Já byl hodně ovlivněn autorem této knihy. Byl to můj učitel psychologie. Jeho teorie neměla nic společného s umělou inteligencí. Jeho práce v té době byla o tom, zda a jak je naše psychika popsatelná matematikou. Nakolik jsou naše rozhodnutí a názory predikovatelné na základě prožitých věcí. Zda jsme popsatelní jako automat, který zpracovává informace deterministicky.
Další obor, který se něčemu podobnému věnuje, je behaviorální ekonomie. Nejsme zdaleka tak racionální, jak si myslíme. Vlastně jsme velmi iracionální. Co hůře, předvídatelně iracionální.
Další obor je rétorika a manipulativní metody. Tam se také zkoumají reakce na různé akce a hledají se vzorce. Jsme v tomhle hodně daleko a zejména v době fake news se do toho výzkumu investuje hodně prostředků. Cíl je sice jiný, ale mechanismus stejný: popsat člověka jako automat, u kterého dokážeme podle vstupu určit výstup.
Obávám se, že toho už o nás víme dost na to, abychom to simulovali nějakou AI. Spíš ještě nevíme, k čemu ji zneužít. Pokrok s AI jako je ChatGPT by ale brzo mohl někoho inspirovat k vytvoření "armády indů", která ve skutečnosti bude jen armáda AI. Od anonymních* Indů se nízká kvalita práce tak nějak čeká, stejně tak jako jazyková bariéra a omezená schopnost porozumět zadání. No, počkám až mi skončí stavební spoření a založím si na to startup!
*) To slovo je důležité. Máme ve firmě hodně Indů a jsou to odborníci, kteří se nám ve všem vyrovnají. Ale jak sami připouštějí: na trhu práce jich je tam moc a většina z nich ve skutečnosti nic moc neumí. Zadat práci někomu, koho nemáte prověřeného, jsou obvykle vyhozené peníze. Přesto to firmy dělají :-)
Přečteno 20 744×
Přečteno 18 591×
Přečteno 17 805×
Přečteno 17 554×
Přečteno 16 260×