Aminux - Nápady co prezentuješ jsou první věci co člověka napadnou hned když se s problémem setká, ale budíž.
1. finanční elitářství:
Tvá premisa je, že všichni, hlavně bohatí jsou lakomci. Ale právě tebou zmíněný sport ukazuje, že tomu tak není. Zatímco stát přispívá plošně s myšlenkou
"kdyby náhodou mezi těmi lidmi byl další Panenka, tak je dobré vyhodit stotisíckrát víc peněz oknem, ostatně já úředník jsem je nevydělal, takže vím nejlíp jak je investovat do budoucnosti."
Oproti tomu máme podnikatele/firmy, které sponzorují místní kluby, zároveň jiní sponzorují špičkové sportovce a tak nějak jsem například neviděl závodníky formule 1 si stěžovat že stát nehradí jejich stáj. Jasně, se stájí formule 1 nejede 2x víc úředníků než je lidí ve stáji, ale neřekl bych že je to ve výsledku k neprospěchu závodů.
2. placení školného chudými genii: Jsi opravdu přesvědčen, že univerzity ze svých peněz nedávají extra nadaným stipendia? Nesnaží se nalákat genie kvůli renomé? Kupodivu na západ od nás často ty stipendijní fondy nesou název po mecenáši, který právě škole věnoval nemalou částku pro tyto účely.
Pokud si myslíš, že genius nepujde k lopatě jenom díky prozíravému úřednímu aparátu díky kterému, že může studovat historii kinematografie.
3. Státní školy: Na západ od nás se ukazuje, že právě absolventi státnem financovaných studií ve velké většině nedělají to co studovali. Nevím jestli je představitelné, že by něco podobného sledoval náš státní aparát, u nás se nenosí sledování efektivnosti vynaložených peněz.
4. právo studovat vs. světové blaho: Takže stát má určovat díky uplatnitelnosti studentů v oboru kolika lidím bude příště umožněno daný obor studovat, či zda vůbec? Vždyť to je úplně přesně proti tvému "chudák genius nemůže studovat"... akorát ty jsi to změnil na
"soudruh génius díky svému nadání bude rád sloužit vlasti tím, že vystuduje obor který vedení strany vybere jako pro něj vhodný." (ano schválně jsem to umístil do správných mezí, protože to co říkáš už tu bylo a není tomu dávno... "nevím proč" ale studenti tehdy prahli po větší akademické svobodě)
ČLÁNKY DO MAILU