Kdo je onen tajemný „příjemce“, o kterém článek píše, že je potřebuje či nepotřebuje?
Navíc článek míchá dohromady několik věcí. Za prvé kvalitu programátora, za druhé status student/má VŠ, PhD., která má s kvalitou programátora jen malou korelaci.
Pak se tam plete moderní newspeek ála Orwell a marketinková slovní vata – „chce se učit nové věci“.
Můj názor je, že naučení se programátorského řemesla je snadné. Ale bez hlubokých teoretických znalostí jiného oboru a matematiky, ideálně i fyziky – virtuóza neuděláte.
Jenže to by musel někdo nahlas říci, že teorie je potřeba. Od jisté hranice už bez teorie dál nepokročíte.
A málokdo toto chápe méně, než linuxová komunita, které vychází z premisy, že programovat cokoli může každý, kdo je schopen dojít na záchod.
Dále bych chtěl podotknout, že VŠ není síto. VŠ se dá také projít nadměrným talentem.
Navíc jsem vystudoval 2 vysoké školy. Jednu před 20 lety a druuhou nyní. Mohu porovnávat, tak dnešní náročnost VŠ je tak dvacetinová oproti nárokům VŠ školy z minulého století. Dnes skutečně vystuduje školu téměř každý, buď pro nadměrnou motivaci nebo pokud má IQ trochu vyšší, tak to projde i tak.
