinak, nechci si dělat reklamu, ale kdysi dávno mi na onom konkurenčním serveru vycházel seriál Návrat k legendám o různých platformám, co se k nim dá sehnat atd. Leccos už je samozřejmě ne úplně aktuální, ale jakožto "začátečníkovi" bych si dovolil vám to doporučit, protože jsou tam informace myslím dodnes použitelné. Přeji hodně trpělivosti a zdaru s tou opravou, to jste opravdu dobrý, já bych na to neměl. -
Pane Tronnere, jestli mohu říct Vaše jméno, jste dole uveden ve zdrojích. Za Vaše články děkuji, hodně mne inspirovaly a také jsem z nich vycházel.
Mohu-li se zeptat, když Vás mám takto na drátě, mám totiž problém s disketami. Dle postřehů z článků jsem vytáhl ze svých zásob staré P4 s Windows XP a klasickou disketovkou, abych mohl vytvářet se zmíněným programem (FloImg) diskety s programy pro ST. Diskety vypadají vytvořené správně (a funkční, naformátované přímo v STčku, nicméně jsou to HD s přelepeným identifikačním otvorem, DD diskety se blbě shánějí), nicméně ST většinu nepřečte, nebo po inicializaci to padne na chybu čtení. Originální DD disketu mechanika přečte v pohodě, takže ta nevypadá vadná. Zatím jsem to nechtěl řešit drahým DivIDE či podobným (hlavně proto, že nejsou univerzální pro více počítačů). Nemáte tip, na co se zaměřit?
-
JmJStříbrný podporovatelS dovolenim nereknu kde presne je problem s dd vs hd, ale vim, ze nektera st proste hd neprectou a i zkuseni ataristi celkem akcne dd shani. Takze jestli pro vas nebude spis cesta pres hdd nebo emulaci floppy mechaniky nejakym kusem hw s pametovou kartou ci tak neco. Jak se tyhle veci menuji pro st bohuzel z hlavy nevim. Ceskou mailovou atari konferu znate?
-
3.5"DD sa daju zohnat na nemeckom ebay za celkom prijatelne ceny. Pouzita 1-2 eur za kus, alebo cela krabicka nepouzitych za cca 25-30 eur. Ja som tak kupoval asi pred rokom pre Amigu. Alebo sa vykaslat na diskety a pouzit rovno floppy SDcard emulator, nieco ako toto https://amigastore.eu/en/220-sd-floppy-emulator-rev-c.html
-
Díky za pochvalu:-) Co se disket týče, tak já osobně tedy HD diskety v klasickém ST nezkoušel, pouze v TT s HD mechanikou (i tam to hapruje, mám jistý počet starých HD disket, které tam prostě nejdou přečíst). Doporučoval bych zkusit sehnat přímo DD diskety, není to problém, dají se buď koupit nové, nebo staré použité ve velkém množství. Moje zkušenost je taková, že ani u těch "nových" nemáte zajištěné, že budou všechny fungovat, takže bych se nerozpakoval využít nějakou nabídku na větší množství použitých disket. Já to beru jako "disketovou archeologii" a baví mne zkoumat, co tam kdysi uživatelé nahráli. Také není na škodu sehnat čistící disketu, ale to je dost náročné, případně nějak zkusit vyčistit hlavu (u 3,5 mechaniky se to dělá hůř, než u 5 1/4). Pokud jste z Brna a okolí, můžeme se domluvit, já vám klidně nějaké dám či půjčím nějakou tu periférii.
Jinak, pokud si budete chtít s ST fakt pohrát, tak vám stejně nezbyde nic jiného, než si pořídit buď floppy emulátor (a ten má tu výhodu, že je fakt univerzální pro více platforem, můžete jej v budoucnu použít třeba k Amize, ovšem nevýhoda je, že člověk musí stroj rozebrat, případně sestavit či koupit kabel pro připojení jako externí mechaniky), nebo Ultrasatan či jiný emulátor HDD. Vytváření disket z floppy image je sice možné, ale hrozný opruz a za chvíli vás to přestane bavit.
Co si dokoupít záleží na tom, co s počítačem chcete dělat. Pokud chcete vyzkoušet programy atd, tak je emulátor HDD nutnost, pokud jde o hry, stačí floppy emulátor, protože ST neumožňuje jednoduše hry spouštět z HDD, je třeba většinu z nich speciálně upravit.
Další zajímavou možností je pořídit si novou speciální ROM od Putnika - viz zde: http://www.8bitchip.info/atari/
Tu stránku si pročtěte, je tam spousta informací. Ta ROM mimochodem má jednu z funkcí, umožňující spouštět hry z floppy obrazů přímo z HDD. Mám ji, ale zatím jsem neměl čas ji zabudovat a vyzkoušet, nicméně co tam Putnik popsal vypadá fakt dost dobře. Ovšem upozorňuji, že jednání s ním je náročné, mě Romky poslal asi po roce čekání:-)
Jo, pokud by disketovka zlobila, tak není problém koupit novou, ale to bych být vámi raději koupil Gotek emulátor, je nejlevnější a přesně sedí místo disketovky. Lepší a sofistikovanější je HXC, který má lepší displej atd, ale ten je bohužel dražší, ovšem taky sedí. Bohužel ale vzhledem k ST specifickému krytu disketovky to nikdy nebude vypadat dobře, jako třeba na Amize.
Tak snad jsem vám aspoň trošku pomohl. Přeji hodně trpělivosti a ať vás to baví!
(jo a zcela mimochodem, DivIDE budete potřebovat, až si koupíte ZX Spectrum, bez toho nebo něčeho podobného to fakt nejde) -
Martin X (neregistrovaný)
Ja som iSiel eSte viac do "retro" a postavil som si toto:
https://hackaday.io/project/159973-z80-mbc2-a-4-ics-homebrew-z80-computer -
Martin X (neregistrovaný)
To, že mal inštrukčnú sadu kompatibilnú s 8080, z neho nerobí automaticky klon. Z80 bol značným vylepšením oproti 8080. Jedno napájacie napätie, nie sú potrebné špeciálne obvody na generovanie hodín a dekódovanie riadiacich signálov zbernice, vstavaná podpora DRAM refresh, dve sady registrov, indexové registre ...
Klonom Intel 8080 bol napríklad MHB 8080.P.S: Ale ani na Intel som nezanevrel, na ceste ku mne je momentálne 5 ks 8085, aj keď nie originál od Intelu ale alternatívna výroba z Mitsubishi. 8080, práve kvôli viacerým napájacím napätiam a nutnosti podporných obvodov, nemám veľmi rád.
-
Nezmínil jste jednu z mého pohledu velmi důležitou "maličkost" - stroje Atari ST byly vybaveny MIDI rozhraním, což je činilo velmi zajímavým nástrojem pro muzikanty a samozřejmě pro vývojáře, kteří pro ně psali první generaci MIDI sequencerů. Vzpomeňme německý Steinberg a jeho Cubase. Ten neměl vskutku žádné problémy v reálném čase řídit baterii synťáků na všech 16 kanálech s datově náročnými sysEx zprávami a ještě u toho generovat notový záznam - to vše na kooperativním TOSu, na stroji s 512kB RAM. Pravda, na zavedení celého Cubase z diskety se muselo počkat. Podobně taky pro STčka vznikaly různé externí editory syntetizérů, knihovní software zvukových programů atp.
Atari ST a jeho pozdější silnější verze se tak staly stroji první volby pro muzikanty. S mírnou nostalgií například vzpomínám na koncert pro klavír, TG-55, K4 a Atari ST, který jsem kdysi v pravěku uspořádala :)
RAM Atari ST se dala rozšířit. Nešlo samozřejmě o dnes triviální zasunutí modulu do slotu. Bylo potřeba koupit hromádků švábů, a naletovat jejich nožičky na příslušné osazené šváby v ST - pěkně nožička na nožičku. Nechápu dodnes, jak je možné že to fungovalo, ale fungovalo - kapacita RAM se zvedla na tehdy neskutečný 1MB. Nedávno jsem dokončila malý server osazený 48GB RAM, a neustále kroutím hlavou...
