Rozkaz od vedení naší firmy zněl jasně: vytvořit něco, co bude shromažďovat data o výrobě. Takové to „co, kdy, kde a kdo“ dělal. V době zadání už se jakýsi systém používal, ten byl ale dost omezený, běžel v prostředí MS-DOS na starých PC, které postupně začaly dosluhovat. Starý systém byl postavený na čtení 1D čárového kódu. Naskenované údaje se ukládaly do .txt souborů lokálně a pokud byla k dispozici síť, tak se tyto soubory kopírovaly na firemní file server a tam ležely dokud někdo něco nepotřeboval dohledat, práce s nimi byla komplikovaná, ale jakýsi záznam to byl.
Nově jsem vybral řešení Linux/Apache/MySQL/PHP, vytvořil pár tabulek a k nim jednoduchý front end pro uživatele. Největším otazníkem byl ale hardware. Věděli jsme jen že chceme snímat čárové kódy. Protože jsem v té době již koketoval s Raspberry Pi jako multimediálním přehrávačem, navrhl jsem právě RPi jako hardware do firemního prostředí. Ačkoliv jsem schopen složit dohromady několik (i stovek) řádků kódu v různých programovacích jazycích, tak sám sebe nepovažuji za programátora, proto jsem našel externího znalce Javy a padl základ na který se postupně „nabalovalo“ více a více požadavků.
Problémem číslo jedna bylo, jak komunikovat s uživatelem. Potřebovali jsme řádově desítky skenovacích terminálů a dávat všude monitory by nebylo ekonomicky ani energeticky výhodné. Začali jsme uvažovat o různých displejích, dotykových, nedotykových, velkých, malých, jedno nebo dvouřádkových, nakonec jsme si řekli, že možná i LEDky by stačily a v tu chvíli se zrodila ta spásná myšlenka, že ono vlastně stačí, aby se obsluha terminálu dozvěděla, zda záznam (tedy sken určité sekvence) je v pořádku, terminál ho přijal a uložil. No a na to, světe div se, bude stačit jeden „bzučák“ připojený přes jeden GPIO pin a transistor k Raspberry. Našel jsem a objednal první Raspberry Pi 1B, k němu krabičku co šla pověsit na dva šroubky na zeď, plastová.
Jako čtečku čárových kódů jsem použil Motorola (dříve Symbol, nyní Zebra), kterou jsem nastavil aby se chovala jako běžná USB klávesnice (HID zařízení) s ENTERem nakonci, aby to šlo kdykoliv nahradit čímkoliv jiným, včetně klávesnice a opisování kódu ručně v nejhorším případě. Takže jsem měl Raspberry v krabičce s bzučákem uvnitř, k němu zdroj 5V a dále čtečků. Chyběl jen software.
Vývoj Java aplikace trval pár týdnů, jednak se programátor věnoval i jiným věcem a jednak jsme si my sami interně až za pochodu dávali dohromady všechny požadavky a několikrát pozměnili zadání. Nebylo to pro to, že bychom nevědli co chceme, ale bylo to hlavně proto, že jsme až v praxi vyzkoušením zjistili co se vše může stát a jak by to bylo lepší dělat. Věřte nevěřte, zaměstnanec ve výrobě dokáže s takovou čtečkou naskenovat cokoliv a jakkoliv a to co se některým v průběhu testování podařilo, to by vás ani ve snu nenapadlo.
Výsledkem je síť dnes přibližně 30ti Raspberry Pi a čteček, které sbírají data z výroby jedna pro potřeby dohledání reklamací a vadných sérií a použitého materiálu a jednak se z těchto dat částečně vytváří i výplata zaměstnancům co pracují v úkolu.
Raspberry se nám osvědčilo do té míry, že jsme na stejné platformě postavili ještě čipový přístupový systém, docházkové dotykové terminály a nebo „krabičky“ sledující stavy starých hloupých strojů a posílající je do databáze pro vyhodnocení používání. Leckde jsme použili PowerOverEthernet napájení, vyrábíme si vlastní moduly pro GPIO sběrnici a vůbec máme ještě s Raspberry Pi veliké plány, ale o tom zase někdy příště.
V dalším díle bych se zaměřil na funkce, jak jsme vyřešili offline režim, jak se takové Raspberry Pi pověšené na zdi automaticky aktualizuje atd.
PS: Tento článek nepřináší žádné technické údaje, ani konkrétní postupy. Je spíše inspirací co se dá s Raspberry Pi udělat a zároveň je článek i jakýmsi stručným popisem naší cesty do cíle :-)
Článek zajímavý, ale těch hrubek je tam fakt až moc. Prožeňte to korekturou...
No prima. Článek prošel korekturou a hned se to mnohem líp čte. Těším se na další díly! Díky!
Vždy mi tuto diagnózu předhazovali jako vadu, ale aspoň si díky ní přečtu nerušeně jakýkoliv text a můj mozek se soustředí jen na obsah nikoli na formu. Takže to možná byla vada v minulosti dnes čím dál tím větší výhoda.
P.S.
Když už není co zkritizovat na obsahu tak se alespoň hledají hrubky a když ani ty tak chyby ve formátování práce a když ani tam tak chyba v citaci ta tam je vždy.
Dyslexie, to je od konce 80. let taková móda... "Náš Pepíček není blbej nebo línej, von je ten dyslektik..." Asi by to bylo zajímavé, kdyby se někdo ujal statistiky, která by ukázala, kolik je skutečných dyslektiků(těm se omlouvám) a kolik těch politicky korektních...
Prostě co je moc, to je moc. Od určité hranice ta forma nabývá na důležitosti a o něčem vypovídá. Mimo jiné i o tom, že také obsah bude stát za h.....
On je pán totiž takový ten klasický patlal, co se k tomu dostal od psaní nekvalitního html.
https://www.linkedin.com/in/michal-%C5%A1iman-041785aa
A ta angličtina, to je ještě lepší počtení. :) - I am see my self in developer possition
To mě vždy pobaví, ti kteří umí ostatní pěkně ohodnotit, ale sami nikdy nic nepředvedli. Tak pojďte s kůží na trh. Něco vyrobte a předveďte nám to tu ať to můžeme posoudit.
On je pán možná patlal, co se týče psaní kódu (ale nezastírá to, proto si najal profíka, což je první plusový bod) a druhý plusový bod má ode mne za to, že se nenechal zlákat možnostmi, a použil minimalistické řešení, jen takové, aby splnilo účel. Spousta "zlepšovacích návrhů" je často nesmyslně drahá, a jde jak proti produktivitě práce, tak i proti zdravému rozumu. Celkově je to dobrý článek pro inspiraci.
Prosím diskutující, aby přispívali, až budou mít něco k věci. Upozornění na pravopisné chyby stačí jedno. Jinak si jděte ulevovat třeba na novinky, tam najdete spoustu takových jako vy.
Mozna to nekoho prekvapi, ale evidentne chyby vadi mnoha ctenarum.
A kdyz v clanku nejsou ani technicke informace, ...
Myslím, že jedinou větší chybu udělala redakce, když zařadila blogpost tak, že vypadá jako článek.
Za mě palec nahoru, autor zjevně vyřešil problém, který jeho zaměstnavatel řešit chce, a ještě o tom napíše. Těším se na další díly, zejména ohledně dlouhodobé spolehlivosti - stavíme také jedno řešení na RPi a mám trochu obavy z problémů z SD kartami apod.
Toto by aj mna zaujimalo, ako maju vyriesenu pravidelnu vymenu SD kariet a ci vobec. Ale zas na 30 kuskoch ktore mozno v noci spia to nemusi byt problem
SD karty v RPi sú naozaj problém.
Osobne prevádzkujem jeden BananaPi s Gentoo asi rok. Všetko potrebné si BPi stiahne zo servera a drží v RAM. Rovnako v RAM sú logy a aj program ktorý na ňom beží. Takže minimalizujem zápisy na kartu ako sa dá.
Updaty kompilujem tiež v RAM, využívam k tomu dostupný swap po sieti. Všetko ide svižne a spoľahlivo.
Vo firme, kde pracujem využívame RPi (niekoľko 100), SD karty robia problémy, v poslednom čase sa to rieši rozdelením SD karty na 2 partície, z ktorých prvá je RO, druhá je f2fs. Odvtedy výmeny kariet výrazne poklesli.
Skvělé řešení pro zvýšení životnosti SD karet na raspberry pi je berryboot - stačí velmi malá SD karta (berryboot má kolem 20 MB) a NAS, který umí iSCSI. Berryboot se při prvním spuštění nastaví a poté vše jede z iSCSI a SD karta se klidně může přepnout do read only...
Chce to vybrat správné karty. Používám maliny "komerčně" jako VPN servery. Nejdřív jsem si myslel, že to nebyl dobrý nápad. Pak jsem vyměnil Kingstony za ADATA a VPN servery běží roky. Bez jakékoliv optimalizace.
Doma používám maliny jako teploměry a airport servery. Ze začátku to zase vypadalo jako slepá ulička. Karty jsem měl sice vyřešeny, ale zlobily WiFi karty. Vyměnil jsem Tendy za TP-Linky a všechny maliny už také běží měsíce bez chybičky.
nevadi to ctenarum, vadi to gramatickym nacistum... a ze se jich tu sesel peknej dav, opravdu by bylo lepsi aby si zalozili nejake forum (jiste uz ho maji), schazeli se tam a spolecne se uspokojovali nad svoji dokonalou gramatikou, nikdo na ne totiz neni zvedavaj krome dalsiho gramanacka :)
To zní jako: všichni jste gramatický nacysti jenom já jsem ledatlo! :-D
Odborný server by měl mít odbornou úroveň. Tento článek ji nemá ani po obsahové ani po formální stránce. Vzpomínám, jak nás vyhazovali na fakultě v předměty Základy odborného stylu se slovy: "Pokud nemáte co říct, tak to napište aspoň tak, aby se to dalo číst. Pokud nemáte co říct a nedá se to číst, tak nepište."
Připojit k RPi bzučák a usb čtečku čárových kódů umí děti na ZŠ. Otázka zní, jestli se v dalším díle dočkáme alespoň nějakého kloudného řešení problémů s životností SD karty, aktualizacemi apod. Jinak je to typický moderní článek: nic neumím, nic o tom nevím, ale něco jsem přesto udělal, jásejme.
On topic: moc by mě zajímalo, proč na takovouhle úlohu někdo používá zrovna Javu... Na to, že v ní dělám nejčastěji, mi zrovna pro takovouhle úlohu přijde jako nejhorší možná volba hned po brainfucku a whitespace...
jde o blog, to te neucili ze jde o osobni zapisek?
vyresit zivotnost SD karty a aktualizace zvladnou deti v materske skolce, ale deti v materske skolce ani to, ani bzucak ci ctecku kodu nepouzijou v komercnim provozu pro reseni realne situace, o tom je tento blog zapisek...
tvuj komentar je taky typicky: sam udelam/zverejnim h0vno, ale plivam na ostatni, sem c00l
Ad blog: Blog není žádný osobní zápisek, to by tě (když si teda tykáme) taky mohli naučit. Když už něco, tak je to "veřejný webový zápisník" a když je něco veřejné, určené ke čtení někým cizím, tak to má mít elementární jazykovou a obsahovou úroveň. Navíc to je na titulní stránce rootu, což je tedy chyba redakce rootu, že něco tak chabého dávají na titulku. Ale já vím, root už dlouho drží nad vodou jen Postřehy z bezpečnosti, jinak tu není prakticky co číst... Asi ano, měl bych se poohlížet ṕo jiném serveru, stejně jako jsem před časem opustil "Ábíčko".
To, že děti nepoužijou čtečku v komerčním provozu, žádným způsobem nesnižuje význam nebo kvalitu jejich práce. Stejně tak samotné nasazení nekvalitního a nedoladěného systému ve firemním prostředí neimplikuje jeho kvality. Strašně by mě zajímalo, jak ten systém bude fungovat za 5 let. Krátkodobé nasazení obvykle nebývá problém, ten se objeví až s problematikou aktualizací a životnosti.
Jinak se kámo trochu zamysli nad svou slovní zásobou a "objektivním hodnocením" lidí, které vůbec neznáš. Na Abclinuxu jsem si vedl dlouhou dobu linuxový odborný blok s velkou čteností a hodnocení obvykle neklesala pod 90 %. Také jsem tam uveřejnil článek, který si vyžádali z mého blogu, ale náležitě jsem ho doplnil a upravil, abych ho opravdu mohl zveřejnit pod svým jménem. Takže zkl1dn1 h0rmon b3jku!
ano, od doby co ses mi predstavil zvolenim prezdivky si tykame, to je normalni od pocatku internetu :)
blok je osobni zapisek, pise ho totiz osoba nikoliv web, ze je to verejne? ano je to na internetu :)
za 5let bude fungovat urcite dobre, protoze ty deti tomu preci budou v te dobe delat support ne?
kamo kamo, spis se zamysli jestli moje "hodnoceni komentare" nebyla reakce na tve "objektivni hodnoceni" slovy "nic neumim, nic o o tom nevim, ale neco jsem presto udelal, jasejme" protoze nemam pocit ze by jsi autora znal, nebo jsi pouze ho "hodnotil" podle sveho meritka, nekdo by rekl podle sve uchylky, ale nebudeme se preci urazet abc borce :)
A proto soudruzi na internetu vymysleli tlačítko Like :-) Takže to může napsat jeden a ostatní mohou jen klikat :-)
Zdravím, pánové, proč tolik negativního, článek je poměrně zdařilý, pár hrubek jistě někdo fundovaný pomůže opravit.
Nezapomeňte, že je to od člověka z průmyslu, a že to není nějaký akademický, otitulovaný myslitel.
Tak jej spíš obdivujme za odvahu přispět sem na roota namísto nemístné kritiky a dehonestování.
Podané informace jsou určitě zajímavé a rád se dozvím další.
Díky za článek. Jen tak dál.
Snažte se prosím pochopit, že i "lidský" jazyk má svojí smysluplnou strukturu a podobu, kterou je třeba dodržovat. Právě proto, aby množství zdánlivě nevinných gramatických chyb nakonec nerozostřilo smysl obsahu.
Označení "gramatický nacista" je tak naprosto hrubě urážlivé a naprosto nespravedlivé, že si nedovedu představit, že ho někdo normální použije úmyslně. Vždy si raději říkám, že je to nějaký překlep.
oznaceni odpovida realite, pokud te urazi nechovej se tak aby na tebe sedelo...
Grammar nazi (též grammar natzi, grammar nazzi, spelling nazi) je v anglickojazyčném prostředí typ internetového trolla, který je nemístně zaměřen na spisovnost projevu. Grammar zde označuje gramatiku a nazi odkazuje k nacismu.
Grammar nazi například využívá náhodné překlepy k agresivnímu zpochybňování kulturnosti a celkové intelektuální kapacity ostatních diskutujících.
Zřejmě jste přeskočil nějaká slova v té citaci: "náhodné překlepy". Víte, to znamená, že například místo "e" napíše "r", potom je to překlep. Sice nechápu proč by si to po sobě nemohl přečíst, ale stále by to bylo odpustitelné. Ovšem být troubou který neumí snadnou gramatiku je něco zcela jiného a silně to naznačuje, že neumí ani nic jiného.
nic sem nepreskocil, odkaz byl inspirace, muzes cerpat jinde, napr:
http://www.urbandictionary.com/define.php?term=Grammar+Nazi
https://en.wiktionary.org/wiki/grammar_Nazi
https://365tipu.wordpress.com/2015/10/01/tip274-cokdo-je-to-grammar-nazi/
porad jde o to, ze maji potrebu opravovat gramaticke chyby a povysovat se, z toho prameni pouziti spojeni se slovem nacista, protoze Gramaticky nacista se povazuje za nadrazenou rasu a toho kdo nepise gramaticky korektne za podradnou rasu, podle jejich chovani a toho co pise se pak zda, ze by takove nevzdelance pri nejmensim prevychovali, ale dost mozna i vyhladili...
mozna pomuzou pohyblive obrazky...
https://www.youtube.com/watch?v=N4vf8N6GpdM
To, že si něco přečtete ve wikipedii, opravdu neznamená, že to smíte hned bezmyšlenkovitě opakovat. Asi vám ve škole nevysvětlili, co to byl nacismus. Snad vám to za pár let dojde a třeba se i doučíte gramatiku.
ale nepovidej... opakovat muzu cokoliv at uz si to kdekoliv prectu nebo neprectu, tve svoleni jestli smim opravdu neni treba, aneb co ti to pripomina rozhodovat o tom co ostatni smi nebo nesmi rikat??
co byl nacismus mi doslo pred desitkama let, nebo se, treba tobe casem dojde proc Ty jsi Gramaticky nacista a prestanes s tim...
Každá mince má dvě strany. Každý si může psát co chce, ale když už to pak zveřejní, tak riskuje, že pokud tam budou nějaké chyby, tak ho za to může někdo popotahovat. Ono totiž pořád není ještě tak jednoduché publikovat a když už někdo úspěšně publikuje, tak to má nějakou váhu a evidentně ani v době automatických oprav v elektronických dokumentech to asi není pro některé jen tak. Osobně bych místo snížení standardu byl pro zvýšení úsilí.
Ale termín GrammarNazi, pokud to chápu správně, je ne pro ty, kdo někoho upozorní na chyby v textu, ale pro toho, komu až dojdou argumenty, tak se začne ohánět gramatikou i za jeden překlep a navíc nebo za takové voloviny, jako třeba že jednu spojku použil 2x hned ve dvou větách za sebou, což se taky nemá podle správného slohu. Však i podle té citace ale, se jedná o užití diskuzi, ne v publikovaném textu.
"GrammarNazi například využívá -----náhodné překlepy------ k agresivnímu zpochybňování kulturnosti a celkové intelektuální kapacity -----ostatních ------------ diskutujících--------".
Samozřejmě hodnocení gramatiky textu by mělo být slušně a věcně, bez nějakých zbytečných výlevů.
Mě se příspěvek líbil. Zámerně píšu příspěvek, protože se jedná o blog, a na blog si už z principu může každý psát, co chce. Popravdě jsem tu viděl věci, které byli hodně offtopic, nesrozumitelné, nebo napsané tak špatně, že se vlastně nedalo říci, co čem to je. Toto není ani jeden z těchto případů, naopak je to k tématu, má to strukutru a dobře se to čte.
Co se týče gramatické úrovně, já jsem žádné chyby nehledal a také jsem žádné nenašel.
Trochu mě mrzí málo technických podrobností, ale předpokládám (doufám), že k tomu se dostaneme v nějakém dalším pokračování.
Takže děkuji a těším se na další díl.
"Popravdě jsem tu viděl věci, které byli hodně offtopic," obsahuje gramatickou chybu. Shoda podmetu s prisudkem.
Ale ja bych to vazne neresil ani u vas, ani u autora blogu.
Cetlo se to pekne a take se tesim na pokracovani.
Přátelé,
článek - či spíše budoucí seriál bude nepochybně zajímavý, ale z vlastních zkušeností spíše varuji před bastlením dle tohoto návodu. Jednak si nemyslím, že RPi je vhodná platforma do průmyslového prostředí (namátkou je nutné řešit životnost SD karet, vhodné napájení, odolnost proti rušení či špičkám) ale hlavně průmyslový sběr dat má jiné priority než se obdivovat lidové tvořivosti. A to že ušetřím pár stovek nebo tisíc nehraje roli. Větší důraz by měl být kladen na rychlost zavedení, standardizaci (systémy "one-man-show" jsou cesta do pekel) a vizuální presentaci výsledků.
Nechejte se inspirovat spíše systémem "WorkMonitor" a nebo "Zapsi" (záměrně neuvádím odkazy, aby to nebylo bráno jako komerční prosazování spřátelených firem)
Dovolim si pridat par zkusenosti z velke korporatni firmy. Clovek by ocekaval, ze penize ve firme, ktera vydelava miliony dolaru by nemeli byt problem, ale zrovna Vase veta o usetreni par stovek nebo tisicu je tam velmi ohrana pisnicka. Setri se na vsem, vsude a za kazdou cenu. Ze by mel byt vetsi duraz na standartizaci, odolnost, a vubec jakousi systematizaci a rozsiritelnost techto implementaci? Rozhodne! Ale vysvetlete managementu, ze jedna krabicka workmonitoru je za 4k a stejnou funkci udelate za pulku a mene. Ze to s sebou nese rizika a problemy? Ale to jsou technicke problemy, ty budete resit Vy, ne management, ten vidi jen usporu. Nakonec jsme se dostali jeste k banalnejsimu reseni, nez je popsano v clanku. Pouzivaly se miniandorid sticky nebo podobne krabibcky, kde se automaticky spoustel prohlizec s webovou strankou (obvykle jednoduchy formular - pro offline mod bylo pouzivano napr jquery, ktere sbiralo data offline a po zjisteni online stavu vse odeslalo naraz), pripojenim ctecky RFID karet, carovych kodu nebo klavesnice se sbiral vstup a odesilaly data do DB. Casto se to pouzivalo po wifi, kabel nebyl k dispozici. (takze si dovedete predstavit spolehlivost levneho android zarizeni s wifi) Krome sberu dat se to pouzivalo obdobnym zpusobem i pro vizualizaci dat na tv. Ze to bylo slusne peklo, to bylo, ale vedeni bylo spokojene kolik ze se usetrilo.......
Tak když nevidíte jedinou výhodu, tak sem hoďte kód pro připojení USB klávesnice ( zde tak funguje tak jejich čtečka čárového kódu ) k běžnému Arduinu.
Když použijete Arduino Leonardo, tak připojení HID problém nebude. U obyčejného Arduina byste potřeboval alternativní bootloader, např. Advanced HID Firmware for Arduino Uno/Mega.
Chtěl bych podpořit autora - hlavně protože tu je takovejch hejtů.
Těším se na další článek.
Přidávám se s podporou. Také si s RSB/ARD hraju a dokonce mám něco podobného rozjetého (RSB, čtečky, monitor), takže si rád počtu jak to dělají jiní, třeba se i přiučím...
Jen jsem nenašel pokračování, snad se autor nenechal odradit diskusí... :-(
Nemyslím, že by nasazení Pi v průmyslu byl až tak velký problém. Pokud se trochu postarám o paměťovku (ať už omezením zápisů nebo zajištěním rychlé výměny i cvičenou opicí, nejlépe obojím) i o samotné Pi (chlazení plus opět možnost rychlé výměny), tak proč ne? Energeticky nenáročné plus možnost programovat celkem v čemkoliv (tady vidím přednost oproti Arduinu).
Zkrátka pokud se to udělá aspoň trochu na úrovni, může takové řešení být zajímavou protiváhou systémům, které jsou cool a in a kdoví co, ale na kterém se přiživuje spousta... doplňte si sami.
Ke gramatice: předpokládám, že redakce autora před zařazením dotazovala. Proto si myslím, že měla korektura proběhnout automaticky, ne až po reakcích. Popř. autor, který se určitě zná, mohl za čokoládu nebo flašu o korekturu někoho požádat, když už svolil, aby to šlo ven. Úplně to samé, když bych tvořil nějaký pidiweb a požádal někoho o vylepšení grafického ztvárnění, protože znám svoje sklony ke strohosti.
Jako průměrné děcko ze školky jsem si se zajmem přečetl tento příspěvek,doplnil jsem si přehled a přeposlal jsem ho kamarádovi, který ve svém byznysu řeší něco podobného. Zdá se, že ho to osvítilo a ASI se obrátí na někoho kdo mu bude schopen podobné či třeba jiné řešení zrealizovat. Holt někde se ale začít musí. Z tohoto pohledu se mi jeví Root i tento článek jako dobrý bod k odpichnutí. Jen ta diskuze zde je vcelku na prd/pod psa. Více takových článků!
V článku sice není mnoho detailů, ale jako inspirace postačí. Je nepochybné, že vedení bude nadšené, kolik ušetřilo - dodavatelé průmyslových řešení bývají (až mafiánsky) drazí. Na druhé straně by ten systém neměl záviset na jedinci, svém autorovi, který může s jarním větrem odmigrovat jinam :-)
Jeho revírem je svět IT, elektroniky a telekomunikací,
jeho tempo je dost bídné,
jeho protivníci jsou guru všech kategorií,
programátoři a správci sítě.