[18] 1) Co má bezpečnost společného s tím, že jste si při instalaci nejspíš přeformátoval partition s Linuxem? Linux s kernelem 2.6 například psal partition tables s partitions, které nezačínaly na hranici stopy, protože nečetl BIOS informace o disku (tedy co je vlastně stopa), ale vymýšlel si je po svém (což působilo problém řadě nástrojů). Síťová bezpečnost je funkcí počtu instalací (Linux ani Firefox neměli větší bezpečnostní problémy, dokud je nezačalo pár lidí používat). Spolehlivost Windows je dnes taková, že s nimi datová centra dosahují pět-devítkové dostupnosti (99.999%).
2) Neveřejné funkce jsou běžné, logická a správná věc. Veřejné API je takové, které je určené k psaní SW pro platformu. Neveřejné API se může kdykoliv změnit, být odstraněno atp.
K dokumentaci se tu vyjadřoval kolega Ponkrác. Do hlavičkových souborů není třeba hrabat, když máte DOKUMENTACI. Dokumentace v HTML mi nevadí, ovšem chci možnost jí prohledávat, což MSDN nabízí (fulltext filtry, index, obsah), a navíc má integraci s vývojovým prostředím.
3) VS 6.0 je mrtvé, proč se o něm bavit? Ale když si na něj vzpomenu, bylo fajn. Většina developerů volí peněženkou, a volí Visual Studio. Dobře vědí, proč to dělají.
Ve Windows Vista naopak většina aplikací z předchozích verzí Windows funguje. Samozřejmě jsou výjimky. Problémy mohou mít například: aplikace přistupující přímo k HW (typicky obsahující drivery či kernelové moduly), antiviry a firewally (tam byly změny v API, jednou za 5 let to snad výrobci přežijí), a nesprávně napsané aplikace (mohu nalinkoval ukázky hrůz, včetně vykrádání ikon a animací z knihoven shellu, což při změně shellu způsobí pár aplikace).
CUPS je lepší spooler, nikoliv tiskový subsystém. Grafický subsystém ve Windows vypadá tak, že řeknete "chci tady nakreslit čáru, tady napsat tenhle řetězec, a tady udělat tuhle křivku". Jednou řeknete "chci to kreslit do okna", podruhé "chci kreslit na tiskárnu", ale vlastní kód zůstává stejný. GDI (jehož volání používáte) to přechroustá pro drivery grafické karty, obrazovky, plotteru, Remote Desktop klienta apod., s tím že použije jen features, které driver umí (třeba GDI tiskárna umí jen tisk bitmapy). Samozřejmě se "po cestě" řeší správa barev a podobné věci (například tiskové separace). Vaše představa o grafickém subsystému je řekněme poněkud naivní.
Linux spravuje I/O operace efektivně? LOL. Což třeba prioritizace přerušení? Asi nevíte, o čem je řeč, takže se nebudu namáhat. Ale prioritizace I/O operací, ta se dá vysvětlit triviálně. Přehrávač multimédií si vyžádá zaručené přenosové pásmo z disku 1MB/sec. Když potom spustíte jakkoliv drsné zatížení FS, přehrávač multimédií bude pořád mít zajištěný svůj 1MB/sec (asi není třeba říkat, že třeba pro TV vysílání, a řadu jiných účelů, je to super věc). Když budete indexovat dokumenty na disku, řeknete, že chcete přístup s nízkou prioritou, takže nebudete zdržovat interaktivního uživatele. Když budete swapovat na disk, a systém nebude ve stavu nedostatku paměti, bude to mít nízkou prioritu. Teď se zamyslete, co má implementován Linux.
Samozřejmě vím, o čem je ACID transakční file system. Ext3 to rozhodně není :). Představte si, že máte transakci typu "vytvoř soubor A, zapiš do souboru B, zapiš do DB C, smaž soubor D". Když jedna z těch operací (včetně zápisu do DB) neproběhne, dojde k rolloutu, a všechny změny se odrolují. zkuste si zjistit, co znamená ACID (ne, nedává se to pod jazyk), a můžeme se bavit dál.
S modularitou kodeků se nedělám legraci. Fakt máte na *každé* stanici modulární API, od výrobce s hromadou modulů, které umí dekódovat spoustu věcí. Kdokoliv může napsat další modul, a ten modul pak mohou používat všechny přehrávače v systému. Co má každý UNIX? Co má každé distro Linuxu? Jaký JEDEN modulární systém si mám vybrat, když budu psát multimediální aplikaci? Kdo se bude starat o rendrování, a jak moc se o to budu muset starat já jako autor aplikace?
Když to shrnu, tak nejste informovaný o Window, Linuxu, ale bohužel ani o konceptech.
