@David Hirsch
Ad 1) je ovšem otázkou, zda-li je pro společnost k konečném důsledku lepší, když ty sociální nůžky rozevíráme více a více nebo naopak; tím v žádném případě nemyslím ten socialistický experiment, který proběhl v zemích bývalého východního bloku, ale spíš obecný princip, jak se na věci dívat. Je lepší, když budeme směřovat k tomu, že i děti z rodin s horším socioekonomickým statusem (viz Váš bod 2) mají šanci dostat vzdělání odpovídající jejich schopnostem (kde schopnosti jsou zcela nepochybně kombinací nature vs. nurture, a dalších faktorů) nebo na to jako společnost rezignujeme.
Ad 3) základní a střední školství je u nás v principu pořád egalitářské. Pokus se tedy bavíme o veřejném školství. Na okraji půjdou určitě najít případy toho, kdy i tak socioekonomický status rodičů pomůže dostat dítě např. na gymnázium, které je považováno za elitní (např. tím, že si můžu dítě dovolit každý den vozit do Prahy a zpátky); a faktory z 2) taky pořád hrají roli, ale princip našeho školství je pořád více egalitářský než elitářský.
P.S.: Diskutuji jen tak z fleku jak to vnímám, takže jsou to spíš moje názory, takže [citation needed], tudíž se mohu sakra mýlit a něco může být spíš moje přání než skutečnost.
