Hlavní navigace

Vlákno názorů ke článku Máte třetí vlnu? A mohl bych ji vidět? od R.Y. Pák - Jenom doplním, že některé země poskytují data, o...

  • 23. 1. 2021 15:04

    R.Y. Pák

    Jenom doplním, že některé země poskytují data, o kterých se snad ani nedá říct, že jsou nepřesná, protože to jsou úplná hausnumera. Třeba Švédsko skoro vůbec před podzimem netestovalo. Vláda veřejně prohlašovala, že testy nejsou potřeba, protože jediný důležitý údaj je zaplněnost jednotek intezivní péče. Možná ty vlny jsou vidět na grafech zaplněnosti těch jednotek. Ale třeba Švédsko lidi nad 80 let na ty jednotky vůbec neposílalo. Dostávali morfium a do covidových statistik se v řadě případů vůbec nedostali. Ta data nebyla sbírána podle vědecké metodiky, ale podle politického zadání, případně ekonomických zájmů jednotlivých nemocnic. Je to typická rubbish in, rubbish out situace.

  • 23. 1. 2021 22:57

    bez přezdívky

    S tím Švédskem, jsem se na to chtěl v rychlosti podívat. Docela mě zaujala tato datová řada.
    https://www.statista.com/statistics/525353/sweden-number-of-deaths/

    V roce 2019, mají docela podstatný propad počtu úmrtí, oproti rokům 2017 a 2018. A v roce 2020, pak samozřejmě podstatný nárůst kvůli Covidu. Zajímalo by mě, jestli je ten nárůst v roce 2020 ještě vyšší o lidi kteří nějakou náhodu utekli hrobníkovi z lopaty v roce 2019.

    Anebo, když teď koukám na statistiku porodnosti ve Švédsku kolem roku 1940, (což je s průměrným věkem dožití 81let) rok narození lidí kteří teď budou umírat je tam dost podstatný skok. Což opět může mít podstatný vliv, na to jaký je zrovna očekávaný počet úmrtí. (Ačkoli v tomto případě nejsem schopen říct, na jakou stranu by se to mělo projevit.)

    Zajímalo by mě, jestli se tato data také berou v potaz. Asi nejpřesnější, jak by se to dalo počítat je vzít celkový počet obyvatel státu dle věku v daném roce a z něj zkusit spočítat předpokládaný počet úmrtí, dle věku dožití. A pak to porovnat, s výsledky.

    Ale, průměrný člověk (natož politik) nemají rádi statistiku. Možná by z toho nevyšly politicky korektní výsledky pro vládní politiku různých států.

  • 24. 1. 2021 11:24

    R.Y. Pák

    Vědecké publikace by to v potaz brát měly. Vím, že ve zdravotním systému mají statistiky, kteří se vytvářením takových modelů živí, ale detaily těch modelů neznám.

    Celé je to komplikovanější. V roce 2015 proběhla migrační vlna. Ve Švédsku se pak ohromně zvýšila kriminalita. Vláda a sdělovací prostředky to popíraly (vítací kultura importovaná z Německa jela na 100%), ale policie doporučovala po setmění vycházet jen ve skupinách, nebo radši vůbec. V některých městech to došlo tak daleko, že se občané začali organizovat do občanských gard a hlídkovali v ulicích. Důchodci byli přepadáváni a okrádáni. Když pak svou zkušenost popsali na sociálních sítích, dostali od soudu pokutu za šíření nenávisti. V některých případech dostávali i nepodmíněné tresty vězením. Domovy důchodců byly přeměňovány na ubytovny pro migranty, důchodci se museli stěhovat. (Vytržení z navyklého prostředí má pro staré lidi devastující účinky.). Celá ta atmosféra určitě vedla ke zvýšeným počtům úmrtí. Který státem placený statistik si tyto faktory dovolí zahrnout do modelů, když ví, že mu za to hrozí okamžitý vyhazov?

    Ohledně zvýšení kriminality se vedly dlouhé diskuze. Oficiální sdělovací prostředky tvrdily, že k žádnému nárustu kriminality nedošlo. Někteří vládou placení ideologové naopak tvrdili, že došlo ke snížení kriminality. Fak byl ale ten, že ve Švédsku bylo kromě legálních migrantů (s povolením k pobytu nebo čekajících na vyjádření) i kolem 80 000 nelegálních migrantů (žádost zamítnuta nebo žádný pokus o registraci). A ti prostředky k obživě nezískávali legální prací.

    V roce 2019 byla situace trochu klidnější. Na Balkáně byly ploty a migrace nebyla tak divoká. Lidé si nové podmínky zvykli.