Odpověď na názor

[20] Nerozuměl jsem už tomu prvnímu příkladu na sizeof, konkrétně proč sizeof(C): 4, mimo jiné i pro to, že nevím, co se děje, když potomek předefinuje membera předka, zde x. (Přijde mi to jako čuňárna, kterou jsem nikdy neměl potřebu použít, ani by mě to nenapadlo, tak mě norma C++ pro tento případ nikdy moc nezajímala.) To, že C++ nerozumí i zkušení, je napsáno už v úvodním textu "...které i zkušeného programátora překvapí...", neměl jsem na mysli nějaký poklesek autora. Nuance jsou ve všech jazycích, jen mi přijde, že v C++ je zvykem ty nuance dost používat. Prostě kód "právného" C++ programátora (často i jinak inteligentního člověka a schopného programátora) nepůjde 5 let starým překladačem ani přeložit. Naopak aspoň trochu normální céčkař většinou nemá potřebu využívat třeba pokročilých vlastností preprocesoru nebo např. definovat pole pointerů na funkci vracející pointer pole funkcí nebo dělat bláznivé kousky s pointerovou aritmetikou. Vím, že tím hodně lidí i urazím, ale C++ mi přijde jako takové Céčko, které se postupně dobastlovalo, aby z toho bylo něco na způsob Javy nebo C#, což se nakonec částečně podařilo, ale za cenu velkých komplikací a ztráty čitelnosti a jednoduchosti.