Projekt ST se nachýlil ke svému konci. Nezbývá než, než se nad ním zamyslet a shrnout své postřehy stran celého počítače a absolvovaných procedur.
Jak jsem na začátku uvedl, tento projekt vznikl z důvodu, že mám rád staré počítače a jelikož jsem se ke svým vysněným strojům nemohl dostat jako dítě, tedy v době jejich největší slávy, udělal jsem si radost nyní.
Říká se, že si člověk nemá plnit dětské sny, protože bude zklamán. Dostavilo se zklamání?
Zcela upřímně, ani v nejmenším. ST je moc krásný kus počítačové historie, a stále má svoje velké kouzlo. Design počítače je dodnes skvělý, dle mého názoru je to jeden z nejhezčích strojů této před-PC éry. Design působí kompaktně, klávesnice má příjemný sklon a vrchní žebrování působí elegantně. Disketovka je příjemně zaintegrovaná pod kryt. Stroj není žádná pápěrka, na délku má skoro půl metru a váha díky poměrně masivnímu kusu stínění a integrovanému zdroji a FDD atakuje překvapivé hodnoty – 4,5kg. Rozhodně člověku nepřijde, že drží nějakou plastovou hračku.
Zastavím se ještě u klávesnice, která má sice takový „tvrdý“ doraz, ale píše se na ní extrémně pohodlně. Má příjemný chod, hezký zvuk a dobrý tvar hmatníků. K tomu díky dostatku prostoru jsou bloky hezky oddělené a máme tu k dispozici plnou numeriku. Rozložení kláves není úplně takové, jak jsme zvyklí ve standardu, ale logické a rychle se na něj dá zvyknout. Umím si představit psát na ní romány.
TOS je poměrně jednoduchý systém, tady se na nějaký velký multitasking jako u Amigy nehraje, ale působí příjemně, ovládá se snadno a poměrně moderně – normálně myší a otevření poklepáním. Systém je snadný k pochopení, a včelka místo přesýpacích hodin působí roztomile. Pohyb ve složkách na disketě je překvapivě rychlý a přehledný.
Spouštění her z disket je snadné, většina nabízí autostart (tj. počítač po zapnutí/resetu nabootuje rovnou program z diskety), případně otevře na ploše TOSu okno, kde stačí poklepat na ikonu .prg. Rychlost je samozřejmě „disketová“, načítání chvíli trvá, ale pohyb v samotných hrách je už potom ve většině případů rychlý, a dotahovaní dat už bývá jen otázkou chvilky. Jsou samozřejmě výjimky, např. zmíněné DuckTales, které dotahuje z diskety neustále a pokaždé poměrně dlouho – což dělá tuto hru skoro nehratelnou, pokud hráč nechce projít testem trpělivosti.
Výroba disket je snadná, stačí k tomu starší PC s připojenou disketovkou a správnou aplikací. Kdo se nechce párat s disketami, Lotharek prodává zařízení pro přenos mezi počítačem a moderními úložištěmi, k dispozici je GoTek a další možnosti.
A hry samotné? Leckdo by se mohl ofrňovat nad grafikou, ale byla by to jeho škoda. Mnoho her je opravdu výborně hratelných a zábavných dodnes. Spousta z nich je ale mnohem obtížnějších, než jsme dnes zvyklí.
Pokud jde o samotný průběh renovace, jsem vcelku spokojen. Byl to můj první pokus, něco bych nyní samozřejmě udělal jinak, ale výsledek je velmi solidní. Oprava a zprovoznění počítače nakonec nebyla moc obtížná, výměna kondenzátorů ve zdroji slavila úspěch a nyní běhá celý stroj naprosto spolehlivě (hodiny při natáčení, testování a zkoušení her zcela stabilně). Retrobrighting měl své mezery, ale šlo o to nasbírat zkušenosti a vychytat mouchy. Celkově jsem s funkcí a vzhledem celého stroje spokojen.
A co tedy dál? Aktuálně si dám chvíli od publikování pokoj, protože potřebuju chystat a sepisovat další materiály. Pokud jde o mé články, tak taky mám samozřejmě při pohledu zpět výhrady, následující články bych raději psal více profesionálněji, videa přes kameru mají sice ten „náboj“ reálného stroje, ale nejsou moc kvalitní, a celkově téma her jsem asi nepodchytil úplně zábavně, soudě dle mírných reakcí. K tomu bych příští články asi podělil na menší počet a delší úseky, přijde mi, že jsem to rozsekal až příliš (což vzniklo tím, že jsem většinu psal před vydáním, nyní bych chtěl mít celé téma už napsané předem, abych docílil lepší ucelenosti). Jinak toto se mi tady mezitím nakupilo, takže co dělat (a za co utrácet) rozhodně mám:
Tak jestli mne tu stále bude chtít Root hostit, uvidíme se u nějakého dalšího „projektu“.
Zároveň bych chtěl poděkovat ROOTu, že mi umožnil využít prostor na psaní, za pěkné reakce ze strany šéfredaktora, a moc díky všem čtenářům za přečtení článků, za všechny hezké a pozitivní reakce i dobré tipy a rady do budoucna. A také manželce, která tyto články čte spolu s Vámi a v tom co dělám mne podporuje, protože ne každá partnerka by to udělala (naopak, pro většinu bych řekl by to byla jen ztráta času a peněz).
Tak zase někdy příště, a přeji všem hodně zdraví a nervů v současné nepříjemné covidové situaci.
Pozor na tu Amigu 500+! Je tam totiž na motherboardu baterka a touhle dobou už bude patrně vyteklá. Takže co nejdřív rozdělat a začít to řešit, než to rozežere půlku desky!
Amiga dostala novou RTC baterii asi necelý týden po tom, co mi přišla do ruk, tedy jsem to řešil ihned. Detaily v budoucím článku :-)
Ale dobré připomenutí pro ostatní (zmiňoval jsem to i v těchto článcích o ST ve stylu, že ten naštěstí neobsahuje žádnou takovou baterii, ale tam to bylo jen mezi řečí), pokud někdo skladujete podobný počítač s tím "že někdy až bude čas", tak zkontrolujte, zda nemá nějaký akumulátor/baterii. Pokud má, tak jednejte, už teď může být pozdě.
Wow! Atari 800XL byl náš první počítač.... Atari klub, čtyřstopý kazeťák, komprese, aby se na kazetu vešlo více her... Už se těším na články.
Mě se po letech podařilo sehnat 800 XE. To už je ovšem až příliš moderní stroj
800XE je přeznačený 65XE pro tehdejší Německý a Československý trh, protože tady osmibity Atari měly obří úspěch. Design pak vychází z ST, ale jinak na něm nic modernějšího není, uvnitř je téměř stejný jako 800XL (úplně minimální technické změny, celková funkce je stejná), za to šel po úplně minimální ceně, takže je postaven na levných deskách (kterým při manipulaci rády praskají vodivé cesty) a extra levnými a mizernými RAM čipy, takže Atari muselo do každého počítače použít aspoň jeden značkový, aby stroj vůbec prošel výstupní kontrolou.
Tedy design mají krásný, ale technologicky už byly za zenitem, investice do vývoje nula a naopak snaha z této staré technologie vytřiskat poslední peníz vedla k extrémně okleštěné kvalitě výroby.
Umriem - Didaktik Gama - preesne taky som mal. 2 kazetaky (v jednom som ladil hlavu na cudzie pasky) - hodiny stravene cakanim na nahratie hier z pasky.
Tomuto pocitacu vdacim za zaklady vsetkeho, co teraz viem, takze sa velmi tesim na clanok :-)
Didaktika jsem měl kdysi půjčeného, takže mi není úplnou neznámou. Tam ale bude oříšek, chtěl bych napravit klávesy, které mají setřené popisy. Už mám koupenou potisknutelnou fólii, kterou bych chtěl potisk "doplnit", ale obávám se, že to nebude úplně jednoduché. Plus mám jen holý počítač (zdroj a celou kabeláž musím vyrobit) a zasekávají se mu klávesy (bude potřeba komplet rozebrat a opatrně promazat) + by prý měl být funkční, ale kdoví. Takže Didaktik je aktuálně upozaděn, ostatní počítače jsou zábavnější, a bez nejistých procedur.
Každopádně čeká na svoji chvíli, já se jen nechci rozjíždět několika směry naráz.
Gamy byly vzdycky trochu problematicke, protoze mely krapet svoji architekturu. Jinak je jeste stale nekdo provozuje, na http://oldcomp.cz/viewforum.php?f=112&sid=03a149ea57a3841be92a6138d0b2bfb4 maji didaktiky svoji sekci.
Mám doma staré Atari na kazety. Vůbec nevim typ a nic kolem toho, sahá to hluboko do mého detství. Je to kousek zachránený z půdy v igelitce i s kazepami. Až se dostanu domů na vánoce, hned se do toho pustím. Super série článků. Díky za to.
To bude nejspíš nějaký osmibit řady jako mé 800XL. Budu psát článek o repasi a zprovoznění, ale do Vánoc jej bohužel nestihnu, že by Vám ve snažení třeba pomohl...
Diky za clanky, rad jsem si je precetl. Jsem taky z generace, kdy se zacali objevovat prvni 8bity a programy se nahravaly z kazety. Mam doma jeste schovany pocitac SAM coupe, po vymene par dilu (gumicka v mechanice, membrana v klavesnici, ...) jede. Ale kde na to brat cas? Asi si radsi pockam na clanek + videa od Vas v nejakem budoucim serialu :)
SAMCoupé byl zajímavý stroj, osmibit, ale s poměrně výrazně vylepšenými vlastnostmi (FDD, pokročilý zvuk, na osmibit hodně RAM). Ten se ale obávám, že v plánu do budoucna nemám, ačkoli je zajímavý. Kromě pár základních drobností o něm nic moc nevím, a jelikož to nebyl úplně obvyklý rozšířený kus HW, tak se špatně shání, a zároveň bude obtížnější sehnat případně nutné příslušenství. A aktuálně mám co dělat, ač se to nemusí zdát, tak dohledávání informací a shánění příslušenství pro tyhle staré stroje zabere čas a něco stojí.
Aktuálně bych ještě měl rád něco z řady C64 (nejlépe C128, ale tu asi neseženu) a pak tomu nechám volný průběh.
Jinak děkuji za pochvalu, doufám, že se mi povedlo nasbírat zkušenosti a příští články se budou líbit o to více.
Přečteno 17 328×
Přečteno 17 222×
Přečteno 17 030×
Přečteno 16 261×
Přečteno 15 890×