Poprvé jsem se s Linuxem seznámil asi před 16 lety, kdy jsem začal studovat na vysoké škole. Moje úplně první distribuce byla pravděpodobně (už je to tááák dávno) Monkey Linux, což byla česká distribuce upravená na běh na FAT filesystému a spouštěla se přímo z DOSu. Pak rychle následoval Slackware Linux, který jsem ve škole po večerech stahoval s ftp serverů a nosil domů na disketách. Pamatuji si, že první nainstalovaný Slackware měl jádro ve verzi 2.0.0 a kvůli nekompatibilnímu hardware jsem na něm nemohl spustit X Server.
Pak přišel Red Hat Linux 4.1 (Vanderbilt) a u Red Hat Linuxu jsem až na krátkou nevěru se SuSE zůstal až do roku 2007 (tj. Fedora Core 6), kdy skončil projekt Fedora Legacy. Protože jsem měl v té době Fedoru i na serverech, kde se bez dlouhodobé podpory fungovat nedá, rozhodl jsem se hledat nástupce. Nechtěl jsem na desktopu a na serveru mít různé distribuce a logickou volbu mít na serverech CentOS jsem zavrhnul pouze proto, že v té době byla aktuální verze CentOSu poněkud zastaralá. A tehdy jsem objevil Ubuntu, které stejně jako Fedora používalo Gnome, takže změna na desktopu téměř žádná, naopak se přidala lepší podpora hardware a další věci. A na servery putovalo Ubuntu LTS (tehdy ve verzi 6.06).
Postupem času se na některých serverech objevil i Debian, důvod byl ten, že jsem se snažil na nově instalované servery dávat co nejnovější distribuce a ve správě serverové instalace Debianu a Ubuntu v podstatě není žádný zásadní rozdíl. Na desktopu (zpravidla pracovní notebooky Lenovo – R41 až současný R500 – a jedna stolní skládačka) se postupně střídaly distribuce Ubuntu až po Ubuntu Lucid.
S instalací poslední verze ve mě sílil pocit, že názory vývojářů Ubuntu a mé, na to jak má vypadat desktop se začaly rozcházet. Nahrazení vcelku obstojně fungujícího Pidginu nějakou blbinou, která neumí sloučit kontakty a má polovinu funkcí? Budiž. Podivná ikonka slučující mail (Evolution), IM a cosi na přístup k sociálním sítím mě taky nenadchla, Facebook mi stačí zkontrolovat jednou denně, nemusím hned číst kdejaký blábol, klasického mail klienta nepoužívám (zvykl jsem si na GMail) a tak milá ikonka putovala taky pryč. Ovládání vlevo, to si snad dělají srandu, ne? Jaký je k tomu proboha důvod? Podivná aplikace na správu ovladačů (ATI) si vyžádala asi 3 restarty, než začla dělat co má. Trochu to připomíná jeden nejmenovaný operační systém. Celkově použité téma a barvy – hnus.
A tak jsem zkusil změnu, stejně jsem měl v úmyslu přejít na 64bit systém a tak jsem stáhnul testovací verzi Debianu (Squeeze), nainstaloval – a jsem docela spokojen. tady je pár postřehů:
Podtrženo, sečteno – Ubuntu a Debian jsou úplně stejný systém, rozdíly jsou minimální. Výhody vidím v tom, že se teď můžu přidat na stranu pitomců, které znervózňuje každá zmínka o Ubuntu a nebudu už mít cejch trouby, který neumí konfigurovat Linux a tak si nainstaloval nějaké to blbuntu. Bohužel stále jsem se nezbavil toho hrozného Gnome, snad příště.
Zdravim autora.
Chcel by som vam odporucit XMonad, alebo iny dlazdicovy WM. Dalej budem komentovat len XMonad kedze iba ten som pouzival a pouzivam. Obsahuje velmi zaujimavu moznost kompatibility s GNOME za pouzitia gnomeConfig. Jedna sa o to ze budu fungovat pagery (zobrazenie pracovnych ploch) a fungovat prepinanie sa na plochy napr. kliknutim na ikonu blikajucej spravy pidginu v tray aplikacii. Veselo pouzivam claws-mail, pidgin, firefox, revelation, nautilus a ine GTK ci Qt based aplikacie. Je tu aj moznost v startup skriptoch (.xsession, alebo .xinit) spustit aj instancie dbus-u, gnome-keyring a gnome-settings daemonov. Vysledok vyzera tak ze namiesto panelu mate dzen2 s informaciami akymi len potrebujete, XMonad sa stara o layouty okien a prepinanie ploch. Aplikacie funguju bez problemov a za predpokladu pouzitia vimperatoru vam mys zapadne prachom. Samozrejme vsetko funguje perfektne aj ovladanim mysou (focus okna nad ktorym je kurzor, atd..).
Pokial by ste mali teda zaujem o vyskusanie niecoho uplne odlisneho a zefektivnenie (v mojom pripade min. o 100%) prace s PC, mozem XMonad len odporucat. Btw - to co som tu nacrtol je len velmi slaby odvar toho co vsetko sa da nakonfigurovat.
Pokial by ste potreboval poradit, alebo nejake tie screenshoty, mozete ma kontaktovat napr. via jabber: asfalatus@jabbim.sk
K tomu gnome - od dob co jsem měl asi čtvrt roku doma IBM PC 300 (200MHz, 64MB RAM, 1GB+2GB disk [díky Debianu jel i 160GB, stačilo dát /boot zvlášť na menší oddíl], 1MB grafika Cirrus Logic) jsem začal používat Debian a po pár pokusech Fluxbox (dokonce ani LXDE tam nešlo spustit). Musim říct, že fluxbox jsem používal dokud mi neshořel motherboard, potom jsem si říkal že s novym PC přejdu zpátky na Gnome....nainstaloval jsem Debian, natahal Gnome a....@đ&đĐ], já to neumim ovládat! :D Vrátil jsem se k Fluxboxu a zůstal u něj. Všechno poruce, stačí jeden klik myši. Rychlostí a paměťovou náročností je to snad to nejlepší co jsem kdy používal :-o Za zkoušku to určitě stojí, jen prozradim že na wallaper se mi osvědčil ,,nitrogen'' (jen nevim jak zařídit aby se spouštěl při startu, dokud nedorazí nový PC kde se mi po tejdnu začal hádat disk s deskou, tak se na P3 450MHz nechci moc zabydlovat).
jinak já začínal na Ubuntu 6.06 a od Ubuntu 9.04 používám Debian testing (9.04 jakžtakž fungovalo, ale 9.10 už se nedalo, přešel jsem na Debian ještě před oficiálním vydáním).
btw - jak se povedlo rozběhat ten ovladač grafiky? Mě aby mi běhal Radeon 4200, tak jsem se musel naučit kompilovat jádro :D Ale pravda, krásných 1900FPS (s novym BIOSem skoro 2000FPS) v glxgears :) Zajímalo by mě jak je to s ovladačem na ATI Rage IIC - víc jak 20FPS v glxgears z toho nedostanu a seká se nejen rolování web. stránek, ale i přesouvání oken ve fluxboxu (občas i text na monitor vypisuje se spožděním).
ja som bol na debiane (progeny debian linux) od roku 2001. s debianom som zacal, pri debiane aj skoncim. za tie roky som vyskusal vsetko - caldera/suse kvoli eyecandy, redhat/slackware aby som bol cool, LFS aby som sa nieco naucil, mandrake kvoli jednoduchosti (najkomplikovanejsie distro na svete), ubuntu aby som bol 'in'.
Pri ubuntu 7.04 Feisty Fawn som dokonca nachvilu natvrdo presedlal a skonvertoval na ubuntu VSETKO co mi preslo rukami. Dalsie verzie ale uz isli dolu kopcom a tak pri verzii 9.04 uz som mal ubuntu iba na notebooku. 9.10 bol posledny klinec do rakvy.
dnes je uz zase vsetko v poriadku, ja sa zase usmievam, pocitace funguju, a ja mam cas na pracu, zabavu, rodinu. s debianom som zacal a s debianom aj zomriem.
[5] Ati jsem instaloval podle navodu zde: http://wiki.debian.org/ATIProprietary#Squeeze
Ovsem nabehnout to nechtelo, lepsi nez psat vlastni konfigurak xorg.conf je prikaz aticonfig --initial, ktery ho vygeneruje.
Fluxbox jsem zkousel, ale nejak jsem si na Gnome zvyknul a uz to tak asi zustane. Tedy pokud preziju Gnome 3.
Zacal jsem pred asi deseti lety na Debianu a neuprosny kolobeh zivota nas nuti vyzkouset vsechny ostatni distribuce, abychom se nakonec zase vratili k te prvni. Stale a opet bezim na Debianu. Ubuntu jsem sice zkousel jen jednou a kratce, ale jsem rad, ze existuje. Net je plny navodu na Ubuntu, ktere vetsinou funguji i na Debianu.
Nějak se mi nezdá to závěrečné shrnutí.
Podle mě je onen zásadní rozdíl právě v "čistotě systému". Právě proto, že Ubuntu obsahuje mraky "vylepšení", jejichž úkolem je na jednu stranu usnadnit život uživateli, nebo přivést k životu nějaký nový nápad, zas na druhou stranu, mě neuvěřitelně tyhle věci otravuji život, ve chvíli, kdy mám s takovým systémem něco podstatného dělat. Navíc mám velké podezření, že právě snaha se co nejvíce přiblížit onomu děsivému modelu "user friendli" (přeloženo do češtiny :"Počítač myslí za Vás") je na vinně děsivého kolísání ...kvality (?) jednotlivých vydání Ubuntu.
Další věci, které mě poměrně poslední dobou dost lezou na nervi (a bohužel nic s nimi nenadělám) je jednak snaha všem vykládat jak pomohli Linuxu jako takovému. Pravda je taková, že v Ubuntu se objevilo spoustu nových myšlenek, nápadů a snaží se být přístupné i běžným uživatelům (nebo spíše jejich zvyklostem). Zas na druhou stranu není moc čím si honit triko, když většinu inovací si stejně zakomponují do svého systému, pro svoje potřeby a nazdar. Nějaká kompatibilita se zbytkem světa? Nezajímá... hlavně že si své distro mohli postavit na jedné z nejlépe propracovaných distribucí...
Pak je tu ještě přístup v mediích (za což Ubuntu samozřejmě už nemůže), kdy téměř dneska skoro každá novinka, program, ... cokoliv, je recenzováno z pohledu Ubuntu. Jiné uživatele by třeba zajímalo jak to funguje - a zda vůbec, i na jiných distribucích. No holt jim nezbývá než to vyzkoušet. Nějak prostě nechápu tu snaha dělat z Ubuntu novodobý fenomén, přitom v jeho stínu stojí jiné distribuce, které by si to možná zasloužily víc.
Jestli má někdo potřebu mě označit za debianího fanatického pitomce, beze všeho - zas až tolik mi to žíly netrhá, ale rád bych upozornil na skutečnost, že ani uživatelé XXbuntu nejsou o moc lepší. Stačí se jen trošičku o tuhle svátost otřít a polovička (minimálně té české) linuxové "komunity" se málem serve...
Zbytecne to prozivas, pouzivam oba systemy soucasne a neni to tak jednostranne jak pises. Pokud srovnam privetivost obou, ubuntu je na tom lip. Debian je proste takovy debian, nektere chyby v nem jsou leta, obcas ma velmi zvlastni chovani a obsahuje docela spoustu nedoladenosti (trochu v tom hraje roli filosofie dodo - dodelej si doma). Ubuntu se proste snazi vynikat a pronikat, obsazeny soft bych vubec neresil, muzes ho kdykoliv zmenit, zato navic ma pro uzivatele plno drobnych vychytavek a hlavne oprav, ktere opravdu zprijemni praci (pouzivam v obou gnome a to by clovek nerekl, jak potrapi v debianu spatne fungujici gksu). Pro novacka bych debian nedoporucil ani nahodou a vetev testing uz vubec ne. Pro zkusene borce zase neni ubuntu. No neni krasne, ze tady mame dva podobne systemy, jez uspokoji dva uplne rozdilne uzivatele? A zaverem k tomu cistemu gnome, ubuntu si muzes nainstalovat pekne postaru z alternate cd a balicky desktopu presne podle sebe, nemusis vsechno brat od canonicalu tak jak to nabizeji.
S tvými zkušenostmi mi připadá jako jediná rozumná volba ArchLinux, který není zanesen a prepatchován Debianím balastem (zjistíš, že i Debian má v sobě podobný bastly jako Ubuntu). Pokud si chceš vše kompilovat sám, tak se dá doporučit ještě Gentoo, ale ArchLinux prostě vede jestli máš nějaký zkušenosti a potřebuješ systém co funguje přesně jako podle čítanky (manuálu)...
[12] S chvalami na ArchLinux som sa uz vselikde stretol... ale ked som len tak skusil pozriet, ake su tam baliky, tak som sa celkom vydesil:
http://www.archlinux.org/packages/?sort=&arch=x86_64&q=kerberos
Pre porovnanie: http://packages.debian.org/search?suite=lenny&arch=amd64&searchon=all&keywords=kerberos
(alebo aj http://packages.ubuntu.com/search?suite=jaunty&arch=amd64&searchon=all&keywords=kerberos).
Tak neviem, ci to v tom ArchLinux-e nie je az prilis "odbalastovane"...
Ja som mal na serveroch vzdy Debian, na desktope mam teraz Ubuntu 9.04 - na Debian stable som nemal trpezlivost to vsetko nastavovat (mal som vtedy novy HW), v testingu mi za chvilu update odpilil zvuk aj X (a potom akosi nie a nie prist dalsi update, ktory by to opravil), no a v unstable to sice celkom chodilo, ale zdalo sa mi to prilis riskantne na dlhodoby chod). Za pol roka ale konci podpora pre 9.04. Povodne som planoval ist na 10.04 (ale nie skor ako mesiac po vydani), no ale ako citam o 10.04, tak asi skoncim naspat pri Debian stable... lebo uz to tak vyzera, ze nastavenie desktopu v stable Debiane bude vyzadovat menej casu a trpezlivosti, ako vyhodenie nechcenych veci z Ubuntu 10.04...
Takze s vysokou pravdepodobnostou budem aj ja onedlho dalsi v zastupe stratenych synov vracajucich sa k Debianu :-)
[12] Ne, kompilovat si vsechno sam opravdu nechci ;) Jadro uz jsem nekompiloval nekolik let a vubec mi to nechybi. Pokud jde o ArchLinux, mozna ho nekdy vyzkousim... zatim jsem maximalne spokojen s aktualni debiani instalaci... snad jedine kdyby mel nekdo 100% funkcni navod na hibernaci na Lenovo R500. Funguje uplne stejne blbe v Karmicu i Squeeze - obcas se proste neprobere.
Nakonec jsem se jeste tak trochu vratil k Ubuntu - co se mi totiz libi, jsou ubunti notifikace, takove ty pruhledne neaktivni bubliny. Nekdo na ne nadava, me se libi, stacilo doinstalovat jeden balicek (myslim ze notify-osd) a funguji notifikace pro pidgin, networkmanager, blueman apod. Nefunguje to pro nastaveni jasu displeje (s tim dokazu zit) a pro zmenu hlasitosti (jde resit skriptem z Fedory, ale to take neni dulezite).
Prošel jsem podobnou cestou jako autor, jen jsem nasazoval vždy jen na desktopu. Nejprve jsem měl takové ty polopoužitelné distribuce jako Monkey, potom nějakou dobu Red Hat, když začla Fedora, tak tu. Kolem verze 7 ale byly velké problémy, takže jsem se začal poohlížet po "čistém" Debianu. Když jsem se pro něj definitivně rozjodl, začalo Ubuntu. S tím jsem byl stále méně spokojený, a tak jsem se vrátil k Fedoře (verze 12). Většina tehdejších problémů už je passé a vývojáři slibují větší stabilitu. Jsem docela spokojen. Ovšem dlouhodobě to vidím spíše na CentOS, kvůli délce podpory, vývojový cyklus Fedory je příliš krátký. (Proti Debianu nic nemám, Fedora mi prostě nějak sedí víc, ať už jde o systém jako takový, nebo výchozí grafické téma - prosím nekamenujte mě - , které nemusím měnit.)
Pripada mi zvlastni vybrat si distro podle toho, ze ma jako defaultni prostredi Gnome. To clovek najde snad v kazdem distru, s vyjimkou tech miniaturnich. Staci vybrat Gnome pri instalaci, cekal bych, ze pro jedno ze dvou patrne nejrozsirenejsich prostredi tam vetsinou bude nejake klikatko na jeho vyber. A pokud ne, nejspis to vyresi jeden prikaz spavce balicku.
No a kdyz se ted toho Gnome zase chcete zbavit, tak to je jednoduche. Zkuste Xfce4, ziskate tim velmi podobne prostredi (urcite se nebudete citit ztracen), akorat, ze vam sezere podstatne mene pameti a jinych zdroju na vlastni rezii. Ja mam ted ve stroji akorat 1GB pameti a swap vetsinou zustava prazdny. A powernowd mi drzi 2.8 GHz P 4 na 350MHz po vetsinu casu. Xfce4 je v Debian testing v jiz docela rozumne verzi, ve stable je zatim, bohuzel, nejaka dost stara a ne moc uzasna verze.
[18] Gnome: Ono jde také o to, že když je v nějaké distribuci "výchozí", tak se s ním počítá a je otestované. Poku je"jen" jako balíček, nemusí být otestované, a toho se na základě svých zkušeností bojím. Xfce: Dobrý desktop, nízká paměťová náročnost a pro mě ještě jeden klad: používá grafické téma GTK.
[19.] Zrovna Gnome asi neotestovane pusti do sveta jen maloktera distribuce. To bych cekal spis u Openboxu a podobnych.
[20.] Xfce4=Gnome-hafo pameti. Z uzivatelova pohledu rozdily opravdu nejsou velike. Obcas nekde ma Gnome nejaky ten luxus navic, ale obcas je to naopak. Me treba v Gnome na eeebuntu chybi Clipman, ktery mam v Xfce4. Nevim, jestli za to muze eeebuntu, ktere neco takoveho nezaradilo nebo jestli proste neni. Cumel jsem do dselectu a nemuzu nic pro Gnome najit. Pokud nekdo vi, jak se to jmenuje a kde to najdu, budu rad. Nebo treba slovnikovy klient ma Gnome dost trapny, kdyz to srovnam s tim, co je v Xfce4.
Xfce mi navic pripada stabilnejsi. V Gnome mi obcas krachne nejaky applet, spravce procesu v panelu se od nejake doby odmita umistit, kam chci ja a trva na tom, ze bude akorat uplne napravo....
Uz roky bezim ako graficke prostredie blackbox|openbox|fluxbox s par WM appletmi. Pre mna maximalna spokojnost okrem montovania USB diskov. Vselijake demoniky funguju dost nespolahlivo, vyzaduju hranie sa s udev alebo hal.
Gnome ako take sa mi nepaci, ale chcel by som jeho funkcionalitu, ked dokaze namontovat akykolvek USB storage. Neustale sledovat syslog, pod akym zariadenim mi zrovna zdetekovalo USB klucenku mojho kamarata [svoje mam s LABELs, takze tento problem odpada] a potom to rucne mountovat ma uz stve.
Ma niekto radu, ktorym smerom badat?
V Ubuntu mi chybí možnost normálně spravovat systém. Není zde možnost spuštění konzoly s právy roota. Funguje tam jen instalace přes přednastavená grafická "udělátka", která toho spoustu neumějí (navíc práce s nimi je hotové utrpení). (Nabízené sudo apt-get install "klekne" na spuštění nějakého skriptu, který už nemá práva zápisu do systémové části disku, tudíž je nepoužitelné, byť k jeho použití nápověda systému vyzývá.) I tak primitivní věc, jako je úprava konfiguráku pro joe (aby uměl syntax highlihghting pro metapost) se musí udělat nízkoúrovňovými příkazy uvedenými sudo, zatímco v normálním linuxu stačí pustit rootovskou konzolu a v ní Midnight Commander. Stejný problém je např. při práci s TeXem (nemůže si automaticky vygenerovat font z metafontového souboru, ani když se spustí pod sudo, musí se to udělat na jiném počítači a font - s příslušnými problémy - nízkoúrovňovými příkazy přenést do systémových adresářů).
Po řadě příkazů, i spuštěných pod sudo, se objevuje nesmyslná chybová hláška "přihlaste se jako root".
Vzhledem k tomu, že pro netbook (byť je to Assus) nebyly po jeho zakoupení ovladače grafiky pro jiné distro než ubuntu, jsem to musel jako nouzovku vzít, jakmile se ovladače objeví jinde, přecházím tam, coby velmi nespokojený uživatel.
[23] No s timhle problem nemam, naopak jsem si sudo rozbehal i na Debianu. Obecne mi prijde lepsi vyslovne rict, na ktere ulohy chci pravo superuzivatele, nez pracovat permanentne jako root. Navic pridat si do menu spusteni konzole pod rootem je otazka par minut. Se sudo apt-get install jsem v Ubuntu nikdy zadne potize nemel. Na osobnim PC/NB lze zvazit i to, ze uzivatel muze volat sudo bez zadani hesla.
[7]
Díky moc, zkusim to. Jinak docela se mi osvědčil fluxbox s "xfce4-panel", šly tam naházet i věci z Gnome a hned jsem se cítil jako doma :) Ale pak to tam nějakym záhadnym způsobem dostal gnome-panel (ani nevim žeho to natáhlo), když jsem ho odinstaloval, tak mi odmítnul naběhnout fluxbox. Gnome je zlo :D
v praci jsem na 1. pokus dal mandrake, dlouhe roky bezel jako fileserver.
pri koketovani se SUSE jsem dle navodu: nainstalujeme balicek APT ...
jsem se pri porovnani poctu baliku v repozitarich rekl:
proc pouzivam APT na SUSE, kdyz muzu pouzivat APT na Debianu ?
takze na server Debian, na notebook Xubuntu.
Jiří Václavoviči,
blbina Empathy je. Ale je to věc Gnome, že ho již zařadila do prostředí jakožto nehotový produkt. Podivné ikonky lze odstranit. Ovládání vlevo se dá změnit na jeden klik myší. Že grafické karty někdy nefungují s konkrétní verzí SW se stane. Zvlášť u Ati. Ale to asi víte. Proč o tom tedy žvaníte? Co se týče lidí. 100 lidí, 100 vkusů. Takže vlastně to svým způsobem chválíte, že? Vždyť změnit si grafické prostředí na oko lahodící je tak jednoduché. Každej používejme co nám vyhovuje. Taky bych mohl napsat, že Debian neumí ani nabootovat na standardním PC tam, kde jedou jakékoliv ostatní distribuce. Celkově je tento blogový zápisek opět jen zoufalý výkřik na popularitu Ubuntu a kasání se uměním, nastavit si Debian bez myši.
To: Clovece, mozna jsem take natvrdly, ale opravdu nechapu, k cemu se vlastne vyjadrujes. A hlavne, proc mas pocit, ze musis mit za kazdou cenu posledni slovo. At si autor pise co chce a ty si o tom taky mysli co chce. Ale plkat o hovne v diskuzi je jen ztrata casu. A vlastne tato reakce patri ke ztrate casu taky.
To Rovano: Clovece, mozna jsem take natvrdly, ale opravdu nechapu, k cemu se
vlastne vyjadrujes. A hlavne, proc mas pocit, ze musis mit za kazdou cenu posledni
slovo. At si autor pise co chce a ty si o tom taky mysli co chce. Ale plkat o hovne
v diskuzi je jen ztrata casu. A vlastne tato reakce patri ke ztrate casu taky.
[21]
Upřímě, nevím jak Gnome, ale mě dost překvapilo právě XFCE4. Začal jsem jej studovat na popud své Maminky (která požadoval GUI prostředí co nejvíce podobné Windows).
Asi největší problémy mi dělaly některá nastavení (editace a přizpůsobení menu, ikony na ploše, autostart a problémy s duálním spouštěním takových aplikací - tohle jsem dokonce musel řešit vlastním scriptem a nakonec jsem napsal jednoduchou aplikaci která autostart obstarává a kontroluje spuštěné procesy, stejně jsem to měl v plánu už dlouho... :-D nebo na tvrdo vypnout ukládání session ).
Co se týče záběru paměti a systémových prostředků, byl jsem mile překvapen - je totiž v porovnání s KDE 3.X, nebo LXDE o dost míň náročný. Dokonce mohu spouštět všechny hry aniž by se mi automaticky vypínaly některé graf. funkce (tak jak jsem to zpozoroval v KDE), a běží mi stejně plynule jako třeba v Fluxboxu, nebo Ewm.
[22.] Hledam distro pro jeden stary notebook (ma malo pameti, jen 196 MB). Muzete si tipnout, ktery z vami vyjmenovanych WM je nejmene nenazrany? Vite o dobrem distru (srovnatelnem s Debianem, ne s Ubuntu), ve kterem jsou tyto WM rozumne nabalickovany s pouzitelnou pocatecni konfiguraci, aby clovek techto prostredi neznaly nestravil tyden pokusy to nejak uvest do pouzitelneho stavu?
[23.] Pergille, uz jste zkousel sudo passwd a nasledne zkusit su? Sudo bash vas do konzole take nahodi.
[38.] Muzete tu svoji aplikaci nekam hodit? Jestli je to skript, tak treba na pastebin.com.
[40.] DSL ne, nebudu zas prehanet. Je tam 80 GB disku a 800 MHz P III, cili jeste dost slusny stroj. Bohuzel, pamet je na maximu, je v tom nejaky dementni chipset a vic, jak 128 MB pridavne pameti tam nejde a to uz tam je.
Arch jsem zkousel, moc jsem se s nim neszil (vlastne tam porad jeste je). Zkusil jsem Xfce a moc me nenadchlo, ze kdyz jsem konecne uspel ho rozjet, nabehlo bez desktopovych ikon a bez panelu. Asi je to nabalickovane zvlast nebo co. Zkusim se tedy premoct, zjistit, jak se zbavit Xfce a dotlacit tam Openbox. Nevite, jak se rekne deborphan po archovsku?
[43.] no pry to neni potreba http://bbs.archlinux.org/viewtopic.php?id=50055 tady je otom vlakno na arch foru
[JardaP]
Ten skript byl trapně jednoduchý, neuměl nic jiného, než přes ps ověřit, zda už neběží instance programu daného jména. Pokud byl výsledek negativní, tak jej spustil. Momentálně je hotový prototyp v Gambasu i s GUI (až na pár drobností, které doladím v průběhu víkendu, jak bude čas) a v nejbližší době to přepíšu do C++ pod Foxkou. Nechcete počkat tedy na tuhle verzi? Zatím mi můžete poslat něco hezkého na mail - získám tak vaši adresu a jak bude hotová finální aplikace tak vám ji pošlu - aspoň mi ji pomůžete otestovat :)
co sa tyka Lucid, okrem okennych klikatiek na druhej strane mi to pripada uplne rovnako.. co sa tyka mailu, empathy a inych blbin, jednoducho na to neklikam, na 24" monitore mi to je jedno, nevadi to tam a nemam potrebu to vyhadzovat.. proti Debianu nic nemam, no Ubuntu sa mi zda troska prepracovanejsie, kedze po instalacii si len hodin na hornu listu rythmbox,qtcreator,blender a consolu... a mozem s radostou pracovat ;)
ps: nvidia gtx275 a intel 5.1 audio uz idu v poho co bol len trocha problem s beta verziou.
[52]
Tusim asi spravne, ze tahle poznamka byla na moji adresu. Nevim jak byla, myslana, prepokladam ze jedovate a ironicky, podobne hemzy jsem tak trochu cekal. Mam na to vsak jednoduchou odpoved:
Byl jednoduchy. Primo trapne jednoduchy, a jsem na to patricne hrdy. Alespon z meho hlediska resil zhruba 95% problemu s autostarty v GUI, se kterymi jsem se setkal (mimo rekompozice ikon nekterych aplikaci, bezicich na pozadi - v systray, pri restartu wm, jako napr. Fluxbox), ktere za ty leta nesjednosil a nevyresil nikdo. Jako rychle reseni v nouzi proste parada a navic mi pomohl k tomu, abych z myslenky v obecne rovine zacal rysovat konkretni a propracovanejsi reseni na kterem postupne pracuji...
Autor pracuje jako software architect v jedné velké vývojářské firmě a ve volném čase se kromě rodiny věnuje hlavně Linuxu, webu, programování a správě serverů.