@44 U tech ostatnich to neni tak jasne, ale zrovna u tech lekaru - to je povolani, ktere prave narozdil od programatoru skaluje relativne spatne, takze je jich proste potreba urcite mnozstvi (pokud chcete urcitou uroven zdravotni pece).
Programatori mohou vysledky sve prace snadno kopirovat, a tedy muze cela spolecnost (teoreticky) profitovat z prace tech nejlepsich. Zatimco ten nejlepsi doktor nemuze osetrovat vsechny pacienty na svete. (Trochu opomijim, ze udrzba soucasnych systemu je programovani a ma casto povahu spatne skalovatelnosti, ale to je technicky detail, ktery na muj argument nema vliv.)
Jinak si myslim (jak psal @46, je to matematika), ze bychom se meli oprostit od pohledu podprumerny je spatny. Je to vlastne celkem zbytecna otazka, protoze bud je zde mnozstvi prace, ktera se musi udelat, jako u tech doktoru, a pak proste ti lide potreba budou, bez ohledu na to, zda talent maji nebo ne; nebo je to prace, ktera je pekny "bonus" k nasi civilizaci (jako programovani nebo umeni), a pak se muzeme dikybohu z prace tech nejlepsich tesit vsichni. Takze ekonomicky vzato opravdu nezalezi na tom, kolik lidi se narodilo s nejakym talentem, nemuzeme to ovlivnit a je to zcela nezavisle na realnych ekonomickych pozadavcich.
Daleko lepsi mi prijde resit, jak zaridit, aby _vsichni_ ti profesionalove meli maximalni uroven v absolutnim meritku, tedy proste byli opravdu dobri, nez jenom nekteri dobri relativne vuci tem ostatnim. Jedina cesta je asi motivovat ty nejlepsi, aby ucili ty ostatni, nebo je aspon motivovat (tam kde lze praci skalovat) psat vseobecne dostupny software, jako treba open source.
ČLÁNKY DO MAILU