Přiznám se, že jsem měl původně v úmyslu v tomto blogu postupně přecházet od obecného ke konkrétnímu. Hezky rozebrat hlavní oblasti problémů, které podle mě linuxová platforma na desktopu má a pak na konkrétních příkladech tyto problémy ukazovat a snad i navrhovat řešení. Moc se mi ale do toho nechce. Mimo jiné proto, že bez těch konkrétních příkladů bude ta teorie stát dost na vodě a blog není kniha. Věřím, že se k té kategorizaci dostanu, ale bude tím zajímavější, čím více materiálu budu mít k dispozici.
V tomto víkendovém textíku si ale neodpustím alespoň základní obecnou úvahu o lidech okolo Linuxu. Tak jako Internet se vyvinul přes původně vládní (v USA) a akademickou platformu přes místo zábavy (zpočátku hlavně té „dospělé“) až k všestrannému zdroji informací a komerčnímu nástroji, tak i (GNU/) Linux už není jenom akademickým projektem a nástrojem pro pár vyvolených.
Začíná se prosazovat i mezi lidmi, kteří nejsou technici a více je zajímá výsledek, než zvolené prostředky. Zatímco vizionář vidí daleko nebo hluboko, obyčejný člověk (klidně ho nazvěme BFU) počítá svůj čas na hodiny, dny, měsíce a roky a přepočítává ho často i na peníze.
Začátky GNU/Linuxu symbolizují dvě jména – Linus Torvalds, technický génius a Richard Stallman – sociální vizionář a reformátor. To je vynikající základ pro rozjíždějící se projekt. Ale ani technik ani sociální reformátor podle mě nemohou dlouhodobě vést vývoj, údržbu a propagaci tak rozsáhlého produktu, jakým je linuxová distribuce.
Na scénu přišly komerční a nekomerční distribuce a jejich tvůrci mají různou motivaci. Ty nekomerční často vycházejí ze Stallmanových myšlenek – napadá mě Společenská smlouva Debianu a filosofie Ubuntu.
Distribuce tvořené zanícenými techniky se často zabývají z praktického hlediska nepříliš významnými detaily – příkladem může být Gentoo, kde lze jednu věc udělat různými způsoby a distribuci ladit opravdu dokonale. V Gentoo se toho na začátku naklikat moc nedá, zato ale má velmi dobře popsané postupy instalace, konfigurace jednotlivých balíků apod. Já osobně, byť zrovna teď píšu tento příspěvek na Gentoo, považuji tyto distribuce spíš za kuriozitu a jejich význam spíš za okrajový.
Komerční distribuce, přestože chtě nechtě vycházejí ze stejných základů, mají jako hlavní svůj cíl udržet nějakou firmu finančně nad vodou a přinést majitelům rozumný zisk. Z tohoto hlediska není tak důležité, zda je nějaký konkrétní ovladač „svobodný“ či nikoliv, ale zda uživatel může udělat snadno a rychle svoji práci, zda může využít počítač podle svých potřeb. Některé distribuce, jako například Linspire, jdou tak daleko, že poskytují uživatelům dokonce licencovanou podporu kodeků od Microsoftu, kterých by se správný „hacker“ nedotknul ani klackem.
Pro uživatele a případného propagátora či správce linuxového desktopu nastává třeba následující dilema: použít distribuci perfekcionalistickou z hlediska principů a pak ji případně doplnit softwarem z neoficiálních repozitářů, nebo použít komerční řešení a případně za něj i zaplatit? Já se přiznám, že se řadím spíš k těm pragmatikům. Byl bych ochoten za vyladěnou linuxovou distribuci klidně i platit, přestože momentálně nic podobného neplánuji.
Závěrem bych chtěl říci pár tezí: Distribuce, která není vhodná pro desktop BFU, je obecně špatná pro desktop. Software, který má menší číslo verze než 1, nepatří do distribuce vhodné pro BFU. Zbytečná komplexita přináší problémy. O těchto věcech ale až zase někdy příště.
[1] Možná by bylo fajn, kdybys byl i Ty o něco konkrétnější. Jak "skončím" já nebo tento blog není podle mě tak důležité. Důležité je, kde skončí Linux. Nevím jak Ty, ale já se nechci smířit s myšlenkou, že každý desátý linuxák si bude mastit vlastní distribuci a zbytek se bude dohadovat, která je lepší nebo bezradně migrovat od jedné k druhé, protože vždycky to bude "už skoro ono", ale nakonec se ukáže, že je tam zas nějaký závažný problém.
[3] Možná si nerozumíme - mně se taky líbí, že se dá udělat ta samá věc vícero způsoby. Ale to se dá mnohdy i pod Windows. Windows jsou po ale po standardní instalaci (relativně) jednotná platforma - jak z hlediska programu, tak z hlediska aplikací. To je výhoda, ale je vykoupena samozřejmě menší konfigurovatelností. Mně by se líbilo, kdyby distribuce více konvergovaly k nějakému společnému základu. Samozřejmě i nadále by byla možnost si ten systém úplně předělat podle vlastních preferencí.
[2] (oni) skonci vzdy tak ze povedia vetu v style "... a preto musi linux spravit xyz aby ..." cim mu prisudia nejaky "zamer" alebo "ciel" ale linux nema nijaky "zamer" ktory by sledoval, pretoze "linux ako entita snaziaca sa seba sama rozsirit" neexistuje. Chciet cokolvek od linuxu je podla mna rovnaka blbost ako chciet nieco od kladiva s ktorym si idem postavit dom.
Imho najvacsi problem s linuxom maju uzivatelia ktorymi sa nikdy ani len vo sne nepocitalo ze ho budu pouzivat - neprogramatori. Je to pre nich nevhodny nastroj. Ja si skor si predstavujem linux ako hodne vytunene IDE.
[4] to je presne ono.
>> "Mně by se líbilo, kdyby distribuce více konvergovaly k nějakému společnému základu"
Je to presne naopak. Je jedna distribucia (alebo program, to je jedno) a dojde sa na nejaku vec ktoru treba spravit. Pricom su 2 mozne sposoby. Prirodzenym riesenim je FORK. A mame dve distribucie, kazda riesi problem svojim sposobom. Pockame par rokov a uvidime ktory sposob bol lepsi.
Tenhle Tvůj postoj chápu, ale lidi z RedHatu, Mandrivy, Novellu, Linspire, Canonicalu atd. mají trochu jiné představy. A rozhodně si nemyslí, že Linux je z principu nevhodný nástroj pro neprogramátory. Tento týden jsem si stáhnul Ubuntu 7.10 a spustil si ho ve VirtualBoxu. Mám pocit, že jde dobrou cestou, ale že holt ta cesta ještě bude dlouhá. Myslím, že se o něm brzy zmíním.
[6] A tohle já si myslím, že není moc univerzální cesta. Chápu, že existuje distribuce určená pro jednoúčelové nasazení - třeba na nějaký router, na práci s hudbou (pokud má člověk vyhrazebý počítač jenom na hudbu) atd. Pokud mám ale jeden počítač a chci si na něm skládat hudbu, programovat, psát dopisy, zahrát nějakou hru atd., nevidím důvod, proč by tohle všechno nezvládla jedna jediná distribuce. Neříkám, že musí všichni používat tu samou, ale nevidím např. důvod, proč musí vedle sebe existovat (teď se bavím o majoritních distribucích, ne o specialitách) dpkg a rpm, proč v jedné distribuci je nějaký soubor v /usr a v jiné v /opt atd.
[9] To je dobrá otázka, ale to se nikdy nestane. Já si kromě toho nemyslím, že by musely ty firmy žít jenom z technické podpory. Určitě by se mohl najít jiný model - bonusy, školení, komplexní řešení, já nevím, co ještě. Kromě toho, kdyby byl Linux 100% dokonalý, nebyl by časem na 1% desktopů, ale třeba na 30% desktopů.
[10] Na úrovni jednotlivých projektů a experimentálních distribucí proti forkům nic nemám
[12], [13] Máte pravdu, ale prostě jsem chtěl nějakým způsobem napsat svoje základní východiska . Další text v mém blogu je podstatně konkrétnější. A hodlám v tom pokračovat. Zkoušet, sbírat informace na Internetu, měřit, dokazovat, ptát se, hledat odpovědi. Zhruba v tomto pořadí.
[8] To je celkem jednoduché - pokud máš jeden počítač a chceš si na něm skládat hudbu, programovat, psát dopisy, zahrát nějakou hru , tak to zvládne jedna distribuce (například SUSE, nebo Fedora, nebo Gentoo ... vyber si, která se ti líbí ... zvládne to)
Ale pokud pár lidí potřebuje minimalistický router, tak nepotřebují k jeho instalaci grafické rozhraní, přehrávání filmů ani hry. Takže zvolí nějakou specializovanou distribuci, která toto nebude v základu obsahovat.
Pokud někdo potřebuje spravovat instalaci SW klikáním bez pořádné znalosti co činí, tak bude potřebovat distribuci s mocnými wizardy (a restriktivními, aby ho nenechaly udělat nějakou vyloženou kravinu).
Pokud někdo jiný potřebuje mít plnou kontrolu nad počítačem i v nestandardních případech a přesně ví co dělá a co chce, tak si vybere jinou distribuci, která mu do jeho rozhodnutí nebude kecat.
Zároveň s tím se dostáváme k tomu, že různí lidé vidí různé věci jako důležité a tomu si tedy přizpůsobují stávající distribuce. Někdy to jde snadno (nakliká se jiné téma a hotovo), někdy je jednoduší forknout distribuci a upravit si její základy.
Stejně tak se liší názory na to, co požadovat od balíčkovacího systému a několik lidí přišlo s vlastními nápady. Některé zapadly, jiné se osvědčily a spousta distribucí se k nim přiklonila. Možná se časem sloučí do jednoho, možná nikoli, protože skupiny s odlišnými požadavky budou dost početné a aktivní, aby si daný způsob udržely ke své spokojenosti při životě.
Konec konců proč musí vedle sebe existovat tolik druhů zvířat? Možná proto, že ty stávající jsou všechny (zatím) životaschopné.
[15] ale ze se muzeme spolehnout na to, ze kdyz si koupime elektricky spotrebic, ze je zasuvka normovana a napeti bude +-220 V , to je ale prima ne. Podle linuxovskych deti je to ovsem skoda, kdyby existovalo 20 ruznych napeti, tak by si prece mohl kazdy vybrat. Pro nektere spotrebice by bylo nizsi napeti vyhodne, pro jine zase obracene.
[15] Balíčkovací systém nebo konfigurační wizard mi jako zase tak podstatná věc nepřijdou. Za daleko důležitější pokládám např. předvídatelnost systému z hlediska programů třetích stran. Tedy něco jako LSB, ale v trošku větším měřítku. Samozřejmě chápu, že ne každá distribuce se k tomu společnému základu musí přidat, ale ty majoritní by měly.
[16] Ano, přesně o to mi jde. Zmenšit množství třecích ploch a kde to jde, zavést standardizované rozhraní.
Standardizované rozhraní je fajn ale standard nesmí vzniknout předčasně, jinak brzdí vývoj. V posledních letech se objevilo tolik novinek (filesystémů, jazyků, zařízení atd.), že výběr toho, co má smysl konzervovat, musí být nejprve prověřen praxí. Důležité je, že vývoj Linuxu zdárně pokračuje a mnohá řešení se prosazují. Ani u programů třetích stran bych to neviděl tak černě - pokud nebyly portovány dodatečně a cestou nejmenšího odporu.
to dvh: mám podobný názor, nevím proč lidé přisuzují linuxu vlastnosti, které nemá... ano distribuce si samy vždy kladou nějaký cíl, a podle toho se snaží přizpůsobit vývoj linuxu, ale globálně vzato, každá distribuce má jiný cíl, a tudíž jakékoliv takové sumarizování typu : "je třeba udělat toto a toto aby LINUX byl použitelný" je pouze tlacháním... je třeba mluvit konkrétně... je třeba udělat toto aby TATO DISTRIBUCE plnila lépe cíl kvůli kterému existuje, problém je že na úrovni konkrétní se nemluví tak jednoduše... obzváště při představě, že by pak neměl být návrh v blogu, ale přímo v diskusi konkrétní distribuce o tom jakým směrem se má vývoj nasměrovat ;).
Linux je dílo takových rozměrů a hlavně postavené na takových základech, že jej nemůžeme vést jedním směrem a diktátorsky "vyvraždit všechny, kteří mají jiný názor." Demokracie se také používá, ne proto že je to nejrychlejší a nejsnadnější cesta k cíli.
to LO: Porovnávat to s vývojem komerčního, centrálně řízeného vývoje aplikací je myslím úplně mimo mísu.
[17] Tak vytvořte takové standardizované rozhraní a pokud vážně bude tak dobré jak si to od toho slibujete tak je vysoká pravděpodobnost, že se ujme ... pokud se neujme tak nic, budete jeden z mnoha jehož řešení bohužel díky necentralizovanému vývoji linuxu utrpělo ... holt krása diktatůry je v tom, že se "nedá udělat chyba" a vývoj jde přesně tím směrem jakým si osoba/skupinka vyvolených usmyslela ;)