> místo kde se má rozvíjet schopnost myšlení a přístupu k problémům
Tak to je na většině českých VŠ to co se nevybíravě potírá! Na takových VŠ se můžete dopustit dvou naprosto fatálních chyb (krom např. vlastního liknavého přístupu). Ta druhá nejhorší chyba je projevit schopnost vlastního úsudku a myšlení. Jakmile se této chyby dopustíte, máte 90% jistotu konce studia. Ta první nejhorší chyba pak je nutit samotného (óóó, velikého) pana profesora použít šedou kůru mozkovou k myšlení! Tam končíte s jistotou minimálně stoprocentní. Zažil jsem to nejednou, zprostředkovaně to slyšel od několika dalších a stojím si za tím.
Hlavním problémem současného českého vysokého školství je memorování faktů místo rozvíjení vlastního tvůrčího myšlení. Látka je často servírována jako hotový fakt ke konzumaci bez vysvětlení souvislostí, bez hlubšího porozumění problematice. Dle principu "Tu máš teorii a skripta a u zkoušky mi je odpapouškuj, ideálně doslovně. Jinak mlč a nemysli".
Druhým problémem je "teorie pro teorii". Mnohdy se vyučují teoretické postupy či poučky vytvořené pro teoretické modely teoretiků, které nemají s praxí již naprosto vůbec nic společného. Když jsem viděl co se (leckdy) vyučuje např. v předmětech typu programování, šly mi oči šejdrem. Kdybyste následně takový... (hmm) "slepenec" odevzdali coby programátor svému zaměstnavateli jako výsledek kvartální práce, byl by to patrně ten poslední počin na dotyčné pracovní pozici. Teorie je hezká věc, ale podávána bezduchým způsobem, bez vysvětlení souvislostí a bez možnosti klást zvídavé až drzé dotazy ztrácí jakýkoliv smysl. Pak se nelze divit, že firmy pláčou, že vysokoškoláci jim nejsou k ničemu. Mnozí opravdu nejsou...
Je mi jasné, že budu šmahem odsouzen a zkritizován, ale na to už jsem si zvykl. Možná je můj odsudek trošku ostřejší a je jistě i osobní. Neříkám jím ovšem, že to tak je všude a nesnažím se naházet do jednoho pytle všechny. Jistě je i menšina profesorů, kteří jsou opravdu dobří v tom co dělají a chvála jim. Osobně jsem měl tu čest s jistou paní profesorkou matematiky, která mi za půlku semestru osvětlila matematiku takovým způsobem, jak se to předtím nikomu za třináct let nepodařilo. Zkrátka jen dokázala posluchačům úžasně vysvětlit co a jak funguje a jak spolu jednotlivé části matematiky souvisí. Ano, přiznávám, jsem asi vyjímka potvrzující pravidlo, protože se neumím věci "namemorovat", ale potřebuji jim rozumět. Např. většinu znalostí z chemie jsem nabyl pouze při samostudiu (rozuměj: vlastním způsobem výuky kombinujícím teorii a praxi) a škola pro mě byla už jen doplněk a opakování. Totéž platí pro programování. Nicméně tato vyjímečnost mě vyřadila z možnosti VŠ absolvovat. To se prostě v akademickém prostředí obvykle nenosí. Rozumět látce (i teoretické) znamená samostatně (a i kriticky) myslet a vytvářet si vlastní úsudek. To je ovšem v příkrém rozporu s uplatňovaným pravidlem dvou nejhorších chyb, kterých se můžete u nás na VŠ dopustit.....
