Odpověď na názor

Odpovídáte na názor ke článku Fenomén "... ja som nič nerobil...".

  • 15. 7. 2009 9:01

    Pavel Troller (neregistrovaný)

    Zdravím,
    na tato témata bych mohl vyprávět desítky příběhů a všechny, ač pravdivé, zní naprosto neuvěřitelně. Tak jen pár těch z poslední doby:
    1) Fenomén "žena a technika": Moje žena se s technikou snáší celkem dobře, dokud není nervózní. Jakmile znervózní, např. proto, že spěchá nebo jí na něčem záleží, věc, na kterou upírá svoji pozornost, prostě selže.
    - Při tisku delší sestavy se zavaří tiskárna.
    - Při vypalování CD/DVD crashne mechanika.
    - Při hledání něčeho na mapě záhadně přestane jít přístup na mapy.cz, pro přejití na google maps přestane fungovat přístup i na ten. Zbytek internetu samozřejmě jede.
    - Chce-li něco nahrát z TV (používáme počítač coby TV), DVB signál je z ničeho nic tak mizerný, že to ukazuje jen kostky a zvuk jen škytá. Jakmile skončí její kýžený pořad, obnoví se plná kvalita signálu.
    Nejhorší případ této kategorie byl, když ve svém adresáři velmi nervózně hledala dokument a nemohla jej najít. Zavařil se diskový (ještě ATA) řadič tak, že disk totálně vymršil. Ten FS corruption jsem pak fixoval asi 2 hodiny a půlka souborů z jejího ~ už nešla zachránit vůbec. Na tom disku byly totálně promíchány sektory - v inodech byl text, v textových souborech bitmap či inode... I na poměrně hodně recentní e2fsck to bylo silné kafe a restartoval od začátku, Jako zázrakem systémové oddíly vyvázly skoro bez chyb.
    2) Já a technika: Jelikož mám techniku rád, má ona ráda i mne. Proto se mi také stává jak zde bylo popsáno i v jiných příspěvcích, že jako opravář mám ztíženou pozici tím, že občasnou závadu se v mé přítomnosti prostě nepodaří vyvolat. Mám ale tu vlastnost, že to většinou funguje i nějakou dobu po mém odchodu, takže někteří mí přátelé mne občas pozvou na "preventivní opravu" svého zařízení, když se začínají projevovat různé nestability, a poté, co zařízení prohlédnu a např. jen vyfoukám prach, vše začne znovu na pár měsíců fungovat bezvadně. Nejhorší ovšem je, že někdy krátce fungují i programy, které napíšu a které by fungovat neměly, neboť v nich je fatální chyba. Vzpomínám na případ, ještě z 8bit éry, kdy jsem zapomněl v asm před RET dát POP HL a tedy RET skákal na náhodnou adresu, danou tím, co zrovna bylo v HL v okamžiku vykonání PUSH HL na začátku rutiny. Ten program jsem řádově dny používal, aniž mi crashnul - v HL vždy bylo něco neškodného, na co když se skočilo, nic zlého neprovedlo a pak to vykonalo další RET a tím se to vrátilo, kam mělo (a ani nevadilo, že HL se neobnovilo). Ale nikomu jinému, komu jsem ten program hrdě nahrál, nefungoval! Všem se hroutil. Pak už se hroutil i mně a musel jsem do debuggeru najít příčinu :-). No nevěřil jsem vlastním očím, fakt.
    3) Jiní lidé a technika: Ze svého okolí jsem znal člověka (z VŠ), který měl přezdívku "hasič". Proč ? V jeho okolí prostě nehořelo. Byl to schopen i částečně vůlí ovládat tak, že byl schopen např. zastavovat běžící spalovací motory. Jednou se loučil na nádraží s dívkou a vadilo mu, že už musí dívka odjet. Tak vypnul diesellokomotivu, kterou nenastartovali, dokud on k tomu nedal milostivě souhlas :-). A elektronika v jeho blízkosti selhávala fatálně (to ovládat ani nemohl), nemohl se spolehnout ani na obyčejnou kalkulačku. Často v jeho blízkosti explodovaly žárovky nebo zářivky.
    Můj závěr: Vliv lidské psychiky na hmotný svět mám během svého živoat prokázán tolika případy (to, co jsem tu uvedl, byla fakt jen špička ledovce), že o tom prostě nemohu pochybovat. Pokud by to vše, co se mi už stalo nebo se stalo mým blízkým, měly být náhody, pak tedy nezbývá než to formulovat jinak - že psychika má přímý vliv na zvýšení pravděpodobnosti výskytu náhody :-).
    Zdraví Pavel