Jsem taky ročník '84 a asi jsem i na střední měl štěstí. Počítače sice nebyly nic moc, ale Duke Nukem, Doom, Shadow Warrior i další tam frčely. Dokonce i tu síť jsme tam měli, byť na koaxu to občas trošku nestíhalo. Ale tehdy nebyl k dispozici časově neomezený internet, takže obvykle byla síť dost volná pro nás, hráče :) Později, po mírné obměně strojů, se objevil i Half-life. V té době (1999) jsme se dvěma kamarády zainvestovali své těžce vydřené peníze a zasíťovali tři byty v paneláku. Mít síť bylo tehdy něco nevídaného, připadali jsme si jako v ráji. SNadná výměna souborů, multiplayer hry kdykoli se nám zachtělo, musím říct, že jsem ani neměl potřebu do heren chodit.
Ale jednou nebo dvakrát jsem v jedné takové herně byl. Tehdy to byl asi slušný business, jak jsi sám zmínil (dovolím si tykat, doufám, že neurazím), v té době nebylo až tak běžné mít doma počítač, natož počítač dostatečně výkonný a připojený nějakou rozumnou technologií k internetu. A protože herna byla neustále narvaná a na počítače se dokonce stály fronty a tvořily pořadníky (!), mohli si majitelé dovolit pořizovat decentně recentní hardware a pronajímat herní prostory.
Dnes, v době megabitových připojení v každé třetí domácnosti, v době počítačů výkonově dostačujících snad každému (s výjimkou těch, kteří chtějí hrát na maximální možné rozlišení a detaily :)), už taková herna asi moc okupovaná náruživými hráči není. A tak ani finance z jejího provozu nebudou zrovna atraktivní, možná ji její majitel udržuje spíš jako internetovou kavárnu. Investovat desetitisíce do nových her a statisíce do nového hardwaru se asi nevyplatí.
Myslím, že čas těch heren tak, jak je známe my, se skutečnou pařanskou atmosférou, je dávno za námi. A na to, aby někdo zařídil hernu s velkou LCD televizí, Xboxem, Wii a podobnými hračkami, které jsou dneska in, by člověk musel mít asi hodně počátečního kapitálu a rozjet opravdu bombastickou reklamu. Jinak by na tom projel kabát...
Jo a samozřejmě, obsluha by musela být na úrovni :)
