Půlampérový mýtus o USB
Rozhraní USB nemám osobně příliš v lásce, zvláště pak od doby, co jsem si v jednom předmětu na ČVUT vyzkoušel rozhraní USB implementovat v jednočipovém procesoru. Přesto jde o jedno z nejpopulárnějších počítačových rozhraní současnosti a tak můžeme jen sledovat, jak verze 2.0 postupně vytlačila FireWire a verze 3.0 vytlačuje eSATA. Jednou z výhod USB, která zřejmě zapříčinila jeho masové rozšíření, je přítomnost napájecího napětí 5 V. Je s ním spojena spousta mýtů, polopravd a omylů. Bohužel někteří se podle nich chovají a sice neohrožují naši i svojí bezpečnost, ale pak se zbytečně diví, že něco nefunguje. Dva takové komplementárně spojené mýty bych rád vyvrátil.
Mýtus první: USB port nabídne vždy 500 mA
Nepravda. Hodnota 500 mA představuje maximální proudové zatížení jednoho portu USB 2.0. Třetí verze toto maximum zvýšila na 900 mA. Ovšem zařízení si nemůže jen tak začít odebírat maximální hodnotu proudu. Těsně po připojení, ještě před enumerací, má povoleno odebírat maximálně 100 mA (u USB 3.0 je to 150 mA). Teprve když počítač vyčte z deskriptorů, že zařízení požaduje větší proud a požadavek zařízení splní, má zařízení povoleno odebrat maximální hodnotu proudu.
Jak uvádí například Wikipedie, proudová spotřeba zařízení se vyjadřuje v jedné až pěti jednotkách, přičemž každá jednotka reprezentuje 100 mA pro USB 2.0, 150 mA pro USB 3.0. Připojíme-li do počítače USB hub bez externího napájení (bus-powered), objedná si od počítače všech pět proudových jednotek, ale dále zapojeným zařízením už nabídne maximálně po jedné proudové jednotce. To je také důvod, proč spousta USB zařízení vyžaduje zapojení přímo do počítače, nebo do externě napájeného hubu (self-powered).
Pokud by počítačové porty striktně dodržovaly požadavky specifikace, asi by tak snadno nevznikala zařízení jako USB větráčky, lampičky, ohříváčky čajů, nebo třeba Raspberry Pi. Tato zařízení se totiž vyznačují tím, že nemají vůbec žádný řadič, který by mohl počítač vyčíst, a neměla by tedy odebírat víc než jednu proudovou jednotku. Jenže narážíme na druhý, komplementárně spojený mýtus:
Mýtus druhý: Maximální proud jednoho USB portu je 500 mA
Docházíme do místa, kde se teorie USB specifikace setkává s drsnou realitou praxe. Zejména ve stolních PC, kde je 5 V větev napájecího zdroje dimenzována na víc než 20 A, si implementátoři nemusí lámat hlavu s počítáním miliampér podle USB specifikace a jednoduše port zapojí přímo na zdroj, maximálně přes rezistor či vratnou pojistku. Maximální proud, který takový port dodává, je tedy omezen jen průřezy vodičů, případně malým odporem rezistoru či pojistky. Na jednom starším počítači jsem na konci dva metry dlouhého USB kabelu k myši naměřil zkratový proud až 2,1 A − aniž by počítač utrpěl jakoukoli ujmu.
Jenom díky tomu mohou existovat výše popsaná příslušenství, která jinak vlastně s USB nemají nic společného. Ze stejného důvodu také mohou existovat externí harddisky napájené pouze z USB. Většina z nich totiž požaduje přinejmenším na rozjezd proud kolem 1 A. A protože si lidé zvykli podobná nenažraná zařízení používat, jsou výrobci nuceni k proudovému naddimenzování i na přenosných platformách, kde proudu není až tak nazbyt.
Jak se fenomén kradení proudu z USB rozšířil, došlo i na specifikaci nabíjecího USB portu, který už ani datovou komunikaci nenabízí. A USB konektor se také stal standardem pro nabíjení malých přenosných zařízení.
A tak, až zas někdy uvidíte USB zařízení s kabelem, který má na straně počítače dva konektory, jeden pro napájení a data a druhý jen pro napájení, uvědomte si prosím, že takovým kabelem si u standardy dodržujícího USB hostitele nepomůžete (napájecí konektor dostane jen jednu proudovou jednotku) a u „standardního“ standardy porušujícího USB hostitele ho potřebovat nebudete, protože jeden port poskytne proudu dostatek. Může pomoci jen v několika případech, kdy je proud USB portu omezen, ale bez ohledu na řadičem dohodnutou hodnotu.
-
Pavel (neregistrovaný)
Moc pěkný článek :)
U Notesů a podobných kravin ze současné doby na baterky se dodržuje 500 mA (s rezervou) - už jen z důvodů prodloužení pohotovstní doby baterie...u desktop...nooo 500 mA je stanoveno...musel jsem vyzkoušet po přečtení článku... a dalších komentářůDatum testu 13.12.2016
PC Hall 3000 rok 2004
Intel Celeron 1.8
512 MB RAM
další podrobnosti jsou myslím zbytečné...USB připojeno jen "výstupy" napájení, zapojen rezistor jako zátěž a ampérmetr¨
1 750 mA +/- a deska držela
-
Rhinox (neregistrovaný)
Maximalni proud jednoho usb2-rozhrani 500mA neni mytus, nybrz specifikace (coz se da lehce najit na usb.org). Ze na to vyrobce desky dlabe, to je jina vec, ovsem spolehat se na to neda. Nektere desky maji proud v usb konektoru opravdu omezenej, a vic nez nakejch 550mA jednoduse nedostanes. Aby ses pak potom ty nedivil, ze ti neco nefunguje jen proto, ze zrovna vyrobce tve zakladni desky dodrzuje specifikaci.
Zrovna nedavno sem resil takovej problem, kdy 2.5" externi disk u me bezel bez pridavneho napajeni, a u kolegu ne. Potiz byla v tom, ze i kdyz dle datasheetu pro provoz mu stacilo 2.5W (5V/0.5A), pri startu a nabehu do otacek mel proudovej odber az 1A. No a ta konkretni deska (nakej asus nebo abit) dala do usb2 nejvic 0.6A, a pak se napeti na portu jednoduse vyplo...
Tedy ten tvuj druhej mytus bych opravil na "Maximální proud jednoho USB2 portu je VZDYCKY 500 mA". Pak by to byl opravdu mytus, protoze vetsinou da usb2-port vic. Jenze jestli da jenom tech 500mA, neni to chyba, nybrz spravne dodrzovani specifikace.
-
PeL (neregistrovaný)
[5] Normy jsou ale dobrá věc. Představte si šroubek který by se nevešel do matičky nebo naopak šel příliš volně a sám se povoloval. Počitač, v němž by napětí pro logickou jedničku klidně bylo menší, třeba 1.9V místo předepsaných 2.4V (TTL) a navazující vstup dalšího obvodu by to tím pádem vyhodnotil mylně jako nulu. U takových věcí, jako je univerzální rozhraní, právě musí být pravidla hry dost přesně definována, protože se předpokládá připojování mnoha různých druhů zařízení. Autor nám neříká a nechce říct, že to nefunguje, ale že se pohybujeme na hraně a někdy i za ní (s USB větráčky a svítilnami i přenosnými disky) a pokud "to" někdy fungovat třeba nebude, tak abychom tušili proč.
-
Michal (neregistrovaný)
Jaká náhoda, tohle zrovna řeším. Hraju si malou plackou s mikrokontrolerem zapojenou přes USB do malého ARM počítače (Trimslice). To funguje OK, ale jakmile tam připojím i JTAG programátor tak se celý USB bus resetuje. Na notebooku mi to přitom funguje. Počítám že to je příliš vysokým odběrem toho JTAGu - přecejen je to nějaký čínský šmejd s LEDkou která svítí jak o život. Mám v plánu si koupit USB hub se zdrojem, doufám že tím se to vyřeší...
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[6]. Ano, stejně tak je pouze napájecím konektorem konektor na USB lampičce, USB větráčku, USB ohříváčku hrníčku, USB holicím strojku, USB vysavači a USB fontánce. Je to jen shoda náhod, že si výrobci zrovna vybrali jako napájecí konektor USB a zapomněli k výrobku dodat síťový adaptér? Je stejná náhoda, že tato zařízení chtějí zrovna 5 V a zrovna k tomu používají ty správné kontakty na USB konektoru? Ne, jsou to zařízení vyrobená s cílem ukrást z USB portu napájení a protože takových zařízení přibývalo, stal se z toho standard. Který mimochodem funguje na dobrovolné bázi, třeba iPhone se v Evropě prodává a MicroUSB nabíjení nepodporuje.
[9], [10]. Jistě, existují i zařízení, která proud do USB portu omezují, třeba na 500 mA na konektor. Ono je to taky dobrá věc, protože pak se nestane to, co v komentáři [3]. Podle mé zkušenosti jsou ale taková zařízení v menšině, protože uživatelé taková omezení směrem ke specifikaci USB neprávem vnímají jako závadu USB (jinde to funguje a tady ne).
[12]. Ano, tenké vodiče se řešily třeba u Raspberry Pi, stejně jako nekvalitní falešné nabíječky s USB konektorem, které počítaly pouze s připojením baterie zátěže v podobě baterie mobilu, takže jejich výstupní napětí naprázdno bylo třeba 8 V a při zátěži se zvlnilo natolik, že bylo RPi nestabilní.
Jinak norma s napěťovými úbytky na USB zařízeních počítá a má nějaké limity − viz první obrázek zde: http://www.maximintegrated.com/app-notes/index.mvp/id/3241
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[18]. Vždyť ano, to tady nikdo nerozporuje. Můžou existovat proudově omezené USB porty (a je tomu tak dobře), kde se dá vypomoci zapojením druhého konektoru. Ostatně svět není černobílý a když nějaký hostitelský řadič nevynucuje striktně 100 mA před enumerací, nemusí to nutně znamenat, že zároveň žádný limit nemá. Dále viz druhý odstavec [14].
-
Karel (neregistrovaný)
[17] Mýtus je, že všichni výrobci specifikaci dodržují. Faktem je, že většina jich to nedodrží a pokud se kupříkladu spolehnete na omezení proudu na 500mA, tak vám může vaše hračka vyhořet, pokud vám do ní počítač s klidným svědomím (a bez ohledu na specifikace) nacpe 3A.
Jinými slovy - nespoléhejte se na specifikace. Přečtěte si znovu zápisek blogu, kde je uveden seznam prasáren, na které si máte dát pozor. Pokud znáte nějaké další, tak se podělte.
-
Viky (neregistrovaný)
[20] Čili správně by bylo "Mýtus o dodržování specifikace USB".
"může vaše hračka vyhořet, pokud vám do ní počítač s klidným svědomím (a bez ohledu na specifikace) nacpe 3A." -- no, tak to zrovna možné není jaksi z fyzikálních důvodů - má hračka si dle Ohmova zákona vždycky vezme jen takový proud, jaký potřebuje, pokud je napájena předepsaným napětím, že... Proudové omezení je kladeno na USB-zařízení, nikoli na USB-housta."Jinými slovy - nespoléhejte se na specifikace." -- to ale právě obvykle mohu. Organisace USB si např. klade podmínky, za jakých může být zařízení označeno za USB-compliant, včetně použití příslušných symbolů a piktogramů k jeho označení, takže nedodržení takových specifikací může být důvodem k náhradě škody takovým zařízením způsobené. Vizte usb.org
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[17]. Na otázku „Kde je jaký mýtus?“ se dá odpovědět vygrepováním nadpisů h3 z příspěvku. To jsou mýty, které se tu a tam objevují v nejrůznějších diskuzích, a které se blogpost snaží uvést na pravou míru.
[22]. Je-li v hračce ukroucený a zkratovaný kabel, bude poměrně velký rozdíl, jestli takovou hračkou poteče 100 mA podle specifikace USB nebo 5 A podle reality spousty PC. V tom druhém případě může dojít třeba i k požáru (ale dřív často shoří základní deska).
-
Tukan (neregistrovaný)
Nevím, co vás pane Caletko na ČVUT učili, že nemáte USB v lásce, ale když píšete kritický článek na odborné téma, neškodilo by pár odkazů na kritizovanou specifikaci. Rozhodně by to byla vhdnější argumentace, než jenom vaše deklarovaná, ovšem statisticky zřejmě nevýznamná, zkušenost. K tomu, co píšete, mohu pouze poznamenat, že jste zmastil fakta z dojmy a pranýřujete jevy, které nejsou vždy nutně v rozporu se standardem.
Pokud by někoho opravdu zajímaly požadavky na fyzickou vrstvu zařízení USB dle specifikace 2.0, pak doporučuji nalistovat tabulku 7-7, v kapitole „7.3.2 Bus Timing/Electrical Characteristics“, kde se jasně píše, že 100 mA resp. 500 mA je MINIMUM pro USB hub, tedy i pro tzb. root-hub, tj. pro to, co zřejmě máte ve svém PC. Kolik proudu může USB port dát maximálně, to, alespoň pokud je mi známo, není nikde řečeno. V kapitole „7.2.1.2.1 Over-current Protection“ se akorát píše, že každý port musí být vybaven detekcí nadproudu, která má být nastavena na 5 A. Výrobci motherboardů tedy nijak nehřeší proti specifikaci, pokud proud jednoho USB portu neomezují na 100 mA resp. 500mA.
Výše uvedené limity jsou podle specifikace horní mezí pouze pro zařízená třídy „USB function“. Pokud však USB ohříváček na kafe bude realizován topnou spirálou a USB port dá, co dá, tak se vaše kafe ohřeje rychleji nebo pomaleji, ale k žádné kataklysmatické události zcela jistě nedojde.
Dost dobře nechápu, co jste svým, ne zcela přesným, rozborem chtěl světu vlastně sdělit. Možná jsem při studiu specifikace USB něco přehlédl, ale alespoň jsem uvedl, o co se mé názory opírají. Byl bych vám vděčný, kdybyste mé případné omyly uvedl na pravou míru (pokud možno s odkazy na oficiální dokumentaci standardu USB).
-
mhi (neregistrovaný)
Dovolil bych si doplnit, ze na nabijeni z "USB konektoru" existuje nejaka (pseudo) norma a napr. mobilni telefon podle odporu mezi D+ a D- pozna jaky proud si muze vzit (jestli tech 100mA bez enumerace nebo tusim az 2,5 A).
Takhle nejak funguji takove ty nabijecky za $5 ve kterych je USB konektor. Doporucuji rozebrat, krome toho ze tam uvidite nekolik odporu ktere prave resi kompatibilitu s ruznymi zarizenimi se budete moci kochat i tim jak moc lze cutovat costy....a clovek jen zasne, ze to "funguje".
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[26]. Tak především: Toto není odborný článek, toto je soukromý blog. Takže není možné čekat, že informace zde uvedené budou vždy zcela přesné, ozdrojované primárními zdroji a nezávisle recenzované.
V každém případě ale děkuji za fundovanou kritiku, na základě vašeho příspěvku jsem nahlédl do specifikace a musím vám dát za pravdu, že USB norma nevyžaduje po cize napájených hubech vynucování proudového limitu. Nicméně, jak správně píšete, tyto limity jsou závazné pro USB zařízení. Z toho pohledu nemůžu souhlasit s názorem, že USB ohříváček je v pořádku, když topí co jen USB dá. Specifikace USB jasně říká, že před enumerací (ke které u ohříváčku nikdy nedojde) nesmí USB zařízení odebírat víc než 100 mA.
Tedy pokud to shrnu, budu pro příště volit jiná slova pro vysvětlování druhého uvedeného mýtu, nicméně i nadále můžeme považovat oba za vyvrácené. Ještě jednou děkuji za kritiku.
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[31]. Zařízení by muselo mít na datové vodiče připojený nějaký řadič, který bude počítač schopen vyčíst. Asi by to bylo řešitelné, kdyby to mělo nějaký smysl. Ale žádný smysl to mít nebude. Funkce se nijak nezmění, jen bude další řádek v lsusb a dobrý pocit, že zařízení nekrade víc než může :)
-
Karel (neregistrovaný)
[22] Pokud v hračce dojde k chybě, nebo ji máte chybně zapojenou, pak může dojít ke zkratu a "hračka si vezme to, co potřebuje" bude rázem představovat desítky Amper. Možná vy pod pojmem "hračka" chápete certifikovaný, testovaný a homologovaný výrobek Evropského výrobce, zatímco já za pojmem "hračka" vidím hnízdo drátů a integrovaných obvodů. Konkrétně za tím vidím svého známého, který odpálil několik kusů AtMega, protože měl v zapojení chybu. Zatímco jeho notebook nedal dost proudu na spálení a zařízení prostě "někdy fungovalo divně", tak moje PC "dalo to, co hračka potřebovala na cestu do křemíkového nebe".
-
Hellraiser (neregistrovaný)
Hmm je zajímavý jak tu normu každej chápe jinak. Jako elektrikář to chápu tak, že podle normy USB musí být schopno dodat 0,5A (ve speciálním režimu) a když vyrobce zařídí, že USB dá víc, tak je to překročení normy ne její porušení, tudíž výhoda pro zakazníka. Jinak souhlasím s [22] když je zařízení na 5V, tak je jedno jestli vám USB dokáže dát klidně megaampéru a zařízení se nic nestane.
Jinak by se mel udelat nejakej port specialne pro napájení, protože pul ampery se pomalu na nic jinýho než lampičky a větráčky nehodí (vetšína hdd potřebuje dvě usb, a co jsem slyšel tak i wifiny a tv karty jsou občas s proudem nahraně). -
Viky (neregistrovaný)
[34] Stále nevidím problém. To je jako spoléhat se na to, že zásuvka k pračce je jištěna 10A jističem. Přece není nikde přikázáno, že to tak musí být. Výrobce pračky např. požaduje _alespoň_ 10A jištění, nebo naopak zhotovitel elektroinstalace povoluje _nejvýše_ 10A odběr z nějaké zásuvky, ale ani z jednoho nevyplývá skutečná, realisovaná hodnota jištění a výrobce spotřebiče se nemůže na žádnou maximální hodnotu spoléhat. Výrobce se má řídit specifikací, jež mu byla zadána - nebrat víc než těch dejme tomu 10 A, ačkoli tu zásuvku třeba jistí standardní 16A jistič. Dojde-li k nějaké závadě a půl zařízení, včetně napájecího kabelu od zásuvky k tomu zařízení, shoří, je vina jednoznačně a zcela na straně výrobce takového zařízení - měl si dát dovnitř ještě např. tavnou pojistku. Nemůže se spoléhat na to, že v případě závady zasáhne jistič, jenž není součástí toho zařízení, aby ho ochránil. Jistič jistí proti poškození rozvod ve zdi, nikoli zařízení, které píchnu do zásuvky. To se musí jistit samo. A s USB je to naprosto totéž.
-
Roman Vasicek (neregistrovaný)
Me zkusenosti:
* Notebook HP nc6000 - shorel radic USB po pripojeni disku (Toshiba Portable 2.5" 250GB) bez Y-cable odpalil radic. S Y-cable chodil v poradku
* MacBook Pro da tolik, ze jsem jeste nanasel zadny disk co by nefungoval
* Zakladni deska ASUS A7N8X ma proud omezeny a bez Y-cable nerozjedu prakticky nic. Na druhou stranu, alespon neshori
-
Martin (neregistrovaný)
Vyvracime mytus a vytvarime tim novy :)
Posledni dobou me cim dal vice zarazi, jak dokazi lide bez opravdove delailni znalosti problemu a hlavne bez overeni zaveru a reference na specifikaci nebo dukaz, problem vysvetlovat ostatnim a rikat "jak to ma byt". S prichodem internetu je to o to skodlivejsi ze takove informace se siri snadno. -
Karel (neregistrovaný)
[40] Mne spíš zaráží, že na článek ve stylu "na nic nespoléhejte, nic nepředpokládejte, raději oveřujte a jistěte se" dokáže tolik lidí reagovat stylem "to je lež, protože na XY se spolehnout nedá". Vždyť ano, vždyť o tom tu hovoříme.
[36] No ale vždyť ano! Kolem bloudí plno lidí, kteří si myslí, že USB specifikace říká, že hub více než 0.5A dát nesmí, a že to všichni výrobci dodržují. Sami pak už ve svých zařízeních nejistí nic. To je smutná skutečnost, je to chyba, je to lajdáctví. A je nebezpečné pokrytectví si myslet, že se to neděje. Původ té chyby bude velmi pravděpodobně v chybné interpretaci specifikace.
Konkrétně na vašem příkladě - je tu zástup prodejců praček, kteří vám budou tvrdit, že pračka je jištěna tím, že máte doma jistič 10A. A to je ten mýtus, který je třeba vyvrátit. Je potřeba lidem opakovat, že doma nutně jistič 10A mít nemusí. A pračce, která na to spoléhá, se mají vyhnout. Můžete mi stokrát opakovat, že taková pračka je prasárna, která by neměla existovat. Já přesto budu tvrdit, že tu jsou a že je chyba je kupovat, nebo nedej bože taky vyrábět.
-
dejfson (neregistrovaný)
hezke a vyplyva z toho pomerne zajimava vec: jestli tedy by nebylo na miste upravit specifikaci USB4.0 tak, aby povolovala vysoky proudovy odber. samozrejme existuje spousta zarizeni, ktere si to nemohou dovolit. z toho duvodu by asi bylo dobre nechat stavajicich USB3.0 900mA a pridat koliky, ze kterych se bude dat odebrat 10A
a tim by se zarucilo, ze zarizeni, ktera tento proud nemohou dat, nemohou byt pouzita k pripojeni periferii, ktera tento proud vyzaduji. v dobe stolnich PC, ktere mohou dodavat velky proud by se tim krasne odbouraly tyto limity.
-
klůhtrušt (neregistrovaný)
a) jakýkoliv host, který dává 5V vám nikam nenacpe 3A, pouze může umožnit je odsát. pak je ale mj. evidentní chyba v device (takže hračka již byla zničená, než ji mohl port zničit).
b) na základě úvahy mi vyplývá, že usb.org udělali tu chybu, že nepodmínili certifikaci usb device tím, že v portu, který nereguluje, nemanaguje napájení nesmí fungovat. Pak by výrobci hostů byli nuceni specifikaci dodržovat a výrobci nekorektních device by ostrouhali...
trojitá blésmrt
-
klůhtrušt (neregistrovaný)
@lojza
i) kdyby to tak bylo od začátku, výrobci hostů (PC, notebooků) by nemohli od začátku existence USB nikdy prodávat zařízení které nemanaguje výstupní výkon, kdyby se o to pokusili, zákazníci by řvali, že jim v tom normální device (flashky, sériové převodníky, telefony, zvukovky) nefungují, protože aby mohli nést logo USB, musely by s takovými odmítat pracovat.
ii) sekundárně by v takových portech nefungovaly debilní lampičky a ohřejvátka čehokoliv a lidi by je tím pádem nekupovali, případně by do nich výrobci museli přidat mikrokontrolér, který by si napájení dovedl vyjednat, ale to by dostal zase jen podle specifikace. Byl by to akutní důvod pro dodržování normy.
iii) nevznikly by dnešní paradoxy kdy se příčiny zaměňují s důsledky
nadruhou stranu by možná nedošlo k tak masivnímu rozšíření USB, ale tomu nevěřím
dnes je pozdě plakat nad rozlitým mlékem, není cesty zpět
-
Patrik Šíma (neregistrovaný)
Díky, pomohl si mi vyřešit dlouho trvající problém s mou USB wifi. Ta se mi stále odpojuje. A pak mi to došlo. Nemá dost energie, protože je připojená na jednom hubu s graf.tabletem Wacom. Zkusil jsem jej odpojit a ejhle. Problém je pryč.
"Are there any power hungry devices that could be dropping the voltage on your USB bus?"
-
rainbof (neregistrovaný)
je to matouci a neuplne dava to smysl asi jako casopis britsky aerolinii.
napriklad hdd mivaly dva konektory proto ze dve usb daji 200mA (rika se tomu paralelni zapojeni) na cemz uz jse schopna se rozjet elektronika zbytek si vyloudit standardne.
dneska se pouziva jen jeden proto ze 100mA elektronice staci navic spotreba disku se dost zmensila
pripojeni "primo na 5V vetev" je naprosty nesmysl nefungovalo by pak mereni nebo regulace proudu. -
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[58.] Větev 5VSB znamená „Stand-by“ tedy napájení funkční i při vypnutém počítači. Pokud počítač podporuje zapnutí pomocí USB zařízení, budou USB porty napájeny právě z 5VSB větve. Nevýhodou je, že 5VSB není dimenzována na velké zatížení kvůli spotřebě ve vypnutném stavu. Takže se skutečně může stát, že na proud z 5VSB větve se disk nerozjede.
Některé základní desky na to mají dokonce jumper, kterým se dá přepnout, zda má být USB napájené trvale (z 5VSB, pak je vhodné třeba pro klávesnici), nebo jen při zapnutí (pak je napájené z 5V větve a vhodné třeba pro disk)
-
lukfa (neregistrovaný)
Díky za odpověď, ačkoli jsem o kousek chytřejší nevím pořád na co dát větší důraz při koupi zdroje. Chci ho kupovat už také kvůli grafice kterou plánuji. Můj zdroj Fortron 400W má na 5V větvi psáno 15A a na 5Vsb 2,5A. Půjčený Seasonic 550W má na 5V 30A a na 5Vsv 3A. Zdrojů s 3A na Vsb je dost málo a na ceně se to také podepisuje. Bude stačit když pořídím seasonic pětikilo s 2,5A Vsb? a 25A větev 5V???
-
Lukas (neregistrovaný)
Zdravím,jsem čirým lajkem a měl bych dotaz na zdejší znalce v čem mám problem,když mě nelze dobijet outdoorový sporttester (hodinky se zápisem GPS) USB externí nabíječkou (power-bank) s parametry •Výstupní/vstupní napětí: DC 5 V / DC 5 V
•Výstupní/vstupní proud: max. 1000 mA / 1000 mA. Prostě se mě sporttester nabijí pár minut,max 1% a poté se nabiječka vypne.Přitom do plné kapacity baterie (240mAh) má daleko.Na USB 2.O v NTB,případně v PC vše funguje,jak má. Jedna se tedy o to,že výstupni proud z power-banku je pro dané zařízení až moc velky ? Díky za odpovéď. -
Ivo (neregistrovaný)
Setkal jsem se s podobným problémem jako [62] a moc by mne zajímalo, čím to je doopravdy a jak to zjistit:
1) Mám navigaci TomTom, kterou jsem v jednom autě v pohodě dobíjel z USB konektoru zapojené do autozásuvky zapalovače. V jiném autě se ale navigace nabíjela jen chvíli - a pak se nabíjení odpojilo. Takže jsem navigaci musel napájet z bateriového zdroje.2)Tuhle diskusi jsem navštívil kvůli projektůrku PicoPix PPX2230, který má napájení jen z USB. Když ho napájím z počítače, vše ok. Když ho napájím z bateriového zdroje, taky vše ok. Když ho ale dám do síťového zdroje - jakéhokoliv - tak prostě nic. Nenabíjí se.
Nevím, jestli to souvisí, ale myslím, že jo. Tušíte jak to souvisí a kde je problém? Co se s tím dá dělat třeba v tom autě?
ČLÁNKY DO MAILU