Odpověď na názor

Nevím, jestli si to autor uvědomuje, ale +/- takto to fungovalo v časech MS-DOSu, kdy kvůli hraní her bylo oficiálně doporučováno mít pro každou hru extra FDD bootdisk (OK, některé ho mohly sdílet) a v éře CD ještě ono CD...
samozřejmě, dalo se to obejít, pokud člověk u pozdějších verzí DOSu napsat větvený CONFIG.SYS, ale potřeba rebootu pro hraní stále zůstávala.
A to nemluvím o nutnosti separátní konfigurace device driverů pro každý počítač extra...

Vedle toho jsou Windows s DirectX pokrok přímo neskutečný a i když dodnes není problém narazit na vzájemně nekompatibilní kombinace, tak abych tak řekl, já to klidně risknu... radši tohle než šílené džonglování s disky a neustálé rebooty systému.