[3], Ondra Novacisko: Napsat dobrý alokátor je věda.
Není to sranda a řeší se tam daleko více věcí, než je fragmentace, nebo využití místa. Špatný alokátor může také program pekelně zpomalit, protože se zasahuje i do low level procesorových a low level operačně systémových záležitostí. Jako základ, je třeba zajistit, aby program minimálně cachoval, aby se minimalizoval počet výpadků stránek, apod.
Napsat dobrý alokátor, který by byl skutečně dobrý, tedy alokoval paměť tak, aby program běžel maximální rychlostí, měl navíc rychlý postup alokace a dealokace, zároveň minimálně fragmentoval a měl minimální overhead co do využití paměti i výkonu procesoru – je věc, se kterou klidně obhájíte i 10 doktorátů.
Stále je místo pro výzkum i nové vědecké objevy a pro Vaše bádání v matematické teorii. Klidně na tom můžete postavit celý svůj život, ba dokonce, pokud uděláte průlomový objev, možná i Nobelova cena se vyskytne.
