Open source licence nejsou a nikdy nebyly o svobodě. Jsou o sdílení SW a jeho změn mezi uživateli. Pro FSF a RMS je to možná totéž, ale není to totéž. GPL je licence vynucující absolutní sdílení (pokud SW distribuujete, pokud si ho upravíte pro sebe a nikomu dál nedáte, nemusíte své zdroje sdílet). Licence BSD, MIT, Public Domain a podobné stojí na druhé straně spektra, protože nevyžadují žádné sdílení. Někde mezi stojí rodina licencí založená na MPL, která vynucuje sdílení jádra, nikoliv nutně doplňků (zjednodušeně řečeno).
Pro uživatele není mezi licencemi žádný rozdíl. Pro vývojáře nebo uživatele který provádí změny je ovšem rozdíl zásadní. Pokud si sdílení můžete dovolit, je to úžasné, protože sdílení má velké výhody. V takovém případě jsou licence které sdílení podporují (nebo vynucují) výhodnější, protože za svou práci a kód získáte něco na oplátku. Pokud si ovšem sdílení dovolit nemůžete, např. z důvodu patentů, exportních omezení nebo třeba jen proto, že by jste si zničili živobytí, je extrémní licence typu GPL závažným balvanem na cestě, a to i v případě, že sice chcete sdílet, ale prostě nemůžete úplně všechno, a GPL přístup všechno nebo nic vás tudíž diskvalifikuje ze hry.
Osobně dávám přednost "šedým" licencím typu MPL, které přinášejí výhody obou extrémních přístupů. Vehementně podporují sdílení, ale nevynucují si ho za každou cenu. Výsledkem je dle mého mnohem zdravější a silnější ekosystém kolem produktu, protože podporuje zdravou a důležitou kooperaci (což neplatí u BSD-like) mezi uživateli a vývojáři, ale nikoho nediskriminuje, takže hry se účastní více hráčů a i způsoby které by jinak nebyly možné (což neplatí u GPL).
ČLÁNKY DO MAILU