Dobrý večer.
Napadla mě jedna hezká otázka, takhle večer. :-) Co říkáte na MMORPG (Massive multiplayer on-line role playing games)? Mám na mysli hry jako Lineage II., World of Warcraft atd. Sám hraju obě jmenované (sice né moc aktivně, ale přeci) a jako závislák si tedy nepřipadám. Mnoho serverů psalo o tom, jak moc jsou škodlivé. Já hraju maximálně půl hoďky denně, kdy si zajdu s partou do instance (určité území, kde je mnoho potvor), proběhnu se po virtuálním světě, zeptám se spolužáků na domácí úkoly a jdu zase dál.
Ano, jsou lidé schopní u toho sedět dnem i nocí… jsou lidé, kteří zemřeli při WoW. Ale já je nikdy nepochopím. Že by si tím ventilovali neúspěchy v reálném životě? Nebo mají potřebu někam patřit? Nejsem psycholog, takže nevím… ale rád si přečtu i vaše názory ;-)
V případě WoW (s jinou MMORPG zkušenost nemám) se myslím prostě jedná o velmi podařenou hru, kde je neustálá možnost (a může být i motivace) se svojí postavou zlepšovat. A spoustu lidí to prostě hodně baví a věnují tomu mnoho času, což jim v extrému může brát čas na jiné "důležitejší" aktivity. Ale procento "patologických hráčů" bude nejspíš minimální.
BTW: Proč jsou na rootu tak debilní ty otázky před přidáním článku? Myslim jak jinde bejvaj, číslíčka co máte opsat. Musim se tedkonc učit moc matiky do školy a poslední co chci jinde dělat je sčítat čísla :).
Ano, i když v MMORPG je hráč většinou také jen součást stáda, ostatní hráči mají stejné možnosti jako on a těch, kteří stojí v čele a rozhodují, bude přibližně stejné procento, jako v reálném životě. Ale je pravda, že ve hře má hráč možnost dělat věci, které by v reálu sotva zažil. Většina herních světů by ostatně, kdyby existovaly v reálu, byla dost nebezpečná místa, kam by si většina hráčů dobře rozmyslela vlézt.
Já se snažim k těmtá hrám moc nepodléhat,ale je pravda že o prázdninách (tenkrát to bylo rok a třičtvrtě co hraju l2) jsem přitáh ve 22:45 z venku a kámoš napsal ať se připojim,a hrál jsem se 2 kámošema z reálu a jeden se odpojil ve 4 ráno a druhej tak kolem tý pátý.
Já ale hrál úplně celou noc,celý dopoledne a až ve čtvrt na dvě odpoledne jsem to vypnul a šel jsem ven a když sem večer kolem desátý přitáh domu a zapnul lineage,tak sem pařil zase až do pěti do rána a pak teprve po dvou dnech jsem šel spát - a nebyl jsem vůbec ospalej.... <----To Dokáže MMORPG :/ xD
myslím, že všeobecně žánr RPG her je schopen mnoho lidí, kteří mají rádi fantasy, dovézt k k alespoň lehké závislosti. Jako malí jsme pařili Might and Magicky 6,7, ještě dříve Dungeon Master ...
MMORPG přišlo až později a hrál jsem jich několik, ale pro mě z většiny moderních her odešel duch RPG. Úkoly nejsou to pravé ořechové. Raději si zahraju singlovku jako Morrowind, novější Oblivion.
Problémem se dobře a přitom humorně zabýval zmíněný Southpark, je to na youtubu na 3 části možné shlédnout.
Ale myslím, že člověk, který zkusí i jinou činnost a v životě se mu v něčem co ho baví daří, nemá důvod MMORPG propadnout. Osobně hraju jen pro sepsání recenzí, a i to jen tak 2 hodiny denně po dobu 2 týdnů. Sepíšu recenzi, hru smažu a jdu za měsíc na další.
Tjn , mmorpg jsou super , ale nic se nema prehanet :-D . Ja jsem byl cca 3 roky totalne zavyslak na mmorpg Knight online . Muj denni rezim vypadal asi tak ze jsem dnem a noci hral a ve skole spal . Hral jsem cca 12 hodin denne :) . Ale to uz bylo davno cca 4 roky z5 . Jinak znam jeste spoustu lidi co delali to same co ja a jeste porad delaji v rozmezi 15 - 30 let a hraji 12 hodin denne . Takze verdikt je asi takovej ze cca 40% hracu online her jsou totalni zavyslaci a hru by vymenili i svuj dosavadni zivot :-)
Mmorpg - nejvetsi zlo co mohlo vzniknout !
Cya
Ju1ce
mmorpg prostě dělá divy já už vystřídal všechny možné, ale pořád sem nenašel nějakou fakt good hru pořád je to všechno to samé. Akorát ted sem začal hrát RF online protože japonci zrušili poplatky, ale jak říkám pořád to samé :(... mělo by se to všechno zrušit, protože já už sem závislák
Já hrál L2 od 1 betaverze ch1(první beta verze).Od tý doby sem cejtil ze bez L2 to nevidržim řek sem si že na tom závislej bejt nemůžu co je to za blbost že rodičum to vadí že už tři a půl roku hraju přes 12 hodin denně co je na tom že už sotva chodim že sem celej ochablej,hnedka jak sem zased ke kompu to byl uplně jinej svět ne svět realu ale svet L2. Si vzpominam jak mi jednou mi ale padl net a já mislel že se po**ru nedočkavostí na nahození netu v tu dobu na mně kámoš cinknul a já na chvilu vyšel wen.ta doba venku mi pripadala strasne dlouhatanska a ja sem si rekl ze takhle to uz nejde ze za chvilku zkolabuju jestli takhle budu pokračovat tak po 2 hodkach sem se vratil a překonal moji paranskou zavislost a rek sem si ze tak to nejde.Už si jenom vzomínám na to jak sem se rozloučil s mym bejvalym clanem a odinstaloval hru. v ten den pro mně se zmněnilo vše ale hlavně nejvíc pojem na komp už sem to nebral jako svojí denní dávku slasti ale jako zdroj hudby max tak sčeknout ijsko mail.. :) Proto vám říkám něpřehánějte to s hranim..
UrPri$|nG 4 €v@ 2 g€+HerR!!1!
R.I.P DeFusseCZ
až tohle bude někdo číct já už to vědět nebudu protože na tuhle stránku nejdu už nikdy,ale řešíte tu kdo jak dlouho hraje že ste nebo nejste závislí,ale zamyslete se,nejde jen o tu hru,at l2 nebo WOW jde přeci o tu komunikaci a spojení s lidmi,kdyby ste tam byly jen vy a moby co by to bylo,hovno,ale vy hrajete protože tam máte kamarády a i jyný lidi a mnohdy i nepřátele,nato se přece každej těší,a né na to že bude konečně u pc,ale nato že bude zase v tom světě (internetu)že si hrál 3.5 roku denně já to hraju už přez 3,5 roku a můžu říct že převážně kvůli kamarádům se kterejma mi to baví,ne ze závislosti,,,možná tak COD a CS jsou návikové,střílení do lidí je bezúčelu
Ahoj,
hraju právě asi 2 měsíce MMORPG Archlord a zatím mě opravdu dost baví..nikdy dřív jsem žádnou MMORPG nehrál a tak je to pro mě poměrně nové. Nemůžu říct, že bych byl závislý, protože nemám na závislost čas, ale je pravda, že když mám zrovna doma čas, tak většinou skončím u Archlordu.. Myslím, že co je na tom to návykové a přitžlivé je to, že chci objevit, co všechno hra nabízí, chci svou postavu co nejvíc zlepšit a pak to taky ostatním ve hře patřičně ukázat.. Něco jako snadná forma kariéry zábavnou formou. Svým způsobem to uspokojuje ego.. I když samozřejmě spíše obrazně řečeno.