Vlákno názorů ke článku Destructive Move v C++? od Jan Judas - Bez Copy traitu by to byl dost opruz....

Bez Copy traitu by to byl dost opruz. To by totiž najednou bylo potřeba psát .clone() i u věcí jako u64, a to asi opravdu nikdo nechce - nepřeložilo by se třeba ani tohle:

let a = 3;
let b = 4;
let c = if a > b { a } else { b };
println!("Max of {a} and {b} is {c}");

a musel bys psát

let a = 3;
let b = 4;
let c = if a > b { a.clone() } else { b.clone() };
println!("Max of {a} and {b} is {c}");


Rozumím. Je to asi největší confusion co mi Rust dělá, některé objekty se přesouvají některé se nepřesouvají. Primárně se to stále chová jako matematická rovnice, kde proměnné se umí kopírovat a kde x=y znamená, že x má stejnou hodnotu jako y. Ale běda, pokud y je move only object.

Pak z hlediska čitelnosti mi dává větší smysl


x=std::move(y)


ať už x a y je cokoliv.

Jen dodám, že si pamatuju před vynálezem std::move jsem používal operátor <<

x << y (přesun y do x) - x musela být reference

Místo std::vector se v jedné herní firmě používal AutoArray<T>, který měl definovaný traits pro T, a jednou z nich bylo - binary movable.

Stejně tak ve své knihovně jsem měl vlastní funkci moveObject(T &, void *ptr), který přesunul první argument na adresu ptr, první argument byl považován za zdestruovaný a celé se to řídilo Traits toho typu. Pokud nebyly definované, funkce udělala placement new(ptr) s copy constructorem na T a zavolala destruktor na původní proměnnou.

AutoArray + Traits + Herní firma? Hádám že to byla Bohemka a její EL a ES, že jo :-)

jj, tak tak