[74] Kopie = výroba, Šíření = distribuce. Kopírovací monopol je monopol na výrobu, tedy zdroj. Kdo kontroluje zdroj, kontroluje i distribuci. Problém nastal, když přestalo být možné kontrolovat zdroj, protože kopie může dělat každý. Tudíž se ztratila i kontrola nad distribucí. Internet dal šíření jen korunu. Tuhle kočku už do pytle zpátky strčit nejde. Co tedy s tím? Piráti tvrdí, že nemá smysl bránit zdroj (bránit kopírování), je to nejen marné, ale hlavně kontraproduktivní. Když si namnožím dílo sám pro sebe, nikomu nevzniká žádná škoda (zboží se neobjeví na trhu, tudíž ho neovlivní), pouze se mi v čase udrží nebo zvýší osobní užitek z díla. Pokud dílo pustím ven, může ovlivnit trh. V digitálním prostředí ale vypustit jednu kopii znamená vypustit jich nekonečný počet. Stačí jeden člověk co vypustí jednu kopii, a je konečná. To je fakt, a uhlídat se to prostě nedá. Proto Piráti navrhují následující:
1) Soustředit se hlavně na potíraní šíření za zištným účelem. Nikdo by se neměl obohacovat na úkor druhých, takže stíhat ty co na tom vydělávají. Navíc je to snazší, protože jdou většinou chytit přes penězovod, a to policie umí mnohem líp než honit hackery. Piráti navrhují nechat plavat šíření nekomerční. Klidně by šlo stíhat i nekomerční šíření pokud se někdo bude cítit líp, ale mělo by to být minimálně posuzováno jinak než dosud (teď jeden metr). Piráti tvrdí, že stíhat nekomerční šíření je ptákovina a škoda času a peněz, a já souhlasím. Co si kdo vezme na puberťákovi který to dělá pro radost ze sdílení? I když jich pár třeba umlátíte, stejně se najdou další co to udělají zas, a 1 kopie = nekonečno. Ušetřené peníze lze ve prospěch autorů vynaložit jinak.
2) Zkrátit dobu kopírovacího monopolu, čímž se pročistí vzduch. Bude tady rázem přehršel "volných" děl ze kterých budou mít užitek všichni, včetně děl která tu jsou a nesmí se na ně šáhnout protože se neví kdo je vlastní nebo vlastník nemá zájem to rozumně šířit. Bude se tudíž hlídat jen to co je nové posledních 5-10 let, a ne vše zpět až do roku 1935 na věčné časy. Hlídat menšinu je jednodušší než hlídat všechno. Navíc budou mít děti co legálně sdílet a šířit, a třeba se z těch děl i něčemu přiučí. Kdo chce novinku si ji buď koupí, nebo si pár let počká - jak se mezitím zabavit bude mít čím (z minulého století toho máme hromady).
3) Aby jste mohli prodávat a lidi kupovat, na to monopol nepotřebujete. Když mi někdo nabídne 50 let starý film nebo hudební nahrávku za rozumnou cenu, formátu co chci, formou jaká mi vyhovuje atd., tak koupím a nebloudím po warezu pokud nejsem chudák, dítě nebo na jachtě uprostřed Pacifiku (DVD v trafice za 50,- se dobře prodávají i když je jich zároveň plný net). Akorát to nebude nabízet jen ta jedna žába na prameni, a diktovat si cenu a podmínky, ale bude muset pohnout zadkem v konkurenci (kdo nabídne lepší nahrávku Beatles?). Fůra prostoru pro byznis, včetně pro autora samého. Každopádně tu pořád bude monopol autora na novinky, 5-10 let je fůra času mít slušnou návratnost investice pokud člověk není jelito. Navíc je to větší stimul k další tvorbě než jednou něco stvořit a pak do smrti točit palci.
4) Vytvořit ekonomické a právní prostředí pro autory, ve kterém by se minimalizoval dopad nekomerčního šíření, nebo ještě lépe využil se ve prospěch autorů (nikoliv nutně distributorů). Obojí jde udělat, minimálně 30% autorů tak už funguje. Jak už jsem psal, vždy nějaké nekomerční šíření bude. Když vám začne chodit řeka na návštěvu do obýváku každý rok znova a znova a nehodlá přestat, tak můžete buď do nekonečna stavět hráze a burcovat hasiče a domobranu, nebo se přestěhovat o pár metrů výš. Co je z dlouhodobého hlediska levnější a jednodušší?
*22.6.1968
Od mala mě fascinoval potenciál počítačů a od prvního osobního seznámení s nimi jsem věděl, že tahle „věcička“ je přesně tím, čím se chci zabývat celý život. Hned po maturitě jsem si našel práci, kde jsem s nimi mohl pracovat a hlavně učit se. V průběhu let jsem vystřídal řadu zaměstnavatelů a specializací (např. ekonomické systémy, implementace BIOSu pro CP/M, řízení tech. procesů) až jsem nakonec na dlouhá léta zakotvil u Delphi a databází (hlavně InterBase), nejdříve ve firmě PCS, pak AKTIS (nyní ABRA) a posléze Borland ČR. Od uvolnění zdrojových textů InterBase v r. 2000 a zrodu projektu Firebird se podílím na jeho vývoji (nyní hlavně jako QA manager). Od r. 2001 pracuji pro spol. IBPhoenix. Mým preferovaným programovacím jazykem je již dlouhá léta Python.
Přečteno 18 037×
Přečteno 17 184×
Přečteno 8 708×
Přečteno 8 630×
Přečteno 6 786×