Názor ke článku Sedíte v zlom vlaku (Linux & MS) od Lael Ohpir - [198] Ještě jednou k "ActiveX sajrajtu": jaký je...

[198] Ještě jednou k "ActiveX sajrajtu": jaký je rozdíl mezi hláškou o instalaci "ActiveX sajrajtu", a hláškou Firefoxu "click here to download plugin" (která na mě právě kouká)? Uživatel si v obou případech může bez problému nainstalovat malware. MSIE navíc v reakci na stupiditu uživatelů dovolí jen instalaci podepsaných komponent.

Říkáte, že 2/3 všech virů se přes MSIE dostaly bez interakce s uživatelem. Mohu se zeptat na zdroj informace? A jde o 2/3 z listu virů, nebo 2/3 infekcí? Každopádně se shodneme, že bezpečnostní problémy doplňků i vlastního MSIE hrály a hrají velkou roli. To ovšem u Firefoxu také. S tím, že FF zpočátku chránilo jeho minimální rozšíření. Jakmile ho začalo používat více než jen pár lidí, počet chyb se zvedl na podobnou úroveň, jako u MSIE. Ovšem zastoupení FF je stále tak malé, že je pro nahaněče zombies méně atraktivní, než MSIE.

Není pravda, že je vždy lepší tahat vyrendrované věci z cache, než rendrovaqt znovu. Záleží to na rychlosti rendrování. Protože velkou slabinou FF je rychlost rendrování, tak nezbývá, než použít cache. To pomalé rendrování u tak jednoduchého HTML engine celkem překvapí. Není komponentový, není multithreadový, nemá security zones, HTML tagů není tolik... kde je tedy problém? Že by v tom, že je Gecko multiplatformní?

K PNG: jak jsem dokladoval, implementace alpha kanálu není povinná. MSIE je modulární, a image filters zjevně nebyly stavěné na alpha channel. Samozřejmě je technicky možné změnit interface, ale proč předělávat spoustu věcí jen kvůli nepovinné feature jednoho formátu (když ani vlastní podporu PNG nikdo a nic nevyžaduje)? Když si zítra napíšu formát se 128 bity na kanál a 24 kanály, kdo by měl rozhodovat o tom, jestli ho MS bude podporovat v MSIE, a případně jakým způsobem?

Normy W3C neexistují. Existují maximálně doporučení. A konzorcium W3C v minulosti ukázalo, že nehledí na potřeby a stav trhu, a je schopné uvést věci, které zbourají zpětnou kompatibilitu webu (viz box model). K tomu uvažte "flexibilitu" W3C, kdy asynchronní requesty byly přijaty v roce 2006, tedy 7 let poté, co je MS implementoval. Taková orgnizace pochopitelně riskuje, že se ostatní budou hlasitě smát.

Ohledně ISO (a dalších) standardů je situace taková, že člověk standardy použije, pokud jsou vhodné pro to, co potřebuje realizovat. Pokud standardy nevyhovují, tak se ohnou, nebo se vymyslí něco úplně jiného (co se může jednou stát standardem, nebo nemusí). Viz třeba kódové stránky ISO 8859-*, které jsou pro GUI aplikace zcela nevhodné, protože definují terminálové sekvence, ale bohužel nedefinují ani typograficky korektní uvozovky.

Samozřejmě webové aplikace mají své místo. Ono nic nebývá černobílé. Výhodou je absence deploymentu. Napíšete "gmail", a máte aplikaci k dispozici - žádná instalace. Je to výhodné, pokud chcete navštívit třeba 10 obchodů, nebo ušetřit náklady na deployment firemního IS. To je ale bohužel jediná výhoda. HTML není stavené na psaní interfaců, browser není stavěný na ovládání z klávesnice, "alternativní" browsery neumí ani single sign on, celý koncept neřeší tisk, práci s lokálními soubory, integraci s dalšími aplikacemi atd.
Když říkáte, že tisk není problém, jak ho z HTML interface budete řešit? Představte si řekněme recepci hotelu, kde potřebujete přijímat platební karty, autorizovat je a tisknout k nim účty, obsluhovat pokladnu, tisknout faktury atd. Jak vyřešíte ten tisk?
Další příklad byl ten grafický workflow designer. Jedinou realistickou možností, jak ho zrealizovat, je ActiveX komponenta v okně browseru, nebo Java applet. Protože Java je pomalá, a aplikace v ní vypadají velmi divoce, je řešením ActiveX. Dnes pravda přibývá Silverlight (který navíc nabízí možnost použít ten samý kód n desktopu i webu), a novinky od Adobe (Adobe AIR).

Ke správě systému je webové rozhraní nevhodné stejně, jako k čemukoliv jinému. Navíc zrovna u správy systému není problém nainstalovat klienta (ať už na daném systému, nebo jinde). Lokální aplikace vám umožní práci z klávesnice, dá vám standardní ovládací prvky, a je daleko pohodlnější. A jak jsem psal u síťových zařízení, tam velmi potěší třeba možnost spravovat je hromadně v jednom stromu.

Na srovnání pozic Linuxu, Apple a Microsoftu mi nepřijde nic nefér. Nikdo nedostanepozici na trhu zdarma, každý si jí musí vybudovat. Apple nabídnul počítač se snadným ovládáním, což byla konkurenční výhoda, a dovedl to prodat. MS nabídnul nižší cenu, a obrovskou hromadu aplikací, což bylo vysoce nezvyklé (do té doby se často platilo za to,že smíte proplatformu psát, a vývojáře naopak aktivně podporovat byla dost novinka). MS to také vyšlo. Linux nebízí pouze nižší cenu, ale ve věcech technologie jde v mnoha ohledech o krok zpět (low end monolitický kernel bez preempce a s OOM killerem, userland nejednotný, špatně dokumentovaný a roztříštěný, chybí řada features). Linux u uživatelů po 17 letech prostě neuspěl. U souvislosti mezi procentem trhu a prostředky na vývoj a podporu nesouhlasím. Uvědomte si, že to 1% uživatelů Linuxu jsou počty strojů. Kolik myslíte, že činí podíl Linuxu na celkových tržbách z OS? To nebude 1%, ale 0.1%, protože za většinu desktopových instalací nikdo nezaplatil ani cent (a asi ani nezaplatí). Takže 20% zastoupení Linuxu na desktopech by znamenalo možná 2% tržeb, což na kvalitní vývoj a support moc není.

Většina uživatelů si může vybrat OS, nebo dělat práci bez počítače. Windows jsou pro ně ale zdaleka nejvhodnější volba. Pokud říkají "odešel bych, kdyby bylo kam, ale nikdo mi nenabízí nic adekvátního" (třeba protože pro cílový OS nejsou aplikace), je to z obchodního hlediska problém cílové platformy. A pokud někdo dobrovolně používá to, co je pro něj nejvýhodnější, obyčejně neříkáme, že je nucen násilím :)

Uživatele opravdu nezmate, že neexistují disky C: a D:. Zmate ho, že nevidí svoji WiFi kartu, a že rozchodit jí bude práce na jeden večer pro zkušeného power usera. Zmate ho, že pro Linux nesežene hry (vyjma starých vykopávek a freeware pochybné kvlaity), že distro neumožní přehrát DVD disk (mluvíme o legálním distru - tam za MPEG2 dekodér zaplatíte, nebo ho nemáte), že nesežene program pro správu osobních financí, stávající dokumenty MS Office se mu při otevření rozsypou, nenajde náhradu za Outlook, a nenajde alternativu pro hromadu aplikací které používal. Vývojáře poděsí malý počet uživatelů (tedy minimální šance SW prodat), licenční problémy (jen aby nemusel uvolnit kód, business by šel do háje - kdo se tím má ale zabývat?), nejednotnost distribucí, omezená dokumentace a horší vývojové nástroje, absence managed jazyků se slušným přístupem k features platformy (Java opravdu nepotěší) atd.

Samozřejmě i pro Linux existují aplikace. Problém je, že těch kvalitních je velmi málo (podobně jako desktopových aplikací pro profi unixy). Prostě je jich tak málo (či zákazníkům natolik nevyhovují), že je to nepřitáhne. A jestli je torrent linuxové verze matlabu dostupný více či méně, než windows verze, to opravdu není relevantní.

Přijde mi jako dost velká sranda, když zastánce free SW píše, že si MS vybudoval pozici na trhu na neplacení uživatelů za SW. Proboha, dnes je tu OS pod GPL, za který nemusíte zaplatit ani korunu. A GPL aplikace, opět zdarma. Přitom nulová cena se uvádí jako nejvýraznější výhoda opensource aplikací (resp je to klíčová výhoda pro uživatele opensource). Kdo tu tedy staví na neplacení SW? Je to fakt MS?
Navíc MS samozřejmě proti pirátům bojuje, protože mu snižují tržby. Opět je sranda, že na jedné straně pořád čtu (asi ne od vás), jak poctiví uživatelé trpí nesmyslnými ochranami a aktivacemi SW, a na druhé straně čtu, jak MS staví svůj business na tom, že uživatelé kradou SW. Ono ochránit SW proti kopírování není tak jednoduché, zvláště pokud chcete zachovat soukromí uživatelů. 1) musíte zabránit nelegálnímu uživání produktu, 2) systém nesmí postihovat legální uživatele, 3) uživatele nesmíte jednoznačně identifikovat, protože byste zasáhl do jejich soukromí. Jak tohle chcete skloubit (zvlášť ten třetí bod), a zároveň mít 100% uspěšnost, to fakt nevím. Ale budu rád, když napíšete, jak si vy představujete efektivní ochranu před piráty.