Objective-C získalo v posledních letech díky rozšíření iOS na popularitě (viz Tiobe index). Pokud jste ObjC kdysi (před ObjC 2.0) viděli a stále soudíte podle tehdejšího dojmu, možná vás překvapí, že současná verze jazyka je podstatně jiná.
Nejprve se velice stručně podívejme na vývoj ObjC:
- původní verze (Cox, Love),
- verze NeXTu,
- verze Sunu (OpenStep), zde šlo ovšem spíše o změny v knihovnách, ne jazyka jako takového,
- první verze Applu (zde šlo také ne o jazyk, ale knihovny a runtime),
- ObjC 2.0 (přibyly např. vlastnosti značně usnadňující správu paměti),
- lambda výrazy (od verze OS X 10.6/iOS 4.0),
- nový překladač (clang/LLVM) s rozšířeným runtimem,
- ARC (automatic reference counting).
Dříve bylo nutné deklarovat instanční proměnné v @interface (z implementačních důvodů), teď už to je možné v @implementation, kam ostatně věci toho typu patří. Například:
@implementation { id something; }
@end
Jako prakticky všechny moderní jazyky (možná kromě Javy, ta má ale ekvivalentní anonymní třídy) má teď ObjC lambda výrazy:
[array sortUsingComparator: ^(id obj1, id obj2) { return [[obj1 name] compare: [obj2 name]]; }];
Nejnovější verze překladače zajišťuje automatickou správu paměti (i na iOS). S tím souvisí podpora slabých referencích (__weak) a změněná deklarace instančních proměnných:
@property (nonatomic, weak) id delegate;
Překladač nyní také přísněji kontroluje typy (pokud se nepoužije id), místo některých varování hází chybu. A fungují @private, @protected apod. (dříve jen varování ve stylu „This will not work in future versions“).
V neposlední řadě lze používat C++ a novou standardní knihovnu (libc++), která implementuje C++11 a je značně rychlejší (a navíc open source). Máte-li kód v C++, který chcete použít pod OS X nebo iOS, není nic snazšího než vytvořit si pro něj wrapper v ObjC (podobně jako to je možné v C++/CLI pod Windows). Pro C++ ARC pochopitelně nefunguje.
Sečteno a podtrženo, současná verze ObjC má vše, co ostatní moderní jazyky, kromě odlišné syntaxe není problém přejít z Javy nebo C#. Dny bez výjimek (ještě Apple ze začátku používal makra se setjmp a longjmp) jsou dávno pryč.
