Odpověď na názor

[191] Smit je z AIXu, protože byla řeč o unixech.

Bezpečnostní zóny NEJSOU o blokování obsahu. Pokud máte nějaké intranetové aplikace, víte, že jsou s nimi problémy. Uživatel se musí znovu přihlašovat, a webové aplikace mají řadu omezení. Jistě se shodneme, že se pracovník má v práci jednou přihlásit ke stroji, a dále se již nepřihlašovat (single sign on), protože jinak by strávil většinu pracovní doby logováním se k aplikačním serverům, aplikacím, DB, diskjovým sdílením, tiskárnám atd. A omezení webových aplikací nelze obejít jinak, než napsat plugin do browseru, který umožní například vytisknout dokument, pracovat s lokálními soubory, zkontrolovat čtečku karet, přečíst čárový kód, navrhnout graficky workflow apod.

MSI to řeší takto: 1) má bezpečnostní zóny Internet, Intranet, Trusted sites a Restricted sites. 2) pro zónu Intranet je nastaveno, že se provádí login se současným jménem a heslem, po potvrzení od uživatele lze instalovat nepodepsané ActiveX prvky atd.; těch voleb jsou desítky až stovky, a jsou smysluplně nastavené pro každou zónu. 3) Browser je možné rozšířit ActiveX prvky o výše uvedené věci (vytisknout dokument, pracovat s lokálními soubory, zkontrolovat čtečku karet, přečíst čárový kód, navrhnout graficky workflow apod.).

Proč alternativní browsery nepotřebují DXImageTransform? Proč jen nepotřebují možnost aplikovat alpha channel z dané bitmapy, rozostřit obraz, překlopit obraz, nastavit transparentní barvu, vymaskovat část obrazu, provést maticovou transformaci atd.? Je to proto, že to alternativní browsery prostě neumí? A co třeba font embedding - tedy použití fontu, který je referovaný na stránce? Také není třeba? A proč ne?

Proč by MSIE měl projít testem Acid3? To, že browser projde jakýmkoliv Acid testem, nic nezaručuje. Neříká to, že korektně či plně implementuje CSS1, CSS2, XHTML, HTML, ani cokoliv jiného. Říká to jen tolik, že daný browser implementuje nějaké autorem testu vybrané implementační detaily tak, jak autor testu předpokládá. V případě Acid3 se navíc jedná o testy specifické pro konkrétní browsery. Není důvod procházet Acid testy, a už vůbec ne, pokud by to bylo na úkor zpětné kompatibility.

[193] Xandros Corporation je společnost, která dělá linuxové produkty, včetně distra. Součástí produktů je (nebo minimálně byl) Xandros Anti-Virus, což je GUI k free antiviru ClamAV. Než napíšete "antivirovy program Xandros-neni Xandros nahodou GNU/LINUX", nebylo by marné použít na půl minuty Google.

Veřejnost často dostává zkreslené informace, na tom se shodneme. Pokud se podíváte na zprávy v médiích na témata, kterým rozumíte, je to pravidelně úsměvné. Uvědomte si, že novinář nezná počítače, nevyzná se v právu, není politolog, letadlem létá nejvýše na dovolenou do Chorvatska, ale o všem o tom píše. Proto jsou zprávy o počítačích, právu a zákonech, politice i letectví často zcela mimo. Ovšem obrovské selhání Linuxu není dílem špatných novinářů. S tím samým problémem se potýkali všichni ostatní - MS, IBM, Novell, Sun a další. Čekáte snad, že média budou nějakým produktům dělat reklamu zadarmo? Od toho tu nejsou. Navíc už přes 10 let padají média Linuxu z IT časopisů, a novináři mnoho let opakují mantru "tak letos máme rok Linuxu".
Nedostatek aplikací pro Linux je samozřejmě faktem. A je pravda, že aplikace nejsou, protože nejsou uživatelé; a uživatelé nejsou, protože nejsou aplikace. Jenže s tím se musel potýkat MS, Apple, i všichni ostatní. Rozdíl je v tom, že na to měli dost peněz od zákazníků, protože zákazníci *platili*. Proto mohl MS vybudovat program podpory vývojářů, s obrovskou spoustou dokumentace, vysvětlování, příkladů, a s levnými školeními v každém větším městě po celém světě. A prostředky samozřejmě umožnily vyvinout širokou platformu, pro kterou se dá triviálně psát cokoliv od driverů po program pro správu psí chovné stanice. Výsledné MSI balíčky dnes technicky můžete nainstalovat na stovkách milionů počítačů s Windows. Linux nabízí vývojářům řádově méně features, řadově více problémů při vývoji i deploymentu aplikace, a ještě minimální počet potenciálních uživatelů (navíc často studentů a dalších, kteří neradi za SW platí). Čekáte, že v takové situaci budou lidé psát SW pro Linux? Asi ne...