Názor ke článku Sedíte v zlom vlaku (Linux & MS) od Lael Ophir - [175] Pokud provedete instalaci a odinstalaci, jak píšete,...

[175] Pokud provedete instalaci a odinstalaci, jak píšete, doba startu se nebude výrazně lišit (nejvýše kvůli fragmentaci disku, zvětšení počtu položek v adresáři, zvětšení Registry apod - tedy marginality). Zkuste si to. Kde si myslíte, že by se ten čas ztratil? Že systém při bootu zavádí cosi, co zůstalo po odinstalaci aplikací? A co by to asi bylo? Tohle není voodoo, ale technika.

Linuxové distra obyčejně nepoužívají asynchronní start služeb. NT mají odjakživa service manager, závislosti mezi službami, a asynchronní start i ukončování služeb.
Asus EEE nepoužívá Ubuntu out-of-the-box. Zkuste si na nějakém deskopu nainstalovat Ubuntu, Mandrivu apod., a poté Windows XP. Ty zcela jistě budou bootovat rychleji. U Visty už bych si tak jistý nebyl, ale je šance dost slušná.

Ve Windows nemáte konfiguraci "pod obskurním hexa řetězcem". Máte pod HKLM\Software konfiguraci obdobnou /etc, pod HLCU\Software obdobu .* souborů z home adresáře, a v HKLM\System\Cu­rrentControlSet\Ser­vices může být konfigurace servisů (tu máte na unixech ve startovacích skriptech). "Pod obskurním hexa řetězcem" máte registrované komponenty, konfigurace tam ale žádná není.

Zbytečná konfigurace na disku je na tom stejně, jako ta v registry. Kupodivu když procházíte konfiguraci na disku, zdržují vás nepotřebné konfiguráky.

Autoři aplikací mohou samozřejmě ukládat konfiguraci, jak se jim zlíbí (třeba na děrné štítky), a není síly, která by jim mohla něco přikazovat. Konkrétně binární bloby s konfigurací mají své opodstatnění. Lehko se vytvářejí (jde o dump datové struktury), výkon je velmi vysoký. Předsrtavte si konfiguraci toolbarů v aplikaci. Desítky toolbarů, každý z nich má desítky tlačítek, každé z nich spoustu vlastností. Když to celé projdete a zapíšete do konfiguráku, bude to děsivě dloluho trvat, a konfigurace bude obrovská. Totéž se čtením. Zápis i čtení s Registry bude mít samozřejmě daleko lepší výkon, ale stejně nic moc. Naopak vydumpovat strukturu je velmi rychlé a efektivní. Všimněte si, že OpenOffice, který má konfiguraci v XML souborech, startuje (startoval) hrozivě pomalu, a důvodem je/byla právě zdlouhavé načítání konfigurace (už jsem tu o tom kdysi psal). Za existenci tisíce hodnot typu toolbar-float-window-234-inner-width-7 holt platíte výkonem.

Správci se hodí, když má k dispozici použitelné GUI nástroje, ve kterých může administrovat. Osvoboďte se od názoru, že správce je ten, kdo se patlá ve vnitřnostech věcí. Vyjma absence jiného vhodného nástroje není důvod, proč by admin měl přidávat uživatele, měnit permissions, nebo zakládat disková sdílení z command line či editací konfiguráku. A absence vhodných GUI nástrojů, to je na unixech velký problém. Souvisí to s tím, že pro unuxy se píše špatně, vůbec nevíte jestli budete mít X11 server, natož jaký framework nad X11, a řada interfaců není dokumentovaná. Když nemáte API pro přidání uživatele, správu servisů/deamonů, správu procesů atd., tvorbě nátrojů to také neprospívá. V důsledku musíte věcvi oddřít na comnand line a editací konfiguráků. Command line utility jsou součástí unixů desítky let, a napsat nový konfigurák je věc na pár minut, na rozdíl od napsání rozumné GUI aplikace. Nevydával bych ale takový přístup za výhodu.

Ještě uvažte, že aplikace typu OOo, KWord, KMail a další spravujete typicky jen z GUI. Není důvod dělat to jinak. Je to proto, že byly napsané poměrně recentně, a s GUI konfigurací. Samozřejmě pro uživatele i admina je to tak lepší.

Zálohovat Registry také není problém. Navíc systém udržuje last known good configuration, tedy stav Registry k poslednímu úspěšnému bootu. Tohle s konfiguráky půjde špatně. Vícenásobný přístup je u konfiguráků problematický. Zamykání není mandatory, a aplikace ho nemusí respektovat. Navíc zamykáte vždy celý soubor; pokud je zamknutý, musíte čekat. Při 80MB textové konfigurace (tolik má export Registry) si pak můžete vybrat, jak to nasekáte do souborů - flexibilní jako Registry to bohužel nebude nikdy.

Linuxu a Windows je společné to, že HW je špatný. Tam jde o širší problém platformy PC a toho, že si každý vyrábí, co chce. Jediným řešením je certifikace HW, která říká "tohle je správně navržené, podborně testované, a funguje to". Bohužel tohle dělá v dostatečném rozsahu a kvalitě jen MS. U SW je to podobné, navíc laikovi z principu nezbývá, než věřit jeho autorům. Samozřejmě je výrazný rozdíl v tom, že v případě Linuxu jsou naprosté příšernosti už součástí dodávky, kdežto ve Windows si je uživatel stáhne z inetu, nebo nainstaluje z DVD z časopisu.