Prosil bych jednou verzi na Linux.

Sw i pro linux je az dalsi kapitola, mne by uplne stacilo kdyby prestaly existovat napriklad takoveto zvracenosti: proprietarni zelezo, na nem bezi linux, indian, web je psany v pythonu a presto jsou nektere funkce pouzitelne pouze v MSIE.

Som linuxak. Doma 100% linux uz asi 6 rokov. V praci Delphi a Windows. Velmi velky projekt, nedavno som to pocital, 1.5 miliona riadkov kodu, 2600 okien, 600 dalsich zdrojakov. Robi to 6 ludi. Neviem si predstavit ze by sme to nejak prerobili do linuxu. Ja doma pouzivam fpc a lazarus ale priamo to nejde prepisat, muselo by sa to rucne vsetko poprepisovat. To uz skor napisat to odzova. Ale kedy? Ked ledva stihame udrziavanie. A zisk nieje taky aby sme mohli platit niekoho kto to bude 2 roky prepisovat do linuxu. Je to nasadene u cca 30 zakaznikov po celom slovensku. Proste sa to neda.

[2] je to samozrejme aj o schopnostiach timu, ci pri vyvoji vobec uvazovali o prenositelnosti atd...

Já bych viděl obsah dopisu takto: Je nás x (set, tisíc), z nichž každý desátý (dvacátý, stý) je ochoten za takovou aplikaci zaplatit.

Myslím, že společnosti jsou orientovány na zisk a ten jim pár nadšenců nepřinese.

[4] Samozřejmě pokud by si aplikaci na Linux koupilo dost lidí, výrobci by je nabídnuli. Můžete firmě psát, že je vás 0,7% uživatelů desktopu, tedy minimálně 100x méně, než uživatelů Windows. Firma se podívá na počet svých zákazníků, a řekne "OK, můžeme získat 0,7% zákazníků navíc, teď se podíváme na náklady". A myslíte, že 0,7% nákladů zaplatí verzi pro Linux (vývoj, údržbu, testování a podporu)? Ten nárůst o 0,7% zákazníků navíc velmi optimisticky počítá s tím, že z 1000 uživatelů Linuxu si jich daný SW koupí stejný počet, jako z 1000 uživatelů Windows.

Když to shrnu, tak mi přijde celkem nesmyslné spamovat firmy poptávkami produktů pro Linux, když ty produkty zřejmě ani nehodláte koupit. Ale možná jen nejsem správný nadšenec.

Já bych jim i napsal, ale nějak mi v Linuxu nic nechybí, když tedy opominu občas nějakou tu novou gamesu, která za něco stojí a nefunguje pod Wine nebo Cedegou. Ale stejně na takové nemám železo a nakonec ani čas, takže shit happen.

To spíš by se hodilo tlačit na výrobce HW aby dodávali ovladače, nebo aspoň dostatečné specifikace, ale opět, můj komp už má nějaký pátek za sebou a všechno mi perfektně šlape a pokud kupuji něco nového, tak nejdřív zjišťuji, jestli mi to v Linuxu bude chodit.

[6] Souhlas.

Donedávna mi chyběl na Linuxu PC Translator od Firmy LangSoft. Napsal jsem mail, kde jsem se ptal na to zda nemají, nebo neuvažují o portu tohoto produktu i na Linux. Odpověď byla taková, že o tom zatím jen uvažují, jednak proto, že jich kapacity momentálně plně vytěžuje vývoj pro stávající platformu a jednak proto, že čekají na projekt mono, který by jim umožnil tento produkt automaticky převést pod Linux. Slušná otázka, slušná odpověď.

Od té doby jsem, ale zjistil, že tento software defacto již až tak moc nepotřebuji. Většinu textů si už bez problémů přelouskám sám.

Hry mi chybí taky. Ale pořád pevně věřím tomu že se to zlepší. Alespoň něco rozjedu v Dosboxu, Wine (+ Cedega), a pcsx2

Takže momentálně nic z Windows nepotřebuji. :)

[4] Problémem mohou být některé účetní programy (každý rok se mění legislativa, a tomu se přizpůsobují výpočty), kdyby příslušné databáze pro výpočty byly v nějakém rozumném formátu. Pak by se k tomu dal napsat jednoduchý uživatelský interface třebas i v ncurses. 90% a něco uživatelů stejně u programů tohoto druhu nepotřebuje grafiku. Pak by stačilo udržovat tu databázi vztahů a konstant, případně zavést vyhodnocení úplně nových jevů, které tam legislativci vnesli (stejně to musejí dělat každý rok pro win aplikace).

[8] Pokud se mění výpočty, tak by úplně stačilo udělat placenou výpočetní knihovnu s nějakým jednoduchým interface (který by mohl určovat i vzhled aplikace) napsanou v čistém C++ (tedy 100 % portabilní) a k tomu by již někdo určitě dodělal open-source rozhraní (ať již ncurses nebo Qt nebo třeba MFC). Divím se, že to ještě nějakou firmu nenapadlo :)

[9] Podle mě je to utopie - navrhnout interface k nějaké knihovně můžete jen tehdy, pokud zhruba tušíte, jak moc velkou obecnost budete v budoucnu požadovat.

Protože nikdo netuší jakým směrem se budou vydávat zákony - tak se ten interface nedá dost dobře trefit - tedy aby nebyl příšerně obecný - tím pádem složitý, drahý, atd..

Druh věc je možnost zisku z takové knihovny, která by obecně byla nula nula nic. Nebuďme naivní, první co by lidé v open source (a v Linuxu) zvláště udělali je začali hulákat do světa a neustále zkoumat, jak tu knihovnu obejít, jak udělat open source náhradu a všude by se začaly plivat do linuxového světa, jak nebudou používat closed source věci. Takhle to alespoň v reále chodí.

[10] Myslím, že to přeceňujete. Účetnictví zpravidla fanatikům tohoto druhu moc nevoní. Kdyby vonělo, tak to dělají, a při své inteligenci dobře.

[11] - no on by se nekdo nasel kdo by zacal pro ten interface psat linuxove GUI nebo TUI

ten by to pak pustil do sveta a 90% lidi kolem linuxu kteri jsou jen a jen fanatici brojici proti M$ by vysli do ulic s bojem ze to odmitaji pouzivat

a to ackoliv by ten produk vubec nepotrebovali - proste jenom proto aby o sobe zase dali vedet

a mam bohuzel takovy pocit ze mezi tyhle brojice patri i autor blogpostu - neustale obepisovat firmy, kdy uz ten jejich soft bude pro linux je nesmyslne

linux je maly trh, u ktereho jsou navic v 99.9% lide zvykli neplatit za software samotny

kdyby se nekdo snazil udelat pro linux verzi - doslo by k tomu k cemu na windows - vetsina lidi by to zacala krast jako to delaji to ten na M$ OS, a ten par jedincu co by to fakt koupili by firmu nevytrhlo

To já bych chtěl nativní Photoshop.. přece jen mi GUI Gimpu moc nesedí. Líbil se mi projekt Pixel ale má velikou chybu, že není open-source a dokonce je placenej. Kdyby to autor otevřel tak po chvíli vývoje by to byla nejlepší svobodna alternativa k photoshop.

[5] Ja napr. pocitam takto. Ak 60% webu je apache a aspon 80% je na linuxe tak 48% webu beha na linuxe. Takze serverove aplikacie sa mozno oplati vytvarat. A desktop? Bud Java alebo HTML/AJAX. Ostatne uz na Linuxe je.

[13] A ako chces komercnu aplikaciu bez penazi. Bud si ochotny platit a kupis si aj Pixel alebo nie, tak musis pouzivat GIMP. Ak nie si profik tak ti Photoshop netreba a ak treba kupis si OS-X.

Chtěl bych na Linux ArcGIS Desktop. Před třemi lety bylo velké haló, že už bude ArcGIS na Linuxu. Dokonce to firma sama avizovala. Bohužel ani tak velká firma jako ESRI vývoj neustála (nepovedl se port COM pod Linux). Také může být důvod, že před dvěmi lety se stal MS strategickým partnerem ESRI a tak tlačil na to aby se to nepovedlo. Na Linuxu jsou jen ty části ArcGIS, které nevyžadují GUI nebo mají GUI napsané v Java. Pod wine to zatím nikdo nerozchodil a asi se to ani nepovede, zejména pak 3D vizualizace. Jinak serverové aplikace ArcGIS běží pod Linuxem výrazně lépe než pod Windows a i velcí správci jako magistráty, hasiči nebo krajské úřady provozují raději ArcGIS serverové komponenty pod Linuxem, nebo pokud mají lepší železo tak pod Solarisem nebo HP Unixem. Já osobně ArcGIS nepotřebuju, ale u nás se nedaří přechod na Linux právě z tohoto důvodu. Asi 30% lidí u nás jede primárně na Linuxu, ale ti se bez ArcGIS obejdou, obvykle větší část práce programují a po vizualizaci šahají vyjímečně (resp. jim k tomu stačí méně komfortní nástroje). Ostatní by i rádi přešli, v zásadě používají Firefox (Operu), OO, GIMP a další open source, ale na Windows. Někteří to řeší virtualizací, ale ne každý má 1GB RAM. A stejně když ve Windows mají všechny programy co potřebují, tak ten přechod na Linux už není pro ně tak důležitý. Hlavní omezení ale je neexistence nástroje ArcGIS Desktop pro Linux. Možná ještě Enterprise Architect, ale ten ve wine funguje celkem dobře, až na exporty do DOC (cpe tam nějaké ActiveX). Jsem se nějak rozkecal, asi to bude tím, že teď mám na práci nudné papírování a fakt se mi to nechce řešit.

LO:

Uz zase tady flamujete ? :-)
To je uzavreny kruh, ktery vam, zainteresovanym na prosperite Microsoftu naramne vyhovuje. Proto neustale horujete pro to, aby firmy psaly jen pro jednu jedinou platformu, kterou vy aspon trochu znate a proto vas zamestnavatel ci partner v podnikani vydava nemale prostredky na diskreditaci konkurencncich OS, proto investuje do FUD kampani, proto se i jeho CEO snizuje k neprokazanym pomluvam.

Neni aplikace -> potencialni uzivatel ani nemuze uzvazovat o pouziti daneho OS -> uzivatelu daneho OS je pak pomerne malo -> uz mame vymluvu, proc to delat jen pro jednu platformu a muzete zacit v tom kruhu znova od zacatku. A na to vemte jed, ze silu tohoto uzavreneho kruhu "nekdo" jak se patri prizivuje - i ve forme natlaku na firmy, vyrabejici software.

Jen mne v teto souvislosti pripada pozoruhodne, kdyz "ten Linux nikdo nechce", proc se MS tak snazi uzavirat dohody s firmami, ktere Linux distribuuji a proc treba dela spolecnou laborator s Novellem, proc vyhrozuje RedHatu, proc skryte financoval spinavou kampan SCO atd... :-))
Neco bude zrejme prece jen jinak...

Odpustte si prosim reklamni zvasty a pomluvy. Nehodlam na ne reagovat a prosim i ostatni, aby to take nedelali.

Pocitace bezici na linuxu se daleko lepe spravuji a osobne bych na linux nechal prejit vse o co se staram. Brani mi v tom akorat neschopnost Komercni Banky - jeji internetove bankovnictvi, spolecnost IZIP (jde o oblast zdravotnictvi). Software vhodny pro lekare uz nektere spolecnosti prodavaji take a jen co se podari nejak uspokojive vyresit vyse uvedene tak Windows definitivne zrusim. Osobne se nebranim placeni - vse zadarmo byt nemuze, to je blbost. Ostatne, Linux pouzivam kvuli jeho vyssi spolehlivosti a ne kvuli tomu, ze je zadarmo. Rekl bych, ze je nas takovych dost, ale do diskuzi o open source se nezapojujeme...

myslim si ze pro komercni produkty je hlavne problem v pristupu uzivatelu kteri maji Linux.

Pak lidi predpokladaji pristup:

Linux je prece zdarma, open source apod.
Tak proc mam platit za vasi "closed" aplikaci?

A dalsi, pro jakou distribuci se to udela? Jake knihovny
budou v zavislosti?

[16] mam pocit ze MS nepodporoval SCO skryte, ale dost verejne.
Hlavne bych rekl pro historickou provazanost firem.

SCO koupil od MS jejich verzi UNIXu!
Xenix co puvodne MS vyvijel a pak ho prenechal
SCO za nejakych 25% akcii.

Ad ucetnictvi: Existuje pro linux ucto jako tinyerp nebo compiere/adempiere. Podvojne ucto je stejne vsude, jen je treba nastavit rozvahu/vysledovku, synteticke ucty.
Problem v ucetnictvi jsou mzdy, kdy zakonik prace a souvisejici predpisy odpovidaji tomu jak pejsek s kocickou pekli dort. Kdybych nebyl adminem :-) tak uz je tinyerp pocestene, a mozna ma i modul cz_mzdy. Algoritmus vypoctu mezd stoji jeden clovekorok, preklad tinyerp cca 0.5 clovekoroku. Do 30.000 EUR mate opensource ucto jedna basen. Ted jenom udelat napovedu, zavest hotline, za 300.000 EUR reklamy a muzeme vydelavat :-)

Ad vyvoj SW pro jednu platformu: Pokud je vynikajici vyvojove prostredi pouze pro jednu platformu, firme se kratkodobe vyplati nechat se k ni privazat. Kdysi to muj zamestnavatel udelal. Misto 3 vrstev v aplikaci (DB - Server - Klient) se rozhodl pro 2 vrstvy (DB - Klient), klient jednovlaknovy a pekne tlusty. Vyvojari nadavali, uzivatele nadavali a jestli to jeste pouzivaji, tak nadavaji dodnes :-)

Co jsme usetrili na vyvojove platforme, zaplatili uzivatele na nakupu HW, na udrzbe, administraci a na prostojich v praci.

Ad tinyerp: tak jednoduche to asi nebude, v konferenci ctu porad, ze krome Belgie, odkud ten hlavni vyvojar pochazi maji problemy minimalne to ucetnictvi zavest. Uz jenom ten nemecky ucetni ramec byl problem ... patrne to je primo v tech programech nejak zadratovane ...

Co se tyce ucetnictvi pro malou firmu, je na trhu minimalne Honeycalc. A mohu potvrdit, ze funguje dobre. I kdyz zavolate na podporu, ochotne se vam venuji. Je to ceske, jsou vydavany pravidelne aktualizace. Viz. http://www.honeycalc.com/

co se tyce vydavani pro ruzne verze distribuci:
- muzete aplikaci slinkovat staticky (dela to tak treba Skype)
- muzete aplikaci dodat vcetne potrebnych knihoven - podivejte se, jak vypada treba instalace GoogleEarth od Googlu
- muzete to delat pouze pro 1-2 komercni distribuce. Urcite neprohloupite, kdyz to udelate pro SUSE od Novellu - v podniku je samozrejme rozumne nasadit prave takovou distribuci. Pokud to chce nejaky nadsenec provozovat na distribuci jine, urcite si s tim poradi a nikde neni psano, ze vy jej musite podporovat. V podminkach jasne stanovite - testovano na SUSE, RH, s problemy na ostatnich distrech se na nas neobracejte.

Neni zadny problem v tom, ze by se pro Linux ty aplikace delat nedaly. Daji se delat i aplikace od zacatku multiplatformni - kdyz to napisete v Jave ci Pythonu, pobezi to vsude (a na spoustu veci i takove "interpretovane" zalezitosti staci), da se to delat i v C(++)... Problem je v zabetonovanosti trhu a v tom nekonecnem kruhu, ve kterem se to toci: Neudelame aplikaci -> Pak je o Linux mensi zajem -> je mene uzivatelu -> mame duvod tvrdit, ze nema smysl delat aplikaci -> neudelame aplikaci .... Mnoha malym firmam se nelze tolik divit, protoze to pro ne urcite naklady predstavuje a Microsoft v tomto samozrejme hraje aktivni roli "kazisuka". A je take trochu pravda, ze Microsoft vyvojarum podstrojuje, takze nemultiplatformni aplikace pro Windows dokaze bastlit kdekdo za mene penez nez chce kvalitni programator.

[22] problem je, ze jen Honeycalc nestaci. Musite mit i jine aplkace, ktere by ale tu agendu, ketrou dela honeycalc mohly pouzivat. To by byla ta vyhoda linuxu, to je totiz ta filosofie. Tim ze se udela pro linux nejaky program, ktery jakz takz umi to co programy pod windows nic neprinese.

[16] Nemáte s tím flame nějakou obsesi? ;)

Samozřejmě prosadit svůj produkt je vždy problém. Holt je třeba zákazníky přesvědčit o kvalitě, investovat do marketingu atd. Myslíte si, že Microsoft, IBM, Oracle a další firmy dostaly trh přidělený od Evropské Komise, prosadili zákon o používání svých produktů, nebo se prostě jednoho dne probudili a trh měli? Kdepak, byla to spousta těžké práce.

MS se snaží uzavřít dohody s firmami, které údajně porušují jeho patenty a další intelektuální vlastnictví. To už podepsáním dohody de facto stvrdilo více firem. Bylo by hloupé nechat konkurenci používat své vlastnictví k výrobě konkurenčních produktů, nemyslíte?

Dnes se staví na platformě Windows, protože je dobře dostupná, vyzkoušená, rozšířená, široká, je to prostě standard. Až bude Mac, Solaris nebo Linux nabízet lepší možnosti, velmi rád je budu používat nejen já, ale i řada dalších lidí. Platforma pro mě není otázkou náboženství, ale konceptů a praktických potřeb.

Odpusťte si útoky. Když si přečtete příspěvek [5], je psán zcela korektně. Odhaluje až naivní pochybení v uvažování autora (styl já chci Lingea Lexicon pro Linux, Franta také, to už se jim snad musí vyplatit). Jestli tu někdo provokuje flame, jste to právě vy.

[20] Copak přeložit, zavést hotline a udělat nápovědu, to není problém. Sehnat EUR 330 000 také není takový problém, pokud máte slušnou vyhlídku zisku. Průšvih je v tom vydělávání peněz.

[22] Honeycalc
má na svědomí kdo? Vždyť na tom jejich webu nemají ani adresu. Reference nulové, o podpoře nikde ani slovo... Samozřejmě je daný produkt k dispozici pouze pro Linux, takže se člověk uváže na jednu platformu. Pro Windows existují stovky účetních SW, a účetní si z nich pečlivě vybírají podle features, referencí, podpory, ceny atd.

Ano, MS vývojářům podstrojuje, dnes už desítky let. Jestlipak si vzpomenete, že před Microsoftem bylo nutné platit za možnost vůbec něco pro danou platformu napsat, za kompilátory, za dokumentaci, za školení? A že to bylo všechno příšerně předražené? Byl to MS, kdo začal vývojářům podstrojovat; výsledek vidíte. Platforma, dokumentace, školení, nabídka aplikací - prostě úspěch.

S poslední větou naprosto souhlasím. Pro Windows se prostě vyvíjí levněji.

LO, prosimvas, jen zase FUDujete. Kdybyste si Honeycalc zakoupil, dostal byste aktivacni klic a normalne mohl volat na cislo podpory. Vy proste musite vykresat pomluvu z uplne vseho.

A s tim intelektualnim vlastnictvim jste me skutecne pobavil. Ja myslim, ze vy tak blby nejste, abyste nevedel, ze je to jen klasicky FUD (porusujete nase patenty, ale nerekneme ktere :-)) ). Ja o vas mohu prave ted prohlasit, ze jste mne doma neco sebral, ale ze nereknu co. Budu to o vas roztrubovat vsude kolem, zaplatim svemu pravnikovi, aby to take blabolil... Jak se vam to bude libit ?

Mate na tom proste evidentni osobni zajem a je to trochu ochucene spetkou fanatismu a nenavisti k tem, kteri to delaji jinak nez vy. Ten osobni zajem dokazu pochopit, kazdy se nejak musi zivit. To zapaleni pro svaty Microsoft ale ne, to je smesne.

[23] fr-mottl

Honeycalc je ucetni program pro malou firmu. To k cemu je urcen dela velmi slusne.
Ja uz zase musim konstatovat, ze jsem asi uplne pitomy, kdyz nekde neco instaluju, ono to tam normalne funguje a dela presne co potrebuji, ale ja trouba nevim, ze se to neda pouzivat. Vy potrebujete nejake mlhave programy, ktere jini nepotrebuji, z toho vyvozujete, ze je Honeycalc k nicemu. Tuhle logiku proste zboznuji.

Jaký FUD? Je na stránkách něco o podpoře? Není. To přeci píšu. A jaké reference má HoneyCalc? Proč na stránkách nejsou informace o výrobci, včetně adresy? To je také FUD?

K patentům jsem se vyjadřoval jinde. Není povinností žádné firmy uveřejňovat, jaký konkrétní patent jí jiná firma porušuje. Nebo taková povinnost existuje? A pokud MS patenty nikdo neporušuje, proč již minimálně Novell a Linspire podepsali dohodu o jejich licencování?

Každému nám přijde směšného něco jiného. Mě třeba psaní blábolných dopisů na ministerstva (které bylo na root.cz prezentováno několikrát), spamování výrobců SW požadavky na SW pro Linux, i když si SW nehodlám koupit, nechopnost spočítat si to co jsem popisoval v příspěvku [5] atd.

[26]
Díval jsem se na stránky HoneyCalc a přišlo mi to jako zajimavý a celkem komplexně vytvořený systém.

Jen bych se chtěl zeptat, zda to dokáže ukládat souhrnné statistiky a přehledy do některého s formátu Open Office, nebo KOffice.

LO je provokatér, ale zase by tu bez něj byla nuda. Když se podíváte na stránky Honeycalc, tak adresu výrobce rozhodně najdete.

Ještě doplnění: no a co, že je elektronická :)

[27] LO:
Proc podepsali dohodu o licencovani ? Z jednoducheho duvodu. Aby nemuseli vydavat velke penize pri pripadnych soudnich sporech, ktere by pravdepodobne neprohrali, ale ty naklady na ne by proste byly neprijemne. USA jsou v tomto zemi neomezenych moznosti a podobne spory, kdy je cilem protistranu financne poskodit tim, ze se musi branit, jsou tam pomerne bezne. Jini - jako treba RedHat se citi dostatecne silni na to, aby je ty soudni spory neposkodily.
Ano neni povinnosti zverejnovat jake patenty nekdo porusuje. Ale je to prinejmensim eticke. Tim, ze to ostentativne zverejnit nechci a jen tim vyhrozuji, neprimo priznavam sve myslenkove pochody, ktere se slusnosti nemaji nic spolecneho.
K blabolu ohledne Honeycalcu se vyjadrovat nehodlam. Snad jen tolik, ze jde o software pro malou firmu, tak proboha jake reference ? Ze to pouziva Franta Vomacka pro svoji zivnost ? Ma cenu tam takovou vec psat ?

[29] Pán je demagog. KDE na stránkách honeycalc.com najdu adresu? Na linku Kontakt jsem našel jméno firmy a email. Abychom si rozuměli: adresa není email.

[31] Aha, takže management Novellu předstoupí před akcionáře, a řekne "no, oni nás o ty peníze požádali, neřekli ani za ro, a kdyby je prý nedostali, skončilo by to u soudu... a tak jsme jim je raději dali". Hezká pohádka. A což jinak: MS s těmi firmami jednal, a přesvědčil je, že by to u soudu projely. Proč by to tak nemohlo být? A proč by to mělo být méně pravděpodobné, než výše zmíněná pohádka? On to samozřejmě ukáže čas, ale ty firmy měly podle všeho velmi dobrý důvod zaplatit.

Zveřejňovat své argumenty pro vyjednávání je nestrategické.

Ohledně HoneyCalc blábolíte vy. Když se tu mluví o nebezpečí uvázání se na platformu u Windows, je to prý validní argument, a když zmíním totéž v případě Linuxu (pro který je daleko méně SW, takže je to celkem průšvih), tak je to blábol? Moc pěkné ;). A třeba ještě jeden kousek k výběru účetního SW. Víte, že velká většina účetního SW pracuje s předkontacemi, a bez nich jsou velmi neohrabané? A víte, že některé firmy mají tolik analytických účtů, že předkontací by byl nesmyslně vysoký počet, proto potřebují jinak napsané účto? Takových požadavků je řada, a proto je i řada účetního SW.

K referencím: samozřejmě i malá firma potřebuje mít pocit, že nekupuje zajíce v pytli, že výrobce má historii a základnu zákazníků atd.

Společnost X - TRONIC, s.r.o. má sídlo na Hamerníkova 2428/17, 586 01, Jihlava. Pro komunikaci upřednostňuje ADRESU elektronické pošty, proto má na stránkách uvedenu pouze tu. Mimochodem potřeboval někdy někdo z vás znát adresu společnosti Microsoft? LO je opravdu darebák, který si na cokoli najde protiargument, ale to už jsem tu někde psal. Vždycky mě svrbí ruka abych reagoval. Teď to taky částečně dělám, ale budu se snažit co nejméně, protože je to ztráta času.

[33] To jsem si samozřejmě zjistil také, obchodní rejstřík ještě umím používat. Co to mění na tom, že by adresa měla být na stránkách firmy? A co to mění na ostatních výtkách (reference, informace o podpoře, uvázání se na minoritní platformu)?

Adresu společnosti Microsoft na jejích stránkách najdete. Seriózní společnosti mají na webu adresu, IČO, DIČ, typicky něco o firmě (kdo za ní stojí, jaká je její historie), jak se dostat do sídla firmy, kontakt na podporu, přehled produktů a poskytovaných služeb... X-TRONIC tam má emailovou adresu a číslo mobilu, což je typické pro one man show, nebo pro "virtuální" firmy.

Jestli jsem podle vás darebák, když upozorňuji na fakta, která ostatní ve svém nadšení přehlížejí (účto pro Linux, jo!), tak je problém na vaší straně.

[10] Měl jsem na mysli následující:
knihovna poskytne design interface (nějaké edity, tlačítka, textarea, menu stromy ap.) a interface pro ukládání na disk (nějaké jednoduché objekty s metodami read a write nebo i něco složitějšího jako saveString, saveInt ap.) a nad ním bude operovat. Vykreslení a operace tak nechá na velmi tenké nadstavbě, kterou by mohla vyvinou i ta sama firma pro jednu platformu jako open source (např. GNU LGPL) a pak se jen dívat, jak se nechá portovat i na jiné platformy. Knihovnu by na žádost (např. při koupi licence) překompilovala pro danou patformu, což je při psaní ve standardním C++ snadné.

Ale když vidím ty molochy, které je spousta firem schopna vyprodukovat, tak mi připadá, že je tam jakási překážka v managementu, nikoliv vývojovém oddělení.

[35] Berte v úvahu náklady. Natáhnout na form DataGrid, tlačítka, komponentu připojení k DB, nastavit binding connection stringu na nastavení aplikace a dopsat pár řádek kódu je velmi rychlé, a zvládne to každý. Vyvíjet cokoliv multiplatformního ve standardním C++ je daleko pracnější, a potřebujete dražší lidi.