Test začíná

Jenom k tomu testu ve VirtualBoxu. To je právě problém. Těžko čék může testovat podporu hardware a autodetekci ve viruálním stroji. Například openSUSE (alespoň nešlo) nejde ve VirtalBoxu ani nainstalovat. Ale to mu neupírá, že na běžných počítačích běží dobře. Třeba. VirtualBox bych tudíž z objektivního testování vypustil.

[1] Díky, to je dobrá připomínka, zvážím to. Měl jsem za to, že
virtuální stroje emulují nějaký reálný (jednodušší) hardware. Dalo by se diskutovat o tom, zda za ty problémy může guest OS nebo VirtualBox, ale dejme tomu, že je problém ve VirtualBoxu.

Problémy, kterými se hodlám ale hlavně zabývat, jsou hlubší než kompatibilita hardware. S tou může souviset ten zmiňovaný problém s tím Gnome démonem, ale určitě s ní nesouvisí nevyřešené závislosti Gaphoru a jeho celková nepřipravenost na zařazení do "BFU" distribuce. Každopádně budu brát možnou nezaviněnou nekompatibilitu v potaz.

tak som si kvoli tebe nainstaloval do 7.10 gaphor a skutocne nejde:

dvh@ubuntu710:~$ gaphor
Traceback (most recent call last):
File "/usr/bin/gaphor", line 5, in <module>
from pkg_resources import load_entry_point
ImportError: No module named pkg_resources

Na launchpade je to oznacene ako chyba uz rok a pol. V debiane ta aplikacia vraj tiez nejde.

Inak prave som dostal super napad ako pisat "recenzie" na <nenavidena-distribucia>. Idete na ich bugtrackovaci system, vyhladate par chybnych ablikacii a instalujete dokial sa vam nepodari najst povedzme 3 taketo aplikacie (lebo niektore uz medzytim mohli opravit). Potom v recenzii napisete ze ste chceli instalovat len tieto tri aplikacie. Dobre nie? Idem napisat recenziu na suse :)

"nabízí nic zlého netušícímu uživateli aplikace, které dosud nedosáhly verze 1."
:) spousta vybornych aplikaci jeste nema 1. finalni release a presto se daji dobre pouzivat, staci se kouknout treba na wine a naopak nektere uz maji cislo vyrazne vyssi nez jedna a stejne maji dost problemu. (muzu jmenovat treba anjutu padajici s scitillou)

[3] No vidíš, díky za potvrzení. Kdyby sis nainstaloval ty setuptools, dostal by ses k jiné hlášce. Mně ale nejde o "recenzi" na "distribuci XYZ". Že ta aplikace, jak píšeš, nefunguje ani v Debianu (a v Ubuntu to nefunguje 1,5 roku), znamená, že proces tvorby a udržování linuxových distribucí není domyšlený a že by se s tím mělo něco dělat. Podobné problémy jsem totiž v historii zažil i u Mandrivy, Freespire, Gentoo a pravděpodobně i u RedHatu.

[4] Na tom něco je, ale kdybych byl já tvůrcem distribuce, rozdělil bych si aplikace na dvě skupiny - funkční a nefunkční. A podle mě první a logický filtr, který se dá použít, je právě číslo verze. Jak jinak mají dát autoři světu najevo, že produkt už dosáhl minimální kvality, která jim umožňuje se za něj plně postavit? Pokud naopak nějaká aplikace opakovaně dělá zmiňované problémy, tak bych ji zařadil na blacklist. Co se týče toho Wine, tak to je kapitola sama pro sebe a osobně bych jej rozhodně do hlavního repozitáře distribuce pro BFU nedal.

Inkvizitore, tvůj blog začíná vypadat velmi nadějně (což se nedá bohužel říci o všech blozích na rootu) a těším se na další příspěvky. A k Ubuntu 7.10, jako člověk co se celkem dost vyskytuje na Ubuntu Forum (forum.ubuntu.cz), a jako uživatel co nedávno upgradoval na Kubuntu 7.10 (a jediná výrazná změna, byla že mi přestala jet wifi....) ti můžu jen dát za pravdu. Vydání 7.10 je opravdu je dost velká jizva, na jinak povedeném projektu Ubuntu.

Inak mne ukazuje ze je v repozitaroch 23000 balickov, ak by z nich bolo 1000 uplne nefunkcnych len preto ze to nikto z vyvojarov neotestoval, bol by to podla mna velky uspech.

[3] Na debianu gaphor "funguje". Nabehne. Vypisuje ovsem dost velke mnostvi hlaseni na konzoli:
- Nekolik varovani.
- 2x ta stejna zprava [Gaphor-ERROR], ze nenahraje plugin. Po ni nasleduji Python trasovaci zpravy.
- Hromada [Gaphor-DEBUG] zprav.

Myslim, ze takova "funkcnost" aplikace muze byt pravem povazovana za spatnou.

Tak to dopadne, ked recenziu distribucie (ale asi vseobecne cohokolvek) pise clovek, ktory o danej teme vie vlastne naozaj pramalo.

Uz v uvode - hodnotit zlozitost systemu podla poctu balickov mi pripada dost strelene, ale povedzme. 1100 moze zniet dost zarazajuco, ale v podstate je to celkom normalna hodnota - jeden program tvori casto niekolko balickov a to z celkom praktickych dovodov, v samostatnych balickoch je tiez mnozstvo commandline utilit a podobne. Zeby bol preto system zlozity?

Poznamka k dvom roznym sposobom ako instalovat aplikacie bol bud nepochopeny pokus o vtip, alebo autor nepochopil system spravy balickov. V druhom pripade mam pre neho novinku. Pouzit moze dokonca konzolovy aptitude, apt-get, alebo dokonca instalovat priamo pomocou dpgk.. a ano.. aby som nezabudol, este tu mame gdebi - frontend k dpkg. Vyzera to mily autor, ze tu nieco uz fakt hnije co? Ale nebude to asi distribucia, ale tvoje vedomosti.. Ja osobne si myslim, ze pocet frontendov na kvalitach balickovemu systemu neubera. Mozno sa mylim.

Balicky samotne samozrejme mozu a casto aj obsahuju chybu - o to castejsie napriklad balicky z Universe repository, ktore _nie_ su oficialne podporovane. Okrem ineho aj to je dovod na oddelovanie balickov do jednotlivych repozitarov. Zaujimave co?

K programom s cislom verzie mensim ako 1 sa uz hadam ani nema zmysel vyjadrovat.. Vedel si ze o taku dolezitu vec ako je spustanie programov pri starte sa stara upstart, ktory ma este k 1 daleko? Hudbu ti standardne prehrava gstreamer, verzia ak sa nemylim 0.10.. Mam pokracovat? Mimochodom, ked uz sme pri tom, tebou spominany gaphor je v Ubuntu vo verzii 0.10.4. Hrozne co?

[7] Díky, budu se snažit

[8] Jenže pochop, že člověka, který přijde zvenčí, naprosto nezajímá, jaké procento ze všech balíčků vůbec nechodí (4,3% je docela hodně). On se jedno nebo dvakrát spálí a půjde o dům dál. Nejsem proti tomu, aby existovaly externí repozitáře, kde existují různé experimentální a bleeding edge buildy a balíky, které nikdo nemá čas testovat. Ale považuju za naprosto skandální, když se takový balík objeví v repozitáři, který je k dispozici po čisté instalaci hned na ráně - první položka menu zleva a první zdola. Jak pak může člověk věřit, že mu bude rozumně fungovat ten zbytek a nepřijde o data?

[9] Invektivy ad personam a ad hominem si příště nech. Buď argumentuj věcně, nebo raději vůbec.

Samozřejmě, že velký počet balíčků znamená větší složitost. Ne nutně z hlediska závislostí, ale z hlediska systému určitě. Jasně se to ukázalo na příkladu Gaphoru. Tento program si natahal k sobě několik balíků, které v zásadě vůbec nepotřebuje. Třeba to Zope a jeho závislosti. A proč? Aby použil pár tříd, které jsou v Zope obsažené. A jak se ukazuje, tak těch skutečných závislostí bylo ještě víc - dokonce tolik, že je lidé kolem Ubuntu nedokázali vychytat. A přitom by stačilo, kdyby se všechny pythonovské moduly zabalily pomocí cx_freeze a bylo by po ptákách! Nainstaloval jsem si distribuci a k ní 3 programy z nabízených repozitářů. A mám na svém systému najednou Python 2.4 i 2.5, přestože jsem si jako pythonista jistý, že by všechny ty programy fungovaly pod verzí 2.5 (a jestli ne, jsou holt špatně napsané). Tohle Ti přijde normální? Mně tedy ne!

[9] V příkazové řádce ať je těch přístupů třeba 100 (ikdyž se přiznám, že současná existence dpkg + apt-get + aptitude + dselect mi přijde trošku redundantní, ale budiž). Do příkazové řádky jde člověk, pokud ví co dělá a ví co hledá. Nebo by alespoň měl. Nechápu ale, proč má *hlavní menu* po *čisté instalaci* obsahovat dva programy pro instalaci balíků. Podle mě to nováčkovi dává jasný signál: my vlastně ani nevíme, jak se ty balíky mají instalovat. Holt se s tím musíš nějak poprat. Zase, pokud by Synaptic nebyl v hlavním menu, nevadilo by mi to. A všimni si, že jsem se nebavil o kvalitách balíčkovacího systému, ale o kvalitách standardního rozhraní Ubuntu 7.10.

Uživatele tolik nezajímá, z kterého repozitáře jsou ty které produkty. Představ si, že bys přišel do hypermarketu Tesco, koupil by sis tam krájený chleba a doma bys zjistil, že je vevnitř plesnivý. Šel bys ho reklamovat a prodavačka by Ti řekla "tohle je nepodporovaný chleba, my podporujeme jenom chleba Tesco". Zrovna tak to je s tím Gaphorem, je po instalaci systému v regále a je u něj napsáno, že je poskytován Ubuntu komunitou, poskytuje možnost snadného vytváření UML diagramů (vedle popisu je srdíčko, což netuším, co má vyjadřovat) a v hodnocení popularity má 3 z 5 hvězdiček. To vypadá jako dost slušné doporučení na to, abych ten program vyzkoušel.

Ano, to, že jsou v systému implicitně nabízeny k nějaké akci programy ve verzi 0.x osobně považuju za dost hroznou věc, která rozhodně nepřispívá k důvěryhodnosti distribuce.

[12] Oprava 4 věty: Ne nutně z hlediska uživatele, ale z hlediska systému určitě.

hm... a je to v main? jestli ne, tak "jaky si to udelas..." ..;-)

"Představ si, že bys přišel do hypermarketu Tesco, koupil by sis tam krájený chleba a doma bys zjistil, že je vevnitř plesnivý. Šel bys ho reklamovat"

Vy jste si něco KOUPIL? Ne, vy jste si svobodně a zadarmo vzal domů z "marketu" velkou bednu s nápisem UBUNTU, plnou nejrůznějších produktů z nejrůznějších zdrojů, přičemž vás vůbec nezajímalo předem, že ti, co pro vás (zadarmo) tu bednu připravili, vám taky předem vypsali, že za produkty ze zdrojů XYZ neručí (ani svým dobrým jménem) a je to na vaše triko.

Váš styl recenze se hodí pouze pro operační systémy se zakoupenou technickou podporou, která vám zaručuje pro vaše specifické potřeby bezvadný chod (případně uvedení do bezvadného chodu).

Alespoň neoperujte s neadekvátními příklady jako ten s kupováním čehokoliv, když jste si nic nekoupil.

Vůbec se zkuste vystříhat úhlu pohledu, z něhož je operační systém nabízený k instalaci dáván na roveň produktu pro koncového uživatele, protože tohle operační systém na CD prostě není. Pro koncového uživatele je určen až nainstalovaný operační systém, a tu instalaci má provádět odborník (ať už profesionál či amatér).

Férová recenze nové verze OS by tedy měla vycházet z toho, jak tento polotovar usnadňuje administrátorovi zřízení funkčního pracovního prostředí, a nikoliv z toho, jak si s *instalací* a používáním polotovaru poradí nebo neporadí Lojza z Horní Dolní.

[16] Podle mě se dobře míněná kritika hodí vždy, když má kritizovaný zájem dělat ty nejlepší možné produkty.

Ten příklad byl podle mě víc než adekvátní - pokud by příspěvek, na který jsem reagoval, netvrdil, že existují podporované a nepodporované balíky, tento příměr bych nepoužil. Je jasné, že na rozdíl výrobku koupeného v Tesca člověk nemůže funkčnost Ubuntu vymáhat, o to mi ale nešlo.

Pokud by někdo povolaný řekl, že filosofie Ubuntu je "my za nic neručíme, my si jenom tak hrajeme a je nám jedno, jaký bude výsledek", pak bych se jím vůbec nezabýval a šel bych testovat třeba Mandrivu. Pokud je ale filosofie Ubuntu "dejme lidem co nejlepší distribuci", pak je na místě se ptát, jestli pro to distributor dělá dost a jestli by něco nešlo vymyslet lépe.

[17] Asi nechápete, že tohle je kritika zevnitř se záměrem najít systémové problémy, které brání většímu prosazení linuxové platformy jako celku. Je sice možné, že profík nainstaluje Ubuntu někomu k plné spokojenosti, ale že nebude mít zájem starat se o jeho údržbu, pokud to bude příliš náročné. Tomu uživateli časem třeba nebudou stačit programy dostupné pro tento OS a Linux jako platforma některé vývojáře (a to i z oblasti opensource) prostě moc neláká. Prostě hledám způsob, jak vývoj Linuxu dostat na další level, aby se stal v oblasti desktopu respektovanou platformou, která získá o řád více uživatelů.

tady plno lidí stále nepochopilo, že Ubuntu má dva druhy vývoje a že 7.10 je pouze technologický preview.... no nevadí

Citace z webu www.ubuntu.cz:

"Ubuntu 7.10 je nejnovější vydání Ubuntu (z října 2007) a obsahuje čerstvý vzhled a nové verze aplikací. Pomocí Ubuntu 7.10 snadno přejdete ze systému Windows a nastavíte si přehrávání MP3 i akceleraci Vaší grafické karty pomocí několika kliknutí. Další informace najdete v poznámkách k vydání. Majitelé starších verzí Ubuntu si mohou přečíst návod k přechodu. Ubuntu 7.10 je doporučené většině zájemců."

>> Prostě hledám způsob, jak vývoj Linuxu dostat na další level, aby se stal v oblasti desktopu respektovanou platformou, která získá o řád více uživatelů.

Ja si myslim ze ked vezmeme 1000 vyvojarov softveru, tak toto zaujima minimum z nich. Kazdy ma svoj program na ktorom pracuje lebo ho to bavi, je za to plateny alebo to potrebuje. A potom pride niekto a snazi sa z toho zlepit distribuciu.

Je to ako keby vsetci vyvojari stavali casti lode pre svoju potrebu. Jeden uz roky pracuje na dokonalej plachte, je kazdym rokom lepsia, povodne ju zamyslal na clipper, potom postupom casu presiel na fregatu. Dalsi vylepsuje padlo do svojho kanoe, treti lodnu skrutku ktor bude dvom predchadzajucim na prd. Takto funguje vyvoj FOSS.

Mozno to nieje vhodny vyvojovy model pre zakaznika ktory proste pride do obchodu (alebo na webstranku "free downloads") a povie ze chce ciernu krabicku s tlacitkami "play" a "pause" ktora bude hrat jeho oblubene pesnicky. Ide o to ze vyvojar pre seba robi riesenie na mieru. Niet divu ze z plachty nie je mozne vyskladat prehravac hudby. Pretoze toto autor nikdy nezamyslal. Rozdiel medzi 1 vyvojarom s 1 balickom a repozitarom s 23000 balickami je len v pocte balickov.

[22] Tady ani tak nejde o to, co zajímá vývojáře SW. Ale velká část vývojářů SW bude radši dělat produkty pro platformu, která má 30% uživatelů než pro platformu, která má 0,1% uživatelů. Na konstruktéry plachet bez větší vize nemá moc smysl sázet.

>> velká část vývojářů SW bude radši dělat produkty pro platformu, která má 30% uživatelů než pro platformu, která má 0,1% uživatelů

uznavam, to je zaujimava myslienka

Rozjíždí se to celkem dobře. Které distro bude jako další? OpenSuSE? Mandriva? PClinuxOS?