Po delší odmlce si dnes povíme o návratnosi investice do FVE.
Dnešní článek má dva cíle
FVE byla realizována tak jak je popsáno v článku Návratnost FVE v R.
Celé povídání se bude točit kolem virtuální baterie ČEZ nazývané „Elektřina pro soláry“.
Po prvním zhruba půl roce provozu FVE, tedy během podzimu a zimy 2021 a jara 2022, jsem jel na standardní tarif ČEZ. Jinými slovy jsem přebytky dával ČEZu zadarmo. Reálně v období od podzimu do jara (během topné sezóny) žádné přebytky nejsou. Takže přechod by znamenal pouze navýšení měsíčního poplatku o 100 Kč.
Předpoklad téměř nulových přetoků v odbobí 11.10.2021 až 24. 3. 2022 se potvrdil, viz data z distribučního portálu ČEZ.
Za 5 měsíců jsem dodal do sítě cca 95kWh v ceně odhadem 95*3.2=304Kč, paušální poplatek by ale za stejné období činil 500Kč.
Část přetoků je způsobena nedokonalou regulací wattrouteru, část (vysoké hodnoty) je dána nevhodným souběhem slunečního svitu a provozu kotle na dřevo.
Energie se pro moje vyhodnocení dělí do tří skupin
Jedná se ideální stav. Vše co panely vyrabí se současně spotřebovává v domě. To představuje úsporu ceny.
Poznámka: Pro část roku 2022 a celý rok 2023 je cena POZE = 0 Kč.
Energii vypočítám jako rozdíl výroby energie naměřené měničem a energie dodané do sítě uvedené na vyúčtování
Tento případ je ekonomicky téměř stejný jako předchozí, úspora je pouze v položce silová elektřina (řádky ceníku 1 nebo 2).
S virtuální baterií se u ČEZ pojí nárůst paušálního měsičního poplatku – v mém případě se jedná o 100 Kč měsíčně.
Hodnota energie je uvedena ve vyúčtování.
Ekonomicky je tento případ nejhorší, úspora je čistá nula za každou uloženou kilowathodinu.
Pochopitelně mě může hřát (ale pouze u srdce), že elektrika nezůstala na střeše, ale pomohla planetě.
Opět se jedná o údaj z vyúčtování (dodaná – započtená).
V následující tabulce je uvedeno jak jednotlivé případy vycházejí z finančního hlediska.
Řádky | Cena 2023 | |
Okamžitě spotřebovaná | 2+5+21+22+30 | 3.7 Kč/kWh |
Uložená a vybraná z vitruální baterie | 2 | 3.2 Kč/kWh |
Uložená do virtuální baterie, ale nevybraná | – | 0 Kč/kWh |
Z údajů v následujících kapitolách vyplývá, že měnič hlásí roční vyrobenou energii o cca 30% vyšší, než jsou hodnoty predikované.
Zkusíme ověřit jestli měnič „nekecá“. Ověření provedeme porovnáním denní vyrobené energie hlášené měničem proti datům o energii dodané do sítě z distribučního portálu ČEZ. Porovnání bohužel nejde udělat 1:1, protože i běhěm letni dovolené byla v provozu lednice, akvárium a terárium. Odhad jejich spotřeby je 2 kWh.
Ve zvolený den měnič hlásí výrobu 22.7 kWh, data z distribučního porálu ukazují 20.8kWh. Data z meniče tedy nejsou (v tento jeden den) úplně mimo realitu a v dalším textu jim budu věřit.
Zúčtovací období ČEZu se bohužel neshoduje s kalendářním rokem. Jako rok 2021 beru období od spuštění elektrárny do konce ledna. Tedy 11. 10. 2021 – 31. 1. 2022
Dle dat z měniče FVE vyrobila cca 0.73 MWh
Jedná se o období se standardním tarifem, tedy bez virtuální baterie. Pro jednoduchost počítám všechnu elektřinu jako okamžitě spotřebovanou.
V roce 2022 jsem přešel na tarif Elektřina pro soláry s fixovanou cenou na tři roky. Aby situace nebyla jednoduchá tak fixovaná je pouze obchodní cena (silová elektřina), distibuční poplatky a spol se mění nehledě na fix.
Období od 1.2.2022 až 31.12.2022
Dle dat z měniče FVE vyrobila cca 5.3MWh
Úspora díky virtuální baterii činila dle vyúčtování cca 4600Kč bez DPH, tedy cca 5566 Kč s DPH
Pravidelné platby za využívání virtuální baterie činily 1200 Kč.
Z virtuální baterii se mi bohužel nepodařilo vyčerpat všechnu energii. Ukládal jsem celé léto, ale vybíral jsem jen na konci roku (na začátku roku jsem ještě neměl tarif s virtuální baterií. Dle vyúčtování jsem z baterie vyčerpal 1.7 MWh.
Nevyčerpáno tedy zůstalo 0.57 MWh.
Z výše uvedeného vyplývá, že okamžitě spotřebovaná energie činila 5.3 – 2.3 = 3 MWh
Pro jednoduchost budu uvažovat cenu v nízkém tarifu.
POZE platil stát od listopadu, pro jednoduchost budu počítat, že jsem POZE platil celý rok.
V roce 2023 se konečně srovnal kalendářní rok se zúčtovacím obdobím. Období od 1.1.2023 až 31.12.2023
Dle dat z měniče FVE vyrobila cca 5.2MWh
Dle vyúčtování jsem do baterie uložil 2.47MWh a všechny jsem je vybral. Peklu tedy nepropadlo nic.
Z výše uvedeného vyplývá, že okamžitě spotřebovaná energie činila 5.2 – 2.47 = 2.73 MWh
POZE hradil stát celý rok
Rok | Okamžítě spotřebovaná | Uložená a vybraná | Propadlá | Trvalé platby | Suma |
2021 | 730 kWh | 0 kWh | 0 kWh | 2190 Kč | |
3 Kč/kWh | 0 Kč/kWh | 0 | |||
2190 Kč | 0 Kč | 0 Kč | 0 Kč | ||
2022 | 3000 kWh | 1700 kWh | 570 kWh | 16959 Kč | |
4.2 Kč/kWh | 3.3 Kč/kWh | 0 | |||
12600 Kč | 5559 Kč | 0 Kč | –1200 Kč | ||
2023 | 2720 kWh | 2480 kWh | 0 kWh | 16702 Kč | |
3.6 Kč/kWh | 3.3 Kč/kWh | 0 | |||
9792 Kč | 8109.6 Kč | 0 Kč | –1200 Kč | ||
Suma | 35851 Kč |
Při porovnání s úvodní analýzou je vidět, že do sítě jsem dodal více energie než jsem očekával (pesimistický předpoklad 2MWh, realita 2.4MWh). Očekával jsem špíše opačný poměr. Poměr vlastní spotřeba vs vitruální baterie je přibližně 50:50.
Dále se z dat z měniče zdá, že elektrárna vyrobila více, než byl teoretický předpoklad.
Vlastní návratnost je výrazně lepší než v úvodní analýza. Je to dáno jednak lehkým nárůstem ceny elektřiny, ale hlavně použitím virtuální baterie, kdy předpokládaná úspora byla 0.8 Kč/kWh a reálná je 3.2 Kč/kWh.
Díky popsaným vlivům je při současných cenách reálná návratnost kolem 8 let.
ČEZ už nenastavuje zúčtovací období na kalendářní rok. Já ho mám prostě na 12 měsíců od začátku smlouvy, někdy v červnu.
Z vašeho odhadu jste si měření měniče pochvaloval, ale třeba můj měnič zaručeně špatně počítá přetoky a čerpání ze sítě, protože používá součtové měření a ne po fázích, jak to pak chodí od distribuce.
Ale nějak nevím, jak jste přišel na to, že by se vám s o 200 Kč vyšší platbou za služby elektřina pro soláry nevyplatila?
Jak je uvedeno v článku, tak z měniče používám pouze informaci o celkové vyrobené energii. Zbytek údajů čerpám z vyúčtování.
Se svým tarifem za virtuální baterii platím paušální poplatek 1 200 Kč ročně. Pokud bych si dnes sjednával stejný tarif, tak bych za virtuální baterii platil 3 600 Kč ročně.
Jasně pořád bych byl v plusu, ale myslím, že bych na trhu našel lepší výhodnější produkt.
Dost výrazně mi chybí komplexnější informace o instalaci. Ani v odkazovaných předchozích "dílech" není moc jasně a přehledně popsané o jakou elektrárnu vlastně jde, jaký je instalovaný výkon (i když to jsem nakonec našel), jaká byla cena instalace a o jakou nemovitost vlastně jde. A kolik jsme vám na to přispěli my, daňoví poplatníci, natož kdo ji dělal. Problém je, že pokud chcete reálně vyhodnocovat návratnost, jsou to dost zásadni informace. Jinak to je dost nic neříkající, kromě vlastních účelů, samozřejmě.
Kromě toho by i v závěru bylo vhodné uvést, že topíte elektřinou a tu kalkulaci tak vypočítat celou. Tam pak ta návratnost naskakuje jakž takž. Problém je, že řada lidí topí jinými, podstatně levnějšími způsoby, které ale zase nemají smysl třeba v novém víceméně pasivním domě. Třeba nám by tak návratnost podobné instalace vycházela cca na dvacet let i s dotacemi a to ještě se štěstím a to jsme velká rodina. Proto je důležité uvést všechny okolnosti.
Ve článku se odazuji na úvodní analýzu https://blog.root.cz/greatlama/navratnost-fve-v-r/ , kde jsou dle mého všechny relevantní informace hned v kapitole úvod.
Cenu (cca 210k) ani dotaci (85k) nepovažuju u instalace, která proběhla před třemi lety za relevantní informaci.
Úplně nerozumím vašemu podnětu "Kromě toho by i v závěru bylo vhodné uvést, že topíte elektřinou a tu kalkulaci tak vypočítat celou."
V kalkulaci návratnosti počítám s veškerou vyrobenou energií. Myslím, že není nic co bych mohl přidat.
Popisuju svůj případ, který se nedá nijak zobecnit na jiné instalace. Takové ambice ani nemám.
Je to tak presne tak ze je to velice komplexni pocitani s elektrickou energii a tepelnou energii.
U podrobnych odhadu pro pasivy/nulove domy (nad hrube odhady energeticke narocnosti budovy) pocitate mj. i to kolik tepla vyrobi "ziva hmota" tedy lidske teplo a technologie v dome. Kolikrat vam vytopi mistnosti otevrena trouba po peceni a kolik vam to ohreje vareni. Koneckoncu jen stridac mi vytopi celou mistnost sam o sobe resp. drzi teplotni normal tak ze tam mam vyple topeni a v lete mi tam jede obcasna nucena vymena vzduchu.
Ty vykyvy byvaji znacne. Sam na grafech vidim ze kdyz jsem mesic v zahranici musim pracovnu dotapet o polovinu vice a obyvak dotapet o ctvrtinu vic.
Takove podrobne odhady jsou full time job specialisty a vetsinou se za ne plati. Komplexni pocitaci softwary taky nejsou zadarmo, vstupni data taktez nebyvaji vzdy zdarma a ne vzdy mate datasheet od stavby ci slusneho stavebnika ktery vam urci materialy na stare stavbe. A obavam se ze by to nikoho nebavilo.
V mem pripade je vypocet trivialni, diky tomu ze je moje spotreba energie vyrazne vyssi nez vyroba, tak to kolik si pozveme lidi na navstevu, nebo kolikrat rocne zatopim v kotli na drevo nehraje zadnou roli.
Pokud bych chtel znat presne naklady na vytapeni, tak souhlasim, ze by to byla radove slozitejsi uloha.
diky tomu ze je moje spotreba energie vyrazne vyssi nez vyroba
Zde https://www.youtube.com/watch?v=0FvxSJlWEmc&t=262s Ampérák popisoval, že se u virtuální baterie nevyplatí vyrazně vyšší spotřeba než je výroba, protože při odebrání silové elektřiny ze sítě (nad rámec elektřiny ve virt. baterii) vychází cena silové elektřiny na 10 Kč/kWh. Platíš tak vysokou cenu za kWh?
Jak to myslíte, že cena + dotace není relevantní informace? Jak pak tedy počítáte tu návratnost investice???
Nenapsal jsem to asi uplne stastne... Myslel jsem to tak, ze podminky za kterych jsem si poridil FVE pred tremi lety, jsou neprenositelne do dnesni doby.
Jako danovy poplatnik jste temer nic neprispel. Prispel jste jako odberatel elektriny. Zprostredkovane zejmena v emisnich povolenkach.
To za predpokladu ze se nejedna o velkou elektrarnu na ktere se jeste plati POZE a cast se spetne vyvadi zpet formout dani - alias dan za prusery vlady. Tohle budeme platit cca jeste 7 let.
Pro srovnani vykupni cena z FVE bez dotaci z POZE je ted nekde mezi 1000-3000kc/MWh. Aktualne stred tak 1500MWh pokud neprodavate na spotu. Ovsem pokud jste megasolarnibaron co zacal v roce 2007 s velkou instalaci tak z POZE mate vykupni cenu treba pres 18 000kc/MWh!!!
Když už jste zmínil výkupní ceny, proč si vlastně tolik lidí stěžuje, že výkupní ceny se typicky v létě pohybují prakticky kolem nuly, někdy i méně? To je tím, že prodávají za spotové ceny? Nemám v tomhle úplně stoprocentní přehled, tak se ptám.
Jediný produkt který nemá fixní vykupni cenu je, myslím, pouze vykup za spotove ceny + pochopitelně nějaký poplatek.
To jaké ceny byly se můžete podívat v libovolný den na
https://www.ote-cr.cz/cs/kratkodobe-trhy/elektrina/denni-trh?date=2024-01-21
A ano, jsou i dny se zápornou cenou, ale není jich moc.
Ve dny se zapornou ceno vetsinou clovek uz "cuje" potencialni pruser v moznosti odpojeni FVE nad 100kW. Pravdepodobne bude dochazet i ke kratkodobemu odpojeni velkych FVE na VN jako minuly rok.
Velmi vyjimecne i tech malych zdroju s pretoky coz historicky zatim nenastalo.
Jinak je dobre mit tohle ohlidano a pri velmi nizke cene neprodavat nebo to cpat do velkeho zdroje/akumulace. Bud jsou stridace ktere to umi samy o sobe a nebo to clovek resi nadrazenym systemem ridicim stridac. Alternativne je taky moznost zavolat nejake cmoudove API a srazit pretoky na stridaci.
To ze si lidi stezuji je i chyba dodavatele v nastaveni jejich ocekavani. Mam-li operovat se spotovym trhem tak na to musim byt technicky pripraven. A to jak na nakup tak prodej.
Mat akumulaciu na taketo pripady je ekonomicky nezmysel. Ak uz mas akumulaciu, tak by si prebytky mal prioritne tlacit do nej a nie cakat na nizku cenu.
Vymysli lacne a ekologicke akumulatory a zazijeme malu energeticku revoluciu.
Souhlasim, ze mit akumulaci jenom na takove pripady smysl nedava...
Ale pokud uz clovek nejakou akumulaci ma (baterie, boiler, topeni, elektromobil), tak se nejake optimalizace delat daji.
Typicky nemusim v lete nahrivat boiler hned prvnimi ranimi paprsky slunce, ale v ranni spicce mohu prodavat a nahrivani odlozit az do polednich hodin, kdy vykupni cena klesa...
Nikde nepisi ze je to jen na tyto pripady. Zatim operuji s nasledujicimi prioritami spotreby FVE- pisi to jednorozmerne a nezahrnuji pomerove rozlozeni vykonu:
1. Okamzita spotreba domu
2. Pri prebytku spusteni narocnejsich casovatelnych domacich spotrebicu - pracka,mycka atd.
2. Nabijeni aku do provoznich mezi (variabilne dne obdobi v roce).Zalozni meze jsou pro funkci backupu.
3. Pokud je pripojen pomale nekolikadenni dobijeni EV/PHEV
4. Ohrev vody/vytapeni
5. Prodej pokud je to vyhodne na spotu na zaklade nastavenych kriterii jinak skok na bod 4 a prehrati mimo bezny rezim zasobniku TUV na 80-90C
Plati ze nejlevnejsi elektrina z FVE je vzdy ta okamzite spotrebovana.
To jsme se spatne pochopili. Nikde ani nepisi ze akumulace by byla jen na tyto nouzove pripady.
Dale je treba rozlisit akumulaci elektrickou a tepelnou. Nebot bez dotace cena ziskani z aku je nekde mezi 2-3kc. S dotaci mi to vychazi neco na 1-1,5kc dle typu LFP akumulatoru. Tzn. ani energie z akumulatoru neni zadarmo.
A ani tepelne ztraty ze zasobniku nejsou energie zadarmo.
Dalsi vec kterou jsem se snazil se svym prispevkem dodat je i technicka priprava nejen na prodej ale i na nakup na spotu - tj. nemam-li vubec dodavku do site ani FVE ale chci kupovat na spotu, tak musim byt i na takovou to situaci take technicky vybaven. Je naprosta blbost vzit typizovany model spotreby domacnosti a cpat ho na neprubehove mereni a myslet si ze kazdy usetri jak se delo v minulosti.
Nastesti v tomto smeru jsme se trochu legislativne posunuli kdy nove smlouvy nelze uzavrit bez prubehoveho mereni.
V tomhle mam vyhodu ze prubehove mereni typu A musim mit osazene pokud dodavam do site a mam ho zdarma. V pripade ze nedodavam je to pomerne draha vec - na mem distribucnim uzemi jednorazove poplatek 4 600Kc a rocni poplatek 3 752Kc. Na druhou stranu pro lidi co maji rocne ucet 100-200 000kc za elektrinu to asi predstavuje zanedbatelny naklad.
Zajimave, vubec by me nenapadlo ze by za prubehove mereni mohl byt rocni poplatek. (taky ho mam zadarmo k FVE)
Jj. Pokud mate malou spotrebu dost se vam to prodrazi resp. uz se vam to nemusi vyplacet.
Tento rok maji distributori zacit montovat elektromery u odberu nad 6MWh. Netusim vsak jestli to bude B nebo A.
Co se tyce komunitni energetiky tak zatim co sleduji zpravy s pripravy tak by naklady na prubehove mereni mely jit k tizi prozovatele distribucni soustavy.
Zni to cele jako prilis ambiciozni plan aby se to mohlo podarit. Tech je ted jen pro pokryti montazi FVE se pretoky takovy nedostatek, ze jeste montuji stare typy bez vestaveneho HDO.
Mereni typu A bude hrat pravdepodobne velkou roli nejen v regulaci distribucni soustavy ale i v obchodni strance, nebot se na OTE velmi brzo prejde na 15ti minutove intervaly ze soucasnych hodinovych.
Líbí se mi styl článku. Bez obšírného povídání, v bodech, k věci, strukturované. Něco jako okomentovaná prezentace. Super.
Je to styl "pripadova studie" a "provozni zkusenosti". Tedy primo ke konkretni veci ktera uz stoji, je, funguje a byla designovana.
Pokud budete pripravovat treba techniky nebo resit jednotlive zmeny komponent v systemu v zavislosti na podminkach instalace, tak se bez obsirneho povidani o vstupnich podminkach a jejich variacich neobejdete.
Je to dan za komplexitu problemu. Nemuzete hovorit kratce o komplexnich problemech.
Nemuzu vam behem peti minut a v nekolika tabulkach vysvetlit jak funguje rizeni stridace. Mozna tak synchroniho off-grid hloupeho to bych jeste mohl stihnout.