Po třičtvrtě roce se opět vracím na root a doufám, že moje příspěvky už budou častější :) Tentokrát bych se chtěl z vašich komentářů dozvědět, jestli máte raději Live CD nebo Live USB a jaké máte zkušenosti s jejich používáním.
Já jsem zatím používal jen Live CD, ať už linuxová nebo nějaké speciální záchranné systémy. Jednu dobu jsem se pokoušel nainstalovat spustitelný Linux na USB disk, ale výsledky byly slabé. Na svém postarším domovském PC jsem ani nenabootoval, i když BIOS nějaké možnosti nabízel. Buď jsem to měl nějak nestandardně naformátované nebo nainstalované anebo to byl jen nekompatibilní USB disk – nevím. Na novějším PC jsem nabootoval do GRUBu, ale to bylo všechno :) Tehdy šlo o GParted a postupoval jsem podle návodu, myslím že jsem to instaloval na FAT32. To však neznamená, že jsem to s bootováním z USB vzdal, ještě se budu snažit to zprovoznit, až si najdu nějaký pěkný systém, co za to stojí. Nakonec tu máme Live DVD, tento způsob moc nepoužívám. Je sice pravda, že v současné době už každý počítač DVD přečte, ale přesto je tu ještě dost těch starších, které umí jen CD. Doma mám stále CD-RW mechaniku, DVD mi zatím nechybí, takže nemám moc důvodů vytvářet si přímo Live DVD. Ani tolik místa pro samotný systém nepotřebuji :) Důležitá data mám jako většina ostatních na USB disku.
Nakonec tu máme problém s nastavením bootování, z CD to celkem často jde, ale pro USB boot jsem musel zatím vždy nastavovat v BIOSu. To může být samozřejmě problém na některých počítačích, kde je BIOS zaheslovaný.
Normální distribuci nainstalujete na USB flash jen těžko. Daleko jednodušší je to s live distribucemi, které obsahují patche pro tyto účely. Například Slax se takto dá nainstalovat během minutky díky prográmku MySlaxCreator (jen pro Windows). Kromě Slaxu mám osobní zkušenost s instalací Ubuntu na USB flash, dá se to udělat tak, že se vám na speciální partition automaticky ukládají změny, takže se to chová opravdu jako normální systém, nainstalovaný na harddisku. Akorát spouštění systému trvá asi 3 minuty, protože se nejdříve musí rozbalit komprimovaný systém do paměti. Po spuštění již vše běhá standardní rychlostí.
Jak píšete, hlavní nevýhodou je nutnost nastavení bootování v biosu, nehledě na to, že ne každá deska umí s USB disku systém zavést. Pokud se ale například pohybujete mezi více počítači, u kterých víte, že to dokáží, je to rozhodně lepší volba, než CD (i u bootování z CD může být někdy potřeba změnit boot priority). Samozřejmě musíte počítat s tím, že flash paměti mají omezený počet zápisů, takže jednoho dne ji odrovnáte. Naštěstí se takto nainstalovaný systém dá velice snadno zálohovat a poté ze zálohy obnovit.
No a kdybyste si chtěl vyrobit vlastní live distro v podstatě z jakékoliv distribuce, mrkněte sem: http://www.linux-live.org/
Práve pred pár dňami som potreboval nainštalovať nejakú distribúciu a keďže môj notebook nemá CD-DVD, tak som potreboval nabootovať z USB. Vo Fedore existuje balík livecd-tools, ktorý dokáže jedným skriptom nahodiť image na USB kľúč. Keďže som však mal k dispozícii len Ubuntu (zrejme platí aj pre iné distribúcie), tak bolo treba upraviť cesty a jeden prepínač v skripte livecd-iso-to-disk.
Mrkněte sem: http://www.pendrivelinux.com/
Je tam dost návodů. Rozběhl jsem tak i zcela jiná distra, která ani jako LiveCD původně určena nebyla (celkem jsem takto rozběhl přes nějakých cca 40 distribucí).
Dříve jsem občas používal Live CD nebo bootování ze sítě (Gentoo). Dnes experimentuji s Windows XP embedde na USB. Mezi hlavní výhody patří jednoduchá spolupráce s Windows stanicemi. Zápory jsou velikost (100 – 500 MB podle nainstalovaných součástí), pomalejší bootování a samozřejmě licence(Dev kit - 990$ a klientská licence 90$).
Distribuce umožňující přímou instalaci na USB je například DANIX. Nicméně zatím jen na 1GB což samozřejmě není mnoho. Jinak jsou tu i technická omezení je to pomalé při zavádění a limitované samotnou rychlostí USB. více na
http://danix.org/vyvojari/spousteni-z-usb-flashdisku/?searchterm=USB
Jinak je instalace na USB přímo v menu a je téměř plně automatizovaná.
ahoj, tato tema ma dost zaujima. hlavne teda zivotnost toho USB kluca. myslim ze je dost rizikove pouzivat to kazdodenne a nosit si na tom aj vlastnu pracu, e-maili atd... Narazam hlavne na portable apps pre kazdodennu robotu, kde clovek nie je zavisly od masiny ku ktorej si sadne. Je to realne pouzivat aspon 2-3 roky bez obavy straty aj zivotne citlivych dat? dik za kazdy nazor.
Čus.
Já to zkoušel, ale nějak sem to nedoklepal.
Arch na to má vlastní skripty a je to ověřená věc.
Jinak určitě použijete http://linux-live.org/,
který patří k Slaxu.
Mno prostě jeden čecháček zase zabodoval :)
(nebojte na komunitu nezapomínám :D)
Každopádně to chci zkusit znova,
páč mi flashka chudinka přijde nevyužitá ^_^
CD/DVD už jsem zahodil. Používám USB flash se zavaděčem syslinux k naprosté spokojenosti. Ať jde o instalaci (Debian - stačí nakopírovat obsah CD image a přejmenovat pár souborů) nebo opravení systému na HDD po divokých experimentech.
Životnost flash: technicky nic moc (25-50 tis. zápisů do FAT), ale upřímě: kdo bude používat jednu klíčenku víc než dva roky?
já osobně teď používám českou verzi slaxu zabíra zhruba 200 MB a instaluje se jednoduchým rozbalením na flash a spuštěním souboru XXX.bat (pro Win) a pak už jen jednoduše nastavíte boot z usb .... bez problémová instalace.... jen ten boot je asi tak na 3 minutky :o) skvěle se hodí pro záchranu dat z disků a jiných ptákovin :)
kdo by snad chtěl vyzkoušet tak zde :
http://merlin.fit.vutbr.cz/mirrors/slax/SLAX-6.x/multi-language/
soubor slax-czech-6.0.0.tar :-)
nejskladnější je CD O průměru 8 cm které nabootuje systém a k němu přidat usb klíčenku.
Danix se vleze na 8 cm DVD klíčenku jdou instalovat moduly ale
DVD mechanika není všude a menu pro připojování modulu jsem zatím nepochopil také vzhledem anglickému jazyku použitém v terminálu.