Názor ke článku Sedíte v zlom vlaku (Linux & MS) od Lael Ophir - [173] Uninstall informace můžete samozřejmě smazat ručně. Při...

[173] Uninstall informace můžete samozřejmě smazat ručně. Při dnešní ceně disků to ale nemá žádný smysl. Defragmentace pomáhá, pokud je problémem fragmentace. Když se vám po bootu spustí hromada zbytečných služeb, přihlášení pre-loadery hromady aplikací (včetně OOo a Adobe Readeru), a shell máte plný doplňků, tak defragmentace opravdu nepomůže ;). Typicky zpomalují Windows ty věci, které máte nainstalované, a ne ty, které jste odinstaloval.
Za poznámku ovšem stojí, že běžná distra Linuxu startují pomaleji, než Windows. Mimo jiné proto, že na Linuxu není zvykem asynchronní start služeb, neprobíhá optimalizace uložení startovacích souborů na disku atd.

Existuje pro unixy nějaký nástroj, který odstraní cizí prvky konfigurace (konfiguráky ve /etc, home uživatele a různě po FS)? Asi ne.

Konfigurace Oracle a OOo samozřejmě zabírá místo na disku, stejně jako konfigurace v Registry. V tomhle je situace naprosto shodná. Rozdíl je v tom, že Registry je jedno místo, kdežto konfiguráky máte roztahané po celém stromu (viz Oracle, Lotus Notes a další).
Proč je XML lépe konfigurovatelné, než Registry? Na prvním místě musíme říci, že do konfigurace uživatel nemá lézt, stejně jako se neleze do motoru vozu. Pokud už je třeba do konfigurace jít, je na tom XML dost podobně, jako Registry. Má větve, a v nich hodnoty. Rozdíl je v tom, že Registry je na jednom místě, konfigurace se rychleji čte, daleko rychleji zapisuje, lze jí centrálně zálohovat, a není problémem současný vícenásobný přístup ke konfiguraci. Databáze Registry je samozřejmě dokumentovaná (kde co je) lépe a podrobněji, než konfigurace na unixech, stejně jako je tomu v případě umístění souborů. Rovněž API pro přístup k Registry je dobře dokumentované (na unixech je hromada formátů konfiguráků, a s tím i hromada způsobů jejich čtení a zápisu - viz namátkou konfiguráky s prostými hodnotami, se složenými závorkami, se sekcemi, a XML konfiguraci). Stačí znát, vědět. Předpokládám, že stovky unixových příkazů, jejich syntaxi, umístění hromady konfiguráků, jejich obsah, ovládání vi, skriptování v bashi a řadu dalších věcí se lidé také učí tak, že si přečtou nějaké informace (nebo jim je častěji ve škole natlačí do hlavy). Opět poznámka: o existenci binráního blobu, jakým je konfigurační databáze RPM, neví ani řada uživatelů Linuxu. S podivem v tomto případě "ošklivý blob" nikomu nevadí.
A ještě jedna poznámka. On-disk formát Registry záměrně není dokumentovaný. Aplikace mají přistupovat ke konfiguraci (tedy i k Registry) přes API. To, jak Registry vypadá na disku, je implementační detail, a mezi verzemi Windows se to mění. Podobně byste mohl nazvat FS "binárním blobem" - máte API, ale on-disk struktury nejsou dokumentované. Opět záměrně, protože aplikace sahají na FS přes API, a low level na disk nemají co hrabat.

MS svým přístupem umožnil psát pro platformu Windows obrovskou spoustu aplikací, a nemá páku, jak výrobce SW (a HW) donutit dodávat opravdu funkční výrobky. Vyjma povinné certifikace SW i HW neexistuje cesta, jak se ujistit, že každý na trh uvedený SW (a HW) bude prost příšerností. A zajímalo by mě, jak byste se tvářil na povinné certifikace SW a HW. Asi by padla spousta slov o útlaku, monopolu, bojkotu, a kdo ví čem ještě.

Aplikace slouží jako argument pro pořízení počítače, což na rootu opakuji celkem často. Windows 3.x vůbec neumožňovaly aplikace odinstalovat, a přesto aplikace lidem výrazně zvýšily efektivitu práce. Dnešní "problémy" s odinstalací jsou spíše hypotetické - občas někde zůstane nějaká konfigurace, stejně jako na unixech, a někde nějaké soubory (stejně jako na unixech); ani jedno nepůsobí problémy. Rozdíl je v tom, že je k dispozici obrovská hromada aplikací, které pomáhají uživatelům.

Název větve s hexa řetězcem řekne celkem hodně, pokud *víte*, co říkat má (a neznalost opět nevypovídá o systému, ale o tom človeku, který nezná). GUID jsou naopak ze spousty důvodů velmi dobrý koncept.

Regedit je celkem komfortní nástroj. Minimálně ve srovnání s vi a XML konfigurákem. Když jsme u toho, jak z (binární) databáze rpm odstraníte informace o nainstalovaném balíčku? A pokud je odstranit lze, existuje k takové věci důvod?