Další problém který vnímám je ze autor si zjednodusil praci myslenkovou operaci ze zmeny se aplikuji na cely projekt:
```
Na jednom z projektů potřebujete do vrstvy nahrání a ukládání instance entity přidat keš. Třeba Redis. A potřebujete to aplikovat na celý projekt.
```
okud opravdu mame v projektu vzdy jen jeden pristup tak to funguje hezky ale co kdyz v pulce aplikace potrebuji naky pristup a v druhe jiny pristup? co kdyz pul aplikace potrebuje naky logger a druha pulka jiny? tam zacneme brutalne selhavat a jsme v rozporu s tim co autor pise:
```
Pokud netvoříme marketingovou landing page s životností pár týdnů, tak je třeba stále myslet na budoucnost. Myslet pouze „na teď“ je jeden z velkých programátorských hříchů.
```
Ja to nemyslim konfrontacne je pravda ze autorovo reseni ma sve vyhody a za cenu jistych omezeni je schopen dosahnout vetsi produktivity ale jakmile na tyto omezeni narazi tak bude muset delat spoustu ustupku a kod se stane necitelnym... (coz nemusi byt nutne problem ne kazdy programuje alzu / heureku / amazon) nicmene je treba na tyto problemy upozornit a prezentovat je jako problemy a ne jak vyhodu.
Předváděl mi kamoš svůj "životní" projekt. Bylo to něco z podobného ranku - univerzální apka s administrací a vůbec brutálně vymazlená. Žásnul jsem, kolik funkcionality dokázal v jednom člověku vytvořit.
Celé to měl postavené na dost svérázných principech (ke všemu se choval jako k mysql databázi, i k souborům). Na druhou stranu to prezentoval jako svůj "styl" a navíc to měl všechno velmi dobře promyšlené. Má můj respekt.
php-jet je bohužel prezentován jako něco nového, vyzrálého, něco co netrpí neduhy stávajících řešení. Což ale autor nedokáže dobře obhájit. V případě toho článku se mu to dokonce nedaří vůbec.
Ono to netrpí neduhy stávajících řešení, ale neduhy předchozích řešení. Někdo psal, že takhle se dělaly věci před deseti lety a neosvědčily se - to opravdu ne. První rozsáhle používané DI (EJB) je staré snad 25 let...
Ten přístup z článku defakto má DI, akorát jej řeší statickými metodami a proměnnými, místo, aby rozdělil objekty na data a factory/service/cokoliv. Což do jisté velikosti projektu bude fungovat a dokážu si představit, že může být skutečně i produktivnější (izolaci testů asi bude největší problém). Ale jakmile dojde na větší projekt nebo nedejbože dokonce projekty a myšlenky na reusability, různé proxy, interceptory, různé datasources, tak vítejte v pekle. Ano, v PHP to ještě možná bude trochu zvládnutelné s nějakými omezeními, ale v Java, kde jdou paralelně stovky až miliony requestů nebo v reactive frameworks střídají thready jak ponožky, to už opravdu nejde.
Trochu mi to připomíná, když jsem se před pár lety dohadoval v bývalé práci, jestli má být lokalizační framework postavený na statických metodách nebo na factory (bo DI znamená komplexitu v konstruktoru a field proměnné navíc). Nakonec vyhrál on, ale jenom dočasně - než tým nebyl schopen napsat ani unit testy (to šlo ještě částečně obejít přes PowerMockito) a použít řešení u prvního týmu, který měl potřebu customizace zdrojů dat. Takže jsme strávili další měsíc přepisováním na původní návrh postavený na factory a od té doby nasazení v mnoha specifických situacích bez jakéhokoliv zdržení.
Jako snaha pěkná, letmo jsem ten seriál sledoval. Asi každý jsme si tím vývojem prošli, ale tvrdit, že "já to dělám správně" je v tomto případě založeno na těžké neznalosti moderního software engineering.
Ještě jsem kouknul na ten odkazovaný článek ohledně DI v Nette - musím souhlasit, že to taky není dobré řešení DI, bo přináší další řadu problémů, které souvisí s neoddělením dat od procesu a navíc postrádá abstrakci (což mohlo být jen zjednodušení). Motivaci vyřešit jinak tedy chápu, ale výsledek je diskutabilní. Běžným současným řešením je plná separace dat a repository a repository vkládaná přes DI jako závislost do relevantních (nedatových) komponent.
Nette článek mě příjemně překvapil. Jako popis problémů, které DI řeší, pro někoho, kdo ho vůbec nezná, je to super. Beru to tak, že diskuze o tom, jestli je Active Record špatný pattern, byla nad rámec toho, co chtěl článek ilustrovat.
Separace dat od věcí, co s nimi pracujou, zatím podle mě v PHP moc rozšířená není, částečně asi i díky jeho jednovláknovosti - v takovém prostředí člověku projdou horší zvěrstva než třeba v té Javě a ani někdy není poznat, že to vlastně není správně. S příchodem readonly tříd v PHP 8.2 by se to snad mohlo trochu zlepšit (bude jednodušší vytvořit ty třídy, co drží data).
Přečteno 20 188×
Přečteno 18 061×
Přečteno 17 488×
Přečteno 17 029×
Přečteno 15 690×