Kladete-li si po přečtení titulku otázku, jak toto souvisí s Linuxem, předem odpovídám, že nijak.
Jistě všichni znáte veselý záznam telefonátu paní inženýrky a magistry Jindry Kačanové (výbornej člověk, dvě vysoké školy, zbožíznalství a tak dále). Motivem celého hovoru je, že ona si nic neobjednala a přesto dostala nějaké složenky k zaplacení. Ty skončily v krbu a jak se utvrdila na zákaznické lince, šlo o dobrovolnou nezávaznou nabídku.
Stejný postup požívají i další vykukové, většinou provozující nezajímavé on-line katalogy firem, či telefonní seznamy. Pošlou do firmy objednávku, co vypadá jako faktura, a doufají že to firma omylem zaplatí, čímž se objednávka stane závaznou. Pro odesílatele (nazývejme ho pro přehlednost třeba vykuk) je taková akce bez rizika, pro adresáta (dále jen oběť) je obvykle jednodušší nad částkou v řádu jednotek tisíců mávnout rukou, než se soudit.
Postup podobný vykukům používají i jinak renomované organizace, jako třeba Česká pojišťovna. Když na praktiku František Fuka upozornil, zapomněl při tom rozmazat jeden variabilní symbol na skenu složenky, takže jeho návrh smlouvy na dálku akceptoval David Grudl. Nakonec ale všechno dopadlo dobře, pojišťovna uznala, že úkon učiněný třetí osobou nemůže založit smluvní vztah mezi prvními dvěma osobami.
Proč sem tyto příklady sepisuji? Protože to vypadá, že vykukové si zbytečně přidělávají práci a zřejmě by si mohli výrazně více vydělat s vyrazně menším objemem práce. Na způsob přišla firma RENCAR PRAHA, a.s., která pro pražský dopravní podnik exkluzivně pronajímá reklamní plochy. Rozhodla se totiž soudně zakročit proti nelegálním výlepům reklamy. Problém je, že v takovém případě obvykle není možné prokázat, že ten, k jehož prospěchu reklama slouží, skutečně takovou reklamu objednal. Proto RENCAR vymyslel zajímavou právní konstrukci, kterou je možné parafrázovat takto:
Bez ohledu na to, kdo reklamu objednal, zaplatil a vylepil, reklama sloužila tomu jehož jméno, produkty, nebo služby byly reklamou propagovány. Ten se touto reklamou bezdůvodně obohatil a je povinen takové bezdůvodné obohacení (podle § 451 zákona 40/1964 Sb. Občanského zákoníku) vrátit.
Poměrně zajímavá klička, že? A co na to soud? Vzorové rozsudky si můžete přečíst na stránce agentury, která dokumentaci nelegální reklamy zajišťuje. Soud zde konstatuje, že „Odpovědnost za majetkový prospěch, který musí bezdůvodně obohacený vydat, vzniká bez zřetele na zavinění“.
Tedy kdokoli může být kýmkoli bezdůvodně obohacen, aniž by něco takového objednával, nebo o tom aspoň věděl. Když tento závěr použijeme na úvodní případy, znamená to, že paní inženýrka a magistra by klidně mohla být donucena spálené složenky zaplatit. Stejně tak vykukové s katalogy firem a telefonními seznamy zbytečně posílají objednávky maskované jako faktury. Úplně stačí oběť v seznamu uveřejnit a po roce poslat fakturu s požadavkem na vydání bezdůvodného obohacení. A Česká pojišťovna, ta může rovnou všem svým zákazníkům zřídit všechny služby které nabízí a následně je chtít zaplatit.
Možná si říkáte, že moje konstrukce jsou jiné, že RENCARu jde vlastně o dobrou věc (ostatně otravných samolepek skutečně ubylo a moc nepřibývají). Možná k tomu přihlédly i soudy, které tuto konstrukci přijaly jako jediný možný způsob, jak se může RENCAR domoci svých práv. Neměla by ale být spravedlnost slepá a rozsuzovat lidi pouze podle předložených důkazů a nikoli podle dojmů? Postup ve stylu: „Tenhle je hodný a tenhle zlý, jenže mu to nemůžeme prokázat, takže tomu hodnému uznáme i něco, co by jiným neprošlo,“ mě poněkud děsí.
Sakra, příště musím blog napsat rychleji! :-)
[1] Poničený majetek soud přece v odkazovaném rozsudku žalovanému zaplatit nedal, právě proto, že nebyl schopen prokázat, kdo vlastně majetek zničil.
Odkaz na diskuzi, kde se to řešilo: http://metroweb.cz/diskuze/viewtopic.php?p=77717#p77717
[5.] Takže nějaká konkurence firmy GTS ALIVE s.r.o. (jaká?) investovala minimálně několik tisíc korun k vyrobení stoprocentně věrohodných reklamních nálepek a další peníze anonymním lepičům, kteří provedli špinavou práci. To všechno jenom proto, že doufala, že RENCAR to najednou začne řešit (i když to předtím neřešil) a soud na základě toho - neprávem - odsoudí GTS ALIVE s.r.o. k úhradě bezdůvodného obohacení v hodnotě 25 tisíc… I když se dá říct, že v jisté míře mám konspirační teorie rád, tohle je už opravdu hodně uhozené.
[6.] Nejsem naštěstí soudce, takže můžu dát na své dojmy. A protože druhá nejpravděpodobnější varianta (kterou jsem výše popsal) mi připadá příliš málo pravděpodobná, mám důvod se domnívat, že platí ta nejpravděpodobnější varianta, i když ji není možné prokázat (což je možná i dílem chyba orgánů, které by takové prokazování měly provádět). Takže ta firma mi jako normální (v relaci normální-šejdíř podle komentáře 3) rozhodně nepřipadá. Stejně jako mi nepřipadá RENCAR jako šejdíř, když se snaží všemi dostupnými prostředky ochránit sobě svěřené reklamní plochy před nelegálním výlepem. Co je na tom šejdířského?
Jak uz zaznelo v prvnim komentari - vyrobit reklamni plakaty na Rencar a olepit velkou plochu. Investice cca 10 tis. Pak se domahat na Rencaru nahrady v radu statisicu z duvodu bezduvodneho obohaceni. Pokud se neprokaze ze doslo k umisteni reklamy ze strany zalobce, rozhodne soud ze Rencar musi zaplatit ?
[7] Nestacilo by snad aby RENCAR ty reklamy vylepoval (potaji) sam a pak od tech firem chtel penize? A vicemene jim tak svoje reklamni plochy nucene prodaval. "...nechces u nas reklamu? To mas blby, mas ji tady a musis za ni zaplatit." Toto neni zas az tak pritazene za vlasy jako kdyby to delala konkurence, ktera skutecne nema zajem o to delat nekomu cizimu reklamu, to u RENCARu ale neplati. To jestli se to deje nebo ne neni dulezite. Kdyz svedek proti tobe nahodne zemre, tak taky nejsi automaticky oznacen za vraha, ackoliv ti to pomohlo. Stale je potreba dukaz. Pokud ma RENCAR problem s nelegalnimi vylepy, tak je na nem si to osetrit a ohlidat.
V květnu mi přišla složenka od České pojišťovny na částku, kterou touto dobou obvykle platím za pojištění bytu + řada reklamních letáků, které občas posílají. Složenku jsem zaplatil, aníž bych zkontroloval variabilní symbol (číslo smlouvy) a reklamu vyhodil jako vždy. Za měsíc a půl mi přišla upomínka, že nesplácím své nově zřízené životní pojištění. Zkrátím to - několik návštěv na pobočku mě dovedlo ke zrušení s tím, že ale musím doplatit ještě asi tisíc korun.
RADA pro podobné zoufalce - mám kamaráda, který v této instituci pracoval na vyšším manažerském postu, tak jsem se s ním radil, co dál, z principu jsem nic doplácet nechtěl, bral jsem to celé jako lumpárnu a i na pobočkách se mnou slečny nakonec souhlasili a nerady přiznaly, že si lidé celkem často stěžují a ruší takto získané smlouvy (podpis zaplacením složenky).
Kamarád mi poradil, ať zavolám na call centrum české poj. a rovnou jim řeknu, že okamžitě ruším všechny své smlouvy (byt, auto). Hned se se mnou začali bavit, peníze mi odpustili a smlouvu s omluvou (ústní) zrušili.
[15.] Například takto: „Vážený úřade, vozidlo jsem v předmětné době neřídil já, ale osoba blízká, kterou nechci prozradit.“
Ono totiž s osobou blízkou se neoperuje před policistou, ale před úřadem ve správním řízení. A řekl bych, že pouhé mlčení v daném řízení k vykroucení se nestačí (ale nevím, detaily jsem nikdy nezkoumal a nezajímají mě).
Argumentace Rencaru je nepřijatelná a pokud mu dal nějaký soud za pravdu, dokládá to jen úpadek tohoto režimu.
Správný postup je takový, že se nelegální reklamy hned odstraní (nebo alespoň zničí, aby byly neúčinné). Totéž platí o čmáranice na zdech. A pokud jde o trestní odpovědnost – musí platit presumpce neviny a důkazní břemeno nese žalující strana – je potřeba najít toho, kdo vylepoval a potrestat ho. Najít se dá mj. tak, že se zkontroluje účetnictví toho, komu se reklama dělala… Hledání samozřejmě nemusí být účinné, ale to už se nedá nic dělat.
[16] Nezabudaj ze ta obrana plati pre "seba alebo osobu blizku". Spravny fuckoff uradnikovi znie "vazeny urad, k osobe, ktora viedla vozidlo v predmetnej dobe sa nebudem vyjadrovat". Pripadne doplnit to "pretoze tym mozem sebe alebo osobe ktoru povazujem za blizku sposobit postih bla bla bla".
Samozrejme to docasne nie je mozne takto pouzivat, kym Humlnovelu nezrusi US.
[18]. Správný postup je takový, že se nelegální reklamy hned odstraní (nebo alespoň zničí, aby byly neúčinné). − Myslím, že 18 dnů je doba, která se ještě dá považovat za „hned“. Domnívám se ale, že soud měl zjišťovat, proč trvalo odstranění 18 dnů, zda to nebylo možné stihnout rychleji a pokud ano, uznat bezdůvodné obohacení jen za nejkratší možnou dobu, za kterou je možno nelegální výlep od jeho zjištění odstranit. To včasné odstranění reklamy je ostatně imho klíčový důvod, proč soud žalobu nezamítl z důvodu porušení dobrých mravů.
A pokud jde o trestní odpovědnost – musí platit presumpce neviny a důkazní břemeno nese žalující strana… − toto je ale občanskoprávní případ, kde platí jen, že kdo tvrdí, ten prokazuje. Trestní řízení je vždy až krajní možnost a pro provinilce obvykle ta nejméně bolestivá.
Vy vůbec nevítem co se ve státě děje. Soudní moc, státní zastupitelé, policie a úředníci nejenom že nejedou podle platných zákonů, ale i aktivně znemožňují občanům domoci se svých práv. Toto již není možné řešit ústně. Tento zločinecký systém je nelegitimní a nereformovatelný.
[20] 18 dnů JE příliš dlouhá doba a já to za „hned“ nepovažuji. Ty plochy je potřeba kontrolovat minimálně jednou denně, ideálně častěji. Pak se nikomu nevyplatí takové nálepky tisknout a platit jejich černý výlep. A taky klesne nezaměstnanost :-)
Případně mají zasáhnout spolucestující (pokud tam jsou) a ten, kdo něco čmárá na zeď nebo lepí nějaké hnusné samolepky, má dostat pár facek a být předán policii. Když lidi kašlou na to, co se děje kolem nich, tak se nemůžou divit, že mají hnusné a počmárané metro/město.
Ale zpět k tomu bezdůvodnému obohacení. Tahle konstrukce je tu pro případy, kdy si např. někdo splete číslo účtu a peníze přistanou u mě, nebo když si v mé hospodě někdo zapomene peněženku. To jsou zcela zjevné případy a tam to lze uplatit. Tu věc (důležité) si nemůžu nechat. Jenže v případě reklamy žádná „ta věc“ není – do mé hospody sice přišli nějací lidé a já měl nějaký zisk, ale nikdo neprokázal, jaká část zisku by bez té reklamy nebyla (zda to vůbec mělo nějaký vliv), natož že byla ve výši ceny, kterou si druhá strana účtuje za reklamu.
To byl případ, že bychom na to šli od té hospody (obecně kohokoli, koho ta reklama propagovala), výše obohacení je sporná a ani nelze prokázat, že k nějakému vyššímu zisku došlo.
Taky se na to dá jít z druhé strany – od toho, kdo bez zaplacení obsadil a využil nějakou reklamní plochu. Tam už je výše jasná (pokud existuje ceník) a je to podobný případ, jako kdybych v restauraci snědl oběd a pak ho nechtěl zaplatit. Jenže to má háček v tom, že se neví, kdo lepil, kdo tuto službu (reklamní plochu) využil. Nelze předpokládat (byť je to pravděpodobné), že to lepil (nebo zadal) ten, koho propagují ty inzeráty.
Jak sám píšeš o těch internetových katalozích – různé rejstříky firem a jiné ksindly – někdo (nebo já, ale to se neví) mi tam založí záznam a pak budu muset zaplatit, protože jsem tam reklamu měl a „bezdůvodně jsem se obohatil“. Tohle je cesta do pekel a takhle právo nesmí fungovat. Jediný způsob, jak by člověk mohl prokázat svoji nevinu, by byl ten, že by ukázal účetnictví a prokázal, že v daném období neměl žádné zakázky – tudíž mu prokazatelně reklama nijak nepomohla a nijak se neobohatil. Jenže úplně bez zakázek podnikatel moc dlouho nevydrží (a navíc by to mohl schytat od finančáku, že „určitě dělá načerno“ a kromě bezdůvodného obohacení by mu napařili ještě krácení daně).
Jak se asi soud postaví k situaci, kdy se v nějaké hospodě objeví na záchodech (nebo jinde) nezaplacené inzeráty propagující Rencar a majitel hospody bude požadovat zaplacení dle svého ceníku po této firmě. Úplně stejná logika, úplně stejné důkazy (tzn. žádné)… soud by přece měl měřit všem stejným metrem, ne?
to se musis nejdriv nechat odsoudit, pak se odvolat a u odvolaciho soudu tvrdit, ze jsi to nevylepil, tudiz jsi byl nekym poskozen, a pokracovat v logice predchoziho rozsudku: tve obohaceni: me obohaceni bylo zaporne, jelikoz, jak vidite, stojim pred soudem. Proto by rencar mel zaplatit me.
BTW: napadá mne ještě jedna aplikace: stanovit si ceník, kde budou sazby za čtení reklamních e-mailů (krok 0. pořídit si živnostenské oprávnění, pokud ho člověk ještě nemá). Svůj čas doporučuji nepodceňovat. A až přijde zase nějaký nevyžádaný e-mail (bez předchozího souhlasu) od Slevozmrdu nebo Sračkomoru nebo jiných šmejdů, kteří bezostyšně plní naše e-mailové schránky, poslat jim fakturu na služby, které od nás odebrali (četli jsme jejich e-mail) a pokud nezaplatí, dát tyhle netiketu-nedodržující-méněcenné-osoby-či-firmy k soudu.
"Případně mají zasáhnout spolucestující (pokud tam jsou) a ten, kdo něco čmárá na zeď nebo lepí nějaké hnusné samolepky, má dostat pár facek a být předán policii. Když lidi kašlou na to, co se děje kolem nich, tak se nemůžou divit, že mají hnusné a počmárané metro/město."
Jenže většina těhle "malování" se děje když tam nikdo není. To víte že by lidi zasáhli (alespoň slovně), ale když se to děje ve 3 ráno a nikdo nikde není, tak je to těžký.
Já se třeba osobně setkal jen s vylepováním plakátů na koncerty na ty zakázaný plochy jako jsou skříně HUP, řízení semaforů apod. Tam si ale řeknu, že mi taková "blbost" nestojí za ty problémy se tam s někým hádat. Volat policajty je zbytečný, protože sledovat je nebudu a za 5 minut než policajti přijedou, tak jsou lepiči dávno pryč. Takhle má město zaplacený lidi, který tyhle plochy čistí a aspoň máme větší zaměstnanost :-).
[26] Metro ve tři v noci nejezdí a AFAIK (z doslechu, plodů DPP neužívám) tam celou tu provozní dobu vždycky alespoň pár cestujících je. Ale fyzicky zakročit proti lepiči bych si fakt netroufl.
Argument zaměstnaností je rozbitý: http://devian.cz/2010/oda-na-niceni/
27: Ve tři ráno jsem myslel spíš sprejery, co malujou na baráky. Ale nedávno jsem se přesvědčil, že není problém jet v úplně prázdné (dvouvozové) tramvaji úplně sám. Bylo to poměrně v centru (Zvonařka v Brně), v neděli asi v 6 odpoledne. Stavěla ještě na Úzké, kde je velké nákupní centrum, přesto nikdo nepřistoupil, až na Hlavním nádraží se vyrojili študáci z vlaků. Takže příležitosti se zřejmě najdou, kór na nějakých odlehlejších linkách.
Ta poznámka o zaměstnanosti byl spíš vtip.
[31]. Takže až se spleteš při zadávání bankovního příkazu v čísle účtu a pošleš omylem peníze někomu jinému, může si je ten někdo nechat?
[32]. Přečti si ty rozsudky. Soud pouze konstatoval, že kdyby si uživatel reklamní plochy objednal danou službu u RENCARu (jinde nemůže, protože rencar má exkluzivitu), jeho majetek by poklesl o hodnotu ceny reklamy. Bezdůvodným obohacením v tomto případě je to, že majetek nepoklesl, i když by jinak poklesnout měl. Tedy soud vůbec nezkoumal nakolik či zda vůbec reklama někoho zasáhla.
Co o sobě napsat? Absolvent ČVUT FEL, linuxák, síťař. Mimo to se zajímám o elektrotechniku, elektroniku a speciálně elektrické pohony.
Přečteno 57 280×
Přečteno 15 948×
Přečteno 15 861×
Přečteno 15 161×
Přečteno 13 130×