No ono je to ve skole (pokud je to "vseobecne vzdelavaci" skola) tak, ze ne pro kazdeho je kazda vec stejne dulezita a ma pro ni stejny talent. Takze mi nevadilo pomahat pri pisemkach z fyziky kamaradovi, ktery by z ni jinak propadl a bylo jisty, ze ji vicemene nikdy neuplatni (tedy myslim profesne, ne ze je fyzika k nicemu). Ze se to nenaucil... nenaucil, nenaucil by se to stejne. Na druhou stranu ukol bych za nikoho nedelal (byt tedy ukoly z nemciny jsem pravidelne opisoval pred hodinou od jedne spoluzacky (resp. byli jsme jak skriptorium a o ruzne sesity jsme se vetsinou delili :o))).
Cela vec s opisovanim ma jeste jeden rozmer - rozmer socialni (nemotat sem "socialni" ve smyslu nejakych davek, ale spise ve smyslu "sociologie") - totiz je znamo, ze neformalni skupinky a vztahy zvysuji efektivitu formalnich organizaci (proste kdyz si lide vzajemne pomuzou mimo svou primou povinost, tak je to pro tu organizaci (firma, urad...) vyhodnejsi). No a to opisovani ve svem dusledku dela neco podobneho, protoze je to jen jedna mala cast, ktera dal sestava z ruznych vysvetleni veci, ktere nekdo nechape...
Jinak ja osobne vetsinou neopisoval (krom tech ukolu z nemciny a par ridkych vyjimek), ani mi to neprislo moc fair a psat tahak a naucit se neco je podobne pracne, na druhou stranu mi nikdy necinilo moralni problem nekoho nechat opisovat, ba naopak, jako neprirozene mi prislo NENECHAT nekoho opisovat.
ČLÁNKY DO MAILU