Lidé z pracovní skupiny XML Core přišli s originálním návrhem. Protože XML 1.1 nikdo nepoužívá, chtěli by změny, které přinesla verze 1.1, zahrnout do XML 1.0 jako erratum a XML 1.1 poté zrušit. Argumentují tím, že XML 1.1 je v mrtvém bodě. Parsery novou verzi nepodporují, protože neexistují skoro žádné dokumenty. A uživatelé netvoří dokumenty, protože by je neměli čím zpracovat. A když nikdo nechce používat novou lepší verzi po dobrém, je třeba přitvrdit a nařídit to povinně.
Celé to zní trochu šíleně. První moje výhrada je procedurální. Bylo by to zcela zřejmé zneužití errata. Erratum je prostředek, který umožňuje opravovat chyby ve specifikacích. Dále může upřesňovat nejasné formulace a doplňovat podspecifikované vlastnosti, ale vždy podle většinově přijímané interpretace. Provést erratem jasnou změnu významu by mělo být nepřípustné, a to i v případě změny zpětně kompatibilní. Účelová změna pravidel se nevyplácí, dobrý úmysl k tomu není dostatečným důvodem.
Druhá výhrada je věcná. XML 1.1 je opravdu v mrtvém bodě, ale nikoli shodou nešťastných okolností. Běžnému uživateli totiž XML 1.1 nepřináší prakticky žádný prospěch, tudíž nemá důvod opouštět zavedené XML 1.0. Kdyby zde byl prospěch, vznikla by poptávka po nové verzi a dodavatelé parserů by na ni rádi odpověděli. Zakopaný pes je tedy v tom, že XML 1.1 nevzniklo na základě poptávky, ale jako teoretická konstrukce svých autorů.
XML 1.1 má jednu důležitou výhodu. Zatímco XML 1.0 reflektuje stav Unicodu v době svého vzniku a nepočítá s dalším vývojem, verze 1.1 je v tomto ohledu otevřená. To je potenciálně užitečná vlastnost, jen ji v tuto chvíli málokdo umí docenit. Až význam této výhody vzroste, až starý Unicode 2.0 přestane stačit, až Mongolové, Khmérové, Etiopané a další začnou toužit po dokumentech XML ve svých jazycích, všechno se rozběhne samo a přirozeně. Do té doby bych nic nelámal přes koleno. Má-li XML 1.1 v budoucnu uspět, stane se tak i bez zbytečných triků.
No, mam obavu, ze Mongolove, Khmerove ani Etiopane nebudou mit nikdy tu vahu, aby jakykoliv zabehnuty system dokazali zmenit (trebaze jsou to vsechno velke historicke narody, treba i pocetnejsi a slavnejsi nez Cesi).
Ale hlavne mi to pripomina situaci HTML 4/XHTML 1 versus XHTML 2. Taky lepsi navrh, velmi chytre zmeny, jenze akorat redefinice toho stareho, zadne frikulinske zmeny, ktere by vyrobce prohlizecu donutily se XHTML 2 vazne zabyvat. V tomto ohledu zrejme prislusna skupina byla prilis pri zemi :-)
Jen bych doplnil (z textu to neznalým asi není úplně zřejmé), že v XML 1.0 samozřejmě lze ukládat dokumenty, které jsou napsané v etiopštině a dalších pro nás exotických jazycích. Rozdíl je v tom, že XML 1.1 dovoluje použití těchto jazyků i pro jména elementů/atributů, ve verzi 1.0 byly tyto jazyky povolené pouze pro obsah elementů/atributů.
MD: Protože dost často nevíte, zda váš dokument neskončí na opačném konci světa, a v takovém případě je dobré, aby ten člověk na druhé straně měl šanci poznat aspoň sémantiku dokumentu.
Toto není teoretická úvaha, ale výsledek spolupráce s jednou maďarskou a jednou hong-kongskou firmou ...
Jo, to je vždycky ta otázka "svoboda vs. zodpovědnost".
Na jednu stranu je dobře, že lidé budou mít více svobody než dosud.
Na druhou stranu si umím až moc dobře představit, jak ji někteří budou využívat, a že to dost možná povede ke všeobecnému snížení produktivity mezinárodní práce s XML.
to Martin Kechlibar:
Koukejte, to co prosazujete je úplně ve stejném duchu, jako kdybyste zakázal lidem v českých kotlinách mluvit česky, protože to vede ke snížení mezinárodní produktivity.
Prostě 99,99% XML dokumentů se bude prohánět ve stejném státě, kde vznikly (no dobrá, třeba jen 99,90% :-)). A proto není třeba XML svazovat jen kvůli tomu.
A pokud má být nějaký dokument mezinárodní, pak nechť si elementy nazvou anglicky a je to. Pokud nebudou zodpovědní, tak stejně zbuchnou na něčem jiném, třeba na maďarsky psaných manuálech, kterému nebude pan Kechlibar rozumnět, nebo na etiopských komentářích v XML, či jinde.
O japonsky psaném manuálu mi nemusíte nic vykládat! :-)) (A zjednaný japanolog zase nevěděl zhola nic o programování).
Myslím, že Vaše srovnání trochu pokulhává. XML je přeci jen formát primárně určený k výměně dat mezi různými architekturami, a běžné médium je Internet.
Proto mi přijde, že XML je blíže ku technickému standardu jako je TCP/IP, než k přirozenému jazyku, jako je čeština.
Asi na to máte jiný názor, ale nepřijde mi, že by ten můj byl zcela zcestný nebo nepřátelský vůči lidské svobodě.
Také jsem byl dlouho zastáncem názvů elementů pouze v angličtině, ale jsou situace, kdy to tak udělat nejde.
Např. v Japonsku státní správa pro sběr údajů používá XML a jména elementů mají v Japonštině. Hlavní důvod však není národní hrdost, ale to, že pro mnoho odborných termínů neexistoval ekvivalentní anglický termín.
Jirka Kosek: to je problém i v češtině. Nevím například, zda existuje správný anglický ekvivalent pro často používanou zkratku "IČO", a přitom byste chtěl tohle číslo mít od každého obchodního partnera.
Samozřejmě že lze zničehonic napsat uprostřed anglických tagů "ico", ale vypadá to divně.
Přečteno 7 922×
Přečteno 6 030×
Přečteno 6 020×
Přečteno 5 947×
Přečteno 5 814×