Před měsícem prozradil whistleblower Edward Snowden veřejnosti existenci amerického systému Prism. Americká vojenská tajná služba NSA nejen že se snaží odposlouchávat a uchovávat veškerou internetovou a telefonní komunikaci, ale podle Snowdena jí naše data poskytují přímo velké IT společnosti, miláčkové Silicon Valley, mezi nimiž nechybí Microsoft, Yahoo!, Google, Apple, Skype ani Facebook.
Dotčené společnosti nejprve jakoukoliv spolupráci vyvrátily a zdálo se, že se obvinění nepodaří prokázat. [1] Když ale systém začal obhajovat i prezident Obama [2], ve Velké Británii byl odhalen spolupracující sledovací systém Tempora [3] a opozice se začala ptát, proč výzvědné systémy míří proti vlastním občanům, začalo být pravděpodobné, že systém Prism skutečně existuje. K čemu získaná data tajným službám mohou být? A jaká se proti masivnímu sledování formuje obrana?
Sociální síť Facebook by byla pokladem pro sociology. Její uživatelé zcela dobrovolně a mimoděk mapují a zaznamenávají svoje každodenní životy. Popisují velmi detailně sociální síť, v níž se pohybují. Víme přesně, kdo jsou jejich přátelé, kdo jsou jejich příbuzní, koho ignorují, s kým by se radši neviděli, s kým soukromě komunikují mimo dohled „zdí“ a co si píšou. Síť také ví, kdo jsou sociometrické hvězdy, „opinion leadeři“, zkrátka aktivní lidé s velkým potenciálem hýbat společností. A nikdy nebylo pochyb o tom, že tajné služby budou o tyto data dřív nebo později stát.
Vzpomeňme si na nyní historiky popisovanou zpravodajskou síť StB. Nohavica se nejprve hájil, že na Kryla ani Kohouta nic podstatného neřekl. [4] S kým se stýká? O čem se baví? Co ho trápí? Co má rád? Co je jeho slabůstka? Zdánlivě nepodstatné informace měly za cíl profilovat „zájmové osoby“ a najít způsob, jak na ně. Dobová mašinérie musela získané informace pracně zpracovávat na psacích strojích s průklepovým papírem, zavést důsledný kartotéční a archivní systém a udržovat a platit rozsáhlou síť agentů. Na podobné masové zpracování sociálních sítí za pomoci počítačů se psaly diplomky už před deseti lety a Facebook sběr podobných dat provádí v globálním měřítku.
Nedávno se na Facebooku vyskytla chyba, která některým uživatelům dala přístup k jejich „stínovým profilům“. Přišlo se na to, že kromě obyčejného profilu Facebook uchovává profil další, s informacemi, o nichž ani nevíme, že je má. Byly to například adresy a telefonní čísla z adresářů či emailových schránek, která si od nás Facebook vycucl při „hledání přátel“. [5]
Twitter, další sociální síť, která se zaměřuje pouze na rychlé a virální šíření informací, je ideálním prostředkem pro „sentiment analýzu“ a „detekci vynořujících se zpráv“. [6] To, co se dříve projevovalo jako „drb“, případně žhavá novinka, která šla od ucha k uchu, nebo jako „dobrá pověst“, je nyní dokonale zmapovaným jevem. U zprávy, která se sítí šíří, je jednoduché detekovat, u koho se zrodila, kdo byli její šiřitelé a jaké lidi zaujala. Příkladem je Arabské jaro, facilitované a eskalované právě Twitterem, u nějž je možné analyzovat všechny aktéry a průběh revoluce. V pesimističtější variantě pak takové revoluce moderovat. [7]
Největším jackpotem je ovšem Google. Má v držení nejen soukromou korespondenci několika desítek milionů osob i organizací (mimo jiné i několik verzí tohoto textu dávno předtím, než vyšel, neboť strana redakce používala Gmail), ale i dotazy do vyhledávače z celého světa, zaměřené s přesností na jeden počítač. Dále informace o tom, kdo prohlížel jaké stránky (na stránkách, které nemá pod kontrolou, používá svoje Google Analytics a reklamní systém AdSense). Navíc provozuje úložiště, cloud, do nějž uživatelé nahrávají („zálohují“) „neveřejná“ data ze svých počítačů a může tak do nich nahlížet a vyhledávat v nich. K tomu má pod kontrolou mobilní telefony s operačním systémem Android.
Česká policie si stěžuje na problémy s omezenou možností odposlechu telefonů, zvlášť když se telefonní hovory čím dál častěji uskutečňují přes Internet. Je logické chtít mít k těmto datům přístup. Skype, nyní patřící Microsoftu je logickým cílem. Aplikace běžící na počítači, které jsme přidělili volný přístup k vestavěnému mikrofonu a kameře a která beztak neustále komunikuje se světem, je bezpečnostní riziko, které popisoval už Orwell. Orwellovská Obrazovka nás ale chytře nepoučuje o ideologii, nenutí nám obsah, který nechceme, jen si tiše vrní na pozadí, jako by tu ani nebyla.
Kontrola nad mobilními operačními systémy by mohla být i důvodem spolupráce s Applem. iPhone, marketingový miláček 21. století, se zabydlel v kapsách 250 miliónů lidí po celém světě. [8] Kromě běžných telefonních dat, jaká známe z klasických odposlechů, přes něj proudí i provoz Internetu a zhusta též sociálních sítí, dále poskytuje informace o své přesné poloze za pomoci systému GPS. Co přesně iPhone sděluje a komu není jasné, protože operační systém je uzavřený a tedy nepodléhá veřejné kontrole. Průšvihů, při nichž se zjistilo, že iPhone říká více, než by měl, bylo několik. Například v dubnu 2011 se zjistilo, že iPhone neustále zaznamenal svoji polohu a dvakrát denně data odesílal mateřské firmě. [8] Apple provozuje též cloud pro uživatele svých počítačů, iCloud, který se nabízí k aktivaci hned po instalaci operačního systému MacOS X i iOS.
Snowden však není první, kdo o masivním sledování ze strany NSA promluvil.
Už loni v březnu popsal americký časopis Wired ohromné datové centrum NSA, budované v Bluffdale v Utahu. Celé věže serverů mají běžet na 2323 čtverečních metrech. Kapacita je odhadovaná v řádech zettabytů [16] nebo dokonce yottabytů [10]. Jsou to jednotky, které zatím příliš neslýcháme. Zettabyte je tisíc exabytů, tedy milión terabytů. Yottabyte je ještě tisíckrát tolik. Pro srovnání: loňský provoz celého Internetu je odhadován na 528 exabytů [12], na rok 2015 se předpokládá 966 exabytů ročně. [11] Už jen plánovaná spotřeba elektřiny výpočetního supercentra je 65 megawattů, tedy pro srovnání více než polovina výkonu elektrárny Hodonín. Dokončení areálu je údajně plánováno na letošní září. [10]5
Další výpočetní centrum (s trafostanicí projektovanou na 150 MW) má stát ve Fort Meade, sídle NSA, svá centra vybudovali i subdodavatelé armády jako General Dynamics či Boeing. Firma Booz Allen Hamilton, která zaměstnávala právě Snowdena, měla podle časopisu Wired obstarávat propojení právě mezi těmito výpočetními centry. Dalším ze subdodavatelů má být firma Endgame Systems, která se snaží udržovat celosvětovou databázi všech zařízení připojených k Internetu včetně jejich fyzického umístění, běžícího softwaru a seznamu potenciálních bezpečnostních děr. [14]
Bývalí zaměstnanci NSA, William Binney, Thomas Drake a J. Kirk Wiebe na podezřelé praktiky upozornili už v roce 2002. [17] Kryptograf Binney paradoxně vystoupil hlavně proto, že systém dodávaný do NSA považoval za předražený, odfláknutý a tedy i korupční. Drake proto, že systém, který měl sledovat „zahraniční cíle“, protiústavně sledoval občany vlastního státu. Všichni tři měli vážné problémy, byli zadrženi, stanuli před soudem (Drake dokonce za špionáž), nakonec našli zastání u organizace na podporu whistleblowerů a nakonec byli očištěni. [16] Rozdíl oproti Snowdenovi je v tom, že se na média obrátili až v okamžiku, kdy vyčerpali všechny možnosti domoci se nápravy u svých nadřízených. Přesto jim světová média věnovala minimální pozornost a ve srovnání s ohlasem, kterého se dostalo Snowdenovi (například Česká televize zmínila Drakea teprve před několika dny [15] v „exkluzivním rozhovoru“), považují sami sebe za neúspěšné. [17] Způsob, jakým NSA odposlouchává internetový provoz, popsali Drake a Binney například loni v prosinci na hackerské konferenci 29c3 v Berlíně. [16] Masivní odposlech komunikace tedy není nic nového (například systém Echelon vybudovaly Spojené státy a jejich spojenci již během studené války), Snowden však poprvé promluvil o tom, že v této hře spolupracují s tajnými službami i internetové a telekomunikační firmy.
Celý cirkus kolem „disidenta Snowdena“, datacentra popsaná „zdroji“ Wiredu i vystoupení předchozích whistleblowerů můžou být samozřejmě zpravodajskou hrou. Logická je ale touha mocných po kontrole nad elektronickými komunikacemi, a bylo by s podivem, kdyby neprobíhala. Navíc, recepty, jak se sledování bránit, můžou mít příjemné vedlejší účinky: kromě ochrany před běžným špiclováním ze strany konkurence nebo policie, větší odolnosti proti spywaru a virům, to je i větší decentralizace informací. A ta se může hodit i v případě průšvihu jiného druhu, třeba masivního blackoutu nebo kybernetického útoku.
Po odhalení projektu PRISM se česká média věnovala hlavně bizarnímu příběhu „viníka úniku“. Internet i odborná společnost mezitím začaly hledat nápady, jak se vyhnout sledování. Český technologický blogger „Franta“ již loni popsal svoje zkušenosti s experimentem „Týden bez Googlu“. „Nejde primárně o to, zda je Google ,hodný` nebo ,zlý` – problém vidím už v tom, že se příliš mnoho moci koncentruje v rukou jednoho subjektu (který, i kdyby byl sám o sobě desektrát svatý, může být ovládnut někým zlým). Internet by měl být podle mého co nejvíce decentralizovaný a systémy by měly fungovat co nejvíc autonomně a nezávisle na svém okolí,“ popisuje svoji motivaci. [9] Experiment, který si málokdo z nás dovede představit (už při psaní tohoto textu autor vyslal Googlu několik desítek dotazů), dopadl konstatováním „přežil jsem to v pohodě“ a radami, jak se službám Googlu vyhnout. [18]
S nápady na decentralizovanější využívání Internetu přišla i Nadace elektronického pohraničí (EFF). Na jednoduché a přehledné stránce Prism-Break.org zveřejnila možné náhrady za produkty ohrožené sledováním nebo se na sledování podílejícím. Windows a MacOS – které s „domovskou stájí“ Microsoft nebo Apple komunikují hned po instalaci – navrhuje nahradit Linuxem. Telefonní operační systém Android plně otevřeným Replicantem, a iOS používaný na iPhonu radí zcela nepoužívat. K populárním sociálním sítím, které „v tom jedou s NSA“ nabízí deset otevřených alternativ. [20]
K seznamu by asi mělo přibýt ještě „stahovací servery“ → bittorent. Zatímco úložiště typu ukládej.to patří obvykle jedné firmě a jsou provozovány z jedné centrální lokality, kterou je snadno blokovat či cenzurovat, BitTorrent, protokol pro sdílení souborů mezi uživateli samotnými, nepotřebuje žádné centrální úložiště. Uživatelé si kousky souborů vyměňují libovolně, automatizovaně a hlavně přímo sami mezi sebou.
Tento systém sdílení je velmi obtížné cenzurovat. Zranitelné jsou ale „organizační“ tracker servery, a spor o službu The Pirate Bay (Pirátská zátoka) hýbal švédskými soudytři roky [19]. Existují i vartianty zcela decentralizované, které je lepší preferovat. Není však nutné uživatelům nic nařizovat ani doporučovat. Stačí tlak zvenčí. A krátce poté, co z populárního portálu Ulož.to zmizely některá videa (patrně z důvodu porušení autorských práv [22]), objevily se tamtéž jejich odkazy na torrent. Anonymita sdílení informací na BitTorrentu však zatím není uspokojivě vyřešena a pro skutečně anonymní sdílení nabízejí znalci síť FreeNet.
Obecně by se obrana proti PRISM dala přirovnat ke konsumeristickému hnutí. Po vpádu hypermarketů na lokální trhy se stalo moderním ba módním – ale ještě více snad zodpovědným – nakupovat zeleninu od místních zemědělců a při nákupu v obchodě se podívat, odkud zboží pochází.
Stejně tak první recept proti masivnímu sledování je vyhnout se firmám, které se na něm podílejí. Hledat alternativy za Google, Facebook, Twitter a používat něco jiného. Pít něco jiného než kokakolu a jíst něco jiného než McTlouštík. Neukládat si nic do cloudu. Zvážit, které služby Internetu používám denodenně a kdo za nimi stojí. Dále zjistit, kde všude tyto korporace mají chapadla a vědět o tom, že jejich trasovací značky se nacházejí téměř v každé webové stránce. Nainstalovat si do internetového prohlížeče doplňky, které toto sledování blokují (např. AdBlock, Random userAgent, HTTPS Everywhere, Flash Block, NoScript pro Firefox). Vedlejším efektem je výrazné omezení reklam.
Pokročilejší nebo paranoidnější se mohou pokusit vyštvat korporace ze svého osobního počítače. Nainstalovat firewall a bránit všem připojením tam, kam nechceme, například k „serverům ověřování pravosti software“ či dokonce k celé doméně facebook.com.
Ještě pokročilejší si patrně nainstalují některou z variant Linuxu – k uživatelské přívětivosti se za poslední roky udělaly velké kroky a systém se u nás začíná s úspěchem používat i na základních školách. Učitelé hlásí, že žáci nemají s použitím Linuxu problém. [21] A člověk nežije se stigmatem toho, že „ukradl“ operační systém.
Nejpokročilejší zašifrují své pevné disky a povedou všechnu komunikaci dovnitř i ven šifrovanými kanály. Použijí anonymizační služby jako Tor nebo VPN (na Slovensku už byl – zatím neúspěšně – navržen zákon, který použití anonymizačních služeb zakazuje [13]), platit budou Bitcoinem a budou provozovat vlastní nezávislé servery, jimž budou vládnout jenom oni. Tyto servery budou skrývat svoji identitu, jejich vzájemná komunikace bude šifrovaná. Server může být i notebook ve spíži. Má malou spotřebu a nechcípne, když vypnou elektriku. A jestli ten hangár plný počítačů, který si NSA postavila [10], není ohromný cluster na dešifrování, budou alespoň trošku v bezpečí. NSA ovšem mnohé šifrovací algoritmy sama navrhla a je největším zaměstnavatelem matematiků v USA. [14]
Hackeři mezi tím vyvinou technologie umožňující další skrývání. Veřejnost je otestuje, projdou evolucí a buď se ujmou, nebo zaniknou. Už teď geekové pořádají CryptoParty, ŠifroMejdany, něco na způsob workshopů, které mají běžné uživatele naučit práci se šifrováním a anonymizací. Každý měsíc se koná Cryptoparty v pražském klubu Cross, v půli července proběhne první v bratislavském hackerspacu ProgressBar [26] a další v Brně. V pozadí se už dvacet let rozvíjí hnutí CypherPunk, které proti systému nebojuje propíchutým obočím, ale šifrováním. [25] Rychlé šíření zpráv o ohrožení soukromí i nápady, jak se proti němu bránit, zajišťuje mailinglist Cypherpunk na ironicky pojmenovaném serveru al-qaeda.net. [24]
Reakcí na útok je snaha o hledání obrany. Reakcí na šmírování skrze okno je vznik záclon. Reakcí na možnost odposlechu je vývoj šifrování. Reakcí na zákaz šíření informace je samizdat.
Je otázkou, jestli po „informační revoluci“ nevstupujeme do fáze informační normalizace.
Jak říká mistr Sun: „Odhalíš-li rozmístění a záměry nepřítele, sám však pro něj zůstaneš neviditelný, tvé síly se mohou spojit, zatímco jeho budou roztříštěné.“ [23, s. 40]
Text vyšel ve zkrácené podobě v časopise A2, č 5/2013.
1) ziadne facebooky a g+
2) vlastny server s vlastnou postou
3) chat na xmpp + sifrovat + vybudovat si kruh znamych a komunikovat s nimi cez tento jabber server (t.j. byt plne izolovany od gtalku / hangout-u)
4) sifrovat sifrovat sifrovat
5) dropbox nahradit vlastnym file serverom
6) iPhone, iOS -> nepouzivat
7) Android ... no ja neviem, ten mi este ako taky nevadi, ale vadi mi, ze niektore aplikacie sa z mobilu nedaju odinstalovat, oni sa tam po case automaticky nainstaluju znova, to je neskutocne zlo, potom sa clovek musi strazit, aby neklikol niekam blbo a nepovolil sychronizaciu kontaktov, je to uplny mor.
8) pouzivat TOR, spravit si vlastny tor server, pluginy do prehliadaca ako adBlock atd
9) Vsetky disky sifrovat, swap sifrovat ... to je snad samozrejmost
10) Server nech bezi na FreeBSD / OpenBSD, FreeBSD ma jaily, vsetky sluzby po jednej hodit do jailu, automaticke snapshoty kazdeho jailu na zfs, spravit nejake honeypoty ako dalsie jaily, pouzivat denyhosts / fail2ban, kontrolovat a analyzovat traffic cez nejaku sietovu sondu, logovat ..., nasadit snort / ips / ids
11) sshcko len na kluce, otvorenych co najmenej portov ...
Vsetky "serverove" veci by bezali na jednom fyzickom stroji niekde v datacentre za 100 eur mesacne, naklady sa daju minimalizovat ak sa podelime s dalsimi ludmi o zdroje
a tak dalej ...
dakujem za poskytnutu stranku, ked idu tie prazdniny, clovek ma na to viac casu a treba sa viac obrnit :)
[1]: Vlastni mail server te moc nevytrhne. Po dratech to stejne leze jako clear text, tak je uplne jedno, kde to mas. Pomuze akrat vypasena sifra a tak soudruzi mohou akorat zjistit, s kym si pises. To jim pri pouziti TORu moc nepomuze, ledaze by sledovali uplne kazdy paket na Internetu, coz zatim nezvladaji. Takze kdyz sifrujes, muzes mit mail uplne kdekoliv, kam se dostanes pres TOR, treba i na Google, pokud TOR skousne.
Tiež nad tým, ako laik, rozmýšľam...ale tie extrémy, popísané vyššie asi nie. Nie som predsa nejaký agent, to prenechám deckám z NSA :) Ide skôr o to, dať jasne najavo, že ten trend je neúnosný - takže, podpísať petíciu Mozilly Stop Watching Us, šíriť nejakú povedomie medzi bežnými ľudmi, zastať sa verejne E.Snowdena atd...Možno sú američania citliví na peniaze? Narušilo to dôveryhodnosť US spoločností, FB, Googlu atd..takže, odísť od nich, zvoliť si iné, EU, ruské, hoci aj čínske alternatívy? Nechať si trebárs Win, ale zrušiť Microsoft Account, odísť od Googlu na StartPage...Významnejší odliv klientov by možno vzbudil nejakú reakciu. Racionálnejšie: decentralizácia, opustiť ten princíp ekosystému...mail inde, vyhľadávač inde atd...ukladať si dáta lokálne, trebárs na NAS, nie do cloudu...používať správcu hesiel, nejaký KeePass trebárs...nejaké lokálne šifrovanie, skúšam si AES Crypt, proste pokiaľ možno jednoduché veci...podľa mňa nejde o to, zabezpečíť si nejaké nepriestrelné riešenie - načo? som predsa viacmenej bezvýznamný, ale dať jasne najavo svoj postoj. Plus pridať čosi ako skromnosť, znížiť svoju závislosť od tých veľkých spoločností...
[5.]: Jo, dobry. Akorat, ze kdyz totez neudela dalsich 200 milionu lidi, tak si toho nekdo nevsimne. A i kdyby to tech dalsich 200 milionu udelalo, je otazka, jestli by to neco zmenilo. Americanum by to akorat ztizilo smirovani. Porad si to ale vsechno muzou odchytat na paterich, co lezou do USA.
Petici podepiste, ja jich podepsal uz nekolik. Ale to povede asi leda tak k tomu, ze Amici zlepsi utajeni a budou rikat, ze nikoho nesmiruji.
[3] Ale ten mail via tor předpokládáš jenom komunikaci s webovým rozhraním nějakýho emailu, nebo skutečný smtp a využití třeba i pro MTA?
Google mi skrze tor hází místo vyhledávání Captchu, protože pravděpodobně torové exit-nody jsou na nějakých blacklistech. Nebudou i v antispamových seznamech? Ještě jsem nezkoušel. Ale zdá se, že aspoň z pohledu Googlu je Tor něco jako "síť druhé kategorie".
[8.] Priznam se, ze jsem TOR zatim moc nestudoval, i kdyz to vypada, ze bych asi mel. Ale predpokladam, ze kdyz skrz to nekteri lide muzou propasirovat spojeni Bittorentu na trackery nabo i cely bittorentovy provoz, ze by snad slo i SMTP, POP, IMAP i se SSL, i kdyz SSL by z principu TORu asi nebylo nutne. Pokud to nejde, muzes si zalozit konspiracni adresu pres TOR aspon na webmailu a nikdy se tam jinak, nez pres TOR nepripojovat. Zkomplikuje se tim, i kdyz ne znemozni sifrovani mailu. Holt se bude muset sifrovat rucne nebo pres nejake klikatko, jako je v KDE. A pokud TOR Google odmitne, aby NSA mohlo lepe smirovat, muzes mit adresu na jinem, dostatecne proflaknutem serveru.
BTW, prave me napadlo, ze by bylo hezke, kdyby nekdo napsal aplikaci, ktera by automaticky, nekolikrat denne v nahodny cas poslala par sifrovanych zprav ruzne delky. Aby hosi z NSA meli trochu prdel. Kdyby si to nainstalovalo par milionu uzivatelu, meli by tolik sifrovanych mailu, ze by nevedeli, na koho se zamerit. Kdyby to umelo ofixlovato i hlavicky rady znamych maileru, pricemz by si clovek pri konfiguraci vybral, co chce predstirat, dost spatne by se jim detekovalo, co je co.
[2] Na Aresu se dá najít, jaké stránky si prohlížíš a jaké maily si píšeš? Nebo jenom jméno a adresa?
[3] Jenže ne všichni umí PGP. A na mém serveru se jim prostě maily indexují hůř - museli by mít tapnutého mého garážového ISP a nechat si od něj přesměrovávat veškerou TCP/25 preventivně. Zatímco u G jim stačí ukázat a mají všechno i s historií.
[10] SMTP je přes Tor úmyslně blokováno kvůli spamu.
[2] ares: Záleží, jestli to je aktuální adresa.
[2] banka: Zajímalo by mne, co všechno banka z dat o nás dovede zjistit. Nemá s tím někdo zkušenost třeba při žádání o hypotéku? Zcela jistě banky zaměstnávají dataminery, ale na čem pracují?
[11, 3] A od tvého garážového ISP jde SMTP dál šifrovaně celou cestu? Přes všechny SMTP servery? A jakou historii sestaví Google o nás, kteří tam nemáme account, ale někomu na Gmailu jsme už psali? Peru se trochu s TLS.
[11, 10] To jsem tak nějak čekal. Jendo a má Tor ještě nějaký takovýhle omezení, kvůli kterejm se na něm blbě provozujou servery?
Anonymni BitTorrent je mozny jen pres site jako jsou AnoNet, I2P nebo DarkNet. Bez tracker varianta ti nepomuze protoze z DHT si tvoji IP muze vytahnout kdokoliv.
Ty anonymni site jsou ale velmi vyrazne pomalejsi a nedostanes se z nich na verejne torrenty. Musi to seedovat nekdo vevnitr te anonymni site.
Takze nejjednodusi cesta jak bittorrentit anonymne je si koupit anonymni VPN a spolehat se na to, ze si poskytovatel opravdu nenechava logy kdo to kdy pouzival a ze si neschovava cisla kreditek a jmena zakazniku odkud ty platby sly. Vsichni to ale delaj, takze kdyz na nej policie nabehne tak tam najdou vsechno.
[12] Ale určitě je to sledovat obtížnější, než si prostě říct o obsah inboxu.
Dost exitů na Toru blokuje i další protokoly, viz exit policy na torstatus. Osobně se mi moc nelíbí snaha spojovat Tor pomocí exitů s Internetem, Tor spíš vnímám jako nezávislou samostatnou síť .onion.
[14] Blbě, nepoužívej BT, ale přímo protokol určený pro anonymní sdílení. Třeba Freenet umí distribuovat soubory.
1. Zajel jsme do vedlesího města (ne kvůli tomu ... občas tam jezdim z pracovních důvodů) připojil se na free wi-fi point a založil jednu novou stránku na gmailu a další na freemail tečka saudia tečka com.
2. Nechal si do arabštiny přeložit větu typu: "Zásilka bez zbraní půjde po trase Teherán, Bejrůt, New York".
3. Vygenroval jsme cca 5k náhodných binárních dat (vzal jsem náhodnej JPEG z turistika.cz rozdělil na 1kb části a aplikoval na ně md5 - domácí příprava) a přiložil k mailu.
4. Tohle jsem poslal z toho seznamu na ten gmail.
Ať si kluci užijou trochu luštění :-)
[18] Tohle už jsi viděl?
https://panopticlick.eff.org/
Jestli to google/seznam používá, možná už přesně vědí, kdo jsi :-)
[20.] Holt teroristicke aktivity se musi pachat z USB klice s distrem tak, jak prislo. Nikdy na nem nic nemenit a obcas stahnout nejake jine.
Zajimave je, ze jsem kdysi tenhle nebo hodne podobny test zkousel a vyslo mi, ze jsem jeden z velkeho davu. No a ted mi hlasi, ze muj browser je unikatni a to ve FF, Opere i Chrome. Asi zlepsili ten test. Ale na druhou strany by pro kohokoliv bylo dost riskantni poustet takivehle skripty na pocitaci uplne kazdeho navstevnika webu. Nekdo by si toho mohl vsimnout a zacit stourat v tom, proc se mu najednou pomaleji otevira webmail nebo proc NoScript najednou zacal odchtavat nejaky novy, divny skript. A takovyhle fingerprinting by neprosel NoScriptem, pokud by to terorista vyslovene nepovolil.
[22] Moment, ta detekce není závislá na JavaScriptu, ne? Stačí, co tvůj browser pošle jako request v hlavičce. Dále je docela dobře možný fingerprintovat operák podle charakteru generovanýho provozu.
[23] Díky, o Freenetu jsem zatím jenom slyšel a ještě nezkoušel. Ale předpokládám, že to je na dýl.
[24.] Tak to asi tezko. Hlavicku to posle leda nejakou standardni, tezko v ni bude nejaky unikatni identifikator. Ale JavaScript vyslidi, jake mam fonty, jestli mam Flash, eventuelne asi i jaka mam nainstalovana rozsireni a mozna dalsi veci a to, dohromady se standardni hlavickou "Jsem FF na Linuxu" dost mozna vytvori unikatni kombinaci.
[28] Máš pravdu, jmenuje se Random userAgent a ne Random UA. HTTPS Everywhere je od EFF a kupodivu v repozitáři doplňků Firefoxu není.
[8.] Jako nahradu za google.com skuste: https://startpage.com/ Dotazy jdou cez POST + je tam SSL (HTTPS). Meli by vic dbat na privacy jak napr. duckduckgo.com.
[30] Jasně, dočasná náhrada to možná je, ale jak už zaznělo v nějaké jiné diskusi, prostě jenom dáváš informace o tom, co hledáš, nějaké další třetí (čtvrté) straně. Myslím, že skutečným řešením by byl nějakej decentralizovanej fulltextovej vyhledávač. V lozích z webserveru jsem zahlídl Majestic 12, distribuovaný vyhledávač, ale to je bohužel zase další věc provozovaná soukromou firmou, která se zabejvá SEO, takže celkem nedůvěryhodné.
Napadá mě, že by nebylo špatnou variantou provozovat kvalitní nezávislé lokální crawlery/indexery/vyhledávače založené na FOSS, které by dokázaly sdílet data a mohly by se nad nima dělat meta-searche.
[31] decentralizovany vyhledavac ovsem narazi pri automatickem sberu/indexaci dat na pravni problem legalnosti pristupu a drzeni regulovanych materialu a prokazovani, ktere bude v pripade spolecnosti s transparentnim profilem jednodussi. Nejvetsim drzitelem ilegalnich materialu v dnesni dobe budou celkem urcite uloziste sbernych automatu a te lidske energie, kterou tyto spolecnosti vynakladaji k jejich odstranovani bude taky vic nez se da ocekavat od decentralizovaneho reseni.
Pokouším se to najít přímo na webu NSA a nějak se mi to nedaří. Jinak za vojenskou bych si troufl označit zpravodajskou službu, která je integrální součástí ozbrojených složek resp. armády a slouží v ní gumy, což NSA není. A ministerstvo obrany je v zásadě civilní úřad. Vojenské jsou věci, které spadají pod sbor nejvyšších náčelníků nebo jak se jmenuje ta US obdoba našeho GŠ.
[39][40] Hele, nevim. Žádnej expert na tajný služby nejsem. Nechce se mi hádat se o jedno slovo. Koneckonců NSA přece znamená No Such Agency, tak kdo ví.
Podle Wikipedie se původně jmenovala "Armed Forces Security Agency", sídlí v armádní pevnosti Fort Meade, její ředitel musí být "at least a lieutenant general or vice admiral" a je současně "Commander of the United States Cyber Command"... takže si myslim, že napsat "vojenská" neni úplně nelegitimní. Možná přesnější by bylo napsat - jak navrhuje kolega - v jurisdikci ministerstva obrany - ale to mi přišlo delší a pro text zbytečný. Ale jak kdo chce.
České Vojenské zpravodajství je taky v jurisdikci zdejšího Ministerstva obrany a taky "poskytuje služby pro jiné vládní úřady" :-) A není zase tak od věci si představit, že podobná "firma" by mohla mít v ČR pod kontrolou podobný zdroje informací. To by bylo žrádla pro psy...
Nejsmutnejsi na tomhle vladnim smirovani je to ze vetsine lidi co znam to nevadi.Rikaji si ze nic spatneho nedelaji tak at je sleduje kdo chce hlavne ze to zvysi bezpecnost.
Priznam se ze v tomhle okamziku mi dochazeji argumenty, ale klidne si od vas necham poradit.
Nerad bych se dozil toho ze bude povinna kamera i v zachodu a fizlove te budou kontrolovat jen proto, ze mas vlastni tudiz neschvaleny nazor.
[42] Neprůstřelným protiargumentem je: "Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života. Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě." což je v Listině základních lidských práv a svobod. Jinými slovy každej má právo na to, aby NEBYL sledován.
Ale jinak se na to hodně blbě odpovídá. Lidi začínaj bejt pomalu zvyklí. A přitom žijeme ve společnosti, kde je míra šmírování nejvyšší v celejch dějinách.
Posledně jsem se v hospodě snažil kolegovi odpovědět na zmíněnou výtku nějakou metaforou, tak jsem mu řekl, že emailovou schránku má taky chráněnou heslem, který nikomu neříká. Načež mi nadiktoval všechny svoje hesla.
Hodně proto odkazujeme na StB - což už mladší lidi neznaj, ale ty starší to ještě dost pamatujou. V těchhle rukou a s těmahle zákonama jsou ty soukromý informace náchylný jenom na korupci, případně sledování potenciálních "nepřátel státu" (ekologický a lidskoprávní aktivisti, anarchisti i podvratný umělci by mohli vyprávět -- zajímavý je pročítat si veřejný části zpráv BIS i ÚOOZ, kolik toho tam je o různejch aktivistickejch uskupeních). Ve chvíli, kdy se k moci dostanou jiný (nedemokratický) síly, budou už mít hotovou databázi, celý portfolio, včetně důležitejch uzlů v sítích odpůrců a stačí jenom pozavírat.
Nejvíc lidi děsej konkrétní skandály -- unikne nějaká pitomost, jako třeba kousíček odposlechu z nějakýho policejního spisu -- což je ve srovnání s masovým špiclováním fakt marginalita -- a hned lidi řvou. Kdyby z odposlechů premiéra a jeho sekretářky unikla věta "tys mi to včera tak pěkně udělal, draku, ještě jsem celá vlhká" a neunikla by od policie, ale třeba přímo od operátora nebo internetovýho providera, třeba by se lidi zajímali o šifrování víc, než když se dočtou, že většina jejich dat je v rukou NSA.
Kamera na záchodě nebude povinná, ale bude vestavěná v systému Sony Home Toilet Entertainment, kterej ti bude hrát ke sr*** příjemnou hudbu a ukazovat statusy z Facebooku. Smíříme se s ní stejně bez povšimnutí, jako jsme se smířili s kamerama na ulicích, v hospodách, v bankomatech, v kukaních celníků, v supermareketech, v autech, na uniformách policajtů, v každým počítači, telefonu, tabletu nebo televizním příjmači.
ukládej.to ? Ten neznám :D To měl být záměrně neexistující příklad, nebo se jedná o překlep?
Tady je n= úplně aktuální seznam některých českých hostingů: http://volani.webnode.cz/filehostingy/
[43] Pravo je pekna vec, ale kdyz ho vetsina lidi nevyzaduje a dobrovolne prijimaji ucelove socialni manipulace (neboli bezpravi) za zakon a ti kdo protestuji jsou oznacovani minimalne za blbce nebo blazny, tak co se pak da delat?
STB nastesti nepamatuji nicmene se bojim jeho pomaleho, ale jisteho navratu.
No kamery v hospodach pochybny kvality jako herny a kasina jsem schopnej tolerovat - vetsinou jsou na kontrolovani jak moc obsluha krade nebo jak ji okradaj hosti nebo zlodeji.Jednou se mi to i hodilo, kdyz si postarsi zlity hovado vyrazilo o pisoar zub a me obvinilo ze jsem mu to udelal ja. Nastesti me obsluha znala a navic jsem s ni v ten okamzik mluvil, takze hovad dalsi obvinovani vzdal.Kdyby ne, pak by se kamerovy zaznam hodil. Ale k temto zaznamum nema teoreticky nikdo krom sefa pristup a nejsou soucasti jakesi statniho systemu.V praxi se na vetsinu techto zaznamu nikdo nepodiva dokud se neco neresi (rvacka,kradez,silene zlita obsluha atd.). Kamery v hospodach beru je jako dan za vymetani podezrelych putyk.
Nebezpečná kniha je připravovaná kniha Shaddacka a Klokánka, kterou
připravuje k vydání nakladatelství Dokořán. Cílem tohoto blogu je ověřování a diskuse různých myšlenek a fragmentů textů, které chystáme do knihy, případně které vznikají jako její vedlejší produkt. Cílovou skupinou jsou chytří, kritičtí, nicméně ne-IT čtenáři, pročež některé texty mohou pro čtenáře roota zavánět banalitou, nicméně jsme zvědavi na kritické komentáře od odborné komunity.