Střípky solárního barona 02 - boiler a wattrouter
Dnes se podíváme na nahřívání vody v boileru edit: pomocí „přetoků“ z FVE. Boiler je nejlepší přítel solárního barona. Důvody jsou jednoduché, jedná se o nejlevnější baterii, kterou si k FVE můžete pořídit. Dalším důvodem je že mnoho lidí už ho doma má před realizací FVE.
Například k ohřátí. 200 l vody o 45 °C potřebujete 10.6 kWh. Konkrétní případ je snadné spočítat pomocí kalkulačky na tzb-info.cz.
Nevýhodou boilerů je celkem vysoké samovybíjení, obvyklá ztráta je přes 1 kWh. Během topné sezóny tato ztráta nevadí (vytápí dům), v létě to také není velký prolém – elektřiny z FVE je přebytek.
Další otázkou je jaká je vaše denní spotřeba teplé vody. Podle odhadů dostupných na internetu je to zhruba 60 l teplé vody na osobu a den. Neboli pro 4 člennou rodinu se jedná o 200 l / 10.6 kWh. Moje zkušeností ukazují na méně než poloviční spotřebu.
Úpravy boileru
Vzhledem k tomu že mám třífázovou FVE, byla nutná přestavba boileru z jednofázového na třífázový. Díky tomu, že můj boiler má tzv. suché těleso, byla přestavba triviální, stačilo zakoupit těleso vhodných rozměrů a výkonu a 3f termostat a provést výměnu (bez nutnosti instalatéra). Doporučuji firmu nadeta, která je schopna dodat i zakázková topná tělesa.
Teplota vody
Dle 237/2014 Sb., v § 4 by teplá užitková voda měla mít teplotu 45 až 60 °C.
ČSN 06 320 udává teplotu 50 °C až 55 °C, výjimečně 45 až 60 °C.
Moje nastavení je následující – nahřívání z FVE ukončuju při teplotě vody ve spodní části bolieru o hodnotě 43 °C a to kvůli riziku opaření a také je to tak šetrnější k boileru.
Při ohřevu z distribuční sítě stačí teplota výrazně nižší, osobně mám nastaveno 35 °C ve spodní části boileru. Důvody jsou, ponechání volné kapacity v boileru na následující den a snížení vlastních ztrát boileru.
Teploty se na první pohled zdají velmi nízké, zejména 35 °C. Reálně je ale v mém případě i při takovém nastavení teplota vody dostatečná pro i pro sprchování. Jestli je to tím, že ve vrchní části boileru je voda teplejší, nebo špatným přenosem tepla přes stěnu boileru k čidlu jsem zatím nezkoumal.
Občasné nahřátí vody v boileru nad 60 °C kvůli pozabíjení bakterií neřeším elektronicky. Vyřeší se doufám samo při natápění boileru z kotle na dřevo, dále je doufám řešeno dostatečnou výměnou vody v bolieru.
Wattrouter
Pro efektivní využití přebytků z FVE je třeba nějaké zařízení, které umí měřit hodnotu přetoků do distrubuční sítě a podle ní řídit výkon topného tělesa boileru. V mém případě se jedná o Wattrouter. Který v mém případě přesměrovává případné přebytky do boileru a do topení. V dalším textu se omezím pouze na popis boileru.
Princip je prostý – Wattrouter měří spotřebu u paty domu a v případě přetoku do sítě distributora začně postupně proporcionálně připojovat boiler tak, aby se celková energetická spotřeba domu blížila nule.
Způsob jakým se tak děje je poměrně překvapivý. Wattrouter pomocí SSR relé připojuje zátěž pouze po doby vybraných period (možná půlperiod) sitě. Jedná se tedy o jakousi PWM modulaci. Kdy například sepnutí každé druhé periody sítě odpovídá 50 % výkonu.
Díky tomu, že SSR relé spíná v nule, vše funguje bez rušení. Předpoklad je samozřejmě rozumně nízká impedance sítě, v opačném případě můžete vyvolat Flikr, který se může projevit např. kolísáním intenzity svitu žárovek.
Pokud by se wattrouter porouchal zvažoval bych realizaci vlastními silami v PCL. K realizaci by měl stačit 3f modbus wattmetr a PWM výstupy pro řízení SSR, vlastní regulátor by byl myslím triviální.
Cíle
Pomocí spolupráce Wattrouteru s PLC bych rád dosáhnul následujícího
- Efektivní spotřeba přetoků
- Minimalizace dohřívání ze sítě
- Failsafe – při výpadku PLC, boiler bude topit
- Respektování nízkého tarifu
- Minimalizace vlastních ztrát boileru
- Řízení teplosty z PLC, v budoucnu doplněné o predikci dle předpovědi počasí a režim dovolená
- Zachování mechanického termostatu, který zabrání přetopení boileru i případě poruchy PLC.
,,Komunikace'' Wattrouteru s PLC
Přestože Wattrouter obsahuje rozhraní USB, Ethernet a Modbus, neumožňuje po těchto linkách svoje řízení. Linky jsou určeny pouze pro konfiguraci.
Dále obsahuje 4 kombinované vstupy (výrobcem nazývané ANDI), tyto vystpy ale překvapivě nelze přímo použít jako digitání vstupy. V konfiguračním SW lze volit pouze z možností (analogové) měření výkonu, čítač impulzů S0, NTC a PT1000.
Update 2023–11–16: V aktualní verzi FW pro Wattrouter je přidaná možnost nakonfiguraovat ANDI i jako digitální vstupy, trik se simulací teploty už tedy není nutný.
Pro ,,komunikaci'' s Wattrouterem tedy použijeme trik s falešným NTC čidlem. Podle dokumentace Wattrouter počítá s 10 kOhm NTC. S pomocí reléového výstupu Unipi Neuron a dvou 10 kOhm odporů můžeme simulovat následující stavy
- Relé rozepnuto – Wattrouter vidí jeden 10 kOhm odpor a interpretuje ho jako 20 °C
- Relé sepnuto – Wattrouter vidí dva 10 kOhm odpory paralelně a interpretuje je jako 40 °C
Poznámka: Uvedený postup je zcela obecný a lze ho použít pro ovládání z libovolnéhé PLC.
Nastavení Wattrouteru
Ve Wattrouteru musíme vytvořit dva časové plány
- Terminologií Wattrouteru ,,Omezit'' – Má nejvyšši prioritu a umožní rozepnout SSR relé – toho využívám pro funkci digitálního termostatu. Po natopení vody v boileru nad určitou teplotu rozepneme SSR relé a dále už přetoky do boileru nesměrujeme.
- Terminologií Wattrouteru ,,Vynutit'' – Má nižší prioritu než omezit a umožní sepnout SSR relé nehledě na stav přetoků – toho využívám pro večerní dohřátí vody. Časový plán vynutit má také na starosti hlídání nízkého tarifu.
Jak je vidět z konfigurace tak se v našem případě o žádné realné časové plány nejedná. Oba jsou platné celý den a jejich aktivace se řídí pouze falešnou teplotou.
Algoritmus
Algoritmus řízení je prostý, jednotlivé stavy jsou popsány v následující tabulce
| Akce | ANDI2 Vynutit | ANDI1 Omezit |
| Pokud je teplota v boileru nižší než 43°C povol spotřebovávání přebytků, nebo večerní dotopení z DS | 40°C – relé sepnuto | 20°C – relé rozepnuto |
| Pokud je teplota v bolieru vyšší než 43°C zakaž spotřebovávání přebytků i večerní dotopení z DS | X | 40°C – relé sepnuto |
| Mezi 18:30 a 21:00 dotop boiler na 35°C | 20°C – relé rozepnuto | 20°C – relé rozepnuto |
| Spusť dotopení boileru na 2h po západu slunce | 20°C – relé rozepnuto | 20°C – relé rozepnuto |
Program v PLC
Pro zvídavé jedince – ano mohl jsem teplotní čidlo připojit přímo k Wattrouteru a PLC do řízení vůbec nezapojovat. Nevýhody by pak byly následující:
- Fixní nastavení ve Wattrouteru
- Další teplotní čidlo + kabeláž
- Nemožnost pokročilejších algoritmů (režim dovolená, práce s předpovědí počasí)
Následuje obrázek programu řízení boileru v prostředí mervis v ,,debug'' módu. Omlouvám se za hnusný obrázek, ale nepřišel jsem na to jak do zdejšího systému vložit obrázek širší než 720 px.
Na závěr pár grafů z řídícího systému
První graf ukazuje zachycuje polojasný den s mnoha mráčky, který stačil na nahrátí boileru z FVE, aktivoval se digitání termostat (signál bolier_off). Dohřívání ze sítě nebylo potřeba.
Druhý graf zachycuje zamračený den. Výroba nic moc, večer bylo třeba dohřívat z distribuční sítě (aktivace signálem boiler_on). Dohřívání se spustilo se západem slunce, ale nízký tarif umožil reálné sepnutí a nárůst teploty vody až v 17:00.
Závěr
Zkušenosti po zhruba měsíčním provozu jsou dobré. Wattrouters zvládne využít cca 90% potenciálních přetoků. Zhruba 10% vyrobené energie odejde vlivem nedokonalé regulace do sítě distributora (údaj vznikl porovnáním přetoků měřených elektroměrem obchodního měření a údajů o výrobě z měniče).
Příště bych se rád podíval na využití předpovědi počasí nebo předpovědi výkonu elektrárny na inteligentnější řízení dohřívání boileru ze sítě.
-
Související články na blogu greatlama
-
Střípky solárního barona 04 - Vyhodnocení návratnosti 18. 1. 2024 20:30
-
Střípky solárního barona 01 - rctclient 11. 11. 2021 19:57
-
Návratnost FVE v R 14. 2. 2021 22:28
-
-
Resil jste stejnosmerne nahrivani nadrze/bojleru s TUV? Vetsina tech instalaci totiz dela zbytecnou konverzi z DC na AC. AC je pro ucely vytapeni zbytecne a jsou tam ztraty na invertoru.
Je fakt ze ne kazdy ma dvouokruhovou nadrz/ bojler nebo moznost treba patrony. Nekdy topenarsky projekt dela nekdo kdo uvazuje typickeho cecha - tj. aby to stalo co nejmin.
Tady uz je to vicemene na topenarske dispozici. Je fakt ze u maleho domu by se vyplatilo i bojler/nadrz vvmenit. U velkeho to muze byt dost prace i penez.
-
Resim totez, ale postupne jsem zjistil, ze je vyhodnejsi tam ten invertor mit. Protoze:
1) DC napajeni neprezije termostat boileru. Pri prvnim vypnuti jej poskodi oblouk. Znamena to nahradu termotatu a tim zasah do vyhrazeneho zarizeni (boiler je vyhrazene zarizeni z duvodu moznosti vybuchu a nahradit jej necim jinym je minimalne z pravniho hlediska prusvih - pojistovna)
2) regulator tam stejne musi byt. V lete je to jedno, energie je prebytek, ale prechodobe obdobi (jaro, podzim) se neobejde bez zdimani kazde stovky watu a to znamena MPPT (nebo MPPTs) regulace. Pripadne stridani polarity uz je v tomto kontextu mala komplikace.
Nakonec (castecne z hecu) stavim vlastni regulator. A na rozdil od "modifikovaneho sinu" to bude "pravy sinus". Omezenim je NUTNOST oddeleni od site distributora (pravni i technicke duvody) a reseni rizeneho prepojeni telesa na distribucni sit na doplneni nedostatku energie mimo "solarni sezonu". Kvuli oddeleni bude vyuziti "nadbytecne" energie ve vrcholu solarni sezony limitovane (planuji to protopit do elektrickeho zebriku v koupelne na suseni rucniku ale to je minimum.
Vyhodou je mensi cena - vyssi navratnost v porovnani s s menicem propojenym na distribucni sit. A aktualne i nemoznost to tak realizovat, protoze sam bez montaze odbornou firmou to nelze upapirovat a solarni firmy jsou beznadejne zavalene zakazkami. -
Chvíli jsem o tom premyslel, ale nakonec jsem to zavrhnul...
DC/AC konverze se muze ztat zbytecna, ale je to dle meho ve finalne nejjednodussi reseni.
Pokud budete chtit nahrivat primo z DC, tak stejne budete potrebovat minimalne MPPT regulator.
Druhy problem je, ze DC termostaty pro boiler se bud nedelaji bezne nebo se nedelaji vubec - resenim je rozstridat DC na obdelnik, tak aby termostat byl schopny rozeptnout (zhasnout oblouk).
Treti problem je, ze pak by bylo nutne vhodne prizpusobit vykon telesa v boileru k napeti v panelech - v mem pripade 10 panelu v serii dela uplne bezne napeti kolem 460V.
A posledni problem je, ze rizeni takoveho systemu mi prijde jako nocni mura. Ridit odber z DC, tak abych eliminoval pretoky na vsech trech fazich si neumim moc predstavit...
Boiler s montazi pro dve telesa urcite k dispozici je, drazice mají modely kde je ve spodní části sachta pro suche teleso a uprostred je dira kam se necha zamontovat mokre teleso.
Kdyz si to poscitam, tak menic chci mit stejne (kdybych chtel z FVE natapet jenom boiler, tak by byl asi lepsi fototermicky system a na FVE se vykaslat) a kdyz uz ho mam, tak zbytek pro zuzitkovani pretoku vyjde vicemene nastejno jak pro AC tak pro DC.
-
Zapojit 8-12 panelu serioparalelně a dostanem hezké napětí podle potřeby. To je to úplně nejtriviálnější... akorát je tam nějaká práce s konektory a úpravou rozvodu, ale to se dá vždycky vyřešit elegantně, pokud s tím návrh montáže nějak počítá (mám na to jiný pohled, protože provozuju malý ostrovní systém, takže věci okolo střídačů a cpaní přebytků do sítě nemusím řešit, a hlavně ani právní otázky, ale dálkové ovládání/kontrolu zařízení ano).
-
Prosím podívejte se na důvody pro doporučené teploty vody, norma není jen tak pro nic za nic vymyšlená.
Bojler by měl mít teplotu vody výrazně přes 45 °C, protože např. Legionella se množí ve vlhkém prostředí při teplotách 20 – 45 °C.
Pro dospělé to možná není vážný problém, ale pokud třeba máte/budete mít malé dítě, kojence, může to být velmi nebezpečné.
-
Neco malo jsem si o tom precetl a zdalo se mi, ze metody boje proti legionele jsou dve. Bud dostatecna teplota, nebo dostatecna vymena vody.
Tady je k tomu nejaka statistika (duveryhodnost neumim posoudit) radove nizke stovky pripadu rocne https://legionella.cz/clanky/statistiky-fakta-o-legionelle/
Bohuzel bez informace o zdroji nakazy...Osobne bych mel vetsi strach z rozvodu vzduchotechniky. Nebo toho co se stane, kdyz na chate vypiname pres leto boiler a zapiname ho jenom kdyz prijedeme...
P.S. Pri mem nastaveni tece pri nahrivani z FVE z boileru tak horka voda, ze v ni neudrzim ruku. Pres 50C ma urcite. Muzu to vyhledove zmerit. Kdyz zatopim v kotli, tak ma voda v boileru jiste pres 60C.
-
Obvykle se to dela cyklovanim na vyssi teplotu a to s tim ze vodu pouzivate a nemate rozvody vody z druhe svetove valky staci. Staly vyhrev(pokud mi to nedela prebytek OZE) na 60C je zbytecne plytvani energii. 45-55 je standartni dostacujici teplota a jednou za tyden az 14 dni staci zvednout teplotu na vic jak 60C.
Mate-li rozsahle rozvody a bojite-li se breberek ze stojici vody poridte si cirkulaci.Cyklovat zas na prilis vysoke teploty - napr 80 stupnu je zas snizovani zivotnosti zarizeni. Jestli si pamatuji specku treba kolektoru nebo termostatu na doohrev spravne tak bezpecnosti odpojeni/uzaver kolektoru bylo nekde kolem 90ti stupnu.
-
Legionella je velky problem u rozsahlych rozvodu vody a tam kde tepla voda stoji na velkych delkach a ve slepych vetvich - typicky neobsazene byty v panelacich s vodou ohrivanou vymenikem vodaren a bez moznosti obehu nebo rozsahle komplexy se spolecnymi kotli. Korunu tomu nasazuji stare cinzaky kde chybi obcas i bytove armatury na uzaver vody blizko stoupacky k eliminaci slepych vetvi.
Mate-li maly dum a moderni instalaci staci na boj s legionelou cyklovanim.
Kotle maji obvykle program kdy se jednou za nejaky interval (vetsinou tyden) pusti program proti legionele. 60C za pul hodiny legionelu zabije. Ty programy bezi vetsinou pro jistotu dele( v radu hodin).Pokud resite stojici vodu v trubkach tak pri pokojove teplote se mnozi velmi malo. Musel byste mit nekde doma slepou odbocku kde nekoluje voda nebo humus potrubi - primarne bych se zameril na tohle.
Neni treba plytvat stalym ohrevem na vic jak 60 stupnu na legionelu.
-
Přepínání odporů relátkem mám v plánu pro kondenzační kotel, abych simuloval ekvitermu a moh si ručně řídit teplotu vody. Jen mám strach jak moc se bude kotel bránit prudkým změnám odporu, tak řeším jak to udělat spojitě.
Třeba během 2022 taky něco sepíšu, mám těch šílených nápadů víc, včetně odečtů energií. Snad se z toho něco zadaří ;)
-
Zvlastni ze to date odporem. Ja jsem musel tu svoji francouzskou potvoru presvedcit pres opentherm - aspon mi to tak prislo cistejsi a taky je to komunikacni protokol cidla ke kotli.
Bacha na ty prudke zmeny. Ridici jednotky i naprostych krapu kotlu jsou uz tak inteligentni ze maji urcitou prodlevu hysterezi a nejakou bulharskou konstantu. A to muze byt i 1 den.
Jinak mi taky funguje takzvany "blby" zpusob rizeni - tj. sledovat jen zpatecku nebo pres web interface kotle nastavovat vyssi teplotu.
-
Zatím je to jen myšlenka, původně jsem uvažoval o kotli s 0-10V vstupem (Enbra, myslím i Protherm přes addon) ale nakonec se vzala Thermona. Má vstup pro 10k NTC a pak si podle ekvitermní "křivky" řídí teplotu. Docela vtipná/smutná věc je ta, že offset křivky se nastavuje potenciometrem na panelu kotle, ale sklon jde jen se servisním heslem v menu. Protože ztráty domu nikdo nezná a heslo se prý servisáci docela střeží, tak to buď musím obejít a nebo si s tím celou zimu točit ručně, zapisovat a pak odhadnout co mi tam má nastavit na další zimu.
Navíc prý dost kotlů neumí nastavit minimální teplotu vody do topení.OpenTherm jsem simulovat chtěl, ale protože Thermona prý nějak zmršila protokol, tak mám strach co by to vůbec dělalo. Údajně to s běžným OpenTherm termostatem nejede plnohodnotně a kupovat termostat abych si očichal komunikaci a pak ho dal do krabice, to se mi nechce.
Věřím že při pomalejší změně teploty to zvládne. V nouzi největší prostě plácnu servo na kolečko a budu s ním točit :D
Ještě vysvětlím proč nestačí normální OpenTherm termostat - domek se dělí na dva byty a OpenTherm prý dovoluje připojit jen jeden termostat. Chtěl bych mít trochu větší kontrolu nad tím vším a hledat způsob jak si to nějak uregulovat.
-
TakyPatrik (neregistrovaný)
Na úpravu toplného tělesa bojleru měl nedávno video "ampérák" (YT).
Nízká teplota vody v bojleru má i tu nevýhodu, že teplá voda vám dříve dojde. Pokud vodu ohříváte alespoň na 60°C, tak si ji při odběru běžně mícháte se studenou. Čím nižší teplota, tím větší je potřeba bojler, takže ve výsledku se nic neušetří.
Na sprchování sice stačí nižší teplota, ale na mytí nádobí už většinou chcete teplotu teplejší.
-
To zalezi na velikosti zasobniku. Pokud pouzivate ten maly integrovany v kotlich - rikam tomu spis "prutokac s bufferem" - tam je tech 50-60 jedno. Kdyz je ale velka nadrz - a to u vetsiny kombinovanych ohrevu je zadouci, tak tocit to na 60 nedava smysl.
Tepla voda se stiha doohrivat 10kW kotlem za paralelniho behu dvou koupelen bez problemu.
Krom toho teplotu na vystupu z nadoby na TUV hlida smesovaci ventil takze z nadobu leze stabilne. I kdyz to solar ohuli, ze smesovaku jde vicemene 40-50.To by mel byt pro tyto instalace zaklad. Protoze kdyz se slunce zadari, voda muze byt fakt nebezpecne horka.
Nekdo tady zminil decka. Fakt bych nechtel popaleniny z teple vody. A kdyz uz tak jen lehke.
Otazka pouzivani te ktere teploty je dost slozita i s ohledem na izolaci trubek a jejich delku. Nekde kde jsou kovove trubky v primem kontaktu ze zdi a bez izolace proste nezbyva nic jineho nez to "ohulit".
Sprchovani. Nejsem normalni chlap ktery smrdi cely tyden. Jako metrosexual se nekdy koupu 2x-3x denne.
-
Je to tak, FVE je pripojena a pretoky si distributor musi vzit (zadarmo) pokud neni uzavrena smlouva o vykupu.
Doporucuju si ve smlouve nechat rezervovat vetsi vykon (pro dodavku do site) nez je jmenovity vykon panelu, protoze vykon panelu se muze v mrazu celkem zvysit, tak at z to neni zbytecna pokuta...
Pozor na "zjednoduseny zpusob pripojeni", zni to lakave, ale pak je myslim s pretoky potiz.
Co je pretok myslim neni nikde definovano. Kdyz natopim boiler a zacnu do site hulakat nekolik hodin 4kW, tak to pretok celkem jiste je. Kdyz ale regulace pojede a wattrouter se bude smrdlat kolem nuly (10x za minutu parset wattu ven, 10x parset wattu dovnitr s vicemene nulovou nebo zapornou denni bilanci pretoku) tak to uz uplne jasne neni...
-
Díky za odpověď. Jak moc náročné to bylo s distributorem vyjednat? Někde jsem slyšel, že už moc FVE nechtějí připojovat.
Jaké je tedy zjednodušené schema? Na vstupu u baráku měří wattrouter, jakým směrem a kolik elektřiny proudí. Podle toho spíná tělesa v bojleru. A měnič může být zapojen "kdekoliv" a elektrika prostě doteče kam má (= tedy menič je paralelně s ostatmími spotřebiči) nebo musí všechno z domu téct přes měnič a zase zpátky? (tedy měnič je "před" všemi spotřebiči v hybridním režimu?)
Neuvažoval jste i bateriovém úložišti? Nebo to při přifázování na síť nejde?
Děkuji. -
Papirovani nemam rad, takze tohle zajistovala montazni firma...
Je to jak pisete menic je nekde v dome pripojenej na sit (idealne asi mezi hlavnim jisticem a jisticema jednotlivejch okruhu).
Wattrouter (jeho merici civky) by mel byt elektricky hned za elektromerem. Fyzicky treba za hlavnim jisticem v rozvadeci v baraku...
-
Jen dodám takový ne-elektrotechnický názor k článku. Ad "nebezpečí opaření". Toto jde ale přeci naprosto jednoduše řešit termostatickou baterií, já už bych si bez ní život nedokázal představit. Začalo to miminem kde jsem se právě bál opaření (drcne do páky u vany a šup teče na něj 60st) a už nám zůstaly termostaty všude.
A ještě dodám a ne každý to ví - kromě klasické termostatické baterie ještě existuje "centrální" termostat (používá se např ve školkách) kdy se nastaví pevné maximum na teplé vodě ale kohoutek se pak dá klasický. Takto mám např. na umyvadle (ten termostat mám pod umyvadlem na roháčku) kde pak klasickým otočným kohoutkem většinou pouštím jen červený kohoutek.
Vše výše uvedené je levné, spolehlivé, prověřené a mnohem jednodušší než řešit nějaké občasné prohřátí kvůli legionele.
-
Ten smesovak pro cely dum je nickova polozka. A bez napajeni...
K termostatickym bateriim mam trochu despekt po tom co jsem na ubytovani resil jejich vecne selhavani a v panelaku zas pretoky mezi teplou a studenou vodou v momente kdy na vetvi z vymeniku poklesl nebo vzrostl tlak.
Ale pokud funguji tak stejne clenove domacnosti cvici s teplotou. A ty plastove zapadky na aretaci pak jdou do kopru.
Nemaji rady velmi tvrdou vodu coz tady za letistem na rozdil od prazaku mame. V RD se nastesti rozdily tlaku a zpetne klapky resit pochopitelne nemusi.
-
Presne tak - zmiešavací ventil na výstupe z bojlera je položka za pár šupov a nemám starosť s prípadným obarením, či ničením batérií kdekoľvek ďalej. Ja teda nepoužívam FV, ale vákuové trubice, a v lete by to bol bez zmiešavacieho ventilu pekný prúser - bežne mi vyhreje 200l bojler až na 92 stupňov (nastavené maximum, inak kvapalina v samotných trubiciach aj 140 stupňov) ...
-
Na termostat/smesovaci ventil za TUV ma myslet projektant od topenaru k vasemu projektu. Vy jste laik co se ma s nim poradit.
Myslet si že zvladnu otopny system sam je bohužel další neduh svepomoci.
Pokud resite termostatickou baterií tak to zmakne clovek i svepomoci. Za soucasne krize uz člověk ceka i na instalatera.
Akorat jsou naprd různé debilní tvary umyvadel a van.
-
No jo, ale co s tim... pokud bych chtel nahrivat jenom vodu v boileru, tak ok... ale to nepotrebuju FVE a muzu si poridit fototermicky system...
FVE si porizuju pro vyrobu elektriky a do boileru chci ukladat jenom prebytky, ktere nespotrebuje dum.
Vsechny tyhle krabicky jsou MTTP regulator s H mustkem na vystupu, ktery dela AC obdelnik. U zadne krabicky jsem nevidel zadnou moznost jak externe ridit vykon...
Takze mi neni uplne jasne jak to ridit, kdyz treba FVE vyrabi 2.8kW, pere pracka a spotrebovava 2.2kW, pretok do site by tedy byl 600W. Jak te krabicce reknu, ze ma do bolieru pustit prave 600W.
Jak to dopadne kdyz mi na jednech panelech pobezi MPPT v menici a zaroven MPPT v tehle krabicce?
Nedejboze kdyz budu mit 3f system.
Jedine pouziti, ktere me napada je u bezpretokoveho (polo)ostrovniho systemu, kdy po nabiti baterii "odpojim" nabijec a pripojim tuhle krabicku, ktera bude mit k dispozici cely vykon z panelu pro sebe.
-
Tak u fototermického systému budete muset vyměnit bojler za nějaký s výměníkem a dotáhnout topné médium ze střechy k bojleru nemusí být také až tak jednoduché.
S tímhle stačí dotáhnou jen kabel a připojit na jednu z topných spirál nebo stykačem přepínat mezi nabíjením ze síťe a z panelů.
Systém s 3kWp pořídíte komplet jako stavebnici cca za 40 000,- a na polovinu můžete požádat o dotaci.
Přes léto teplá voda zadarmo.
Pro lidi co nejsou přes den doma a nechtějí investovat do baterek je to docela smysluplné řešení jak využít energii ze slunce pro nějaké úspory. -
Ja mam taky bliz k elektrice... ale pokud se bavime pouze o nahrivani vody, tak se mi zda ze fototermika nabizi lepsi pomer cena/vykon...
Ale je to jenom pocit, spocitane to nemam...
Muzete k vasi cene 3kWp za 40 000 Kc dat nejaky odkaz kde to koupit? zda se mi, ze to odpovida cene za hole panely, bez montazniho materialu (profily na strechu), prepetovek...
-
A je nějaký problém rozdělit část výkonu do baterie nebo sítě a část do bojleru podle senzoru teploty ? Když je solární výkon dostatečný a teplota v bojleru nízká, zapne se MPTT, v opačném případě běží střídač do sítě baráku a distributora... Zdá se mi to jako triviální problém vyhodnocení napěťového vstupu, stavu na senzoru teploty (nebo termostatu) a instalace jednoho přepínacího relé. Vyhodnotit to může nějaký jednočip, typicky Arduino nebo ESP32 nebo něco lepšího jako třeba RPi.
-
Ja tam vidim problemu celou radu.
Halvni problem je ten, ze primarni je pro me spotreba domu, boiler slouzi k ukladani prebytku (spotreba, kterou mohu posunout v case).
Takze boiler rozhodne nechci honit co to da, ale poustet do nej treba 15% aktualniho vykonu (prebytek).Dalsi problem je treba to prepinani, kdyz vypnu a zapnu svemu stridaci napajeni z panelu, tak nekolik dlouhych minut (treba 15, nepamatuju si z hlavy) nebude nic delat a bude cekat jestli je vykon panelu stabilni (interpretuje to jako vychod slunce).
Dva MPPT regulatory na jednech panelech bych provozoval opravdu nerad.Ono i prepinani 500V / 9A DC neni uplne bezna uloha...
Na zaver si dovolim otazku, kterou nemyslim zle -- popisujete realnou situaci, kterou nekdo provozuje doma, nebo to myslite v hypoteticke rovnine?
-
15 minut vyhodnocování se mi zdá jako velmi dlouhá doba, ale střídače do distributorské sítě to mají asi jinak... sesynchronizovat se se sítí a začít dodávat by podle mně mohla být teoreticky záležitost pár sekund. Takže ano, toto je pak zásadní komplikace... Takovým dlouhým časem vyhodnocení nejspíš dochází i k jiným ztrátám například ve chvíli, kdy se rychle sníží denní světlo (bouřkový mrak nebo průchod nějaké fronty, v létě kdy je výkon velký i průchody tlustších mraků přes slunce)...
No a nějakou tu reálnou situaci vidím v tom, že provozuju maličký ostrovní systém s několika MPPT, ale bez bojleru. To MPPT, po připojení solárů, kdy na druhém konci si vyhodnotí taktéž stav nabití baterií, naskočí postupně během cca minuty. Přebytečný výkon je využítý tak, že do zátěže podle výkonu a stavu baterie během dne připojím přenosné spotřebiče, které potřebuju nabít (vysavač, elektrokola, větší powerbanky, tablet...) - sepnutí proběhne na základě dostatečného proudu ze solárů a minimálního stavu napětí na baterii. Stav odečítám dálkově přes BLE (a přes něj můžu zátěž taktéž manuálně spínat).
-
Jo a ještě dodám, že to řešení přes "wattrouter" je asi tak nějak nejlepší možné..
Já bych to zkusil udělat asi ještě jednodušeji, prostě bych měřil denní proud ze solárů do střídače a v případě překročení nějaké hodnoty např. 50% nominálu (v zimě třeba jen 25%) připojil přes relé ten bojler. Ten by musel mít výkon navržený tak, aby odebíral nen část z toho výkonu, dejme tomu 20% procent napevno (případně dvouokruh s děleným topným tělesem s možností odběru 15% nebo třeba dvojnásobku 30% při maximálním výkonu v létě), vyšší odběr by znamenal vyšší teplotu vody.
Jen teoretizuju. Ale je pravda, že soused se mě nedávno ptal na možnost nějakého řešení s bojlerem, takže teď vlastně nad těmi možnostmi poprvé nějak v souvislostech uvažuju :) -
O systemech s baterii vim malo, vyhodou tam asi bude, ze po nabiti baterii, muzete pripojit boiler na panely "natvrdo" a vsechen dostupny vykon cpat do boileru. Zatimco spotreba domu je krmena z baterii... Mozna lze v takovem pripade mit aktivni i oba MPPT.
Jak jsem psal u ongrid to neni dobre, protoze tam ma nejvyssi ekonomicky prinos nakrmit okamzitou spotrebu domu a boilerem vykryt prebytky...
U ongrid menicu je mezi menicem a siti rele (aby se menic mohl odpojit a nikoho nezabil zpetnym proudem). Pokud by menic necekal na sabilni podminky, tak by mohl tohle rele ucvakat k smrti... rano je to stejne jedno, protoze ztraceny vykon je stejne zanedbatelny... Pri velem zimnim zatazeni oblohy taky... tech rekneme 10Wh mit nebo nemit nehraje roli...
-
Promyslím si to... minutová prodleva při přepínání relé by snad neměla vadit... a relé, pokud je takto namáháno, by mohlo být v zařízení osazené v nějaké výměnné patici, aby ho šlo jednoduše vyměnit i méně znalým uživatelem, přičemž chybový stav by měl být indikován LED. Výkonové relé třeba na 30A/300V je jinak záležitost stokoruny, v úpravě pro rozměry a patici možná dražší, ale furt nic zásadního.
-
Pro moji FVE bych potreboval spinat realne rekneme 500V / 9A, ale ani rele ktere zminujete 300V / 30A podle me za stokoruny moc nesezenete...
Poslete prosim mi odkaz na konkretni typ?
...obvykle je problem v tom, ze to rele
* bud neumi DC, ale jenom AC
* nebo DC umi ,ale neumi zaroven max proud a zaroven max napeti (limit rozepinaneho vykonu)
* nebo nedejboze umi oboje, ale pak je zase hodne zajimave podivat se kolik takovych cyklu vydrzi...Hezka legrace, ktera by celkem pasovala k me FVE je treba https://cz.farnell.com/omron-electronic-components/g7l-2a-x-dc24-by-omi/power-relay-dpst-no-25a-1kvdc/dp/2694020
-
No tomu uplne nerozumim.
Jaku ma smysl za cenu velkych investicnich nakladu si porizovat FVE, abych s tim vytapel bojler?
Taky mam solary na bojler, klasicte termosolary, co ohrivaji vodu a pres otopneho hada to ohriva vodu v 300lt bojleru.
A pro peticlennou domacnost staci 2 panely, nemusim osazet pulku strechy.
Osobne tento usecase nechapu, vyrobit elektrinu, tedy uslechtilou formu energie a pak s tim topit v bojleru.
To je jak topit v krbu parketama. -
Ve clanku mluvim o spotrebovavani prebyku. Ne o tom, ze si FVE porizuju kvuli natapeni boileru...
Jak jinak byste doporucil majiteli FVE nakladat s prebytky vyroby, ktere neni schopen jinak spotrebovat?
Jinak fototermicke panelu jsou urcite zajimave sam jsem o nic premyslel... Nakonec me odradily nasledujici veci
1) Problemy s pretapenim behem letni dovolene.
2) To ze je to jednoucelova vec... v zimne nestina v lete se vetsi cast dne flaka a snazi se neuvarit...
3) Slozitejsi instalace - izolovane trubky se tahaji hur nez kabely -
K té denní spotřebě teplé vody: " Podle odhadů dostupných na internetu je to zhruba 60 l teplé vody na osobu a den. Neboli pro 4 člennou rodinu se jedná o 200 l / 110.6 kWh. "
Není těch 110.6 kWh nějaký nesmysl ?
Našel jsem např zde:
http://panelovedomy.ekowatt.cz/tepla-voda/36-potreba-teple-vody.htmla pro 4-člennou rodinu to vypadá spíš tak na 5 -10kWh.
-
Zdravím. Môžete ešte napísať/ukázať, kde máte na bojleri teplotný senzor? Kedysi som to skúšal pri bojleri od DZD. DS18B20 som dal do "jímky", kde sú aj zakončenia termostatu a tepelnej poistky. Nameral som hodnotu cca 35 stupňov aj keď teplomer na bojleri ukazoval 60. Predpokladám, že to bolo preto, že teplomer je umiestnený v hornej štvrtine, ale jímka pre čidlá termostatu končí v spodnej tretine. Vidieť to napríklad na tomto reze. 1 je teplomer, 7 je jímka pre čidla termostatu. Ak to snímate v tej jímke, tak je pokojne možné, že síce vám ukazuje 35 ale reálne vám tečie voda podstatne teplejšia.
ČLÁNKY DO MAILU