Projekt ST - kapitola 8. - Hry hry hry…

Tak a teď se dostáváme k něčemu, co nejspíš zajímá většinu lidí u starých počítačů – klasické retro gamesy. Hry co jsme hráli či obdivovali u známých, kamarádů, či jen v časopisech.

Málokdo asi bude na starém HW či emulátorech pouštět starý kancelářský SW, za to ke starým peckám se rád leckdo vrací. Ať už kvůli nostalgii a vzpomínkám, tak kvůli tomu, že ty staré hry měly něco do sebe. Často nešlo o grafiku (ani nemohlo jít, byla hodně limitovaná možnostmi HW), tak musely mít hratelnost. To je v protikladu ke dnešku, kdy nám občas tvůrci naservírují vizuální orgie, nicméně samotné hraní je nuda. Ale nebudeme si nalhávat, i tenkrát vycházely špatné, často opravdu hodně špatné, hry. My si tu připomeneme nějaké legendy dle mého výběru. Nebudu psát TOP 10 a podobné nesmysly, protože každého nás baví něco jiného a každý má svůj výběr jiný. Já to nemohu psát ani jako pamětník, protože v té době jsem ST neměl (ostatně to byla záminka pro vznik projektu). Takže můj výběr byl jednoduše ve známých peckách, a pak ve hrách, které jsem hrál ekvivalentně na PC + koukal v dobových Excaliburech.

Spoustu těch her už tu podrobně rozebíral pan Tišnovský, nebudu tu tedy ke konkrétním hrám dělat obsáhlé rozbory.

Na závěr tu z každé zkoušené hry mám natočené video – nemám zachytávací zařízení, takže jsem zkusil vytvořit co nejlepší podmínky pro snímání videa fotoaparátem. Není to dokonalé, ale koukatelné to snad je, navíc jako bonus můžete nostalgicky poslouchat chroupání disketovky a joysticku (+ občas jiné drobné okolní zvuky, ne vždy se mi dařilo natáčet v naprosto nehlučné době, i když jsem se snažil). Bohužel nemám vhodné zachytávací zařízení přímo z výstupu, a nic jsem aktuálně nesehnal, akorát se objevuje v prodeji nějaký starý šunt, který neběží v ničem novějším než Win Vista, o podpoře v Linuxu ani slovo.

Nicméně začnu jednou pro mne peckou, která se na ST ale prakticky neliší od bratříčka, kterého jsem hrál na 800XL:

Joust

Joust je velmi zábavná hříčka, která vychází z automatovky. Celá hra překvapivě nenabízí na mnohem výkonnějším ST nijak pokročilou grafiku či zvuky – oboje je velmi jednoduché a skoro se neliší od mých vzpomínek na osmistovce. I samotný gameplay je jednoduchý, hráč (či hráči, lze hrát ve dvou) se pohybují na jedné nescrollující obrazovce. A i přes veškerou jednoduchost se jedná o neuvěřitelně návykovou a zábavnou hříčku. Hráč ve hře osedlá svého pštrosa (to na herní grafice nepoznáte, nicméně artwork mluví jasně), a jediným jeho úkolem je posrážet oponenty ze svého „sedla“. K tomu z oponentů padají vejce, ze kterých se vylíhne další pštros, který bude zase obsazen bojovníkem (+ speciální vaječné levely, kde nemáte zpočátku žádné oponenty a je třeba vysbírat vejce včas).

Tomuto poměrně jednoduchému zadání dává tu správnou šťávu ovládání. Jako hráč neudáváte joystickem směr letu, můžete pouze ovlivnit let doprava-doleva, a samotné stoupání musíte „odmávat“ křídly pomocí trigerru. Na klesání pak funguje běžná gravitace, a na každý pohyb působí moment hybnosti. Chvilku trvá chytit grif a správný odhad. Samotný způsob sražení soupeře je založený čistě na vzájemné výškové pozici – jste níže = ztráta života, jste ve stejné výšce = jen se od sebe odťuknete, jste výše = soupeřova smrt.

Dejte k tomu srandičky jako brzdění svého pštrosa smykem či poskakování po břiše, pokud nestihne včas vysunout „podvozek“, a máme tu opravdu obrovskou porci zábavy pro jednoho či dva hráče.

DuckTales – The Quest for Gold

Další z her, na kterou jsem se těšil, že si ji zahraji, jsou Kačeří příběhy. Tuto hru jsem znal z té doby na PC (hrál jsem u příbuzných na 386 s „pípákem“).

Příběh hry je poměrně jednoduchý, v roli strýčka Skrblíka jste vyhlašován časopisem rok co rok Kačerem roku, nicméně v tu chvíli vstupuje na scénu Hamoun s výzvou, že pokud ho během jednoho měsíce neporazíte v hodnotě získaných peněz, bude poprvé vyhlášen on. Získat finance během jednoho měsíce lze vícero způsoby – investicemi, hledáním vzácných mincí v trezoru a výpravou za poklady.

Výprava za poklady otevře mapu, kde můžete cestovat po světě (očividně kačeří svět je dost podobný našemu) a hrát mezihry. Výpravy trvají nějaký čas, který se pak odečítá z časového limitu. Cestování k pokladu probíhá mezihrou, kdy musíte na místo doletět. Někdy je samotný let i závod s letadlem protivníka, a v případě, že to nestihnete či havarujete, tak poklad získá on. Pokud letíte sami, tak v případě havárie ztrácíte nějaký čas a případně část z peněz, které nesete u sebe. Peníze můžete uložit na ostrově s váhami, abyste předešli ztrátě (nicméně cesta ukousne z časového limitu).

Meziher s poklady je několik druhů:

Focení – zde se snažíte vyfotit vzácné druhy zvířat, jejíchž fotky jsou dobře zpeněženy. Fotky běžných jsou jen za drobné.

Džungle – plošinovková část, kde je cílem dostat se na konec cesty. V cestě jsou různí nepřátelé, kteří vás mohou předčasně shodit do vody a tím ukončit pokus.

Hory – plošinovková část, kde je nutno vyšplhat na horní konec. Opět máte v cestě mnoho soupeřů (Rafany, Magiku, medvědy, válející se kameny). Na pomoc si zde musíte vzít lano s hákem, naučit se ho ovládat je úplný základ.

Jeskyně – zde je třeba projít skrz bludiště, nespadnout do jámy a nenechat se chytit mumií.

Cílem je na konci časového limitu mít nasbíráno více peněz, než soupeř.

Hra je to velmi zábavná, variabilní a s moc pěknou grafikou a pro mne velmi blízkou tématikou (na Kačerech jsem vyrůstal, jak na televizních, tak na této hře), nicméně na mém ST se mi nehraje úplně dobře. Plošinovkové části jsou hodně náročné na přesnost, a na 1040 není hra příliš plynulá, takže rychlé reakce a přesné skoky jsou uprostřed té trhanosti skoro nemožné. K tomu úplně každá místnost, přechodová obrazovka, vlastně úplně cokoli se dotahuje z diskety (a to pokaždé), a to trvá až nějakou tu desítku sekund, takže většinou více strávíte načítáním, než samotným hraním. Tohle bohužel na tomto reálném HW není moc zábava. I proto na videu hraju jako úplná lama, pardon.

Lemmings

Tuto hru asi netřeba představovat, ta se stala naprostou klasikou a dodnes existuje v moderních reinkarnacích (nicméně si myslím, že nepříliš povedených).

Dostanete na starost partu panáčků, kterých máte co největší množství dostat skrz level. Na to potřebujete různé pomůcky a činnosti, které jednotlivým postavičkám můžete přiřadit.

Hra se vyznačuje pěknou grafikou, hudbou a zábavným gameplayem (ne teda ale pro každého, když jsem hru ukazoval manželce, tak ta hrozně litovala ty panáčky, kteří se musejí obětovat pro ostatní :-) ). Na ST i poměrně hezky zní i hudba, což není pravidlem.

SimCity

Ani tuto hru netřeba nějak uvádět, SimCity je známá strategická klasika. V této hře se hráč ujme správy nad městem, které musí postupně rozvinout do blahobytu.

Musí správně rozvrhnout městské zóny, sestavit komunikace a celý dopravní systém, a postarat se o korektní připojení energií (v prvním díle to byla pouze elektřina). K tomu správně rozvrhnout služby (hasiči, policie) a nastavit daňový systém tak, aby město vydělávalo (a občané s řevem neutekli). Dohromady je to poměrně komplexní hříčka, která bere v potaz i znečištění továren a jejich vliv na obytné zóny atp.

Na ST působí a hraje se velmi hezky, jen v mém případě je trochu problém, že moje myš je velmi citlivá, a hra je postavena spíš na původní „línou“ originální myš. Takže trefit se na správné místo není jen tak, udělat jedním tahem rovnou silnici je skoro nemožné, neudržíte to v lajně (ostatně na videu uvidíte, že s tím zápasím).

Prince of Persia

Další klasika, ke které netřeba psát romány. Tuto hru, kde se vydáváte zachránit princeznu pod tlakem časového limitu, zná snad každý. Hra se stala legendární svojí velmi pěknou grafikou, nicméně hlavně zaujala velmi propracovanými pohyby postavy, které ve své době neměly obdoby (pouze první vlaštovku ve hře Karateka, která byla předchozím dílem Jordana Mechnera, autora této hry). Hra je především plošinovka, kde na hráče čeká cestou hromada smrtelných pastí, ale obsahuje i souboje.

Na 1040 se hraje velmi dobře, občas se v náročnějších pasážích zpomalí, ale hratelné to je výborně.

Příště se podíváme ještě na pár dalších…