Práve som dočítal Respekt 41 a v ňom tému „Príchod Velkého bratra“. Dnes už nik nepochybuje že VB je tu. Iste nie ten ako ho poznáme z Orwella a jeho 1984, zatiaľ má len svojich malých bráškov. Našťastie medzi nimi panuje konkurencia a teda spojenie do jednoho celku nehrozí.
Ale ako s ním bojovať? Skoro denne možeme čítať o nových nástrojoch na šifrovanie, skrývanie identity anonymizéry. Ale rovnako často čítame aj o tom ako sa ich podarilo prelomiť.
Všade sme atakovaný radami neposkytovať o sebe údaje, nevkladať adresu rodné číslo. Potom to dopadne ako u ICQ. Ozve sa mi niekto a keď sa pozriem do jeho AIM info nenájdem tam nič. Maximálne že speak Slovak, Czech, English. Som asi jediný čo si tam napísal svoje meno a adresu.
Ale aby som sa vrátil k VB. Dá sa bojovať? No myslím ža áno a kupodivu presne opačne ako nám všetci radia. Riešením nieje skrývať sa. Tak či tak neaké informácie od Vás uniknú. Či už vedome, alebo nevedome. Riešením je podľa mňa klamať nepriateľa. Chce niekto moju adresu? Prosím. Nejakú mu napíšem. Často mením číslo domu, alebo PSČ. Niekedy mesto, a ako slovák žijúci v čechách nemám problém zmeniť štát. Meno a priezvisko je hračka. Tituly som použil už všetky. Priznám sa horšie je to s rodným číslom. Ale číslo kreditnej karty píšem zásadne a vždy (žiadnu totiž nevlastním).
Vychádzam totiž z predpokladu že ak o mne niejto zbiera info asi bude mať veľký problém. A to z chaosu ktorý dostane. Može z toho usúdiť že postupuje zle a vzdá to. Prípadne si začne údaje overovať a strávi mnoho času a vynaloží prostriedky a nakoniec?
Čo si myslíš ty Veľký Brat?
Tohle mi nepřijde fér. Jestli jsi někdy spravoval nějakou databázi, tak dobře víš, že je lepší nemít data žádná (null) než tam mít nesmysly. Když už nechceš údaje uvádět, tak tam piš třeba tečku nebo něco, co se dá strojově rozpoznat od skutečných údajů.
Jsem taky paranoidní a nikde neuvádím víc údajů než je potřeba, ale nemám důvod někomu škodit jenom proto, že chce dělat třeba průzkum trhu nebo má CRM.
Já s článkem naprosto souhlasím. A naprosto nesouhlasím s mírovým postojem příspěvku [4]. Po celém interentu kamkoli zadám nějaký údaj, už ho někdo obchodně, nebo jinak využije. Důsledkem je, že mě otravuje spousta spamů, reklamní agentury na mě cílí kdejaký šmejd, dokonce mi chodí občas domů i dopisy s úžasnými nabídkami a dealeři mě otravují přes telefon.
Ač nikde na interentu nemám žádné vážnější údaje, jsem pro zahltit databáze falešnými údaje a učinit z nich tak kus bezcenného balastu náhodný bajtíků. Strategie v článku se mi líbí a plně jí podporuji.
[5] Jak ti ta firma bude škodit (otravovat), když jí neposkytneš svoje údaje? Nijak. Když jim poškytneš špatné údaje, tak tě taky nebudou otravovat, ale rozdíl je v tom, že někomu přiděláváš zbytečnou práci a spotřebováváš zdroje (např. papír na dopisy, které se pošlou na neexistující adresy).
Tuto strategii bych podporoval jen v případě, že by byla namířena proti EU v případě, že by EU skutečně přistoupila k fízlování lidí a sledovala co vyhledávájí (viz terorismus o kterém tu byla před časem zprávička). To je opravdu situace zralá na DDoS proti velkému bratrovi, ale útočit na nevinné firmy mi přijde hloupé.
Pokud je to seriózní společnost (banka, vysoká škola, církev...) tak údaje poskytnu, pokud ji věřím méně, poskytnu jen nezbytné údaje a e-mail vyhrazený pro registrace na webu. A pokud jsou to šmejdi (např. spameři), tak s nimi ani nenavážu kontakt, natož abych jim posílal nějaké údaje. Ale pořád není důvod zahlcovat někomu DB.
BTW2: "reklamní agentury na mě cílí kdejaký šmejd" nejedná se o reklamní agentury, ale o firmy, které něco vyrábějí nebo něco poskytují. A protože chtějí vydělat, tak by rádi vyráběly věci, které lidi potřebují. A aby to zjistily, tak dělají ty průzkumy, používají CRM a dolování dat a další techniky ;-) Sice jsem paranoidní, takže jim ty svoje údaje neuvádím, ale neznamená to, že budu jejich legitimní snahu bojkotovat.
2 Franta: Zajímavé je, že dnes se prodávají údaje a databáze o Tobě i od seriózních institucí - není dnes naprosto komu věřit.
Neposkytnutí údajů nic neřeší, vždycky se najde někdo, kdo je za Vás "vykecá".
Je prostě potřeba těmto institucím co nejvíce zdražit možné využití jejich databází a snížit poměr zisk/náklady na naprosté minimum, nic jiného neplatí. Naprosto ideální byl byl poměr zisk/náklady v záporných číslech.
Dokud byť na jednom místě zadáte pravé údaje (a to jste čas od času bohužel nucen udělat - mimo jiné je to povinnost daná sem tam daná i zákonem) - pak Vaše údaje jsou vydány na milost a nemilost a Vaše soukromí je prostě jen obchodní položka a Vás nikdo nezajímá.
Proto s prominutím, kdykoli mi nějaký dealer volá domů, nebo zazvoní na dveře - posílám ho velmi nevybíravě do prdele (omlouvám se za ten výraz), neboť já nehodlám prodat své soukromí a můj čas je můj čas - nikoli obchodní položka jak má spoustu lidí tendenci se domnívat. Můj čas je pro přátele, lásky, rodinu, pro mě - ne pro obchodníky a podobnou pakáž. Obchodníci už to v mém okolí pochopili.
[8] Pokud chtějí firmy zjistit, co mají vyrábět je k dispozici obrovské množství dat, které jsou anonymně k dispozici. Nepotřebují k tomu moje adresy a pod.. Mě naprosto nevadí, když agentury čmuchají pomocí cookies, neviditelných obrázků, a řadě dalších věcí v mých preferencích. Mě nevadí, že obchodníci si střádají co od nich kdo kupuje. Ale Vadí mi, kdykoli si firmy a jiné subjekty z mého soukromí dělají obchodní komoditu.
[10] Nikdo tě přece nenutí s danou firmou navazovat jakýkoli kontakt. Pokud ji považuješ za neseriózní, pak s nimi nemusíš vůbec komunikovat, jako to dělám já. Pokud od nich chceš využívat nějakou službu (často zdarma), tak bys měl přistoupit na jejich podmínky - pokud jsou pro tebe nepřijatelné, tak s nimi nekomunikuj a nic od nich taky nedostaneš. Pokud už jsi tak drzý, že do toho smluvního vztahu jdeš, něco od nich dostáváš (třeba služba na webu, stažení souboru), tak bys mohl být alespoň tak slušný a umožnil jim strojově rozeznat smysluplná data od nesmyslů, které tam lidi vyplňují jen proto, že musí.
[11] Naivní Franto, spousta firem se mě vůbec neptá, jestli chci s nimi do vztahu vstoupit. Ty pořád nechápeš, že tady jde firmám v první řadě o peníze a o to jde. Firmy zde nehrají čistě a fair play - což Ty odmítáš uznat. Pokud na Tebe někdo s kulometem, tak potřebuješ zbraň stejné ráně, chceš-li být vyrovnaný boj.
Nechci od nikoho žádné služby, kde bych musel vyzradit co nechci a jak vidíš nedělá mi problém zveřejnit plné své jméno na webu. Je docela zajímavé, jak docela propaguješ nutnost vyplnit pravdivé údaje, i když služba není zdarma (protože "často zdarma" nemusí být nutně zdarma) - nikoli jakmile si službu platím, jsou to moje peníze a jen já rozhoduji co si tam uvedu.
"spousta firem se mě vůbec neptá, jestli chci s nimi do vztahu vstoupit"
Můžeš uvést příklad? Když někde na webu vyplňuješ formulář, tak to děláš dobrovolně, pokud se ti něco nezdá, nemusíš tam vyplňovat nic.
"Firmy zde nehrají čistě a fair play"
Jistě, je tu hodně neseriózních firem, to rozhodně nepopírám. Ale nemusíš s nimi nic mít. To je jako kdybys řekl, že existují veksláci a že s nimi budeš bojovat tím, že každému člověku na ulici plivneš do xichtu. Úplně stejně se totiž chováš na internetu, když do kdejakého formuláře cpeš svoje sračky. Obávám se totiž, že nemáš dostatečné mentální schopnosti, abys posoudil, kdo tvoje informace chce zneužívat (a zaloužil by si potrestat) a kdo je slušný a ty informace sbírá jen pro sebe a dodržuje jasně daná pravidla. A proto vyplňuješ nesmysly pro jistotu všude a škodíš tak i těm, kteří si to nezaslouží.
>"Firmy zde nehrají čistě a fair play"
>Jistě, je tu hodně neseriózních firem, to rozhodně nepopírám.
>Ale nemusíš s nimi nic mít. To je jako kdybys řekl, že existují
>veksláci a že s nimi budeš bojovat tím, že každému člověku na
>ulici plivneš do xichtu. Úplně stejně se totiž chováš na
>internetu, když do kdejakého formuláře cpeš svoje sračky.
Myslím, že jsi poněkud přestřelil a hlavně vůbec nic nepochopil. Žádná, skutečně žádná, firma ode mě nemá právo požadovat mé osobní údaje. Už jen tím, že mi do cesty podstrčí formulář, do kterého mohu nacpat svoje "sračky", si ty "sračky" vykoledovala. Je to jen a pouze její problém, ne můj. Dobře jí tak. Chceš špehovat? Tu máš po rypáku! Sežer si to smetí a zadus se tím. Jestliže ta firma má právo sbírat o mě informace, já mám právo jí poskytnout jí informace jaké já chci. Jestli je sbírá jen pro sebe a dodržuje jakási pravidla? Co mi je po tom? Už ten sběr je pro mě nežádoucí a nehodlám zkoumat, kdo je zrovna ten hodný. Když tě fikne cirkulárka, taky nebudeš zkoumat, kterej zub to byl. Nebo abych byl přesnější, kterej z těch zubů to nebyl. Je mi to fuk.
Pichi a Miloslav: bohužel musím říct, že jste oba dost mimo.
Představme si modelový příklad: firma vystaví na Internetu nějaký soubor (třeba program) a podmíní jeho stažení poskytnutím nějakých údajů.
1) firma nemá žádnou povinnost vystavovat na Internetu daný soubor a činí tak z vlastní vůle a dělá to na svém serveru, takže si může určit svoje pravidla.
2) ty jako uživatel nemáš žádné obecné právo, které by ti zaručovalo stažení daného souboru.
3) jako uživatel Internetu nemáš povinnost dané firmě poskytovat jakékoli osobní údaje.
4) Až v případě, že se dohodnete, mezi vámi vznikne jakýsi smluvní vztah, který spočívá v tom, že firma tě nechá stáhnout daný soubor a ty jí poskytneš pár údajů.
*
Oba máte pravdu v tom, že firma nemá žádné právo od vás (jakožto uživatele internetu), požadovat osobní údaje. Bohužel ale přehlížíte i tu druhou stranu: že vy nemáte obecně nárok na stahování nějakých souborů nebo využívání služeb zdarma. Dost mě udivují lidé, kteří vidí jen svá práva, ale přehlížejí povinnosti ;-) Pokud se dohodnete (obě strany do toho vztahu jdou dobrovolně), vznikne mezi vámi smluvní vztah - vždycky je to něco za něco.
*) Jen na okraj: Navíc tady máme vymoženost ve formě zákona na ochrnau osobních údajů. A na mnoha stránkách je možné nalézt odkaz "ochrana osobních údajů", kde provozovatel webu uvádí, jaké má úmysly s poskytnutými údaji a co s nimi dělat nebude. Nebudu tady spekulovat o tom, jestli je vyplňování sraček do formulářů správné z hlediska zákona, resp. jaký vliv to má na daný smluvní vztah. Ale z hlediska morálky je to špatné. Někde na pomezí je vyplňování nicneříkajících údajů (třeba tečka, mezera...) - IMHO je to ještě přijatelná hranice, kdy si člověk chrání svoje soukromí, ale zároveň neškodí ostatním, nebo škodí zanedbatelně.
Jiný případ je, když někdo chce systematicky a cíleně zničit nějakého konkrétního spamera nebo jiného internetového zločince a vzít tak spravedlnost do vlastních rukou. Ale to je na opravdu dlouhou diskusi, do které se nechci pouštět.
2 Franta: Řádná dávka naivity. Třeba jednou dostaneš pořádný zásah od někoho neseriózního - a pak si rozmyslíš svůj názor.
Chceš příklad: Nikdy jsem nesdělil firmě Reader Digest žádné své osobní údaje - a přesto jsem dostal na svou osobní adresu úžasné sdělení, že jsem vyhrál 3 milióny, stačí jen rychle objednat ...
Když jsem volal přímo Reader Digestu a rovnou jsem na ně uhodil, kde vzali mojí adresu, a že budou mít se mnou problém s úřadem na ochranu osobních údajů - prý koupili databázi. Kdo jim tu databázi asi prodal? Někdo, kdo s mým soukromím a osobní údaji začal kšeftovat NESERIÓZNĚ bez jakéhokoli mého vědomí a svědomí.
Jiný příklad: Když společnost BSA rozsílala video s protipirátskou reklamou, zajímavé bylo, že jej dostali (snad s korelací aspoň 98%) Ti, kteří legálně zakoupili sw od Microsoftu - a to přímo na adresu, kterou uvedli při zakoupení. Mě se toto rozhodně nelíbí a už to je důvod pro mě udávání falešných adres.
Schválně dávám jenom měkké příklady zneužití, ale snad to ilustruje problém.
2 Franta: Jo a jinak prosím Tě už nechej ten debilní příklad s tím stáhnutím souboru. Ten příklad totiž je jen jedním z mnoha miliónů možností, kdy po Tobě někdo chce a žádá údaje - a Ty ses na tu jednu možnost evidentně upnul.
Jednám férově - dává-li mi někdo něco zadarmo a chce po mě dost osobní údaje, neposkytnu mu je a službu si neodeberu. Jednoduché, že?
Pokud někdo chce po mě platit - nemá absolutně žádné právo po mě chtít (pravé) osobní údaje, neboť jsem si jeho službu zaplatil - a to je jeho odměna - nikoli jeho údaje.
A zapomněl si na třetí varinatu, která už v mém životě nastala několikrát - zaplatil jsem si paušální službu (ať už v reálněm, nebo interentovém světě), tu jsem odebíral a poctivě platil - uvedl pravé údaje, načež poskytoval služby tyto údaje začal zneužívat v můj neprospěch a já odhlásil službu, přestal jsem platit a zařadil jsem si firmu do kolonky "nikdy od nich nic nekoupit a nic nebrat".
1) Člověk má několik možností
a) uvést pravé údaje
b) uvést prázdné údaje (mezera, tečka)
c) uvést falešné údaje
d) službu si neobjednat
A a D jsou úplně v pořádku, B trochu míň, ale IMHO se to dá tolerovat. C je špatně, protože tím paušálně považuješ všechny za hajzly a škodíš všem, bez ohledu na to, jestli si to zalslouží nebo ne.
2) V negativních důsledcích pro tebe se možnosti B a C neliší - tak jako tak tě nikdo otravovat nebude a tvoje údaje nikdo zpracovávat ani poskytovat dál nebude.
Proto, když už, tak volím možnost B, protože pro mne to vyjde nastejno a aspoň tím nikomu neškodím.
3) Čteš vždy a všechny "Obchodní podmínky" nebo jíné "Podmínky"? Takové ty dlouhé nezáživné texty. Jsi si jistý, že jsi nikde opravdu nikde nedal souhlas se zpracováním (případně poskytnutí třetí straně) svých údajů? Pokud ty podmínky nečeteš, tak se nedá vyloučit, že jsi ten souhlas poskytnul a dané firmy se chovají zcela legálně. A ty se třeba cítíš ukřivděně úplně neoprávněně a kopeš kolem sebe jako vzteklé dítě.
4) Pokud někdo získal tvoje data neoprávněně nebo tě spamuje, je potřeba se ozvat, řešit to přes úřady, případně soudy - nás takhle ve škole spamoval Eurotel (O2 Telefonica) a taky jsme se ozvali. To je v pořádku.
5) ad Microsoft a BSA: rozhodně se nechci zastávat jejich praktik, ale když jsi uváděl ty údaje, pravděpodobně tam bylo nějaké prohlášení/podmínky. Můžeš se 100% jistotou říct, že tam nebylo, že ti mohou posílat nějaké materiály? Já bych řekl, že to tam s velkou pravděpodobností bylo, protože proč by si od tebe brali kontaktní údaje, když by tě nechtěli kontaktovat ;-)
6) Příklad se stažením souboru je jedním z nejtypičtějších. Většina případů vypadá analogicky: "chceš něco zadarmo? Poskytni údaje a souhlas s podmínkama nebo jdi pryč, nikdo tě nenutí."
7) "Mě se toto rozhodně nelíbí a už to je důvod pro mě udávání falešných adres." Taky nerad dostávám spamy, ale pořád nechápu, v čem se pro tebe tak zásadně liší možnosti B a C. Možná si připadáš jako nějaký hrdinný bojovník za svobodu, ale ve skutečnosti jsi jen mimoň, který jen tak škodí, buď z nevědomosti nebo z hlouposti.
8) "Pokud někdo chce po mě platit - nemá absolutně žádné právo po mě chtít (pravé) osobní údaje" To je právě jen tvůj omyl, iluze. Každý vztah-smlouva má nějaké body: na jedné straně třeba dodání výrobku a záruka a na druhé straně zaplacení ceny a poskytnutí pár údajů. Ten vztah musíš vnímat jako celek, nemůžeš si z něj brát jen to, co se ti hodí. A jako celek ho buď přijmeš nebo ne, zcela dobrovolně. Ne vždycky jsou ty smluvní vztahy tak jednoduché jako když si kupuješ pornočasák v trafice ;-)
Když si koupíš dotovaný telefon od operátora, tak neplatíš jen jednorázovou cenu za mobil, ale zároveň se zavazuješ k placení paušálu po nějakou dobu. Podobně to může být i u jiných vztahů, jen místo placení paušálu se zavážeš k poskytnutí adresy/telefonu/e-mailu.
9) "A zapomněl si na třetí varinatu..." viz 4) pokud někdo poškozuje tvoje práva, tak si ztěžuj, ale nemůžeš to paušalizovat na ostatní, kteří za to nemohou.
Bod 7: v čem se pro tebe tak zásadně liší možnosti B a C.
Napriklad v tom ze dnes uz nenajdes formular kde mozes napisat len bodky. Vzdy sa kontroluje relevantnost udajov na maximalnu hranicu. Aj moje oblubene vymyslene cislo kreditnej karty. Musel som najst neaky generator a vygeneroval som cislo ktore malo spravny kontrolny sucet.
[18]
ad 3) Na rozdíl od jiných se snažím všechny smlouvy číst. A le také na rozdíl od Tebe si nemyslím, že když je něco ve smlouvě - že je to v pořádku. To bychom se taky dočkali toho, že ve smlouvě bude drobným písmem na čtvrté stránce, že pokud se firma rozhodne, že Vám vyvraždí rodinu - a Vy pak budete obhajovat, že je to v pořádku, když se to stane.
Záměrně přeháním - ale já nemohu absolutně souhlasit s tím, že co je ve smlouvě je v pořádku - může to být PRÁVNĚ v pořádku, ale nikoli morálně.
Stejně tak jako třeba nikdy nebudu považovat v pořádku třeba to, že platím Heleně Vondráčkové a Karlu Gottovi (a jiným prominentům krytých OSA) kdykoli si pořídím paklík CD na zálohování své vlastní práce napříkad. Ale právně je to samozřejmě naprosto legální. Ale přesto budu proti tomu protestovat, budu to všude kritizovat a kopat jako vzteklé dítě, abych Tě citoval.
Pro mě není dostatečná omluva to, že někdo neporušuje zákon - protože to je poněkud málo. Například je naprosto legální a právně v pořádku, že se k Tobě bude chovat někdo jako hulvát, a přesto si nemyslím, že to tak má být, a nebudu to obhajovat, že je to legální a tudíž správné.
ad 4) Ozvat se můžete, ale chápejte také, že jednak to znamená čas - a jednak občas máte svých starostí dost. A viníci to stejně nedonesou natolik, aby je to odradilo.
ad 5) Zase obhajuješ jen zákony a smlouvy - jestli bude takových lidí víc jako Ty, protože pokud se tento přístup rozšíří, tak dopadneš tak, že budou možné jakékoli levárny, jen když budou někde ve smlouvě. Uvědom si, jak by to asi dopadlo, kdyby opravdu Tvůj přístup začal být prvotní...
ad 6) Stažení souboru, kde by za to někdo chtěl poskytnout své údaje se mi v českém prostředí ještě NIKDY NESTAL. Tudíž o typičnosti pochybuji - na interentu se pohybuji přes patnáct let a zažil jsem ještě BBS a Veroniku. Stalo se mi to párkrát v zahraničním prostředí - kde jsem jednal zcela fair play.
ad 7) Ach tak, člověk má nějaký názor a hned jsou z toho ostré emoce. Kdybych Vaší argumentaci dotáhl do extrémů - tak (začátek ironie)chodím kupovat noviny, protože si tak připadám jako hrdina, chodím do lesa, protože se tak cítím nadřazený oproti ostatním(konec ironie). Jste opravdu totálně vyšinutý, když tu argumentujete, že se nějak cítím jako bůhvíkdo. Namísto konkrétních argumentů se mě snažíte jen shodit a zasměšnit, protože žádní skutečné argumenty nemáte a zakrýváte svým přičítáním mi póz jen ubohou prázdnotu Vašich slov.
Nikoli, jen hledám praktický prostředek k tomu, aby mé soukromí se časem neobchodovalo na burze. A došel jsem logicky k tomu, že je jediná cesta - firmám se to nesmí finančně vyplatit. Pokud na tom vydělají, klidně mě prodají třeba do otroctví, je bohužel dneska kapitalismus a peníze jsou až první v řadě.
ad 8) Opět neumíš číst. Jedna věc je smlouva, druhá věc je morální stránka věci. Samozřejmě, že si přečtu smlouvu a že je právně závazná. A můj názor je, že pokud platím, nemám žádný problém ve svém svědomí, že bych měl poskytnout pravé údaje. Pokud objevím ve smlouvě, že budou dále využívat mé osobní údaje, pak samozřejmě obchod se nekoná. Pokud neobjevím a přesto údaje se někdy vyplňují, nevím proč bych měl vyplňovat správné údaje, pokud nejsou nutné k poskytnutí služby (ony někdy jsou nutné). Toto je mé osobní rozhodnutí, naprosto subjektivní, Vy se můžete rozhodnout jinak. Chápete to už?
ad 9) Pokud někdo poškozuje moje práva, znamená to, že je potřeba být ostražitý i vůči ostatním a ne naivní. To není paušalizování, ale prostě jen selská logika.
[18] A ještě k bodu 2) Není naprosto pravda, že bod B a C se příliš neliší v důsledcích pro mě. Je v tom naprosto diametrální rozdíl !!!
Z hlediska krátkodobé strategie jsou na tom B a C podobně. Ba dokonce B trochu hůře, protože mnohá firma mě vyfiltruje hned na začátku a napíše "Toto není platný údaj, zadejte správný" a donutí Vás stejně ke strategii C.
Ale z dlouhodobého hlediska je pro mě strategie C výhodnější - firmě se začně plnit databáze balastem, čímž jí klesá případný zisk z využití těchto dat - a tím je pravděpodobnější, že se racionálně rozhodne data z databáze nevyužít k mému obtěžování, či při případném prodeji dat o mé osobě neuspěje na trhu. A já mám o něco více chráněné soukromí.
Ach jo, už mi to přijde jako mluvit do dubu, ale pokusím se ti dát ještě pár posledních argumentů k přemýšlení a pak už s touto debatou končím.
"drobným písmem na čtvrté stránce, že pokud se firma rozhodne, že Vám vyvraždí rodinu" Smlouva může upravit prakticky cokoli, co se týká zúčastněných stran, ale musí se při tom držet v mezích zákona. Vraždění je nelegální, stejně jako je nelegální chovat se v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů (101/2000 Sb.). Pokud smlouva obsahuje části v rozporu se zákonem, jsou tyto části samozřejmě neplatné. Pokud se ale ve smlouvě zavážeš k tomu, že ti druhá strana může posílat 20 reklamních mailů denně, tak je to v pořádku. A to jak z hlediska zákona, tak z hlediska morálky - jednají vůči tobě naprosto transparentně a plní to, na čem jste se dohodli.
"jak by to asi dopadlo, kdyby opravdu Tvůj přístup začal být prvotní" lidi jsou inteligentní, pár z nich by se spálilo, ostatní by byli ostražitější a četli by více smlouvy, v důsledku toho by lidi přestali smlouvy podepisovat a firmy by pochopily, že musí přehodnotit svoje požadavky, jelikož tyto jsou pro zákazníky nepřijatelné (kdyby na svých požadavcích trvaly, tak by jim klesal zisk - všimni si, že trh a "kapitalismus" funguje a že zisk není nějaké fuj).
"To není paušalizování, ale prostě jen selská logika." Z tvých příspěvků vyplývá, že nesmyslné údaje cpeš všude, kde k poskytnutí služby nejsou potřeba pravé údaje, bez toho, abys zkoumal, jestli se tvoje údaje daný subjekt chystá zneužít nebo ne. Tudíž to paušalizování bohužel je.
"...při případném prodeji dat o mé osobě neuspěje..." Pokud postupuješ podle strategie B, pak databáze žádné tvoje osobní údaje neobsahuje (proto ta firma nemůže nijak ohrozit tvoje soukromí).
[24] Firmy casto delaji smlouvy/obchodni podminky/reklamacni rady/ ... ktere jsou v rozporu se stavajicimi zakony s tim, ze to zakaznik nejspis nerozpozna a bude ke sve skode dodrzovat i ty casti, na ktere firma narok nema. Prikladu je spousta.
Ja to vidim tak, ze firma pro ucely navrhovane transakce bud moje data opravdu potrebuje (treba kdyz si chci nechat neco zaslat na dobirku, tak spravnou adresu), nebo je nepotrebuje. Pokud je vyzaduje i kdyz je nepotrebuje, tak nevidim duvod, proc ji je poskytovat. Pokud ma moznost zasilani obchodnich nabidek, tak ma (jestli se nepletu) i povinnost umoznit mi volbu, ze je dostavat nechci. Vetsinou to resi cudlikem "preji si dostavat i dalsi nabidky" (ktery je defaultne odsouhlaseny). Ja samozrejme tuto moznost odmitam, coz je moje pravo. V takovem pripade nema firma ani fakticke, ani moralni pravo mi cokoli posilat (kdyz jsem si to zakazal). Tedy mou adresu nepotrebuje. Tedy dostane falesnou.
Pokud hraje ferove, tak na ni nic neposle (je to zakazano) ani ji nikomu neproda, cili nikdo nedojde ujmy.
Pokud podvadi, tak nese naklady sveho jednani sama (znamky, cas svych pracovniku, ...), coz povazuju za spravne.
Cili poctive firmy na volbe C nejsou skodne a nepoctive si tu skodu zaslouzi. Pokud budou mit takovych zaznamu prilis moc, treba jim dojde, ze NE znamena NE ...
Vo voľnom čase sa venujem staručkému Turbo Pascalu na stránke www.trsek.com. Inak programujem v C/C++, PHP, SQL.
Přečteno 28 761×
Přečteno 24 691×
Přečteno 24 094×
Přečteno 23 083×
Přečteno 22 755×