Největší výhoda moving-mark-and-sweep GC jako má Java je, že funguje ve vícevláknových programech. U počítání referencí musí být buď všechny inkrementace/dekrementace zamčené (což je nezanedbatelná režie), nebo musí programátor zatraceně dobře vědět, co a jak se mezi vlákny sdílí (jak píše ondra.novacisko).
Je pravda, že WinRT se k RC docela hodí, protože místo vláknovosti upřednostňuje asynchronní API. Ale stejně by mě zajímalo, co se stane, když aplikace vytvoří nové vlákno.
