Hlavní navigace

Za všechny hry, co jsem kdy ukradl

13. 8. 2011 11:10 (aktualizováno) | Petr Šabata

Když se u nás na začátku 90. let začaly šířit všemožné 286 a jejich následovníci, byl běžný způsob získání programového vybavení pochod s balíčkem disket k obdařenějšímu kamarádovi. Pokud šlo o něco většího, nebylo výjimkou, že si člověk cestu ještě ze dvakrát zopakoval, aby nahradil části archivu, které cestu na magnetickém médiu nepřežily.

Časem diskety nahradila CDčka a Internet, nicméně u žáků a později studentů nebyly nějaké investice do nákupu softwaru stále příliš v kurzu. Ušetřené kapesné či korunky vydřené na brigádě se daly využít mnohem lákavějšími způsoby. Nejběžnějším artiklem, který putoval mezi počítači, byly jistojistě hry.

S přibývajícím věkem jeden zjistil, že ne vždy je nutné sáhnout po kradeném kousku, že existují volně šiřitelné alternativy a ostatně že i ta doba, kdy člověk nespí, nestuduje a nepracuje, se dá trávit smysluplnějšími způsoby.  (Třebas s kamarády nad nějakou deskovkou.)

Nevím, zda jsem sám, ale přes ústup té pravé hráčské vášně jsou chvíle, kdy dostanu chuť některý z virtuálních světů navštívit. Maje pátým rokem ten samý počítač, který už v době nákupu nepatřil k nejnovějším, můžu na aktuální tituly zapomenout, nicméně nevnímám to jako handicap. Srdce mě i bez toho táhne k velikánům herní historie, u kterých nehrálo prim zpracování ve 3D, ale myšlenka a hratelnost.

Dřív jsem toto puzení řešil občasnou návštěvou bazaru případně nějaké té stránky s abandonware, ovšem hromadit doma fyzická média má své nevýhody a rozjet starší záležitosti pod aktuálními operačními systémy si často žádalo více námahy, než byl člověk ochoten za jedno volné odpoledne investovat.

Jsou to asi dva roky, co jsem sháněl pro tatínka slušný šachový program. Při této činnosti jsem narazil na stránky gog.com (Good Old Games) provozované polským CD Projektem. Sice běžely v beta verzi, ale jejich myšlenka mě nadchla.

Na webu jsou ke koupi staré počítačové hry, u kterých je zaručena kompatibilita s aktuálními verzemi systému Windows (buď patchem nebo distribucí s předkonfigurovaným emulátorem), jsou bez jakékoliv ochrany proti kopírování a nákup je otázkou pár kliknutí a platby přes PayPal. Manuály a další bonusové materiály už jsou jen bonbonkem navrch.

Přátelé, takhle já si představuji dobře nastavený online distribuční model. Ve chvíli, kdy je pro mě jednodušší jít, koupit a používat, nepotřebuji pátrat po alternativách a rozumnou cenu (5–10$) milerád zaplatím. Má GOG knihovnička v současnosti obsahuje nějakých 35 kousků a i když jsem z nich většinu ještě nehrál, je to svým způsobem omluva za všechny hry, co jsem kdy ukradl…

Informací na závěr je, že ta část her, která běhá přes emulátor (typicky DOSBox), se dá bez problému provozovat i na Linuxu.