Projekt ST - kapitola 2. - Rozborka
Tak počítač je na stole, a co s ním tedy dále? Otestován, a skutečně nefunkční, jak bylo avizováno – absolutně žádné známky života, zvuk či problik napájecí LED. Tedy odpovídající popisu. Je tedy čas na rozborku. Nicméně elektrotechnický servis si necháme na nějakou další kapitolu – v této se nejdřív podíváme na mechanickou sestavu počítače.
Takto mi dorazil na stůl, jen lehce zašpiněný, jinak ve skvělém stavu (nebereme-li v potaz, že nefunguje :-) ).
Jak jsem již zmínil v minulé kapitole, kromě zažloutlých plastů je kryt počítače ve výborném stavu. Jediný větší vryp, jinak jako nový. Na inzerátu byl uveden jako nerozdělávaný, čemuž nemám problém uvěřit, protože na spodním deklu byla nad šroubem originální záruční záslepka Atari.
Originální záruční samolepka firmy Atari.
To bylo velmi příjemné překvapení, a jelikož mi přišla škoda tuto záslepku jen tak zničit, chtěl jsem zachovat i ji. V tomto ohledu pomohl běžný fén, kterým jsem lepidlo záslepky nahřál a pomocí běžného jídelního nože opatrně sloupl. Šlo to velmi dobře, ani jsem nepoškodil výlisky v samolepce určené pro identifikaci manipulace se záručním štítkem :-) Asi samotný papír vědom si pár desítek let prošlé záruční doby vzdal svoji úlohu a odešel na odpočinek.
S trochou tepla a trpělivosti nepoškozená na stole.
Samozřejmě by se lépe sloupávala ostrým zalamovacím nožem či žiletkou, nicméně tam bylo riziko snadného způsobení vrypu do plastu – toho jsem se s běžným jídelním nožem bát nemusel. Jinak ještě pozor na teplotu, i při nepříliš agresivní teplotě (použil jsem jen obyčejný fén) mají při uhřátí plasty Atari tendenci začít se kroutit, tak trochu opatrnosti s tím teplem, pokud chcete zkoušet obdobné fígle.
Dál už to je poměrně snadné – ST jsou elegantní a jednoduše vytvořené stroje. Rozebrání krytu je otázkou chvíle a není potřeba nic víc než běžný plochý a křížový šroubovák – žádné lepené či nerozebíratelné spoje, speciální šrouby atp. To je až mor dneška. Netřeba nic moc víc dodávat, pro potěchu oka nejlépe prohlédnout galerii, jak se počítač postupně vyloupl na světlo:
Počítač zbavený vrchního krytu. Všimněte si pravidelných čárek prachu vzniklých pod žebrováním.
Spodní strana klávesnice. Klávesnice je se základní deskou spojena pomocí sedmi vodičů, po kterých jde i informace pro Power LED a Drive LED. Deska klávesnice má svůj vlastní poměrně velký řídicí čip. Na klávesnici jsou umístěny i konektory pro joystick/myš. Všechno tohle se přenáší na ZD po těch pár kabelech.
Disketová jednotka.
Základní deska bez příslušenství, uschovaná ve stínícím krytu.
I uvnitř byl počítač ve velmi dobrém stavu, minimum prachu, žádné vylité tekutiny či znaky skladování v enormní vlhkosti, pouze na spodním kovovém štítu/stínění byly tečky drobné povrchové rzi. Jediná poškozená věc byly plastové tyčky, skrz které šly šroubky držící disketovou mechaniku – ta něco váží a tak tyto sloupky utrhla při převozu počítače (či již dávno dříve – na uchycení to nemělo vliv) ze svého umístění na motherboardu. Nicméně to byla malá drobnost, jejíž oprava byla zvící jedné minuty a pár kapek lepidla.
Bacha taky na to při rozebírání – šroubky držící mechaniku jsou vespod počítače a tváří se jako by měly držet dekl. Není to tak, a když odstraníte všechny šroubky zespoda, bude mechanika volná, tak ať se nevysype při sundávání vrchního krytu na stůl.
Poslední věcí k rozebrání bylo vyloupnutí základní desky ze sevření stínění. Tady potřebujete druhý nástroj kromě šroubováku – kleště. Stínění je totiž vzájemně uchyceno zatočenou kovovou západkou. Stačí pomocí kleští narovnat a pak už není sundání problém. A člověk se tím dostává k hlavní „atrakci“ – samotné desce. U Atari ST je vše na jednom plošném spoji, pouze zdroj je umístěn mimo na vlastním plošném spoji – na desce by zabíral totiž dost místa a navíc počítač byl v dřívějších verzích dodáván se zdrojem v podobě tehdy běžné externí krabičky (málo počítačů té doby mělo zdroj integrovaný v kompletu). Kontrola desky byla posledním příjemným překvapením při rozborce – celý plošný spoj byl velmi čistý, žádné známky poškození či koroze. Velkou zásluhu má na tom i to, že tyto počítače nemají RTC (hodiny reálného času) s baterií, která by bez výměny při tomto stáří téměř jistě vytekla a zničila plošný spoj ve svém okolí (častá bolest 386/486 desek, které měly zapájený integrovaný nabíjecí článek).
Ostatně posuďte sami:
Deska samotná zbavena stínění. Na této desce je umístěna celá logika počítače.
Detail základní desky s ROM čipy.
Další detail základní desky.
Konektorová část základní desky. Vlevo dole je vidět TV modulátor, napravo pak expanzní konektor a MIDI porty.
A tady je hlavní čip, samotný procesor Motorola 68k. Zde ho ale vyrobila firma Toshiba.
Zde na čipu se válejí utržené sloupky pro disketovou mechaniku. Na desce je vidět, kde původně měly držet.
A zde máme ještě detail základní desky, v centru vidíme slavný zvukový čip Yamaha YM2149F.
Spodní stínění. Ty tečky po celém povrchu jsou povrchové stopy rzi. Nikde není prorezlo do hloubky.
A tady je samotný napájecí zdroj, v této chvíli sprostý podezřelý z technických problémů. Při vizuální kontrole nepůsobí nic poškozeně, elektrolyty jsou nevyboulené, či jen úplným drobným náznakem, pojistka nespálená. O tom ale podrobněji až jindy.
Napájecí zdroj.
Tak a co dál? V tuto chvíli máme na stole hromádku různých šroubků, plastů, stínění, zdroj, desku, klávesnici a disketovku. V tuto chvíli se nám kupička rozbíhá do různých směrů – plasty půjdou na čištění a retrobrighting, elektronika na diagnostiku, disketovka na základní servis a něco do krabice bude čekajíc na chvíli zpětného zkompletování. V tuto chvíli tedy ukončím tuto kapitolu o rozborce počítače, a jednotlivým procedurám se budeme věnovat separé.
-
Jsem trochu netrpělivý, jak to dopadne :-). Dřív jsem byl zvyklý, že další díl seriálu bude až za týden, ale teď, v "době gigové, terové, internetové" bych si celý seriál raději hned stáhl z Uložto a zkoukl v maratonu naráz ;-). Tak snad se zjistí, že nebožtík přecejn nezemřel a smrt chytře předstíral díky ulomenému kontaktu v napájecím konektoru :-D.
-
Já vím, že to tahám jak žvejkačku, ale kdybych to shrnul celé do deseti poznámek, tak by to nebavilo mne, ani nikoho jiného :-) Zatím tu vidím docela dobré ohlasy, což mne těší, a všem za ně děkuji. Ještě mám k tomu nějaká témata v hlavě nesepsaná, ale jelikož se tomu věnuji nárazově, tak nemám ambice tu vést dlouhodobý týdenník s neustále novým obsahem, dělám to pro zábavu a tolik materiálu nemám. Příprava chce totiž čas (a peníze, protože si to platím ze svého), tak bych toto rád udržel ve sférách běžného koníčku bez exkluzivních časových i finančních nutností.
Každopádně ST mám předchystané pro ještě nějaké články, doma čeká druhý počítač, který je ale zatím i pro mne velkou neznámou (jelikož na něj jsem zatím nesáhl), a mám ještě nějaké stroje, které bych rád zkusil (hlavně Amigu 500-1200, na tu mám zálusk, nicméně jsem zatím neobjevil vhodného kanditáta, většinou jsou to leštěnky za až neuvěřitelné ceny, nebo sice kusy vhodné pro podobnou akci jako ST, ale stále si za takové kusy jsou prodejci schopní říct poměrně tvrdé ceny, což u projektu s velkou neznámou (aby mi za x tisíc nedorazil domů počítač uvnitř s deskou komplet sežranou korozí) mi přijde neadekvátní...
-
Mně se ten seriál moc líbí a těším se na další díly. Spíš to byl povzdech nad mou vlastní nedočkavostí :-). Pokud budou články i o dalších strojích, bude to super.
Sám mám doma už nějakou dobu v krabici TEMS-80, který nefunguje. Po spuštění svítí na displeji věci, které by neměly, jakási reakce na některé klávesy se na displeji odehrává, ale ne taková, jaká by dávala smysl. Jako amatér a tak trochu fušer se bojím do toho víc sahat, abych nepřidělal ještě víc problémů. Vyměnil jsem časovací obvod (ten jsem kdysi omylem odpálil, když jsem ho jako mladé ucho bez znalostí vytáhl a nasadil opačně...), procesor i řídící obvod 8228. Pomocí Arduina jsem vyčetl celou ROM a zkontroloval, že její obsah odpovídá listingu z technické dokumentace. S Arduinem jsem odzkoušel všechny 1bitové RAM čipy - vynuloval, přečetl, zapsal 1, přečetl, zapisoval a četl náhodné hodnoty. Vše funguje. Až na ten stroj... Fakt rád bych to uměl opravit ;-).
-
Nic složitého :-). Prvně jsem si v Moravské zemské knihovně oskenoval technickou dokumentaci. Pak jsem si připojil tu ROMku k Arduinu Mega, napsal si jednoduchý prográmek, který sázel na adresní vstupy čísla od 0 po maximální adresu a nechal si do UARTu vypisovat výstup v hexa. To jsem si uložil do souboru a začal porovnávat s dokumentací.
Ze začátku jsem se "těšil", že mám vadnou ROM, ale pak se ukázalo, že jsem si jen popletl endianitu ;-). Je pravda, že na kontrolu celého monitoru jsem byl moc líný, takže jsem kontroloval jen některé konkrétní rutiny, začátek a konec a některé nahodilé další části kódu.
-
Zdravím,
fajn "bastlířské" články, díky za ně.
Chvíli jsem se rozhoupával, než to napíšu, ale mám Amigu 600. Byl to můj miláček a strávil jsem na ní velkou část devadesátek. Nostalgie je zlá věc. Ale musím si chtě nechtě přiznat, že už 20 let leží v koutě (bývalé) kanceláře a šance, že ji někdy zapnu se asi blíží nule. Takže s těžkým srdcem ... věnuji do dobrých rukou. Pokud o její renovaci bude článek na rootu, tak je to asi dobré zakončení jejího příběhu. Je trochu ušmudlaná, ale jakýkoli trabl s ní nebyl. Nejsem si jist, že najdu zdroj. Zkusím to. Kdybyste měl zájem, ozvěte se - m.i.x zaviň planetum kaňka cézet -
Zeptam se jako laik:
1. Ta volna mista na desce vlevo dola a uprostred dole, kam evidentne prijdou dalsi cipy jsou prazdne proc? To tam ve vyssich verzich davali vic RAM, ROM nebo tak?
2. Kondenzatory na zdroji maji na sobe modrou tecku. Uz jsem to videl i na jinych pristrojich, co se tim vlastne znaci?Na konec si dovolim soukromy dotaz: Kdyz vidim, jak Vam to jde, opravujete i pro verejnost? Potreboval bych rozchodit Sega Game Gear a ani za nejvyssi bytost na nebesich nemuzu ikoho sehnat. Ne, vymena kondenzatoru nepomohla.
-
Dekuji za odpovedi.
Sega Game Gear:
Malou chvili po vymene kondenzatoru fungoval, takze mam vyzkousene ze cartridge s hrama jsou v poradku. Ted ovsem po zapnuti ukaze bilou obrazovku a pres kterou obcas preleti vodorovny cerny pruh a to jak na tuzkove baterie, tak na neoriginalni zdroj. Nebo se po par vterinach vypne. Pripada mi to, jako by se vypinal pro nedostatek energie.
Ted me jeste napada, ze ty nove kondenzatory jsem dostal k tomu, takze nemam jistotu, jak moc jsou "nove" nebo kvalitni. -
Na první otázky jste už odpověď dostal, na poslední odpovím - věnuji se tomu jako amatér, takže servisní služby nenabízím, je to pouze má koníčková činnost. Sega GG je přenosná konzole s napájením bateriemi nebo externím zdrojem, největší problém bývají elektrolyty u zdrojů, to u přenostné konzole odpadá. Každopádně dle internetu má GG dost elektrolytů, které mohou způsobit problém, nicméně dle příznaků většinou nezpůsobí úplnou mrtvost zařízení, pouze problémy s provozem. A jelikož jste je vyměnil, tak odpadají z podezření.
Bohužel servis takového zařízení je už trochu problém. První část je diagnostika, o tom uvidíte menší stať v příští kapitole, tak to tu nebudu rozepisovat, nicméně k tomu je potřeba vybavení, znalost schématu a funkce komponentů zařízení, a pak projít celou desku a hledat, kde nejsou hodnoty, jaké mají být. To je první část, druhá vyměnit vadnou součástku, a to už může být konečná - pokud by se jednalo o nějaký IC, tak výměna by byla horší, protože jsou tam SMD komponenty, a ty se bez patřičného vybavení hůře mění, ale ten největší problém je, že by ten IC na výměnu musel hlavně člověk sehnat. A jelikož to budou většinou custom čipy, dávno nevyráběné, tak to bude oříšek.
-
To je opravdu jen zdání, v realitě na pohled opravdu nevypadaly nijak nápadně. Jediný náznak u těch dvou největších už na výstupní části zdroje, tam bych měl pocit, že jsou lehce vyboulené, ale tak málo, že nedokáži říct, jestli to není jen můj dojem.
Jinak děkuji za rady tady v diskuzi, ale píšu články se zpožděním, tj. jsem už dál, než o čem zrovna píšu :-)
ČLÁNKY DO MAILU