Milý deníčku...

Tím „milý deníčku“ neoslovuji tento blog. Mám ještě jeden deník, velký textový soubor doma na desktopu. Proč o tom píšu zde? Protože Linux mi s deníkem velmi pomáhá svojí skriptovatelností. Nevěříte? Popíšu.

Mám například skripty „otevři deník na konci, ať můžu začít dnešní entry“ „vlož hlavičku s datumem a dnem v týdnu“, „vlož vtip či přísloví dne z programu fortune(6)“ „otevři deník na pseudonáhodné stránce takže můžu reflektovat minulost“ (což je lepší než otevřít na pseudonáhodné stránce papírový deník, protože s tím skriptem člověk neovlivní, zda se mu otevře začátek (třeba rok 1999), prostředek (třeba rok 2006) nebo konec (entry, kterou psal před týdnem) ).

Veškerá tato infrastruktura je vytvořena využitím commandlinových parametrů Vimu, vimového příkazu „:r!“ a několika perlových skriptů, které Vim volá a několika skriptů, které volám na řádce.

Nějak moc si nedovedu představit, jak bych to dělal na Windows, asi bych si musel zbastlit vlastní editor třeba v Delphi. No já tedy mám DanielSoft editor, ale to už je v podstatě mrtvý projekt, změnit ho na Unicode by byl příliš velký effort a v Linuxu nemusím programovat skoro vůbec nic, jen propojím existující utilitky.

Pokud byste se chtěli vrhnout do něčeho podobného, vězte, že to je otázka několika málo minut skriptování.