Když čtu příspěvky od zboje, vždycky mě fascinuje, co všechno za pi*oviny řeší uživatelé C++ v důsledku nekonečné snahy o zkombinování nízkoúrovňových vlastností jazyku (ukazatele, ruční alokace, ...) s vysokoúrovňovými (lambda-výrazy, objekty, ...). Že důsledkem složitosti je chybovost, je známá věc. Připomíná mi to vtip:
386: "Pentium, kolik je 3*3?"
Pentium: "8."
386: "To je ale špatně."
Pentium: "To nevadí, ale je to rychle."
